III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Příslovce Mgr. Michal Oblouk.
Advertisements

Mgr. Marie Havránková TVAROSLOVÍ 4 – přídavná jména Mluvnice pro 2. ročník 2. ročník Srpen 2012.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Šablona:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky.
OB 21 CJL STUPŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN. PŘÍDAVNÁ JMÉNA ( adjektiva ) Přídavná jména označují vlastnosti podstatných jmen ( jasný, šťastný, hezký, velký.
Každé slovo v mluveném nebo psaném projevu má platnost některého slovního druhu. Podle věcného, případně mluvnického významu rozlišujeme deset slovních.
Elektronické učební materiály - II. stupeň Český jazyk Autor: Mgr. Kateřina Polívková TŘÍDĚNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ Kolik slovních druhů známe? Co by mohly označovat.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Eva Bartošová Název DUM: VY_32_Inovace_6.2.5 slovní druhy Název sady: Český jazyk 9. ročník Číslo projektu:
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Český jazyk 7. ročník Název materiálu VY_32_INOVACE_11_Odvozování Autor Chňoupková Martina.
Černý Petr − druhy slov Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Dušan Goš. Dostupné z Metodického portálu ISSN: ,
Anotace: Materiál je určen pro žáky 6. ročníku, slouží k opakování probraného učiva Datum: Ročník: 6. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Jiřina Homolová Název DUM: VY_32_Inovace_ Slova neohebná Název sady: Český jazyk 6. ročník Číslo.
Název školy: Základní škola Pomezí, okres Svitavy
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu
Základní škola Unhošť CZ.1.07/1.4.00/ Projekt MŠMT ČR
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Nedvědice, okr
SLOVNÍ DRUHY Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Mgr. Jiřina Homolová VY_32_Inovace_12.1.3
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Hostouň, okres Domažlice,
Téma: Předmět a příslovečné určení
STUPŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Mgr. Jiřina Homolová VY_32_Inovace_12.1.3
Český jazyk 6. ročník ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Mgr. Jiřina Homolová
Základní škola a mateřská škola Bohdalov CZ.1.07/1.4.00/ III/2
VY_32_INOVACE_ČJ.5.B Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr. Štěpánka Beranová Datum: Jazyk a jazyková komunikace, Český jazyk.
Příslovce Mgr. Michal Oblouk.
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SLOVAN, KROMĚŘÍŽ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE
Věta se skládá ze slov Název školy
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu
NÁZEV ŠKOLY BRÁNA, základní škola a mateřská škola  Kollárova 456, Nová Paka ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.4.00/ NÁZEV PROJEKTU Rozvoj čtení a.
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
AUTOR: Mgr. Marcela Lazáková NÁZEV ŠKOLY:
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170 Číslo projektu
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů
Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr
Český jazyk 2 . ročník PŘEHLEDY
Skupiny hlásek při odvozování MNĚ / MĚ
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů
VY_32_INOVACE_47_TK projekt v rámci vzdělávacího programu
VY_32_INOVACE_Sib_I_09 Slovní druhy
Doplněk (verbální atribut)
NÁZEV ŠKOLY BRÁNA, základní škola a mateřská škola  Kollárova 456, Nová Paka ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.4.00/ NÁZEV PROJEKTU Rozvoj čtení a.
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,
Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor: Mgr. Marie Hrbková Název: VY_32_INOVACE_1C42Čj3_Slovní druhy
SLOVNÍ DRUHY. SLOVNÍ DRUHY Přehled slovních druhů: Slova ohebná: Skloňují se: 1. Podstatná jména 2. Přídavná jména 3. Zájmena 4. Číslovky Časují se:
Název školy: ZŠ Bor, okres Tachov, příspěvková organizace Autor: Mgr
Slovní druhy - procvičování
Psaní skupin mě/mně Při psaní skupin mě/mně pomáhají slova příbuzná Končí-li přídavné jméno –mý, píšeme v příslovci –mě Němý – němě střídmý – střídmě Soukromý.
Klasifikace větných členů, rozbor věty jednoduché
VY_32_ INOVACE_O7_ ČESKÝ JAZYK 3
PŘÍVLASTEK Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Název školy: ZŠ Bor, okres Tachov, příspěvková organizace Autor: Mgr
Věta se skládá ze slov Název školy
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, JIČÍN, HUSOVA 170
Název školy: ZŠ Bor, okres Tachov, příspěvková organizace Autor: Mgr
PŘÍDAVNÁ JMÉNA Mgr. Iveta Vališková
Škola ZŠ Třeboň, Sokolská 296, Třeboň Autor Mgr. Marie Vališová Číslo
Věta jednoduchá Název školy: Základní škola Zaječí, okres Břeclav, Školní 402, , příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Základní škola a mateřská škola, Šaratice, okres Vyškov
AUTOR: Mgr. Marie Benabdelmalek NÁZEV: VY_32_INOVACE_2B_14
RVČ - předmět, přívlastek, doplněk
Opakujeme přídavná jména ČJ 6.
Digitální učební materiál zpracovaný v rámci projektu
Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Mgr
Věta se skládá ze slov Název školy
ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY
TVAROSLOVÍ SLOVNÍ DRUHY – SLOVA OHEBNÁ A NEOHEBNÁ
Transkript prezentace:

