Přírodní katastrofy a člověk I. Z á k l a d n í š k o l a Z r u č n a d S á z a v o u Multimediální prezentace vzdělávacích oblastí ŠVP Přírodní katastrofy a člověk Mgr. Jaroslav Krčmář

Přírodní katastrofy Některé přírodní procesy probíhají tak rychle a intenzivně, že způsobují velké materiální škody a zanechávají po sobě oběti na životech. Tyto procesy souhrnně označujeme přírodní katastrofy, někdy také méně přesně živelní pohromy. Většinou jsou spojeny s uvolněním značného množství energie a s přesuny velkých objemů hmoty (vody, vzduchu, půdy apod.)

Co to jsou přírodní katastrofy ? • Relativně náhlé, rychlé až katastrofické přírodní jevy a procesy, které vyvolávají vratné i nevratné změny krajiny a přírodního prostředí a způsobují materiální škody a škody na životech lidské společnosti. • Pokud člověka a společnost chápeme jako součást přírody a zemského globálního ekosystému, stává se lidská společnost též významným činitelem, která může způsobit nevratné změny na prostředí, klimatu apod., většinou s výjimkou jaderných katastrof , jsou tyto děje pomalejší v měřítku lidského života, proto se převážně za součást přírodních katastrof neřadí, • (dlouhodobá sucha, změny hladiny světového oceánu atd.) • Člověk vytváří antropogenní rizika v různých oblastech (sesuvy, důlní otřesy a slabá antropogenní zemětřesení), která mohou v některých případech přejít až v katastrofy).

Podstatou všech přírodních katastrof jsou čtyři hlavní procesy: 1. rychlé pohyby hmot (zemětřesení, svahové pochody), 2. uvolnění hlubinné zemské energie a její převedení na povrch (sopečná činnost, zemětřesení). 3. zvýšení vodní hladiny řek, jezer a moří (povodně mořské zátopy, cunami). 4. vyrovnávání teplotních rozdílů v atmosféře (orkány, tropické cyklóny).

Jaké přírodní katastrofy známe ? Klasifikujeme je podle prostředí jejich vzniku. Prostředím je: kosmos - katastrofou je pád mimozemského tělesa, impakt atmosféra - dochází k tropickým cyklónům, tornádům či pískovým a prachovým bouřím hydrosféra - bouřlivé přílivy, tsunami, povodně zemský povrch - ničivé svahové pohyby – sesuvy celá zemská kůra až do svrchního pláště - sopečné výbuchy

Druhy přírodních katastrof Tsunami Povodně Tornáda Zemětřesení Svahové pohyby Sopečné výbuchy Bouřlivé přílivy Požáry Vichřice Horko Extrémní mráz

Druhotné účinky katastrof Mnohdy na sebe jednotlivé katastrofy navazují a většinou jsou jejich druhotné účinky tragické. Uveďme příklady: Sopečná činnost bývá doprovázena zemětřesením Mořská zemětřesení vyvolávají tsunami Tropické cyklóny způsobí povodně Svahové pohyby způsobí zátopy

Zemětřesení Je to nejhrozivější přírodní katastrofa, neboť celá polovina lidstva žije v zemětřesných oblastech. Říkáme jim seismicky aktivní oblasti. Zemětřesení vzniká nahromaděním napětí v zemské kůře a jeho náhlým uvolněním. Epicentrum je místo na zemském povrchu nejbližší ohnisku. Místo, kde zemětřesení vzniká, je ohnisko (někdy se mu říká hypocentrum). Epicentra jsou na zemském povrchu rozložena nerovnoměrně, v hlavně v pásech podél hranic tektonických desek. Desky se totiž nepohybují souvisle, ale episodicky a většina náhlých rychlých pohybů je doprovázena otřesy.

Velikost, čili magnitudo zemětřesení se označuje podle Richterovy škály písmenem M a číslem

Tsunami Tsunami je dlouhá a rychlá vlna, která vzniká při pohybu oceánského dna, kdy dochází ke zvlnění vodního sloupce. Na volném moři je jen těžko znatelná. Její vlnová délka se pohybuje mezi 150 - 300 km. Problém tak nastává až tehdy, pokud se tsunami dostane do mělkých oblastí oceánu (kontinentální šelf, korálový útes apod.). Vlivem zmenšování hloubky roste výška vlny, vodní masa se tlačí na pobřeží a přímořská území tak mohou být zaplaveny a zpustošeny. Na otevřeném moři se tsunami pohybuje obrovskou rychlostí několik stovek km/h, která roste s hloubkou oceánu.

Tornáda Tornádo je silně rotující vítr, vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody

Vulkanismus Vulkanismus ohrožuje na světě přibližně desetkrát méně lidí než zemětřesení. Asi 200 milionů jich žije v nebezpečné blízkosti sopek. O každé sopce, která v historické době vybuchla, musíme předpokládat, že vybuchne znovu Které vulkanické procesy jsou nejnebezpečnější ? Obvykle se předpokládá, že to jsou výlevy láv. Takové proudy jsou nebezpečné, když se valí k lidským sídlům. Škody nadělaly lávy Vesuvu i Etny. Lávy Etny zničily v roce 1669 část města Catanie. Větším nebezpečím než lávy jsou vývrhy sopečného popelu s pumami. Stovky kilometrů krychlových částic dokáží zastínit slunce a ochladit atmosféru na řadu let. Popel z islandské sopky způsobil několikatýdenní kalamitu letecké dopravě na severní polokouli. Příkladů je samozřejmě víc. Nejnebezpečnější jsou však smrtonosné pyroklastické proudy, čili pyroklastické vlny. To jsou žhavá sopečná mračna, směs sopečného materiálu s plyny, přes 100 stupňů Celsia horká a valící se ze svahů sopky a spalující vše v cestě. I celá města!

