Vytvořil: Robert Döring Databázové systémy Historie databází Strukturovaný dotazovací jazyk SQL Relační databázový systém Terminologie relačních databází Vytvořil: Robert Döring

Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové Historie databází Předchůdcem databází byly papírové kartotéky Následovalo zpracování na stroji (paměťovým médiem byl děrný štítek) Vývoj počítačů v padesátých letech a univerzální databázový jazyk COBOL V roce 1970 začínají zveřejněním článku E. F. Codda první relační databáze 1974 – první verze dotazovacího jazyka SQL 1. 9. 2012 Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové

Strukturovaný dotazovací jazyk SQL(es-kjů-el) je standardizovaný dotazovací jazyk používaný pro práci s daty v relačních databázích SQL je zkratka Structured Query Language (strukturovaný dotazovací jazyk) SQL byl přijat jako standard pro ovládání relační databáze v roce 1986 (SQL-86) a stále se vyvíjí (SQL2, SQL3) 1. 9. 2012 Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové

Relační databázový systém Založen na relačním modelu dat a relační algebře Data jsou uspořádána do tabulek (relací), nad kterými jsou definovány přípustné operace Software pro řízení databáze se obvykle nazývá Relational database management systém (RDBSM) Jazykem pro ovládání databáze je SQL 1. 9. 2012 Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové

Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové Relační model Jde o nejrozšířenější způsob uložení dat v databázi a to v logickém smyslu. Dr. Codd v roce 1969 přišel s představou o databázi založené na matematickém aparátu relačních množin. Data jsou sdružena do tzv. n-tic (tabulek). Tabuka je struktura záznamů s pevně stanovenými položkami (sloupci). Kadý sloupec má definován jednoznačný název, typ a rozsah. 1. 9. 2012 Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové

Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové Relační model Záznam se stává řádkem tabulky. Pokud jsou v různých tabulkách sloupce stejného typu, mohou spolu vytvářet tzv. relace (vazby) mezi tabulkami. Kolekce více tabulek, jejich relací (vztahů mezi nimi), indexů (řazení podle vybraných sloupců) a dalších součástí tvoří relační databázi. Důraz je kladen na zachování integrity dat. 1. 9. 2012 Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové

Terminologie relačních databází Zavádíme pojmy: Primární klíč Cizí klíč Vztahy 1:1, 1:N a M:N Referenční integrita Dr. Edgar F. Codd 12 (13) pravidel Dr. Codda pro model relační databáze 1. 9. 2012 Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové

Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové Primární klíč Pole(sloupec) nebo kombinace polí, jednoznačně identifikující každý záznam v databázové tabulce, je označováno jako primární klíč. Žádné pole, které je součástí primárního klíče, nesmí obsahovat hodnotu NULL (prázdné pole). Každá tabulka musí mít definovaný pouze jeden primární klíč. 1. 9. 2012 Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové

Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové Cizí klíč Jedná se o sloupec databázové tabulky, který odkazuje na jiný sloupec jiné tabulky. Hodnoty takového sloupce musí být shodné s některou z hodnot ve sloupci, ve kterém je klíčem. Vytváří se tak reference – odkaz. Podmínka shody se kontroluje při všech operacích nad databází, což se označuje jako referenční integrita. 1. 9. 2012 Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové

Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové Referenční integrita Nástroj databázového stroje, který pomáhá udržovat vztahy v relačně propojených databázových tabulkách. Definuje se cizím klíčem, a to vždy pro dvojici tabulek. Tabulka, v níž je pravidlo uvedeno, se nazývá podřízená tabulka (slave). Související tabulka, na kterou se cizí klíč odkazuje, je tedy nadřízená (master). 1. 9. 2012 Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové

Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové Referenční integrita Základní pravidlo referenční integrity vyžaduje, aby každá hodnota použitá v podřízené tabulce (cizí klíč) existovala i v nadřízené tabulce (nejčastěji primární klíč). 1. 9. 2012 Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové

Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové Použitá literatura Lacko, Luboslav. SQL, Hotová řešení. 1. vydání. Brno: Computer Press a.s., 2003. ISBN 80-7226-975-5 Stephens, Ryan K. & Plew, Ronald R., Naučte se SQL za 21 dní. 1. vydání. Brno: Computer Press a.s., 2004. ISBN 80-722-6870-8 1. 9. 2012 Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové

Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové Použitá grafika Images.jpeg; [online];[1.9.2012] http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTonBjM7cg2FrsoGqlIa1cE-RtRuHcwInxn9jmz5TeO8NsGa9YpMFFOWMt_0Q Edgar_F_Codd.jpg; [online];[1.9.2012] http://en.wikipedia.org/wiki/File:Edgar_F_Codd.jpg Screenshot z vlastní databáze v MS Access Clipart MS Office 2003 1. 9. 2012 Robert Döring; SOŠ a SOU Hradební, Hradec Králové