První světová válka 8. třída

Cesta k první světové válce První světová válka (1914 – 1918) Cesta k první světové válce před první světovou válkou vznikly v Evropě dvě velké koalice: v roce 1882 Trojspolek (jiné označení Centrální mocnosti) – Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie v roce 1907 Trojdohoda – Velká Británie, Francie, Rusko

Balkán v 19. století snaha balkánských národů vymanit se zpod nadvlády osmanské říše situace kolem roku 1900 většinu Balkánu tvořily samostatné státy část území nadále patřila osmanské říši (ohrožení pro balkánské národy) evropské mocnosti se přely o vliv – o spojenectví s mladými státy přátelský vztah mezi Srbskem a Ruskem

první problém: v roce 1908 anexe Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem vyostření vztahů s Trojdohodou, zejména s Ruskem a také se Srbskem druhý problém: v roce 1911 vypukla italsko-turecko válka o kolonie v severní Africe v roce 1912 zaútočily balkánské národy na osmanskou říši – první balkánská válka Osmanská říše byla vytlačena z Balkánu

třetí problém: v roce 1913 vypukla druhá balkánská válka – balkánské státy řešily vzájemné územní spory Atentát v Sarajevu růst napětí v Evropě Německo vyzbrojené a připravené na válku – chtělo získat politickou převahu v Evropě i mimo ní záminkou pro rozpoutání války atentát v Sarajevu

v červnu 1914 přijel do Sarajeva na oficiální návštěvu následník habsburského trůnu František Ferdinand d´Este s manželkou bosenský radikál Gavrilo Princip spáchal na něj atentát Rakousko-Uhersko obvinilo z podílu na něm Srbsko po poradě s Německem formulovalo ultimátum pro Srbsko podmínky ultimáta byly pro Srbsko nepřijatelné

28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku začala první světová válka

První světová válka proměna vojenské techniky rychlopalné zbraně (samopaly, kulomety); děla s dlouhým dostřelem; letadla; obrněné vlaky; ponorky; tanky; jedovaté bojové plyny (yperit)

Válčící strany státy Trojdohody (Francie, Británie, Rusko) a Srbsko přidaly se Řecko, Portugalsko, Japonsko 1915 Itálie 1916 Rumunsko 1917 USA státy Trojspolku (Německo, R-U, Itálie) přidaly se Bulharsko a Osmanská říše

Fronty první světové války západní fronta – Německo bojovalo proti Británii a Francii východní fronta – Rusko se bránilo Německu a R-U kromě nich: fronta srbská a italská bojovalo se rovněž v Africe a v Asii

na všech frontách kromě západní probíhala válka manévrová – klasický způsob boje na západní frontě válka poziční (zákopová)

Průběh první světové války německá ofenzíva na západní frontě zastavena britskou a francouzskou armádou v září 1914 v bitvě na řece Marně manévrová válka se změnila v zákopovou na východní frontě ústup ruské armády až do léta 1915 Rusko ztratilo Litvu, západní Ukrajinu a část Běloruska

nejtěžší boje v roce 1916 na západní frontě - u Verdunu a na řece Sommě (skoro 2 miliony padlých mužů) Rusko zahájilo ofenzívu na východní frontě s cílem pomoci spojencům; na jeho stranu se přidalo Rumunsko

důležité události na přelomu let 1916 – 1917 po smrti císaře Františka Josefa I. v listopadu 1916 nastoupil na trůn Karel I. Německo vyhlásilo neomezenou ponorkovou válku Británii v důsledku toho vstoupily do války v dubnu 1917 USA po boku Trojdohody v březnu 1917 vypukla v Rusku revoluce; car byl svržen a byla vyhlášena republika

v listopadu 1917 bolševický převrat v Rusku po něm vypukla občanská válka Rusko nuceno v březnu 1918 uzavřít mír s Německem a R-U za cenu ztráty obrovského území přestala existovat východní fronta

vojenská a hospodářská podpora spojenců ze strany USA celkové vyčerpání centrálních mocností v R-U odmítání mužů bojovat; narůstající vzpoury a revoluce; 28. 10. 1918 vyhlášena samostatná Československá republika 3. 11. revoluce v Německu císař uprchl; nová vláda podepsala 11. listopadu 1918 kapitulaci

skončila první světová válka 18. ledna 1919 zahájena mírová konference ve Versailles

Důsledky války 10 milionů vojáků zabito, 20 milionů zraněno, desetitisíce válečných invalidů hospodářství evropských států v katastrofálním stavu technický pokrok v letectví, v chemickém průmyslu (výroba umělých hmot a tuků) emancipace – ženy začaly získávat volební právo, rovný přístup ke vzdělání, nové pracovní příležitosti, začaly vstupovat do politiky

Češi a Slováci v době první světové války po vypuknutí války zaveden v R-U tuhý režim politicky nepohodlní občané a kritici války zavíráni a popravováni hospodářství přeorientováno na potřeby armády Rakousko-uherští vojáci včetně Čechů a Slováků odcházeli bojovat na východní a západní frontu, po vstupu Itálie do války i na frontu italskou

představy českých politiků na počátku války o budoucnosti českého národa většina ji spatřovala v R-U změněného na federaci menšina v čele s T. G. Masarykem v samostatném státu