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základní škola Zaječí III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_6 /10_ Příslovce Jméno autora: PaedDr. Alena Krontorádová Datum: 13.12.2012 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Český jazyk Tematický okruh: Tvarosloví Téma: Příslovce Číslo projektu: CZ.107/1.4.00/21.1131

Příslovce Prezentace

Slovní druhy OHEBNÉ Podstatná jména Přídavná jména Zájmena Číslovky Slovesa Charakterizuj ohebné slovní druhy: podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky se skloňují slovesa se časují

Slovní druhy NEOHEBNÉ Příslovce Předložky Spojky Částice Citoslovce Charakterizuj neohebné slovní druhy: Nemění tvar Neskloňují se ani nečasují

Co vyjadřují PŘÍSLOVCE? bližší okolnosti dějů a předmětů: místo, čas, způsob, příčina, míra.

hodně, velmi, velice, dost Druhy příslovcí Příslovce Otázka Příklad místa Kde? Odkud? Kudy? Kam? zde, odtud, tudy, tam času Kdy? brzy, zítra, večer způsobu Jak? rychle, dobře, česky příčiny Proč? proto míry Jak mnoho? hodně, velmi, velice, dost

Příslovce nejčastěji rozvíjejí: 5. 6. Slovesa šel ven 6. 2. Přídavná jména pěkně uklizený 6. 6. Příslovce docela blízko 1. 6. Podstatná jména cesta domů

Tvorba příslovcí Z přídavných jmen

Tvorba příslovcí Z přídavných jmen náhlý

Tvorba příslovcí Z přídavných jmen náhlý → náhle

Tvorba příslovcí Z přídavných jmen náhlý → náhle hodný

Tvorba příslovcí Z přídavných jmen náhlý → náhle hodný → hodně

Tvorba příslovcí Z přídavných jmen náhlý → náhle hodný → hodně častý

Tvorba příslovcí Z přídavných jmen náhlý → náhle hodný → hodně častý → často

Tvorba příslovcí Z přídavných jmen náhlý → náhle hodný → hodně častý → často hezký

Tvorba příslovcí Z přídavných jmen náhlý → náhle hodný → hodně častý → často hezký → hezky

Tvorba příslovcí b) Ustrnutím tvaru podstatného jména

Tvorba příslovcí b) Ustrnutím tvaru podstatného jména celek

Tvorba příslovcí b) Ustrnutím tvaru podstatného jména celek → celkem (7.pád)

Tvorba příslovcí b) Ustrnutím tvaru podstatného jména celek → celkem (7.pád) ráno

Tvorba příslovcí b) Ustrnutím tvaru podstatného jména celek → celkem (7.pád) ráno → ráno (1.pád)

Tvorba příslovcí b) Ustrnutím tvaru podstatného jména celek → celkem (7.pád) ráno → ráno (1.pád) Srovnej: Je krásné ráno.

Tvorba příslovcí b) Ustrnutím tvaru podstatného jména celek → celkem (7.pád) ráno → ráno (1.pád) Srovnej: Je krásné ráno. (podstatné jméno) Ráno vstávám.

