Teorie mezinárodních vztahů Vyučuje: PhDr. Roman Míčka, Th.D., Ph.D.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
POLITICKÁ GEOGRAFIE Teoretické základy.
Advertisements

Mezinárodní nevládní organizace, transvládní organizace
Západní Evropa po třicetileté válce
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Příprava, řízení a realizace programů a projektů ERDF a KF ÚVOD DO PROBLEMATIKY Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název.
Mezinárodní integrace
Metodologie historického výzkumu volného času
Mezinárodní situace na přelomu 19. a 20. století
Český export a zrychlená bankovní a finanční integrace EU
Sociální konstruktivismus
MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
„Dějiny MV“ Praotec reflexe MV Athéňan Thukydides (- 5. stol.) Dějiny peloponéské války je tak zakladatelem tzv. “realistické“ tradice reflexe MV – za.
Globalizace Stanislav Polouček Slezská univerzita Obchodně podnikatelská fakulta Karviná.
Mezinárodní ekonomické právo 1.
Financování politických stran a regulace politických kampaní Prorůstání ekonomiky a politiky Vladimíra Dvořáková CESTA Praha, , hotel Jalta.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
JMÉNO AUTORA: MGR. VLASTA KOLLARIKOVÁ DATUM VYTVOŘENÍ: ČÍSLO DUMU: VY_32_INOVACE_12_OSVZ_ON ROČNÍK: I. VZDĚLÁVACÍ OBLAST: SPOLEČENSKOVĚDNÍ.
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY DNEŠKA Stanislav Polouček International School of Management Prešov, Slovakia.
ČR A JEJÍ POSTAVENÍ V SOUDOBÉM SVĚTĚ
Globalizace Konflikty 20. století
Globalizace z různých úhlů dopadu
Ústav světových dějin Obor Historie – evropská studia.
Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školySoukromá.
POLITOLOGIE TEST 12.
Marxismus a jeho varianty
Sociologie 13 Sociologie politiky. politika správa veřejných záležitostí – Záležitosti týkající se velké části občanů, nebo všech (oproti soukromým záležitostem)
Robert Zbíral Úvod do evropských studií
Diskuse u kulatého stolu na téma Sociálně prostorová diferenciace obyvatelstva a její vliv na kvalitu života ve městech a obcích České republiky Univerzita.
2. téma: Zákl. teoretické směry sociologie
MEZINÁRODNÍ OBCHOD 2012.
Prof. Ing. Jaroslav Jakš, DrSc.
Opakování 11. přednáška Přednáška 1. Úvod do MV + základní pojmy.
Prezentace projektu doktorského studia
Nástin hospodářských problémů Čínské lidové republiky a rozvojových zemí od druhé světové války do roku 1990.
MEZINÁRODNÍ OBCHOD 2013.
Politický systém Rakouska
Regionalistika 2 Základní nástroje a možnosti rozvoje území.
Mirka Wildmannová Katedra veřejné ekonomie
JMÉNO AUTORA: MGR. VLASTA KOLLARIKOVÁ DATUM VYTVOŘENÍ: ČÍSLO DUMU: VY_32_INOVACE_15_OSVZ_ZSVB ROČNÍK: I. VZDĚLÁVACÍ OBLAST: SPOLEČENSKOVĚDNÍ.
Globalizace Milena Tichá Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Milena Tichá. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiálu VY_32_INOVACE_ZV_3_KRE_10_MEZINARODNI_VZTAHY.
Digitální učební materiál Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ PísekČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Škola: Střední průmyslová škola a.
Soudobý svět Milena Tichá Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Milena Tichá. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Název školy: Základní škola Pomezí, okres Svitavy Autor: Olga Kotvová Název: VY_62_INOVACE_2101_GLOBÁLNÍ E. Téma: Pojem F. G._ GLOBÁLNÍ EKONOMIKA Číslo.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Evropská unie. Pojem a význam Evropské unie Definice Evropské unie (dále jen EU) Aktuální počet členů EU Rok vstupu ČR do EU Cíle EU (čtyři základní svobody)
„SAMOSPRÁVA 2020“ (Řešení pro budoucnost) – Zlín Libor Lukáš statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje.
Regionální politika, ano či ne Ing. Marek Jetmar, Ph. D
Soudobý svět Ekonomický pohled
Vestfálský systém Vestfálský systém znamená oproti středověkému systému změny: náboženství vyloučeno z politiky, duchovní moc přestala hrát roli v politice.
Závěrečné opakování - přehled přednášek
„Dějiny MV“ Praotec reflexe MV Athéňan Thukydides (- 5. stol.) Dějiny peloponéské války je tak zakladatelem tzv. “realistické“ tradice reflexe MV – za.
Současné teorie pro web
Ústav světových dějin Obor Historie – Evropská studia.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Stát Definice, funkce, typy.
EU v ekonomických vztazích
Mezinárodní organizace
Úvod, základní principy a cíle
MEZINÁRODNÍ OBCHOD 2016.
Geopolitika Státy a závislá území 1.
GLOBALIZACE.
Základní škola T. G. Masaryka, Bojkovice, okres Uherské Hradiště
Sociální etika 2 (PS) Vyučuje:. PhDr. Roman Míčka, Th. D. , Ph. D. www
Úvod do politologie (PS) Vyučuje: PhDr. Roman Míčka, Th.D., Ph.D.
Globalizace z různých úhlů dopadu
Teorie mezinárodních vztahů Vyučuje: PhDr. Roman Míčka, Th.D., Ph.D.
Teorie mezinárodních vztahů Vyučuje: PhDr. Roman Míčka, Th.D., Ph.D.
Teorie mezinárodních vztahů Vyučuje: PhDr. Roman Míčka, Th.D., Ph.D.
Transkript prezentace:

Teorie mezinárodních vztahů Vyučuje: PhDr. Roman Míčka, Th.D., Ph.D. www.romanmicka.net roman.tf@seznam.cz

Seminář Teorie mezinárodních vztahů (LS) Požadavky: Účast na semináři 80 % (8/10), přednes tematického referátu Obsahem kurzu jsou tato témata: - Stručné dějiny mezinárodních vztahů a jejich reflexe - Vznik, vývoj a krize vestfálského systému MV - Klasické teorie MV (realistická a liberálně-idealistické tradice)a jejich historické kořeny - Novější debaty a paradigmata v teorii MV (neorealismus a neoliberalismus, scientismus, kritické teorie, konstruktivismus) - Mezinárodní režimy a mezinárodní organizace, charakter, typologie, funkce, IGO, INGO, - Evropská integrace ve světle teorií MV, spory o charakter evropské integrace - Ekonomické otázky v MV, otázka míru a války, teorie spravedlivé války - MV a globalizace, otázka Global governance, světového státu apod. - Tzv. geopolitika, klasikové, současnost - Perspektivy vývoje MV, "scénáře budoucnosti"

Podobory politologie Na konferenci UNESCO v roce 1948 v Paříži byla politická věda rozdělena do čtyř základních kategorií: politická teorie a politické ideologie (dějiny politických teorií, politická filozofie, dějiny a analýza politických ideologií) politická systémová analýza (ústavní systém, formy vlády, funkce vlády, strany apod.) komparativní systémová analýza (srovnání politických systémů, klasifikace) mezinárodní vztahy (mezinárodní politika, mezinárodní právo, mezinárodní instituce)

„Dějiny MV“ Praotec reflexe MV Athéňan Thukydides (- 5. stol.) Dějiny peloponéské války je tak zakladatelem tzv. “realistické“ tradice reflexe MV – za rozhodující považuje mocenské a materiální aspekty politiky U kořenů tzv. “liberálně-idealistické“ tradice MV stojí stoikové, kteří vychází z jednoty lidstva, respektu k jedinci a z možnosti mírové spolupráce mezi lidmi a politickými útvary. Tuto myšlenku rozvíjí dále křesťanství a také je základem západního konceptu individuálních lidských práv. Éra římského impéria Éra křesťanského impéria Vznik vestfálského systému, „koncerty velmocí“ (dohody „nejvýznamnějších států“) sv. válka – rozbití mnohonárodních říší (Rakousko-Uhersko, Osmanská říše) na základě principu práva národů na sebeurčení sv. válka – pokus o právní rámec MV (OSN), bipolarita, „globální vestfálský systém“ Pád komunistického impéria – unipolarita, multipolarita, kosmopolis, Global governance (???)

Globalizace a MV Globalizace je rychle rostoucí „časoprostorová komprese“ (time-space compression) „borderless world“ „světověk“ „exploze vzájemné celoplanetární závislosti“ „runaway world“ „permanentní výjimečný stav“

„Noví aktéři globalizace“ Země „BRICS“ Brazílie Rusko Indie Čína Jižní Afrika Tyto ekonomiky se v roce 2050 vzhledem ke svému rychlému růstu mají stát dominantními ekonomikami světa

Politické důsledky globalizace - Dochází k výraznému oslabování tradičních aktérů MV (států) - I když státy stále hrají svou významnou roli ve světovém dění, globalizace postupně rozdíl mezi vnitřním a zahraničním děním stírá, hranice států se stávají průchodnými, přičemž vzrůstá vliv nadnárodních útvarů, mezinárodních uskupení a organizací. Zatímco ve 20. století moc státu enormně vzrostla, nyní hrozí až jeho vymizení. Hovoří se o „postsuverénních státech“ – moc se „vsakuje dolů i vzlíná vzhůru“. (loajality spjaté s regionem, náboženskou nebo etnickou identitou, regionalizace, náboženský fundamentalismus). Na druhé straně růst významu mezinárodních organizací (OSN, NATO, EU, WB, IMF, WTO).