Vulkanismus

Svahové pohyby Svahové pohyby, někdy též svahové pochody, jsou souborem pohybů a pochodů působících na svahu. Dělí se do několika skupin v závislosti na rychlosti, typu a vedoucím procesu

Svahové pohyby K takové katastrofě dochází, když příroda či člověk poruší stabilitu svahu. Síly, držící pohromadě půdu či horninu, jsou najednou slabší než gravitace. Svahové pohyby jsou v naší republice spolu s povodněmi nejnebezpečnějšími přírodními katastrofami. Sesuvy ničí obydlí, ohrožují sídliště, poškozují zemědělské pozemky, přerušují komunikace, potrubí, telefonní a elektrická vedení. Zablokují vodní toky a způsobí zátopy. V mořích mohou způsobit mohutná tsunami. V České republice je dlouhá tradice výzkumu a sledování svahových pohybů. Česká geologická služba sestrojila mapu ohrožených území a neustále ji doplňuje. Sledovaných objektů je dnes více než 7 500. Velká část našeho území je tvořena svahy a některé z nich jsou nestabilní. Jsou třeba porušeny podemletím vodou nebo komunikacemi. Soudržnost se snižuje odstraněním vegetace i provlhčením povrchu.

Prachové a pískové bouře Je to až neuvěřitelné, ale tato přírodní katastrofa, běžná v pouštních krajinách, zasáhne i naše území. Trpí jimi hlavně Morava. V Dolnomoravském úvalu bouře nanášejí písek a naopak erodují úrodnou půdu. Dokonce se stalo, že v roce 1992 prachová bouře zablokovalo dopravu na hlavním tahu Brno–Opava. Na Znojemsku a u Mikulova zničily prachové bouře úrodu, postiženo bylo dokonce i Brno, kde snížená viditelnost ochromila dopravu.

Říční povodně Povodně jsou u nás velmi známé. Každý porozumí tomu, že na vznik a velikost povodní má úhrn dešťových srážek za určitou dobu a dopadající na určitou plochu. Navíc, vliv má i tvar povodí rozvodněné řeky, nadmořská výška, sklonitost svahů, členitost povrchu a hustota vegetace. Geologické faktory : infiltrační schopnosti půdy a podkladu, velikost a charakter říční nivy i reliéf. Stoupne-li odtok srážkové vody na úkor jejího vsakování, voda odtéká a níže na nivě může dojít k zátopám. Mnoho pozornosti se u nás věnuje snížení rizika povodní a následkům. Důležitý je návrat k přirozenému rázu koryt vodních toků. Co dělat?

Co dělat? a) podpořit přirozenou retenci srážkových vod b) snížit povodňovou vlnu rozlivem c) obnovit tůně na nivě i stará ramena d) zvětšit průtok v korytu řeky e) zadržet větší část vody v přírodním prostředí i vodohospodářskými stavbami

Požáry Požár je nekontrolovatelný oheň, při kterém dochází k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí, nebo k bezprostřednímu ohrožení osob, zvířat, materiálních hodnot nebo životního prostředí. Vzniká obvykle buď v důsledku technické chyby, přírodního neštěstí nebo úmyslným zapálením

Vichřice Silný vítr, který může způsobit značné škody na stavbách i lesních porostech. Mohou ohrožovat i lidské zdraví, nebo dokonce životy (padající stromy, poletující části střech apod.).

Horko Vlna veder je extrémní stav počasí, během kterého teploty dosahují vysoko nad průměr a mají za následek zdravotní komplikace u lidí a zvířat a zvětšení výparu v oblasti a vzniku sucha. Vlivem výparu dochází k vysoušení rostlin, které snadněji podléhají vzniku požárů, jež jsou častým doprovodným vlivem sucha. Mají hlavní dopad na zemědělskou činnost v oblasti a mohou způsobovat i hladomor.

Extrémní mráz Silný mráz a chlad může vážně poškodit, či přímo usmrtit lidi, dobytek, či rostliny. Živé organismy jsou schopny přežívat nepříznivé tepelné podmínky jen do určité meze, které jsou vlastní pro každý druh. Při hodnotách vyšších či nižších dochází k poškození a úmrtí jedince.

Zásah člověka do přírodních katastrof a) Řítivé zemětřesení vznikne na poddolovaném území b) Svahové pohyby bývají vyvolány stavbou komunikací i odlesněním svahů c) Pískové a prachové bouře jsou častější v holé odlesněné krajině zbavené vegetace d) Říční povodně člověk podpoří odlesněním i nevhodnými zásahy do přírodní říční krajiny

Zdroje : http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/3974FDA531EA66B3C1257030001E709F/$file/planeta_ katastrofy_2korektura.pdf http://katastrofy.webnode.cz/co-je-katastrofa/ http://www.sci.muni.cz/~herber/tsunami.htm http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Povoden_2002_hlasna_treban.p http://cs.wikipedia.org/wiki/Katastrofa