Tvorba příslovcí b) Ustrnutím tvaru podstatného jména celek → celkem (7.pád) ráno → ráno (1.pád) Srovnej: Je krásné ráno. (podstatné jméno) Ráno vstávám. (příslovce)

Tvorba příslovcí c) příslovečné spřežky spojení předložky se jménem nebo s příslovcem píší se dohromady jako jedno slovo

Tvorba příslovcí c) příslovečné spřežky s podstatným jménem spojení předložky se jménem nebo s příslovcem píší se dohromady jako jedno slovo s podstatným jménem

Tvorba příslovcí c) příslovečné spřežky spojení předložky se jménem nebo s příslovcem píší se dohromady jako jedno slovo s podstatným jménem - v + čas → včas

Tvorba příslovcí c) příslovečné spřežky spojení předložky se jménem nebo s příslovcem píší se dohromady jako jedno slovo s podstatným jménem - v + čas → včas s přídavným jménem

Tvorba příslovcí c) příslovečné spřežky spojení předložky se jménem nebo s příslovcem píší se dohromady jako jedno slovo s podstatným jménem - v + čas → včas s přídavným jménem - z + prava → zprava

Tvorba příslovcí c) příslovečné spřežky spojení předložky se jménem nebo s příslovcem píší se dohromady jako jedno slovo s podstatným jménem - v + čas → včas s přídavným jménem - z + prava → zprava se zájmenem

Tvorba příslovcí c) příslovečné spřežky spojení předložky se jménem nebo s příslovcem píší se dohromady jako jedno slovo s podstatným jménem - v + čas → včas s přídavným jménem - z + prava → zprava se zájmenem - po + tom → potom

Tvorba příslovcí c) příslovečné spřežky spojení předložky se jménem nebo s příslovcem píší se dohromady jako jedno slovo s podstatným jménem - v + čas → včas s přídavným jménem - z + prava → zprava se zájmenem - po + tom → potom s číslovkou

Tvorba příslovcí c) příslovečné spřežky spojení předložky se jménem nebo s příslovcem píší se dohromady jako jedno slovo s podstatným jménem - v + čas → včas s přídavným jménem - z + prava → zprava se zájmenem - po + tom → potom s číslovkou - po + prvé → poprvé

Tvorba příslovcí c) příslovečné spřežky spojení předložky se jménem nebo s příslovcem píší se dohromady jako jedno slovo s podstatným jménem - v + čas → včas s přídavným jménem - z + prava → zprava se zájmenem - po + tom → potom s číslovkou - po + prvé → poprvé s příslovcem

Tvorba příslovcí c) příslovečné spřežky spojení předložky se jménem nebo s příslovcem píší se dohromady jako jedno slovo s podstatným jménem - v + čas → včas s přídavným jménem - z + prava → zprava se zájmenem - po + tom → potom s číslovkou - po + prvé → poprvé s příslovcem - na + vždy → navždy

Některá taková spojení můžeme psát obojím způsobem, např. : kvečeru x k večeru zpočátku x z počátku například x na příklad

Roztřiď příslovce podle druhu : Daleko, často, zbytečně, dosti, proto, někdy, proč, všude, úprkem, velice, domů, večer, rychle, tiše, občas, tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – Čas – Způsob – Příčina - Míra -

Roztřiď příslovce podle druhu : Daleko, často, zbytečně, dosti, proto, někdy, proč, všude, úprkem, velice, domů, večer, rychle, tiše, občas, tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – Čas – Způsob – Příčina - Míra -

Roztřiď příslovce podle druhu : často, zbytečně, dosti, proto, někdy, proč, všude, úprkem, velice, domů, večer, rychle, tiše, občas, tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, Čas – Způsob – Příčina - Míra -

Roztřiď příslovce podle druhu : zbytečně, dosti, proto, někdy, proč, všude, úprkem, velice, domů, večer, rychle, tiše, občas, tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, Čas – často, Způsob Příčina Míra

Roztřiď příslovce podle druhu : dosti, proto, někdy, proč, všude, úprkem, velice, domů, večer, rychle, tiše, občas, tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, Čas – často, Způsob – zbytečně Příčina Míra

