SOC122 Sociologie náboženství Lekce 2: Definice a dimenze náboženství 26. 2. 2015

Kontexty pro definování náboženství Běžný jazyk Náboženský Institucionálně-administrativní Akademický

Veřejně uznaný status náboženství Oficiální status „náboženství“ má své výhody: Právní ochrana Daňové zvýhodnění Společenské uznání Přináší současně ovšem i některé nevýhody: Právní omezení Negativní konotace spojené s „náboženstvím“

Definice náboženství a společenské kontroverze Náboženské rouhání (blasfémie) Náboženství ve vzdělávacím systému Náboženská reklama v TV Nová náboženská hnutí Veřejné vystavování náboženských symbolů Užívání halucinogenních a psychotropních látek pro náboženské účely

Náboženství a Listina základních práv a svobod Hlava 2., Oddíl 1., Článek 16: (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.

Problém sebe-definice Náboženství může být definováno „zevnitř“ → sebe-definice samotných „náboženských“ aktérů Emický vs. etický přístup Sociolog nemusí přijímat sebe-definici samotných aktérů → cílem sociologie je nahlížet „za fasádu“ a odkrývat latentní funkce a významy

Potřeba odborné definice náboženství M. Weber: náboženství nelze definovat na začátku, ale teprve na závěr zkoumání Problém implicitní definice náboženství Potřeba explicitní, pracovní definice náboženství

Základní typy definic náboženství 2 základní typy odborných definic ve studiu náboženství: substantivní/substanciální funkcionální Oba tyto typy definic čelí problémům → lze najít protipříklad, který je problematizuje Protipříkladem k definici jevu X je něco skutečného či možného, co buď: je příkladem X, ale neodpovídá definici odpovídá definici, ale není příkladem X

Problémy substantivních definic Co tvoří obsah/substanci náboženství? Bohové a božské bytosti Nadpřirozené, nad-lidské, nad-empirické Lze pojem „náboženství“ vymezit obsahově a současně udržet jeho univerzální aplikovatelnost? Jak je vysvětlována náboženská změna?

Problémy funkcionálních definic Jaké jsou základní funkce náboženství? integrace společnosti a zajištění sociální koheze odpovědi na základní otázky lidského života Funkcionální definice náboženství mají tendenci: být příliš inkluzívními pohybovat se v kruhové argumentaci znemožňovat studium funkcí náboženství pro jedince a společnost

Monotetické a polytetické definice Standardní substantivní a funkcionální definice náboženství představují typ monotetických definic → snaží se najít jádro, které je společné všem fenoménům označovaným jako „náboženství“ Polytetická definice zahrnuje třídu jevů, které jsou si navzájem podobné, avšak žádná z vlastností není přítomna u všech jejích prvků → princip rodové podobnosti (family resemblance) Každý prvek třídy sdílí řadu vlastností s jinými prvky třídy, avšak žádnou se všemi prvky dané třídy Prvek patří do dané třídy, pokud vykazuje určité množství vlastností dané třídy (ne nutně všechny)

Problémy polytetických definic Polytetický přístup se vyhýbá problémům monotetického přístupu, když nestanovuje přesné a ostré hranice mezi zkoumanými jevy, způsobuje však jiné: Kolik vlastností dané třídy musí sledovaný jev sdílet, aby mohl být do třídy zařazen (většinu?)? Jak lze určit, že seznam vlastností v dané třídě je vyčerpávající? Na základě čeho jsou vlastnosti zařazovány do příslušné třídy?

Klíčové otázky Je vhodnější při zkoumání začít u definice náboženství, nebo k ní dojít až na jeho konci? Je širší (inkluzívní) definice užitečnější než definice užší (exkluzívní)? Nemohou být různé typy definic užitečné v různých typech či fázích výzkumného procesu? Zakládá se definice náboženství primárně na subjektivních představách pozorujících nebo pozorovaných? Do jaké míry musí mít sociologická definice společenskou plauzibilitu?

Náboženství jako teoretický koncept Každá definice náboženství implikuje určité teoretické závěry a – naopak - každé teoretizování o náboženství v sobě nese alespoň implicitní definici náboženství Náboženství jako koncept, nikoliv „substance“, která je reálně přítomna „vně“ pozorovatele a pouze čeká na své odhalení Koncepty jsou ideje, které nám umožňují uspořádávat „materiál“ empirického světa za účelem vysvětlení či porozumění

Definice jako strategie Termín „náboženství“ není odborným termínem vytvořeným pro vědecké účely, natož pak pro potřeby zkoumání sociologického Vědomí kulturní a kontextuální omezenosti by mělo být základnou pro pojímání definice náboženství nikoliv v absolutním, definitivním smyslu, nýbrž jakožto provizorního badatelského nástroje