Politické důsledky globalizace Podle Anthony McGrewa (2004) existují tyto názorové proudy: Globalisté vycházejí stále ještě z první fáze debaty o globalizaci. Argumentují, že v globalizovaném světě, který je dominován nadnárodním kapitálem, jsou národní vlády stále více bezmocné a nedůležité. Zatímco jsou příliš malé, aby se dokázaly efektivně vypořádat s globálními výzvami, které ovlivňují jejich občany (např. globální oteplování nebo obchod s drogami), jsou příliš velké na to, aby se dokázaly vypořádat s místními problémy (například recyklování odpadků). Například ve Velké Británii, argumentuje McGrew, je tak moc britské vlády podemílána nadnárodní Evropskou unií na jedné straně, a zároveň rostoucí důležitostí institucí na sub-národní úrovni (například skotský parlament), jakož i institucemi, které s vládou soutěží o ekonomickou moc (nadnárodní korporace). Internacionalisté naopak tvrdí, že schopnost národních vlád regulovat životy svých občanů a řídit globální záležitosti nikdy nebyla tak velká jako nyní. Podle nich nenastává žádný konec národních států v procesu globalizace, ale naopak globalizace posiluje důležitost národních vlád při řízení lidských záležitostí. Transformacionalisté se vynořili v druhé fázi diskuse o globalizaci. Nesouhlasí ani s jednou z obou škol a tvrdí, že v globalizovaném světě musí národní vlády změnit svou roli a funkce. V důsledku toho se odehrává podstatná rekonfigurace moci, pravomocí, autority a legitimnosti národních států. Národní státy neztrácejí význam, jak tvrdí globalisté, ale zároveň jejich moc jednoduše neroste, jak tvrdí internacionalisté. Musí se přizpůsobit novému kontextu, v němž je jejich moc a suverenita sdílena s mnoha dalšími veřejnými i soukromými institucemi. To se projevuje na jedné úrovni například odevzdáváním některých pravomocí a částí suverenity na nadnárodní úroveň (například EU) a na jiné úrovni decentralizací.

Scénáře budoucnosti Barša, P.; Císař, O. Anarchie a řád ve světové politice. Kapitoly z teorie mezinárodních vztahů. 2008. Šest alternativních podob možného vývoje: (1) „Nástup nového středověku“ (rozpad státních suverenit a národních zájmů, střetávání zájmů a identit jiných skupin než států – ekonomických, sociálních, ideologických, náboženských, etnických, kulturních, tedy nestátních aktérů jak na lokální, národní tak mezinárodní úrovni) (2) Posilování multilateralismu (uplatnění mezinárodního práva) (3) „Vítězství amerického impéria“ („neokonzervativní vize“, Fukuyama) (4) Návrat multipolarity (velmocí – Rusko, Čína) (5) Ustavení celosvětové unie (založeném na konsensu minima hodnot, nezbytného užití násilí, rovnoměrné redistribuce zdrojů pro život). (6) Její proměna do světového státu

Návrhy témat referátů 1. DRULÁK, P. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál, 2002, kapitola 6 Povaha mezinárodního řádu, s. 146–159 a kapitola 7 Změna a čas mezinárodního řádu, s. 160–174.   2. Barša, P.; Císař, O. Anarchie a řád ve světové politice. Kapitoly z teorie mezinárodních vztahů. 2008, kapitola Postvestfáslká situace, zejména Scénáře budoucnosti, s. 519–530. 3. ZAKARIA, Fareed. Postamerický svět. Praha: Academia, 2010, doslov Pavla Barši, s. 225–244. 4. KAGAN, Robert. Labyrint síly a ráj slabosti. Amerika, Evropa a nový řád světa, Praha: LN, 2003, s. 19-45 a 109-129. 5. DRULÁK, P. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál, 2002, kapitola 9 Evropská integrace, s. 187–197. 6. Romancov, M.: Geopolitika. In: Ladislav Cabada, Michal Kubát a kol.: Úvod do studia politické vědy, Eurolex Bohemia, Praha 2002, ISBN 80-86432-41-6, str. 421 – 444. 7. FRIEDMAN, George, Příštích sto let. Předpověď pro jednadvacáté století, 2010, s. 15-30, 31-134. 8. MÍČKA Roman. Otázka „světové politické autority“ v širším kontextu katolického sociálního myšlení. Caritas et Veritas. 2016, č. 2, ISSN 1805-0948, s. XX–XX. 9. QUTB, Sajjid. Milníky na cestě. Praha: Academia, 2013, s. 188–196, 210-232. 10. PIPES, Daniel. Spiknutí. Názory a teorie. Praha: Themis, 2003. ISBN 80-7312-022-4, s. 11-52 a 160-225.