2. Křivka poptávky a Engelova křivka

Poptávka a křivka poptávky Funkce poptávky: QDX = f (PX, I, PY, Pr, H, T, S) kde: QDX udává poptávané množství, f znamená „je funkcí (čeho)“, PX je vlastní cena dané komodity, PY je cena ostatního zboží, I příjem, Pr preference, H dostupný volný čas,T přístup k dopravě a S znamená sezónní faktory. (2) Libuše Macáková

Závisle a nezávisle proměnná poptávané množství (na pravé straně rovnice) - závisle proměnná, proměnné jako cena statku, příjem a volný čas (na pravé straně rovnice) jsou nezávisle proměnné. Problém nestálosti nezávisle proměnných v daném časovém období - všechny nezávisle proměnné jsou brány jako konstantní kromě té, kterou právě zkoumáme: předpoklad ceteris paribus (2) Libuše Macáková

Křivka poptávky Poptávková křivka znázorňuje počet jednotek určitého statku, který je v určitý čas poptáván v závislosti na výši ceny daného statku; při kreslení křivek poptávky je obvyklé znázorňovat změny v ceně (která je nezávisle proměnnou) na vertikální ose grafu změny množství (závisle proměnná) na horizontální ose. Pokles ceny vede zpravidla k růstu poptávaného množství: z PA na PB povede k nárůstu poptávaného množství z  QA na QB. (2) Libuše Macáková

Klesající křivka poptávky Pokles ceny z PA na PB povede k nárůstu poptávaného množství z  QA na QB: (2) Libuše Macáková

Změna poptávky příjem, cena komplementů nebo substitutů, preference, sezónnost, počasí a proměny módy - změna některé z těchto proměnných = posun křivky poptávky doprava nebo doleva: Např. změna nominálního důchodu - při konstantních cenách růst důchodu vyvolá zpravidla růst poptávky, pokles důchodu pokles poptávky (2) Libuše Macáková

Posun křivky poptávky d0 je původní funkce poptávky: posun křivky poptávky vpravo (na d1) - při dané ceně je poptáváno více posun vlevo (na d2) - při dané ceně je poptáváno méně (2) Libuše Macáková

Poptávka a Engelova křivka E. Engel – zákon: podíl příjmu vynaloženého na potraviny se s rostoucím příjmem snižuje (podíl výdajů na oblečení a bydlení s rostoucím příjmem zůstává konstantní a podíl výdajů na ostatní zboží roste.) Engelova křivka (EC) charakterizuje dopad změny příjmu na spotřebu různých výrobků a služeb: příjem (I) na horizontální ose grafu množství daného statku (X) na vertikální ose (2) Libuše Macáková

Různé Engelovy křivky Statek: a) normální b) méněcenný c) příjmově neutrální (2) Libuše Macáková

Engelova křivka pro normální statky EC s pozitivní směrnicí - produkty, u nichž poptávané množství roste společně se spotřebitelovým příjmem = normální statky (jídlo v restauraci, koupě sportovních oděvů, zahraniční dovolené, sledování videoher atd.): příjem nad hodnotou I0 – s růstem I poptávané množství statku také roste příjem pod hodnotou I0 – nespotřebovávají se žádné jednotky tohoto statku (2) Libuše Macáková

Engelova křivka pro méněcenné statky EC s negativní směrnicí - produkty, u nichž poptávané množství s růstem spotřebitelova příjmu klesá = méněcenné statky (podřadné víno, méně kvalitní oblečení atd.): příjem pod hodnotou ISTOP – nespotřebovává se žádná jednotka tohoto statku (2) Libuše Macáková

Engelova křivka pro statky luxusní a nezbytné poptávané množství statku roste rychleji nebo pomaleji než příjem, stejné tempo růstu příjmu a poptávaného množství je spíše výjimkou (2) Libuše Macáková

Engelova křivka konkávní a konvexní V případě, ilustrovaném konvexní Engelovou křivkou - tzv. luxusní statky Ve případě ilustrovaném konkávní Engelovou křivkou - tzv. statky nezbytné (2) Libuše Macáková

Engelova křivka pro statek s měnícími se vlastnostmi při nízkém příjmu se nespotřebovávají žádné jednotky statku když příjem vzroste nad určitou hodnotu, poptávané množství statku roste – statek je statkem normálním pro další zvyšování příjmu v určitém intervalu je statek příjmově neutrálním, tzn. že se poptávané množství při růstu příjmu nemění při dalším zvyšování příjmu je spotřebováváno méně zboží, statek se stal méněcenným když příjem dosáhne určité hodnoty, nespotřebovává se žádná jednotka statku (2) Libuše Macáková

Engelova křivka pro statek s vlastnostmi normálního i méněcenného statku (2) Libuše Macáková

Engelova výdajová křivka Engelova výdajová křivka (EEC) – vztah mezi změnou příjmu a změnou výdajů na určitý statek či skupinu statků na horizontální ose – příjem na vertikální ose – spotřebitelovy výdaje (E) na statek či skupinu statků Engelovu výdajovou křivku doplňuje speciální přímka - přímka 45° - body, ve kterých se příjem přesně rovná výdajům (platí E = I ). (2) Libuše Macáková

EEC = I (2) Libuše Macáková

Engelova výdajová křivka pro různé statky (2) Libuše Macáková

Engelova výdajová křivka pro normální i méněcenné statky EEC konkávní - na danou skupinu statků se potřebitel vynakládá stále menší část příjmu (jídlo konsumované doma) EEC konvexní - na danou skupinu statků se potřebitel vynakládá stále větší část příjmu (aktivity volného času) EEC nejprve rostoucí a od určité výše příjmu klesající - v dané skupině statků od této výše příjmu převládají podřadné výrobky či služby (2) Libuše Macáková