Principy zdravé výživy Pavel Dlouhý Ústav hygieny 3. LF UK, Praha
Rizika kvantitativně a kvalitativně nevyvážené stravy - + Deficit energie a hlavních živin podvýživa Nadměrný příjem alkoholu Nadbytek energie a hlavních živin obezita hypertenze Nadměrný příjem Na Deficit jednotlivých živin hypovitaminózy anémie (deficit Fe, folátu, vit. B12) endemická kognitivní porucha, struma (deficit jódu) rachitis (deficit vit. D) osteoporóza (Ca, F) Ateroskleróza Diabetes Nádory Nedostatek protektivních faktorů Klinické projevy a komplikace (ICHS, CMP, tromboembolie…) Nadbytek dalších živin osteoporóza (P) fluoróza (F) hypervitaminózy Nedostatek tekutin
Příčiny podvýživy ve stáří Přirozené involuční procesy ve stáří (poruchy chuti, snížená sekrece slin a trávicích šťáv, snížená motilita zažívacího traktu, defekty chrupu) Poruchy kognitivních funkcí Chronická onemocnění Léky Faktory sociální a psychické Faktory ekonomické
Mentální anorexie kolem 1 % dívek a mladých žen, můžeme se s ní však setkat i u chlapců rizikovým obdobím pro její vznik bývá adolescence a časná dospělost příčiny nejsou zcela jasné - strach z dospívání, módní vzory („kult štíhlosti“), přehnaná péče rodičů či naopak pocit nedostatečné pozornosti, osobnostní a povolání.
Mentální anorexie hladovění, vedoucí k těžké podvýživě ztráta tělesného tuku, anémie, hypotenze, změny na kůži a nehtech, vypadávání vlasů, poruchy menstruace, snížení funkce imunity, celkový metabolickému rozvratu
Osteoporóza (= úbytek kostní hmoty, riziko zlomenin) Maximum kostní hmoty v 30 - 35 letech, uplatňují se: Genetické faktory Pohlaví Výživa a pohybová aktivita Následný úbytek kostní hmoty: Věk Deficit pohlavních hormonů (menopauza !) Nedostatek pohybové aktivity Nesprávná výživa (nedostatek vápníku, vit. D) Nadměrný příjem alkoholu Další faktory (kouření, užívání některých léků…)
Rizikové faktory aterosklerózy Neovlivnitelné Věk Pohlaví Genetické faktory Pozitivní anamnéza (ICHS, CMP nebo ICHDK u rodičů do 60 let)
Rizikové faktory aterosklerózy Ovlivnitelné Kouření Inzulínová rezistence a hyperizulinismus Arteriální hypertenze Diabetes mellitus Obezita Dyslipoproteinémie Hyperhomocysteinémie Hyperfibrinogenémie Fyzická inaktivita Nutriční faktory
Metabolický syndrom X Hyperinzulinémie Inzulínová rezistence Abdominální obezita Arteriální hypertenze Diabetes mellitus nebo porušená glukózová tolerance Dyslipoproteinémie Hyperfibrinogenémie Hyperurikémie Věk
Rizikové faktory pro vznik nádorů Obezita Nadměrný příjem tuků ? Nadměrná konzumace (červeného) masa Alkohol Nadměrný příjem soli Nevhodné technologické postupy Toxické látky Nadměrná teplota jídel a nápojů ?
Ochranné faktory ve vztahu k onkogenezi Vláknina ? Vitamín C, E Selen Vápník ? Další antioxidanty Tělesná aktivita
Dosáhnout rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie Podporovat fyzickou aktivitu Udržet vhodnou tělesnou hmotnost a tělesnou výkonnost
Antropometrické ukazatele nutričního stavu Děti - percentilové grafy tělesné proporcionality Dospělí - Body Mass Index hmotnost (v kg) BMI = výška (v m) 2 Podváha < 18,5 Norma 18,5 - 24,9 Nadváha 25,0 - 29,9 Obezita I. stupně 30,0 - 34,9 Obezita II. stupně 35,0 - 39,9 Obezita III. stupně > 40
Antropometrické ukazatele nutričního stavu Obvod pasu (krejčovským metrem, při výdechu) Zvýšené riziko Muži > 94 cm Ženy > 80 cm Vysoké riziko Muži > 102 cm Ženy > 88 cm
Antropometrické ukazatele nutričního stavu Stanovení procenta tělesného tuku Hydrodenzitometrie (podvodní vážení) Bioimpedance Výpočetní tomografie, magnetická rezonance, ultrasonografie Dvoufotonová absorpciometrie (DEXA) Měření kožních řas
Sacharidy by měly pokrývat cca 55 % energetického příjmu Minimalizovat příjem monosacharidů a disacharidů (do 10 % energie) Preferovat potraviny s nižším glykemickým indexem Zvýšit příjem vlákniny (až 30 g denně)
Glykemický index Stanovuje se u potravin s významnějším obsahem sacharidů Závisí na: struktuře škrobového zrna typu škrobu (poměr amylopektin / amylóza) obsahu vlákniny obsahu tuku kyselosti způsobu a stupni zpracování Hodnocení: Nad 70: vysoký Pod 55: nízký
Glykemický index Potraviny s vysokým glykemickým indexem: cukrovinky, bílé pečivo, rýže bílá, brambory Potraviny se středním / nižším glykemickým indexem: celozrnné pečivo, rýže s vysokým obsahem amylózy, těstoviny, luštěniny, zelenina
Glykemický index Rizika vysokého glykemického indexu: Obezita Hypertriacylglycerolémie Hyperizulinémie Diabetes 2. typu ? Nádory ? Defekty neurální trubice ?
Vláknina Složky rostlin, které nedokáží štěpit enzymy gastrointestinálního traktu člověka Doporučený příjem až 30 g / den Celulóza, hemicelulóza Lignin Pektin
Vláknina Pozitivní efekty: Upravuje činnost střev, prevence zácpy Prevence chronických střevních zánětů, divertikulózy Prevence nádorů tlustého střeva (?) Snížení hladin cholesterolu v krvi (pektiny)
Tuky by měly pokrývat maximálně 30 % energetického příjmu Omezit saturovaný tuk (do 10 % energie) Eliminovat trans izomery mastných kyselin Preferovat zejména zdroje monoenových a polyenových mastných kyselin
Doporučený příjem tuků, DACH, 2000 (v % energetického příjmu) Celkový tuk 30 % SFA < 10 % TFA < 1 % MUFA PUFA Poměr PUFA n-6 : n-3 5 : 1
Normální hladiny plasmatických lipidů Primární prevence Sekundární prevence Celkový cholesterol (mmol/l) < 5,0 < 4,5 LDL – cholesterol < 3,0 < 2,5 HDL – cholesterol > 1,0 (muži) > 1,2 (ženy) Triacylglyceroly < 1,7 Doporučení Evropské společnosti pro aterosklerózu a Evropské kardiologické společnosti
Příjem soli omezit na 5 - 6 g za den
Zvýšit příjem ochranných látek
Používat vhodné kuchyňské technologie
Dbát na pitný režim, denně pít cca 2 litry tekutin, více v teplých dnech a při fyzické zátěži
Omezit konzumaci alkoholu
Příjem alkoholu z hlediska prevence aterosklerózy akceptovatelný příjem cca 20 g / den z hlediska prevence nádorů akceptovatelný příjem 0
Při nákupu potravin nutno preferovat kvalitu před kvantitou
Děkuji za pozornost !