Roztřiď příslovce podle druhu : proto, někdy, proč, všude, úprkem, velice, domů, večer, rychle, tiše, občas, tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, Čas – často, Způsob – zbytečně, Příčina Míra - dosti,

Roztřiď příslovce podle druhu : někdy, proč, všude, úprkem, velice, domů, večer, rychle, tiše, občas, tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, Čas – často Způsob – zbytečně, Příčina - proto Míra - dosti,

Roztřiď příslovce podle druhu : proč, všude, úprkem, velice, domů, večer, rychle, tiše, občas, tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, Čas – často, někdy, Způsob – zbytečně, Příčina - proto, Míra - dosti,

Roztřiď příslovce podle druhu : všude, úprkem, velice, domů, večer, rychle, tiše, občas, tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, Čas – často, někdy, Způsob – zbytečně, Příčina - proto, proč Míra - dosti,

Roztřiď příslovce podle druhu : úprkem, velice, domů, večer, rychle, tiše, občas, tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, všude, Čas – často, někdy, Způsob – zbytečně, Příčina - proto, proč Míra - dosti,

Roztřiď příslovce podle druhu : velice, domů, večer, rychle, tiše, občas, tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, všude, Čas – často, někdy, Způsob – zbytečně, úprkem Příčina - proto, proč Míra - dosti,

Roztřiď příslovce podle druhu : domů, večer, rychle, tiše, občas, tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, všude, Čas – často, někdy, Způsob – zbytečně, úprkem, Příčina - proto, proč Míra - dosti, velice,

Roztřiď příslovce podle druhu : večer, rychle, tiše, občas, tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, všude, domů, Čas – často, někdy, Způsob – zbytečně, úprkem, Příčina - proto, proč Míra - dosti, velice,

Roztřiď příslovce podle druhu : rychle, tiše, občas, tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, všude, domů Čas – často, někdy, večer, Způsob – zbytečně, úprkem, Příčina - proto, proč Míra - dosti, velice,

Roztřiď příslovce podle druhu : tiše, občas, tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, všude, domů, Čas – často, někdy, večer, Způsob – zbytečně, úprkem, rychle, Příčina - proto, proč Míra - dosti, velice,

Roztřiď příslovce podle druhu : občas, tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, všude, domů Čas – často, někdy, večer, Způsob – zbytečně, úprkem, rychle, tiše, Příčina - proto, proč Míra - dosti, velice,

Roztřiď příslovce podle druhu : tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, všude, domů, Čas – často, někdy, večer, občas Způsob – zbytečně, úprkem, rychle, tiše, Příčina - proto, proč Míra - dosti, velice,

Roztřiď příslovce podle druhu : hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, všude, domů, tam, Čas – často, někdy, večer, občas Způsob – zbytečně, úprkem, rychle, tiše, Příčina - proto, proč Míra - dosti, velice,

Roztřiď příslovce podle druhu : česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, všude, domů, tam, Čas – často, někdy, večer, občas Způsob – zbytečně, úprkem, rychle, tiše, Příčina - proto, proč Míra - dosti, velice, hodně

Roztřiď příslovce podle druhu : dolů, docela, snadno. Místo – daleko, všude, domů, tam, Čas – často, někdy, večer, občas Způsob – zbytečně, úprkem, rychle, tiše, česky Příčina - proto, proč Míra - dosti, velice, hodně,

Roztřiď příslovce podle druhu : docela, snadno. Místo – daleko, všude, domů, tam, dolů Čas – často, někdy, večer, občas Způsob – zbytečně, úprkem, rychle, tiše, česky, Příčina - proto, proč Míra - dosti, velice, hodně,

Roztřiď příslovce podle druhu : snadno. Místo – daleko, všude, domů, tam, dolů Čas – často, někdy, večer, občas Způsob – zbytečně, úprkem, rychle, tiše, česky, Příčina - proto, proč Míra - dosti, velice, hodně, docela

Roztřiď příslovce podle druhu : Daleko, často, zbytečně, dosti, proto, někdy, proč, všude, úprkem, velice, domů, večer, rychle, tiše, občas, tam, hodně, česky, dolů, docela, snadno. Místo – daleko, všude, domů, tam, dolů Čas – často, někdy, večer, občas Způsob – zbytečně, úprkem, rychle, tiše, česky, snadno Příčina - proto, proč Míra - dosti, velice, hodně, docela

