České stavovské povstání a 30letá válka 1618, 1648

Příčiny povstání katolíci uzavřeli nekatolický kostel v Broumově, v Hrobech u Jáchymova rozbořen => porušení Rudolfova Majestátu 1618 sjezd nekatolických stavů (tajně) Matyáš stížnost nekatolíků odmítl zemský sněm rozpustil a zakázal => porušil práva stavů

Vláda Matyáš za dědice vybral Ferdinanda Štýrského (absolutista, katolík) 1617 jako Ferdinand II. českým králem

Průběh 23. 5. 1618 defenestrace 2 místodržících (Slavata a Bořita)+ písaře z kanceláře na Pražském hradu, pouze zraněni => počátek českého stavovského povstání i 30leté války v čele Matyáš Thurn (po Bílé hoře uprchl), Jan Smiřický, Václav Budovec, … * vláda stavů: 30 direktorů (10+10+10), * vojska požadavky: stavovskou moc nadřadit císařské přednost nekatolíků před katolíky sesazení Ferdinanda II. zvolen Fridrich Falcký (nekatolík – kalvinista, zeť anglického krále Jakuba I., manželkou Alžběta Stuartovna, kurfiřt)

Porážka 8. 11. 1620 bitva na Bílé hoře, 2 hodiny, ¼ Čechů ve vojsku (mýtus o statečnosti Moravanů) porážka českého stavovského vojska Ferdinandem II. (pomoc Španělska) Příčiny: špatně placení žoldnéři, epidemie, hlad, zima, nejednota, chaos, demoralizace Fridrich Falcký uprchl (zimní král – vládl 1 zimu = 13 měsíců) králem Ferdinand II.

Následky pro stavy soudcem Karel z Lichtenštejna, 51 odsouzeno k smrti, ale úplatky => 27 popraveno katem Mydlářem 21. 6. 1621= poprava českých pánů na Staroměstském náměstí (3 páni, 7 rytířů, 17 měšťanů) Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Václav Budovec z Budova, Jáchym Ondřej Šlik, Jan Jessenius

Následky konfiskace majetku nekatolíků - 3/4 veškeré půdy, (výhodně nakoupili katolíci a církev, Albrecht z Valdštejna, velitelé, cizinci) 1627 Obnovené zřízení zemské (pro Moravu 1628)= zemský zákoník, dědičný nárok Habsburků na český trůn, omezení práv stavů, zrovnoprávněna němčina s češtinou, povoleno pouze katolictví) královská města na sněmu jen 1 hlas, na sněmu i katolické duchovenstvo emigrace (do Polska, Německa, na Slovensko) pro ty, kteří nepřestoupili, neplatilo pro poddané, exulantem i biskup (1628 v Lešně) jednoty bratrské = J. A. Komenský, 30 000 odešlo

Boje v celé Evropě, žoldnéřská vojska, dělostřelectvo, jízda: dragouni, pěchota: pikenýři, mušketýři; španělský čtverec Unie - protestantská Liga - katolická Nizozemí Anglie protestanti v Říši (Braniborsko, Sasko) Švédsko Dánsko Benátsko česká stavovská opozice opozice v Uhrách katolická Francie šp. a rakouští Habsburkové katolíci v Říši papež italská knížata Polsko-Litevsko za poslední fáze války

Vojenská formace „španělská tercie“ ze čtverců pikenýrů a mušketýrů“, 2000 - 3200 mužů

Arkebuza

Mušketa, těžší než arkebuza

Pikenýři v boji, 6 m dlouhé

30letá válka http://www.youtube.com/watch?v=JdYk5pWRz3I

30letá válka 1618 -1648 fáze: 1. česká válka (1618-20): porážka nekatolíků 2. falcká válka (1621-23) boje o Falc mezi F. Falckým a Bavorskem se Španělskem, neúspěch Fridricha Falckého, pokračuje válka mezi Nizozemím a Španělskem, Niz. podporuje Fridricha Falckého 3. dánská válka (1625-29) – Anglie a Dánsko x Habsburkům, o německé přímoří, porážka dánského krále Kristiána IV. , Valdštejn a Tilly, vítězství katolické Ligy 4. švédská válka (1630-35)– útok Švédů, král Gustav Adolf II. padl u Lützenu, ale bitva nerozhodně, vpád Sasů do Čech, porážka Unie, Valdštejn podezírán oběma stranami 5. švédsko-francouzská (1635-48) – podpora Unie katolickou Francií proti Habsburkům => mocenský boj, Ludvík XIII.,(kardinál Richelieu), Sasko, Braniborsko a Dánsko podporují Ferdinanda II., boje Švédů v Čechách, na Moravě, zpustošení střední Evropy, porážka Habsburků

největší bitva války u Jankova 1645 (porážka Habsburků: padlo 8000 vojáků) 1648 obrana Prahy před Švédy: v čele studentské legie jezuita Jiří Plachý, obrana Karlova mostu

Charakter války náboženský konflikt politický konflikt (snaha Habsburků ovládnout celou Evropu) hospodářský konflikt (Nizozemí, Dánsko, Švédsko chtějí udržet zisky ze zámořského obchodu)

Albrecht z Valdštejna český šlechtic, ctižádostivec nejdříve v jednotě bratrské, pak katolíkem obohatil se konfiskacemi po Bílé hoře, při mincovní reformě (kalada = státní bankrot, znehodnocení mincí = dlouhá mince, 1/10 hodnoty) a sňatkem pro Ferdinanda II. vyzbrojil na své náklady armádu v SV Čechách panství, centrem Jičín Valdštejnský palác ražba mincí, hosp. rozkvět jmenován nejvyšším vojenským velitelem závist způsobila jeho odvolání, Valdštejn jedná s Unií, císař jej opět povolává, dvojí hra => zavražděn v Chebu 1634

Mírová jednání vyčerpání obou stran v německém Vestfálsku (Münster - s Francií – tzv. katolický mír a Osnabrück - se Švédskem – tzv. protestantský mír) naděje českých emigrantů na návrat domů zmařeny Habsburkům potvrzena vláda v Čechách Lužice odtržena od Čech

Výsledky lidské oběti: až 1/3 obyvatelstva Evropy: plenění vojsk, mimořádné daně, hladomor, epidemie hospodářský rozvrat a úpadek, zpustlé vesnice, tolerance k nekatolíkům ve Slezsku největší mocností Evropy Francie posílení Švédska, Braniborska, Bavorska, Saska Nizozemí nezávislé Habsburkové v rámci Evropy oslabeni, ale v monarchii posíleni Španělsko oslabeno - ztrácí Portugalsko, oslabeno Polsko

Situace v Čechách úbytek 1/3 obyvatel (emigrace, smrt) hospodářský a morální úpadek politický úpadek českých stavů germanizace, němčina úředním jazykem rekatolizace, jezuité, Antonín Koniáš – ničení nekatolických knih procesí a poutě, svatořečení Jana Nepomuckého 1729 zvyšování roboty (původně jen několik dnů v roce), nevolnictví (zákaz stěhovat se, ženit, studovat bez souhlasu vrchnosti)

Povstání poddaných 1680 za císaře Leopolda I., v SZ Čechách na 150 panstvích porážka armádou, popravy výsledkem robotní patent: omezení (?) roboty na 3 dny v týdnu 1692-5 povstání Chodů, za obnovení starých privilegií, Jan Sladký-Kozina x novému pánovi Lamingerovi z Albenreutu