ZÁKLADNÍ ŠKOLA SLOVAN, KROMĚŘÍŽ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE ZEYEROVA 3354, 767 01 KROMĚŘÍŽ   projekt v rámci vzdělávacího programu VZDĚLÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST ŠABLONA ČÍSLO: III/2 NÁZEV: INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT PŘEDMĚT: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: VI. TÉMA: HMYZ - PAVOUKOVCI AUTOR: MGR. RADKA PETŘÍKOVÁ DATUM VYTVOŘENÍ: 1. 3. 2012 VY_32_INOVACE_15_RP

Anotace Prezentace je vytvořena jako doplněk k učivu 6. ročníku Prezentace je určena pro práci na interaktivní tabuli s připojením na internet Cílem prezentace je výklad učiva o pavoukovcích Prezentace obsahuje doplňkové texty k probíranému učivu Speciální vzdělávací potřeby učebnice Přírodopis pro 6. ročník (Fraus), sešit, psací potřeby , USB FLASH DISK, obrázky případně živé či mrtvé exponáty jednotlivých zástupců Délka aktivity 2 x 30 minut Zkušenosti z pilotáže styl výkladu děti zaujal, podařilo se nám propojit moderní technologie s klasickou formou výuky za použití učebnice děti se aktivně zapojovaly a výklad obohacovaly o vlastní prožitky a poznatky v podobném duchu si začaly připravovat i své referáty

PAVOUKOVCI Říše: živočichové Kmen: členovci Podkmen: klepítkatci Třída: pavoukovci Řád: pavouci

CHARAKTERISTIKA TĚLO – hlavohruď a zadeček pavoukovci SEKÁČI ŠTÍŘI ROZTOČI PAVOUCI TĚLO – hlavohruď a zadeček KONČETINY – 1. pár – klepítka, 2. pár makadla, 3. – 6. pár – kráčivé nohy DÝCHÁNÍ – plicními vaky VÝSKYT – většina suchozemští

KŘIŽÁK OBECNÝ obrázek – učebnice str. 68 nejznámější, velmi hojný výskyt - lesy a zahrady(mezi větvemi, stromů, na keřích, na plotech), i v otevřené krajině křížová kresba na hřbetní straně zadečku 8 oček nohy zakončené hřebínky svislá, pravidelná pavučina, během dne se zdržuje uprostřed rozmnožování - dospělý samec si už nepřede síť, neloví, veškerý čas tráví vyhledáváním partnerky k síti dospělé samice upřede vlastní vlákno - slouží jako komunikační prostředek - brnká na něj jako na strunu a přenáší zvukové vibrace na partnerčinu síť - samička se přiblíží k jeho vláknu dochází k páření námluvy často končí zabitím samce mláďata se líhnou na jaře z vajíček, která nakladla samice na podzim - dospívají až další rok na jaře samice hynou po nakladení vajec.

POKOUTNÍK DOMÁCÍ obrázek – učebnice str. 68 hojný v domech, kůlnách, stájích, vyhledává tmavá, skrytá místa v rozích místností spřádá husté, vodorovné pavučiny má dlouhé nohy - vypadá mnohem větší dožívá se několika let potrava - hmyz, hlavně mouchy samice zavěšuje svůj kulovitý kokon s vajíčky na pavučiny a maskuje ho kousíčky omítky jedovatý, pro člověka nepředstavuje nebezpečí vylézá na jaře po prvním oteplení

SKLÍPKANI obrázek – učebnice str. 68 výskyt v pralesích, v korunách stromů, kde si stavějí hnízda, chovají se i v teráriích Zemní sklípkani - skrývají se v úkrytech na zemi, například pod kameny čí kousky dřeva Podzemní sklípkani - žijí ve zvláštních chodbičkách tvaru trubice vystlaných pavučinou Potrava Menší druhy se živí hmyzem ,větší druhy loví hmyz, ale také ještěrky, malé hady, hlodavce a stromové druhy také ptačí mláďata probodne svou kořist klepítky a vstřikne do těla jed, čímž ji ochromí - do těla kořisti vstříkne trávící enzymy a pozře již rozloženou potravu v tekutém stavu - zbytky , které nedokáže rozložit (kosti,kůže) jsou zformovaný do ,,kuličky a odhozeny.. Obranné postavení s kousnutím vzpřímí hlavohruď a roztáhne klepítka - pokud toto nepřítele neodradí, tak se na něj vrhne a silně jej udeří – další útok je i s jedovatým kousnutím. Uvolnění žahavých chloupků tento způsob obrany mají převážně sklípkani z Ameriky - pavouk v nebezpečí, nastaví proti útočníkovi zadeček a rychlými pohyby nohy vrhá chloupky proti nepříteli Ostřikování výkaly pavouk nadzvedne zadeček a ostříkne útočníka proudem trusu

