Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiálu Politika a její významy (VY_32_INOVACE_05.03.03) Autor Mgr. Vladimír Šorma Tematická oblast Základy politologie Ročník Sedmý Datum tvorby Březen 2012 Anotace Prezentace je určena pro výuku základů politologie (politické vědy) v hodinách Základů společenských věd ve třetím ročníku, seznamuje studenty se základními termíny v oboru politologie a politiky Metodický pokyn Šablona slouží jako digitalizovaná učebnice pro žáky třetího ročníku Základů společenských věd – Politologie; jednotlivé strany prezentace na sebe tematicky navazují, řeší problematiku definování a cílů politologie a politiky. Časová dotace materiálu je 15-20 minut.

Politika a její významy - Aristotelův pojem zoon politikon (dílo Politika) - člověk jako živočich politický, člověk žijící v obci, ve společenství s druhými. Lidé však mají různé názory na to, jak společně žít a o tom je politika, politika je podle Aristotela nejdůležitější vědou - činností, kterou se lidé snaží zlepšit podmínky svého žití tím, že vytvoří dobrou společnost, politika je o lidské cooperation and conflict, consensus and compromiss - hovoříme o politickém rysu lidské existence. Arénou politiky je stát, jedná se o dosažení cílů prostřednitvím usmiřování a zprostředkování (bez usmiřování spěje společnost k polarizaci) - politika je o redistribuci moci a zdrojů pro život, jde o „kolektivním organizování“ - sociální existence“ někdo říká, že politika je boj o „legitimní význam termínů a pojmů“ (co je moc, svoboda, demokracie, spravedlnost, sociální stát apod.) - slovo „ politika“ se poprvé užívalo v nelichotivém smyslu – pletichy , ústupky Politika : 2 definice 1) aktivita, jejímž prostřednictvím jsou usmiřovány rozdílné zájmy ( tak, že se někomu poskytne podíl na moci ; tento podíl by měl být úměrný významu, který mají pro blaho a přežití společnosti) 2) proces, ve kterém skupina lidí, jejíž názory a zájmy jsou zpočátku odlišné, dosáhne kolektivních rozhodnutí, která jsou pokládána za závazná (ne nutně za správná, pozor !!! ) - daří se jí v pluralitní společnosti, v totalitních společnostech naopak atrofuje (není používaná a ztrácí schopnost řešit problémy) - nikdy nekončící sjednocování rovnováhy ; mělo by se to dít na očích veřejnosti - počítá se zde s tím, že nikdo nebude spokojen úplně, ale všichni jsou ochotní se s tím smířit - toleruje politická indiferentnost - kompromis je buď cílem nebo prostředkem politiky

Politika a její významy Definice politiky politika -je sférou, kde je neustále přítomné napětí mezi "vládnoucí"(politika shora) a "emancipační" (politika zdola) politikou -umění zajistit a realizovat organizaci veřejného života emancipační pojetí - ohraničení moci prostřednictvím účasti, participace, rovnosti a demokratizace - boj o společenské uspořádání - optimální forma uspořádání společnosti - normativní pojetí "autoritativní alokace hodnot" - konflikt je primární skutečností politiky M. Weber : širší chápání: všechny druhy činnosti: politika bank, odborů, škol aj. užší chápání: vedení nebo ovlivňování vedení nějakého politického svazu, v současnosti především státu. politika jako úsilí o podíl na moci nebo ovlivňování dělby moci B.Crick,G.Lehlbruch - politika je aktivita, jejímž prostřednictvím jsou rozdílné zájmy uvnitř dané jednotky vládnutí usmiřovány tím, že se jim dává podíl na moci úměrný jejich významu pro blaho a přežití celé pospolitosti 80.léta 20.st - "znechucení"politikou - politika jako "špinavý obchod" - nedůvěra ve státní instituce - nízká volební účast - zájem o nové politické směry (např. strana zelených) ... aféry politických stran, korupce, skandály,... "nepolitická politika" - komunistický režim, ústup od "života v pravdě", morálních pravidel východisko v mravním životě ne politi. opozici - představitelé nepolitické politiky: A.Solženicyn, J. Kurón, V.Havel, G. Konrád" koncepce antipolitiky - cílem orientace na evropskou kulturu a humanitní tradici  

