Úvod do názvosloví

S2 Indexy u symbolů prvků 32 2- 16 Náboj iontu Nukleonové = hmotnostní číslo Náboj iontu 32 2- S2 Počet atomů tvořící molekulu Protonové = atomové číslo 16

ZÁKLADY CHEMICKÉHO NÁZVOSLOVÍ Číslovkové předpony   1 – mono 6 – hexa 11 - undeka 2 – di 7 – hepta 12 - dodeka 3 – tri 8 - okta 4 – tetra 9 - nona 5 – penta 10 – deka

ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PŘI URČOVÁNÍ HODNOT OXIDAČNÍHO ČÍSLA Oxidační číslo je relativní elektrický náboj, který přiřazujeme atomům jednotlivých prvků podle určitých pravidel (zjednodušená definice). Ox. č. může nabývat hodnot kladných nebo záporných. Izolované atomy a atomy v molekulách nesloučených prvků mají oxidační číslo 0 Atom H ve sloučeninách má ox.č. +I (pouze v hydridech -I) Kyslík má ve většině sloučenin ox.č. -II (pouze v peroxidech -I) Fluor má ve všech sloučeninách ox.č. -I Alkalické kovy mají vždy ox.č. +I Kovy alkalických zemin mají ox.č. vždy +II Bi, Al mají +III Ox.č. jednoatomového iontu je rovno náboji iontu Al3+→ Al III Součet ox.č. všech atomů v molekule je roven nule (nejdůležitější pravidlo!) Součet ox.č. všech atomů ve víceatomovém iontu se rovná náboji iontu

Označení oxidačních čísel Označení kladných ox.č. I – ný V – ičný, ečný II – natý VI – ový III – itý VII – istý IV – ičitý VIII – ičelý   Označní záporných ox.č.: koncovka –id (číselnou hodnotu záporného ox. č. je nutno ověřit v period. tabulce!) Oxidy O-II oxid litný Li2O Sulfidy S-II sulfid měďnatý CuS Hydridy H-I hydrid sodný NaH Fosfidy P-III fosfid zinečnatý Zn3P2 Peroxidy O-I2 peroxid draselný K2O2 (peroxidový anion obsahuje dva atomy O)

příklady Oxid uhelnatý CO oxid dusnatý NO Oxid hlinitý Al2O3 oxid manganistý Mn2O7 Oxid fosforečný P2O5 oxid draselný K2O Oxid zinečnatý ZnO oxid sodný Na2O Oxid arseničitý AsO2 oxid železitý Fe2O3 Sulfid sodný Na2S sulfid vápenatý CaS Sulfid železitý Fe2S3 sulfid olovičitý PbS2 Sulfid fosforečný P2S5 sulfid chromový CrS3 Sulfid manganistý Mn2O7 oxid osmičelý OsO4 Sulfid cíničitý SnS2 sulfid křemičitý SiS2

Ionty a atomové skupiny Kationty: názvy jednoatomových kationtů se tvoří od názvu prvku pomocí koncovek odpovídajících oxidačnímu číslu   Ca2+ kation vápenatý Al3+ kation hlinitý Víceatomové – onium PH+4 fosfonium NH4+ amonium H3O+ oxonium

Anionty Anionty – id (pouze anionty odvozené od kyslíkatých kyselin mají zakončení udávající ox.č. centrálního atomu)   (OH)-I hydroxidový anion = hydroxid (O2 )-II peroxidový anion = peroxid (skupina má celkový náboj -2, ox. č. jed S-II sulfidový anion = sulfid (HS)-I hydrogensulfidový anion = hydrogensulfid N-III anion nitridový = nitrid (NH)-II anion imidový = imid (NH2)-I anion amidový = amid

hydroxidy Hydroxidy (koncovka –id) jsou tvořeny kationtem kovu a hydroxidovým aniontem, analogicky se tvoří názvy některých dalších druhů sloučenin (amidy, imidy, kyanidy)  Příklady Hydroxid draselný KOH amid sodný NaNH2 Hydroxid sodný NaOH amid zinečnatý Zn(NH2)2 Hydroxid vápenatý Ca(OH)2 amid draselný KNH2 Hydroxid hlinitý Al(OH)3 imid vápenatý CaNH Nitrid hořečnatý Mg3N2 peroxid vodíku H2O2 Nitrid hlinitý AlN peroxid sodný Na2O2 Nitrid vápenatý Ca3N2 kyanid železitý Fe(CN) 3