Zahraniční odboj T. G. Masaryk emigroval v roce 1914 do ciziny přesvědčoval dohodové mocnosti o nutnosti rozdělení R-U na menší, národní státy podle zásady sebeurčení národů tj. „každý národ má mít právo sám se rozhodnout, zda chce žít v samostatném státě, nebo zda chce – a za jakých podmínek – žít ve státě s národy jinými

začal razit myšlenku na vznik společného státu Čechů a Slováků – nacházel pro ni podporu u krajanských spolků Čechů a Slováků zejména v USA Edvard Beneš odešel do emigrace za Masarykem v roce 1915 spolu s ním ustavil v Paříži Československou národní radu – řídila protirakouský odboj v zahraničí

Milan Rastislav Štefánik Slovák, spolupracoval v cizině s Masarykem a Benešem organizoval československé vojsko tzv. legie bojující na straně Dohody

Československé legie vznikaly v Rusku, ve Francii a v Itálii čítaly asi 100 000 mužů; nejpočetnější byly v Rusku vstupovali do nich krajané žijící v příslušné zemi; hlavně však vojenští zajatci bojovaly po boku Dohody; nejvíce se proslavily v Rusku – bitva u Zborova pomohly získat dohodové mocnosti pro myšlenku samostatného československého státu

k podpoře této myšlenky přispěly i události v Rusku v roce 1917 Rusko přestalo být spojencem nové státy ve střední Evropě měly „hlídat“ Německo z východu

Vyhlášení Československa v listopadu 1916 nastoupil po smrti Františka Josefa nový císař Karel I. změna na trůnu vyvolala u části českých poslanců nové naděje na přeměnu R-U ve federaci; odsoudili Masarykovu činnost v zahraničí na to reagovali čeští spisovatelé manifestem na podporu Masaryka

v lednu 1918 čeští a moravští poslanci přijali v Praze tzv v lednu 1918 čeští a moravští poslanci přijali v Praze tzv. Tříkrálovou deklaraci - hlásili se k právu národa na sebeurčení o měsíc později již žádali samostatnost v létě vznikl Národní výbor v čele s Karlem Kramářem v něm měly zastoupení nejsilnější české politické strany připravoval se na vyhlášení samostatného státu a začal tvořit pro něj zákony

v létě Francie a V. Británie uznaly Československou národní radu za základ budoucí československé vlády 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát

Pařížská mírová konference 11. listopadu 1918 kapitulovalo Německo v platnost vstoupilo přiměří; skončila 1. světová válka 18. ledna 1919 zahájena mírová konference ve Versailles

vítězové = státy Dohody a jejich spojenci (celkem asi 30 států) nejdůležitější: V. Británie, Francie, USA, Itálie, Japonsko Rusko nebylo pozváno

poražení = Německo, Bulharsko, Osmanská říše Rakousko-Uhersko se rozpadlo na několik menších států nástupnické státy: Rakousko, Maďarsko, Československo, Polsko, Jugoslávie Rakousko a Maďarsko pokládány za poražené státy

Mírové smlouvy uzavírány postupně s každým poraženým státem zvlášť v letech 1919 – 1920 společné rysy: placení válečných náhrad (reparací) ztráta nějakého území vojenská omezení uznání nástupnických států

Mírová smlouva s Německem podepsána 28. června 1919 ve Versailles; stanovila následující podmínky: reparace ve výši 20 miliard zlatých marek ztráta velkého území: na západě odstoupení území Francii; na východě Polsku; ztráta kolonií

vojenská omezení: snížení počtu vojáků na 100 000; zrušení všeobecné branné povinnosti; odevzdání části vojenských lodí; zrušení letectva, tanků a ponorek demilitarizace Porýní: vytvoření 50 km širokého pásma bez přítomnosti vojenských jednotek podmínky byly pro Německo těžké a ponižující

Společnost národů založena roku 1920 se sídlem v Ženevě měla za úkol zprostředkovat spolupráci mezi jednotlivými státy a zajistit odzbrojení a mír vstoupilo do ní zhruba 50 států neměla však žádné ozbrojené jednotky

válka přestala být pokládána za legitimní způsob řešení konfliktu v roce 1928 podepsaly desítky států dohodu – válka byla postavena mimo zákon a zavržena jako prostředek mezinárodní politiky

Totalitní režimy v některých evropských státech se po 1. světové válce(v Rusku již v roce 1917) vytvořily totalitní režimy Charakteristika totalitních režimů: snaží se prosadit státní ideologii ve všech oblastech společenského života a mít nad nimi politickou kontrolu

nepřipouští sebemenší kritiku své ideologie veškerou moc má jedna politická strana (popřípadě jiná mocensky vedoucí síla) sdělovací prostředky jsou pod státní kontrolou; slouží k propagandě státní ideologie a k manipulaci veřejného mínění jsou porušována lidská práva; lidé jsou pod přísnou politickou i policejní kontrolou

k udržení své moci používají boj s veřejným nepřítelem; za veřejného nepřítele označena vybraná část obyvatelstva; je prohlašována za viníka všech problémů; tato skupina je pronásledována a často i fyzicky likvidována; důvodem je udržování ostatního obyvatelstva ve strachu nutí lidi, aby se podíleli na budování nebo na udržování tohoto režimu