Politika a její významy Trojdimenzionální členění (chápání politiky) Český pojem politika zahrnuje obrovskou sumu významů, v angloamerických státech proto existují tři výrazy, které jsou v politologii užívány pro přesnější terminologii. Polity (formální, institucionální dimenze politiky) – popisuje politické ideje a ideologie, z nichž je odvozen institucionální charakter politického systému. Vymezuje hranice prostoru, v němž dochází k uskutečňování vlastní politiky. Také ze termín definovat jako jednací rámec politiky či určení podmínek, za kterých se politika uskutečňuje, tedy skrze ní dochází k regulaci vztahů mezi mocí výkonnou, zákonodárnou a soudní. Politics (procesní, dynamická dimenze politiky, jedná se o oblast činnosti) – rozumí se jí politická vůle, kde se utkávají zájmy a jedni vítězí zatímco druzí odchází poraženi. Za aktéry politických střetů jsou považováni jednotlivci, státy, skupiny a jiné entity. Policy (obsahová, věcná dimenze politiky, jedná se o program činnosti) – (tzv. policy research) - je nejnovější odbor politologie zaobírající se jednak souvislostí mezi institucionálními podmínkami a politickým procesem a jednak obsahem a následky státně-politických rozhodnutí Stručně politika je uskutečňováním politiky „policy“ s pomocí politiky „politics“ na základě politiky „polity“.

Politika a její významy Polity = institucionální dimenze politiky: regulace jednání a sporů ve společnosti ústavou a zákony, normativní a strukturální, ústavní aspekty, definice o podobě politického řádu oblast působení ideologií - institucionální řád politických systémů politika v rámci daných geografických entit - vymezená hranic prostoru, ve které se politika odehrává a jeho struktury Určuje: - pravidla při řešení konfliktů (meze, normy - podle práv. řádu, ústavy, tradice,..) - podmínky politického konání - regulace vztahů mezi exekutivou a legislativou, exekutivou a regiony, exekutivou a institucemi stát. správy,.. principy fungování politických stran, voleb,.. Politics = procesuální dimenze politiky: proces utváření politické vůle, politika konsensu a konfliktu, boj o moc; způsob uskutečňování policy dynamický aspekt vytváření politiky - střet zájmů, realizace vítězství a prohry - střet, konflikt, interakce, proces " konfliktní proces utváření politiky, při kterém musí být brán ohled na různé zájmy a strany a jejich politické úmysly, požadavky aj. regulace procesů konfliktů, boje o moc a vliv,a sporu o podíl na moci mezi spol. skupinami a osobami Policy = obsahová dimenze politiky - obsah, výsledek, materiál, cíl politiky - konkrétní zákony, opatření, programy konkrétní opatření stran, státu,.. : politika agrární, sociální, kulturní, církevní,..(podle aktivity), dobrá/špatná politika - závisí na představě o spravedlnosti, hodnotách, spol. zařazení hodnotícího, výsledky politické utváření vůle a rozhodnutí procesů v politice

Politika a její významy Politické jednání (policy) 1. pragmatické - umění možného, v demokracii hlavním cílem znovuzvolení - Karel IV. - diplomatický talent, štěstí, kompromisy - Edvard Beneš - musel dvakrát kapituloval (Mnichov, nástup komunistů - radši ustoupit než riskovat válku) - odvaha × přežití 2. antipolitické - morální nebo náboženský základ - Gándhí - za pomoci občanské neposlušnosti přiměl Brity k odchodu - nepolitická politika : Havel × Klaus - jako první tento pojem použil K. H. Borovský , který upozorňoval, že i když v tehdejším tuhém režimu zdánlivě nebyly žádné možnosti, jak se angažovat, pořád tu byla nepolitická politika, tj. vzdělávat se ve spolcích, pěstovat samosprávu ve všech možných sférách - Klaus : nepolitická politika se pokouší normální politiku bagatelizovat , nahradit ji aktivitami, které nejsou legitimovány výsledky voleb 3. negativistické - politika je otázkou moci a lidé jsou pouhý prostředek k naplňování vyšších cílů (většinou nehumánního charakteru) - Hitler - schopnost manipulace s lidmi, mystika a pověrčivost ovlivňovala jeho mysl, náhody (unikal atentátům), do konce války věřil v obrat - obrovská loajalita Němců až do konce - Hitlerjugend 4. fundamentalistické - slepé dodržování určité doktríny, nejčastěji náboženské - ultrakonzervativní ráz (islámský, katolický, izraelský, komunistický) Prostředí, kde se jednání realizuje (politics) - závisí na vidění společnosti - konsensuální × konfliktní - většinou dějištěm stát, někdy i prostředí globální - jde o moc, vliv,… - úzce spojeno s ideologií - politické doktríny - program, teorie světa, člověka

