Metodologická propedeutika aneb Jak na to? Předmět: Metodologie společenských věd 1. roč. NMgr. Soc. ped.

Neberme to všechno tak vážně (hlavně ne sebe), ale přece jen… Je-li vědec pouhým vědcem, nemůže být velkým vědcem. Když zmizí fantazie, tvůrčí nadšení, degeneruje i tvůrčí prvek. Trpí nedostatkem uvolnění. Vědci pak zbývá jen snaha pídit se po faktech… Daniil Granin (1919-?) ruský spisovatel

A také … Domněnky jsou tím důležitější, čím je věda méně dokonalá. Za předpokladu ovšem, že je považujeme pouze za způsob myšlení, který nás nutí hledat nová fakta… Záporná fakta ještě nic neznamenají. Jeden negativní fakt nikdy neškrtá fakt pozitivní. Claude Bernard (1844-1878) francouzský fyziolog

A do třetice … Věda … musí hledat cesty k tomu, aby nezůstala jen profesí odborníků, nýbrž znovu se stávala součástí kultury. …aby pomáhala utvářet život a odpovídat na jeho otázky… Karel Čapek Úvodník v časopise Vědy a život, 1936, č.1.

A přece jen na konec … Z ničeho se nemá dělat věda, ani z vědy! Jan Werich

Překonané mýty o vědě Mýtus bílého pláště – vědec v laboratoři. Vědec jako vynikající jedinec, který tráví svůj čas ve věži ze slonoviny, povznesen nad svět a jeho problémy. Vědec na úrovni zkušeného inženýra a technologa, který pracuje na tom, aby život byl snadný.

Dílčí cíle vědy Vysvětlování jevů. Porozumění vztahům mezi jevy, objekty… Předpovědi (predikce) např. vývoje jevů, situací…

Konečný cíl vědy - TEORIE Teorie jako soubor vzájemně souvisejících pojmů, definicí, výroků, který představuje systematický pohled na jevy tím, že specifikuje vztahy mezi proměnnými, s cílem vysvětlit a předpovědět tyto jevy. Fred N. Kerlinger

Příklad: teorie školního neúspěchu Proměnné, např. inteligence, jazykové a početní schopnosti, úzkost, příslušnost k sociální skupině, motivace. Jev, který má být vysvětlen = školní neúspěch. Vysvětlení – specifikování vztahů mezi každou z uvedených 6 proměnných a školním neúspěchem nebo kombinace těchto proměnných a školního neúspěchu.

Problémy a hypotézy 1. Problém V tázací formě. Pokud možno (u kvantitativních výzkumů) vyjadřující vztah mezi dvěma nebo více proměnnými. Je A ve vztahu k B? Jak se A a B vztahuje k C? Je A ve vztahu k B za podmínek C a D?

Problémy a hypotézy 2. Hypotézy Oznamovací věty: výroky o vztahu mezi dvěma nebo více proměnnými. Jsou pracovními nástroji teorie. Mohou být dedukovány z teorie a z jiných hypotéz. Mohou být ověřovány a poté shledány pravděpodobně pravdivými nebo pravděpodobně nepravdivými.

Příklad – rozpracovávání teorie agrese Hledáme pravděpodobné příčiny a účinky agresivního chování, které se vyskytlo po frustrujících okolnostech. Teorie může obsahovat tezi: Frustrace způsobuje agresi.

Frustrace způsobuje agresi Z této široké hypotézy, teze, můžeme dedukovat specifičtější hypotézy, např.: Zabráníme-li dětem v dosahování cílů, které považují za žádoucí (frustrace), vede to k tomu, že se navzájem napadají (agrese). Jsou-li děti zbaveny mateřské lásky (frustrace), budou pravděpodobně reagovat agresivním způsobem.

Konstrukty (proměnné): jejich konstitutivní definice = definice, která určuje konstrukt jinými konstrukty. Např. mentální retardaci lze definovat jako intelektovou zaostalost.

Konstrukty (proměnné): jejich operacionální definice = definice, která specifikuje činnosti (operace), nezbytné k měření konstruktu (proměnné). Inteligence je skóre v testu inteligence X, nebo inteligence je to, co měří test inteligence X.

Operacionální definice Jsou mostem mezi úrovní teorie-hypotéza-konstrukt a úrovní pozorování. Žádná operacionální definice (O.D.) nemůže nikdy vyjádřit vše, co obsahuje proměnná. Např.: žádná O.D. inteligence nemůže nikdy vyjádřit bohatství a rozmanitost významů lidské inteligence.

Od konstitutivní definice k operacionální

Legenda k předcházejícímu obr. c…konstrukty C … způsoby měření (metody, techniky) O.D. …. operacionální definice

Příklad: Čím je ovlivněn nedostatečný výkon?