Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. MĚKKÝŠI Patří mezi bezobratlé živočichy. Po členovcích se jedná o nejpočetnější živočišný kmen. Známe asi 135 000 druhů. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jarmila Hájková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

MĚKKÝŠI Jsou živočichové suchozemští i vodní. Většina měkkýšů má pevnou schránku z vápencové hmoty, která chrání jejich tělo. Tělo je měkké, nečlánkované, bez končetin. Pohybují se pomocí tzv. nohy, která je tvořena mohutným svalstvem břišní strany těla. Hřbetní strana vybíhá v postranní záhyby kůže, které se nazývají plášť.

Rozdělení měkkýšů PLŽI MLŽI HLAVONOŽCI Měkkýše dělíme na skupiny:

PLŽI Plži jsou měkkýši se zřetelně vyvinutou hlavou. Mají na hřbetě jednu pevnou schránku – ulitu.

HLEMÝŽĎ ZAHRADNÍ Má světle hnědou ulitu a dýchá plícemi. Nejznámější zástupce plžů. Má světle hnědou ulitu a dýchá plícemi. Žije v zahradách, sadech a v lesích.

SLIMÁK NEJVĚTŠÍ Je druh suchozemského plže. Je bělavěšedavý s 2–3 tmavými pruhy nebo řadami skvrn na bocích. Může působit jako škůdce zejména ve sklenících na nadzemních částech rostlin a na uskladněných plodinách ve sklepích. Slimák má ulitu zakrnělou.

PLZÁK LESNÍ Je dlouhý 100–150 mm. Typičtí jedinci mají rezavou barvu, ale mohou být i různě zbarvení – od černého přes hnědočervené až po pomerančovou. Žijí na mokrých loukách a u potoků v západní a střední Evropě.

Stává se celoevropskou PLŽI Plzák španělský Stává se celoevropskou pohromou. Škody působí na polních kulturách, ale velké starosti dělá zahrádkářům. Má totiž v oblibě nejen řepku, ale i veškeré plody malé zahrady.

PLŽI - ulity Ulity plžů, obzvláště u tropických druhů, jsou zajímavě zbarvené a mají zvláštní tvary.

PLŽI - ulity

MLŽI Jsou výhradně vodní živočichové, kteří dýchají žábrami. Tělo mají složené ze silné nohy a vaku, ve kterém jsou uložena vnitřní ústrojí. Tělo je chráněno dvěma lasturami, které jsou spojeny pružným vazem.

ŠKEBLE RYBNIČNÁ Je největší druh měkkýše v České republice. Obývá klidné bahnité vody, větší rybníky a tůně. Má dvě lastury tvořené z vápence a perleťoviny. Z lastur vysunuje svalnatou nohu, s jejíž pomocí se pohybuje a zarývá do bahnitého dna. Dýchá žábrami. Potravu získává filtrováním vody.

PERLORODKA ŘÍČNÍ Je sladkovodní druh mlže. Obývá chladné potoky s nízkým obsahem živin. Je uvedena jako přísně chráněný druh.

Vyskytují se v nepříliš chladných evropských mořích. ÚSTŘICE JEDLÁ Vyskytují se v nepříliš chladných evropských mořích.

HLAVONOŽCI Hlavonožci jsou nejdokonalejší měkkýši. Měří od jednoho centimetru do mnoha metrů (až 20 m). Dýchají žábrami. Jednoduché druhy mají okolo 30 až 90 krátkých chapadel. Vyspělejší druhy mají osm až deset chapadel. V případě ohrožení vypouštějí hlavonožci černý nebo hnědý inkoustový oblak, který je skryje a mohou tak nepozorovaně uplavat.

přizpůsobeni pomalému CHOBOTNICE Chobotnice mají 8 ramen a vakovité tělo. Schránka byla zcela redukována a živočichové této skupiny jsou přizpůsobeni pomalému a skrytému životu v blízkosti dna.