VODOUCH STŘÍBŘITÝ obrázek – učebnice str. 68 jediný známý vodní pavouk tmavohnědou hlavohruď a šedý zadeček neumí přijímat rozpuštěný kyslík ve vodě, proto si staví zvláštní síťové klece ve tvaru zvonu mezi vodními rostlinami, v nichž ve vzduchové bublině schraňuje kyslík k dýchání vzduch přenáší mezi chloupky na zadečku jde o jednoho z mála druhů pavouků, jejichž samečci (10-15 mm) jsou větší než samičky (8-9 mm) nejjedovatější pavouk České republiky

BĚŽNÍK KOPRETINOVÝ obrázek – učebnice str. 68 zdržuje se na suchých loukách, zahradách a poblíž polních cest běžník způsobuje ,,babí léto´´ samice je barevně velmi proměnlivá, od bílé, přes žlutou až k zelené, po stranách zadečku se mohou vyskytovat červené pruhy u samců je zbarvení jednotné - hlavohruď je tmavě hnědá s úzkým světlým podélným pruhem, zadeček je kontrastně bíle a hnědě pruhovaný, na rozdíl od samice jsou nohy vždy světle a tmavě proužkované

Řád: roztoči drobní pavoukovci nečlánkované tělo nepatrných rozměrů hlavohruď srostlá se zadečkem obtížní parazité živočichů, rostlin i člověka cizopasí na povrchu těla

KLÍŠTĚ OBECNÉ obrázek – učebnice str. 69 živí se sáním krve na savcích, plazech nebo ptácích klíšťata - přenašeči infekčních chorob - lymská borelióza a klíšťová encefalitida velikost samic se pohybuje od 3,5 do 4,5 mm (po nasátí až 1 cm i více), samečci měří 2,2 – 2,5 mm. dospělá klíšťata se vyskytují v trávě vysoké od dvaceti centimetrů do jednoho metru na stoncích, popř. na nízkých keřících - uchyceni za zadní nohy trpělivě čekají na procházejícího člověka či zvíře – pak se reflexně přichytí na jeho kůži sání trvá jeden až dva týdny, klíště dokáže hladovět i déle než jeden rok

Klíště obecné - zajímavosti Ochranný chitinový štít– díky němu je tak obtížné klíště rozmáčknout Speciální smyslový orgán – díky němu vnímá přítomnost hostitele a dokáže ho vyhledat Tykadla – s jejich pomocí klíště nalezne na těle nejvhodnější místo k uchycení a přisátí Kusadla – s nimiž klíště prořezává pokožku hostitele Sosáček se zpětnými háčky – umožňuje sání a velmi pevné přichycení k hostiteli

ZÁKOŽKA SVRABOVÁ obrázek – učebnice str. 69 způsobuje onemocnění zvané svrab jedná se o ektoparazita, který žije ve svrchních vrstvách kůže, kde si vrtá chodbičky a živí se tkáňovým mokem nákaza – nedodržováním hygienických zásad do chodbiček též ukládá vajíčka, ze kterých se později líhnou larvy

ŠTÍŘI VÝSKYT – tropické, subtropické oblasti VZHLED – připomínají raky makadla v podobě klepet hrot s jedovou žlázou – chytání kořisti nebo obrana JED účinně působí jen na jiné členovce a pro lidi je relativně neškodný; bodnutí způsobí jen místní reakci (bolest, otok) - několik druhů štírů však může být nebezpečných i pro člověka štíři nejsou schopní vyloučit při bodnutí dostatečné množství jedu potřebného k zabití zdravého dospělého člověka, bodnutí ale dokáže zabít děti či staré nebo nemocné osoby nejsou-li vydrážděni, jsou štíři plachá a neškodná zvířata, jed používají jen k lovu - před nebezpečím se pokoušejí uniknout, nebo se vůbec nehýbou

ŠTÍR KÝLNATÝ obrázek – učebnice str. 69 VÝSKYT – u Slapské přehrady jediný druh štíra v ČR loví po setmění, kořist registrují dotykem při páření mají komplikované rituály, kdy nejdříve dochází k rituálnímu tanci a následně, pokud sameček samičce vyhovuje, sameček vypustí spermie na zem a samičku na buňky natlačí - tím dojde k oplození samičky samice rodí živá mláďata, která nosí na hřbetě, 30 – 35 mláďat zůstává s matkou ještě nějaký čas po prvním svlékání. jsou gonochoristé

ZDROJE OBRÁZEK – vlastní tvorba ČABRADOVÁ, Věra; HASCH, František; SEJPKA, Jaroslav; VANĚČKOVÁ, Ivana: Přírodopis 6, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia, Nakladatelství Fraus Plzeň 2003. ISBN 80-7238-211-X strany: 67 - 69