Nahraď slova v závorkách příslovečnými spřežkami: Choďte do školy (čas). Choďte do školy včas. Šli do kopce (volný). Šli do kopce zvolna. Neber vše tak (slovo). Neber vše tak doslova. Buďte (ticho)! Buďte zticha! Šli jsme domů až (tma). Šli jsme domů až potmě. Jezdíme (pravý). Jezdíme vpravo. Dostal jsem to (darmo). Dostal jsem to zadarmo. Nedělej nic (kvap). Nedělej nic nakvap. Vypravuj mi to (podrobný). Vypravuj mi to dopodrobna.

Pravopis –mě-/-mně- zdůvodni: Příklad : střídmě → střídmý skromně → skromný Skromně (skromný), vědomě (vědomý), příjemně (příjemný), cílevědomě (cílevědomý), rozumně (rozumný), zřejmě (zřejmý), temně (temný), upřímně (upřímný), jemně (jemný), sebevědomě (sebevědomý), významně (významný), písemně (písemný), soukromě (soukromý), dojemně (dojemný), strmě (strmý), tajemně (tajemný), osaměle (sám - samotný).

Stupňování příslovcí – druhý stupeň se tvoří z prvního příponami –eji, -ěji, -e (může i odpadnout) - třetí stupeň se tvoří z druhého předponou nej- 1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň tiše zdravě výše

Stupňování příslovcí – druhý stupeň se tvoří z prvního příponami –eji, -ěji, -e (může i odpadnout) - třetí stupeň se tvoří z druhého předponou nej- 1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň tiše tišeji zdravě výše

Stupňování příslovcí – druhý stupeň se tvoří z prvního příponami –eji, -ěji, -e (může i odpadnout) - třetí stupeň se tvoří z druhého předponou nej- 1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň tiše tišeji nejtišej zdravě výše

Stupňování příslovcí – druhý stupeň se tvoří z prvního příponami –eji, -ěji, -e (může i odpadnout) - třetí stupeň se tvoří z druhého předponou nej- 1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň tiše tišeji nejtišej zdravě zdravěji výše

Stupňování příslovcí – druhý stupeň se tvoří z prvního příponami –eji, -ěji, -e (může i odpadnout) - třetí stupeň se tvoří z druhého předponou nej- 1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň tiše tišeji nejtišej zdravě zdravěji nejzdravěji výše

Stupňování příslovcí – druhý stupeň se tvoří z prvního příponami –eji, -ěji, -e (může i odpadnout) - třetí stupeň se tvoří z druhého předponou nej- 1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň tiše tišeji nejtišej zdravě zdravěji nejzdravěji výše výše (výš)

Stupňování příslovcí druhý stupeň se tvoří z prvního příponami –eji, -ěji, -e (může i odpadnout) třetí stupeň se tvoří z druhého předponou nej- 1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň tiše tišeji nejtišej zdravě zdravěji nejzdravěji výše výše (výš) nejvýše (nejvýš)

Stupňování příslovcí POZOR ! Někdy se tvoří 2.stupeň od jiného nebo obměněného kořene než 1.stupeň. málo - méně, mnoho - více (víc), dobře - lépe (líp), zle - hůře (hůř), brzy - dříve, dlouho - déle.

Uveď naznačené stupně příslovcí: Ve městech se dříve žilo (draho 2). Ve městech se dříve žilo dráže/dráž. Letadlo se snášelo (nízko 2). Letadlo se snášelo níže/níž. Přistupte sem (blízko 2). Přistupte sem blíže/blíž. Drak se v povětří vznášel (vysoko 2). Drak se v povětří vznášel výše/výš. Kola ve vodě se rozlévala (široko 2). Kola ve vodě se rozlévala šíře/šíř. Představení trvalo nad očekávání (krátce 2). Představení trvalo nad očekávání kratčeji. Bouře se už ozývala (ticho 2). Bouře se už ozývala tišeji. Orli se u nás objevují (řídce 2). Orli se u nás objevují řidčeji.