KRAKATICE Obří chobotnice, které „útočí na lidi a pojídají je“ – staré námořnické legendy se takovými strašidelnými tvory jen hemží. Věda je sice dlouho nebrala vážně, ale důkazů o existenci gigantických hlavonožců postupně přibývalo. Přesto o nich stále ještě nevíme o moc víc než to, že v hlubinách oceánů tito děsiví predátoři opravdu žijí.

SÉPIE Sépie obecná má asi deset třiceticentimetrových ramen. Osm krátkých je vybaveno čtyřmi řadami přísavek a dvě dlouhá ramena jsou zatažitelná.

LODĚNKA Vyskytují se v Tichém oceánu a v určitých částech oceánu Indického. Zajímavostí je, že loděnky mají kolem ústního otvoru až 90 krátkých ramen, což je u hlavonožců rekordní počet.

DOKÁŽEŠ ODPOVĚDĚT? Jak dělíme měkkýše? Kde měkkýši žijí? Jak nazýváme schránku, která chrání těla většiny měkkýšů? Kde žije hlemýžď zahradní? Jaký je rozdíl mezi hlemýžděm a slimákem? Čím je pro člověka nebezpečný plzák španělský? Kolik ramen má chobotnice? Proč nemůžeš sbírat perlorodku říční?

Použité zdroje: snímek 1: MathKnight, [cit.2010-11-12]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Shells01.jpg>. snímek 3: [cit.2010-11-12]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Caribbean_reef_squid.jpg>. David Monniaux, [cit.2010-11-12]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cooked_mussels_DSC09244.JPG>. Alina Zienowicz, [cit.2010-11-12]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gastropoda_2008_07_06.JPG>. snímek 4: Chanel5, [cit.2010-11-12]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gastropoda.jpg>. [cit.2010-11-12]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://www.clker.com/clipart-26310.html>. snímek 5: [cit.2010-11-12]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Snail4.jpg>. snímek 6: Lipedia, [cit.2010-12-16]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Slug_eggs_and_baby.jpg>. snímek 7: Guttorm Flatabø, [cit.2010-12-16]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brown_snail.jpg>. Guillaume Brocker, [cit.2010-12-16]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Orange_slug.jpg>. snímek 8: Billlion, [cit.2010-12-16]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Unknown_slug_on_rhubarb.jpg>. snímek 9: Bricktop, Clmiadfl, Anna Frodesiak, [cit.2010-12-16]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Apogastropoda_various_3.jpg>. snímek 10: Anaxibia, [cit.2010-12-16]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:SeashellsXL.jpeg>. snímek 11: Flickr, [cit.2010-12-16]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:A_clam.jpg>. snímek 12: Boldie, [cit.2010-12-16]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anodonta_cygnea1.jpg>. G.-U. Tolkiehn, [cit.2010-12-16]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anodonta_cygnea_2029.jpg>. snímek 13: MrKimm, [cit.2010-12-16]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Three_Mussels_Margaritifera_margaritifera_in_hand.JPG>. Tom Meijer, [cit.2010-12-16]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Margaritifera_margaritifera-binnen1.jpg>. snímek 14: Myrabella, [cit.2010-12-16]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Huitres_Cancale.jpg>. H. Zell, [cit.2010-12-16]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ostrea_edulis_01.jpg>. snímek 15: Nhobgood, [cit.2010-11-12]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Squid_komodo.jpg>. snímek 16: Stephanemartin, [cit.2010-11-12]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Giant_squid.jpg>. snímek 17: [cit.2010-11-12]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Arrow_squid.jpg>. snímek 18: Hans Hillewaert, [cit.2010-11-12]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sepia_officinalis_%28aquarium%29.jpg>. snímek 19: OpenCage, [cit.2010-11-12]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nautilus.jpg>. Použitá literatura: Mgr. Sroková, E.; Mgr. Žižková. Přírodopis pro 7.ročník zvláštní školy. MORAVAPRESS s. r. o., 1995. 96 s. ISBN 80-903161-3-1. Reader´s Digest Výběr. ABC přírody. Praha 1996. 328 s. ISBN 80-902069-0-5.