Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0479 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_TOMAS_VASATA_CLOVEK_JAKO_OBCAN_HISTORIE_POLITOLOGIE_02 Název školy Střední škola služeb, obchodu a gastronomie Hradec Králové Ročník 2. Vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor Občanská nauka Tematický okruh Člověk jako občan Téma Historie politologie Jméno autora Mgr. Tomáš Vašata Vytvořeno dne 5. 9. 2013 Metodický popis (anotace) Prezentace vytvořená v programu MS PowerPoint seznamuje žáky s nejvýznamnějšími představiteli světové i české politologie. Prezentaci lze rovněž uložit ve formátu PDF a poskytnout ji žákům k jejich mimoškolnímu vzdělávání.

2. hodina Historie politologie Plán hodiny: Úvodní část Opakování 1. hodiny Historie politologie Shrnutí, fixace poznatků

Historie politologie antické Řecko (5. – 4. st. př. n. l) Sofisté (Protagoras, Gorgias), 5. st. př. n. l. učitelé moudrosti – výmluvnosti zaměření na rétoriku (protože zpochybňovali smysl. vnímání a objektivní poznání pravdy = „Není důležité kdo má pravdu, ale komu je za pravdu dáno.“) poměřovali morálku a platné právo, obdivovali silné a schopné jedince (považovali za spravedlivé, aby silnější vládl slabšímu) Sokrates idea nejvyššího dobra = vědění včele státu má být filozof

Platón Sokratův žák byl též pro „sofokracii“ = vládu jednoho a více moudrých nejznámější dílo „Ústava“ (lidé se rodí nerovní, rozdělení do kast, čím výše v hierarchii, tím kvalitativně lepší jedinec, eugenická teorie) Aristoteles Platónův žák kritizoval sofokracii byl pro stát založený na ústavě a zákonech, který by fungoval na principu smíšené vlády, ve které by byl zastoupen aristokratický i demokratický prvek nejznámější dílo „Politika“

nejvýznamnější filozof zabývající se politikou v tomto období renesance (15. - 16. st.) Niccoló Machivavelli nejvýznamnější filozof zabývající se politikou v tomto období byl pro sjednocení Itálie silným panovníkem, který je oprávněný použít k zajištění blaha státu i násilí dílo „Vladař“ období racionalismu a osvícenství (17. – 18. st.) ANGLIE John Locke, Thomas Hobbes (oba 17. st.) představitelé tzv. „smluvní teorie státu“ = stát vzniká jako důsledek smlouvy, kterou spolu lidé dobrovolně uzavřeli Hobbes pro absolutní monarchii (z jeho abolutismu čerpal fašismus), Locke pro konstituční monarchii (vliv na vznik zastup. demokracie)

Charles Montesquieu (18. st.) FRANCIE Charles Montesquieu (18. st.) představitel francouzského osvícenství, kritik absolutismu navázal na Angličany a jako první rozdělil státní moc na 3 základní složky – výkonnou (panovnickou), zákonodárnou a soudní Jean Jacques Rousseau další představitel smluvní teorie státu definoval stát, který je postaven na zásadách přímé demokracie (kritika majetkových a mocenských rozdílů mezi lidmi + i zpochybnění soukromého vlastnictví = vliv na socialismus a komunismus) dílo „O společenské smlouvě neboli zásady státního práva“ „Bereme-li výraz demokracie v přísném slova smyslu, pak nikdy pravá demokracie neexistovala a nikdy nebude existovat, protože je proti přirozenému řádu, aby velký počet vládl a malý počet byl ovládán“

rozpracoval koncepci o dosažení společného míru mezi státy NĚMECKO Immanuel Kant rozpracoval koncepci o dosažení společného míru mezi státy Karel Marx (19. st.) zakladatel komunistického hnutí a kritika zastupitelské demokracie + řada dalších autorů (zejména od 2. pol. 19. st.) + např. panovníci, vládcové 20. st. (V. I. Lenin, J. V. Stalin, A. Hitler, W. Churchill…)

Vývoj českého politického myšlení období reformace Jan Hus (14 – 15. st.) pro vývoj lidských práv a svobod Petr Chelčický (15. st.) kritika rozvrstvení středověké společnosti do 3 vrstev na kněžský, panský a robotný („O trojím lidu“) „Nezabiješ“ = odmítal jakoukoliv válku (i válečné tažení husitů) Jiří z Poděbrad (15. st.) navrhl vytvořit mírovou unii křesťanských panovníků „Smlouva o nastolení míru v celém křesťanství“ Jan Ámos Komenský (17. st.) evropské integrační teorie

„první republika“ T. G. Masaryk (19. - 20. st.) tvůrce demokracie prezident „Osvoboditel“ Edvard Beneš (20. st.) pokračovatel Masaryka období po roce 1948 v důsledku režimu nemožnost rozvoje politické vědy období po roce 1989 rozvoj politologie P. Pithart, V. Bělohradský, V. Havel, J. Dientsbier

Zdroje Odmaturuj ze společenských věd, Didaktis, 1. vydání (aktualizované), 2008, ISBN 80-86285-68-5 Maturitní otázky – Občanský a společenskovědní základ, Fragment, 1. vydání, 2008, ISBN 978-80-253-0600-0 Občanská nauka pro střední odborné školy, SPN, Praha 2003, ISBN 80-7235-233-4 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Děkuji za pozornost a přeji hezký den 