Politika a její významy Politická moc, její podstata a způsoby nabývání (legalita a legitimita) Moc N.Machiavelli - koncentrace síly na cíl - tj. zisk a udržení moci - stačí, aby se člověk stal vládcem. - užití všech prostředků k získání moci - nebere v potaz napětí mezi prostředky k získání moci a etikou M.Weber - kdo se zabývá politikou, usiluje o moc - rozhodujícím prostředkem je pro politika násilí - uchopení a udržení moci je přímo úměrné energii a umění panovníka.... - dvě kategorie moci: a) moc jako prostředek ve službách jiných - tj. ideálních či egoistických cílů b) moc sama o sobě - uchopení otázkou prestiže panovníka Moc (vztah nadřazenosti a podřazenosti) spor jak široce chápat tento vztah, skupina teoretiků chápala v nejširším slova smyslu = M. Marsall - („moc proniká vším, co nás obklopuje a má svůj základ ve všech živočiších“), - většina teoretiků zařazuje moc pouze do společnosti Politická moc (vztah nadřazenosti a podřazenosti ve sféře politiky) M.Weber(„moc představuje jakoukoliv možnost uskutečnit v daných sociálních vztahů svou vůli, dokonce i přes odpor a to nezávisle na čem se tato možnost zakládá“) – Parsons(„moc je schopnost jednoho elementu systému dosahovat svých cílů, prostřednictvím překonání odporu jiných elementů“) >

Politika a její významy Státní moc Je druhem polit. moci, tvoří jádro polit. moci „Moc ve státě se svou podstatou neodlišuje od moci v jiných lidských skupinách, vždy je nadřazenost a podřazenost, odlišuje se jen dokonalostí své vnitřní organizace a stupněm poslušnosti, který vyžaduje.“ Duverger Legalita= zákonnost moci, byla nabyta a je uplatňována v rámci zákona Legitimita= oprávnění vládnoucích rozhodovat a zároveň dobrovolná akceptace jejich rozhodnutí ovládanými/ schopnost systému udržet víru lidu Principy ospravedlní politické moci podle M. Webera: 1. teokratický (politická moc odvozena od Boha, vládne z boží milosti) 2. tradiční (platnost se zakládá na autoritě osob v rámci tradice, následnická posloupnost a majetek) 3. charismatický (zdroj osobní autoritě je v uchvácení v charismatu) 4. legální (systémem pravidel, které mají obecnou platnost)  Způsoby nabývání moci násilný (nejstarší způsob – klasická středověká rivalita rodů, jeden sesazuje pomocí násilí ten druhý, revoluce (kompletní změna ekonomiky, kultury, duchovní části…1989), převrat, PUČ – nemění se systém hospodaření, ideologie, atd. -viz. Únor 1948 dědičný (historický, moc se dědí z panovníka na dědice, později se dědí jen výkonná moc, zákonodárnou měla např. konstituce, parlament= VB / volební jmenování (jmenování svého zástupce či dané funkce) kooptace (přechodová fáze dosazení určitého postu, než dojde k právoplatným volbám) rotace (pravidelné střídání v daných funkcích) los (dříve např. v antických Athénách, dnes může nastat v senátních volbách

Politika a její významy Analýza fungování moci každá moc se snaží legitimizovat se, tzn. ospravedlnit se legitimní moc se nazývá autorita (je akceptována lidmi) - Max Weber - teorie o existenci trojího typu panství (autority) a) panství charismatické - postavená na víře v mimořádné schopnosti kněží, proroků, politiků, králů - velice nestabilní, krátká životnost – konec často přivodí smrt představitele panství b) panství tradiční - postaveno na víře v posvátnost a nezměnitelnost panství - státy středověké Evropy - je prakticky nemožné v ni nevěřit (biskup, král…) c) panství racionálně-legální - vládnou zákony - obecné, platící pro všechny, významná je byrokracie - autorita - má vliv nebo váhu dobrovolně respektovanou okolí, často souvisí s charisma - snadno se může zvrhnout v kult osobnosti - násilí - akt síly působící proti překážce - druh moci na primitivnějším stupni a zároveň i prostředek moci - morálka - systém norem, který vzniká spontánně a týká se toho, co je spravedlivé a slušné  

Zdroje: Cabada, L., Kubát, M.: Úvod do studia politické vědy, Eurolex Bohemia, Praha, 2002 David, R.: Politologie, Základy společenských věd, Nakladatelství Olomouc, 2002 Dočekalová, P., Švec, K. a kol.: Úvod do politologie, Grada Publishing, Praha, 2009 Heywood, A.: Politické ideologie, Eurolex Bohemia, Praha, 2005 Říchová, B. Úvod do současné politologie, Portál, Praha, 2002 Sartori, G.: Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu, CDK, Brno, 2005 Vodička, K., Cabada, L.: Politický systém české republiky : historie a současnost, http://cs.wikipedia.org/wiki/Politika