N_MaEk Manažerská ekonomika léto 2015 Ing. Arnošt Klesla, Ph. D N_MaEk Manažerská ekonomika léto 2015 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D. cvičení 4 Finanční a provozní páka 18.3. Rozsah: 10 hodin KS/ semestr. 5 kr. ukončení: zk. N_MaEk_B/cMMO: každou sudou středu 12:15–12:59 M01, každou sudou středu 13:00–13:45 M01, každou sudou středu 14:00–14:44 M01, každou sudou středu 14:45–15:30 M01

Osnova 1)Postavení podniku 2)Založení a život podniku 18.2. 3)Kapitálová a majetková výstavba podniku 4) Výnosy, náklady a hospodářský výsledek 25.2. 5) Modelování nákladů a analýza bodu zvratu 6)Kalkulace nákladů a cen v podniku 4.3. 7)Zásobování, výrobní činnost a odbyt 8)Financování a rozvoj podniku 18.3. 9)Řízení cash flow, běžné financování podniku 10)Rozhodování o investicích 8.4. 11) Analýza výsledků podnikové činnosti, controlling, interní audit 12) Strategie podniku, podnikatelský plán, průb. Test 22.4.

Témata cvičení 1. Podstata podnikání a podniku 18.2. 2. Maj.a kapit. struktura + optimalizace 25.2. 3. Efektivnost, výnosy, náklady, zisk, bod zvratu 4.3 4. Finanční a provozní páka 18.3. 5. Řízení oběžného majetku - krátkodobé.fin.řízení + ČPK 8.4. 6. Investice, controlling, interní audit, Strategie a plán 22.4.

Cíle předmětu Cílem předmětu je poskytnout studentům nezbytné vědomosti a dovednosti z oblasti manažerského řízení podniku.; Po úspěšném absolvování budou studenti schopni:; - aplikovat metody finanční analýzy; - aplikovat metody hodnocení investičních projektů; - využívat základní metody kalkulací nákladů; - vyhodnotit majetkovou a kapitálovou strukturu organizace.

Literatura povinná literatura SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2000. ISBN 80-7179-388-4.  MIKOVCOVÁ, H. SCHOLLEOVÁ, H. Praktikum podnikové ekonomiky pro bakalářské studium, Plzeň, Aleš Čeněk, 2009, ISBN 978-80-7380-209-7 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3494-1. doporučená literatura KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. Praha, 2004. C.H.BECK.  VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: VSE, 1998. 

Výukové metody a zakončení předmětu Přednášky a cvičení v prezenční formě, v prezenčním studiu povinná účast na cvičení 75 % Metody hodnocení Požadavky na zápočet: předepsaná účast na cvičeních, aktivní účast (prezentace vybraných témat) a absolvování průběžného písemného testu Požadavky na zkoušku: Závěrečný písemný test zahrnující průřezový okruh otázek. Student může doplnit písemné odpovědi ústním vysvětlením. Minimální skóre pro úspěšné zakončení předmětu je 60% správných odpovědí z písemných testů

Provozní páka Znázorňuje jak se celkové náklady a zisk mění se změnami objemu výroby, když podnik přechází na vyšší stupeň mechanizace, automatizace a robotizace. Obecně platí, že mechanizace, automatizace a robotizace zvyšují podíl fixních nákladů v celkových nákladech. Provozní páka (Operating laverage) - charakterizuje podíl fixních nákladů v celkových nákladech podniku. Je-li vysoký podíl fixních nákladů na celkových nákladech podniku dochází k tomu, že relativně malá změna v tržbách způsobí velkou změnu v provozním zisku. To nazýváme stupeň provozní páky (degree of operating leverage) a vyjadřujeme jej v procentech.

Provozní páka Stupeň provozní páky je definován jako procentní změna zisku vyvolaná jednoprocentní změnou prodaného množství. % změna zisku Z Z1 - Z0 / Z0 dZ stupeň provozní páky = ----------------------- = --------------- = ------------ % změna tržeb T T1 - T0 / T0 dT Stupeň provozní páky má však i negativní vliv, a to na riziko podnikání. Platí: Čím je vyšší provozní páka podniku, tím je vyšší i jeho podnikatelské riziko. V období konjunktury jsou na tom lépe podniky s vysokým stupněm provozní páky tj. s relativně vysokými fixními náklady Při poklesu výroby v období recese mají výhodu podniky s relativně vysokými variabilními náklady a tudíž nízkým stupněm provozní páky.

příklad máme dva podniky, které se liší pouze podílem fixních a variabilních nákladů (rozdíl je vyvolán různým stupněm mechanizace a automatizace, u podniku A je nízký, u podniku B vysoký) Fixní náklady podniku A jsou 200 000 Kč, podniku B 1 200 000 Kč. Variabilní náklady podniku A jsou 30 Kč/kus, podniku B 10 Kč/kus. Cena 40 Kč/kus Další údaje jsou v tabulce:

Prodáno kusů Podnik A (tis. Kč) Podnik B (tis. Kč 10 000 400 500 -100 1300 -900 20 000 800 1400 -600 30 000 1200 1100 100 1500 -300 40 000 1600 200 50 000 2000 1700 300 60 000 2400 1800 600  

Příklad - pokračování Zjištění stupně provozní páky u obou podniků: změna z 50 000 Ks na 50 500 (tj. změna o 1%): Z=T-VN-FN = Q(p-vn)-FN, SPP = dZ/dT Podnik A = Podnik B =

Příklad - pokračování Zjištění stupně provozní páky u obou podniků: změna z 50 000 Ks na 50 500 (tj. změna o 1%): Z=T-Vn-Qn = Q(p-vn)-FN, PrP = dZ/dT Podnik A = ((305 – 300) / 300) / ((2020 – 2000) / 2000) = 0,016667 / 0,01 = 1,66% Podnik B = ((315 – 300) / 300) / (( 2020 – 2000) / 2000) = 0,05 / 0,01 =  5%   Tj. v podniku A zvýšení prodeje o 1% zvýší zisk o 1,6%, v podniku B o 5%. Podnik B má více než třikrát vyšší stupeň provozní páky, tj. podnik B po překročení bodu zvratu (ten je ale při podstatně větším objemu prodejů než v podniku A) může rychle zvyšovat zisk.

Finanční páka Financial gearing, leverage, Princip zapojení levnějšího cizího kapitálu, který zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu Pozor: platí jen, pokud podnik dokáže každou další korunu dluhu zhodnotit více, než je úroková sazba dluhu. Efekt působí i opačně!!! Leverage efekt: když podnik vydělává s vypůjčenými penězi více, než úrok zaplacený za tyto zdroje, rentabilita vlastního kapitálu je znásobena /leveraged/ Příznivá je jakákoliv relace vlastního a cizího kapitálu , při které rentabilita celkového kapitálu před úhradou úroků a daní přesahuje úrokovou míru z cizího kapitálu

Finanční páka efekt zvyšování rentability vlastního kapitálu použitím cizího kapitálu v kapitálové struktuře podniku: Je-li úroková míra nižší než výnosnost aktiv, potom použití cizího kapitálu zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu. Příklad Mějme dva podniky, oba mají výnosnost aktiv 20% a úroková míra je 8%, zdanění pro jednoduchost neuvažujme (viz daňový efekt).

podnik kapitál VK CK výnos 20% úroky 8% Zisk výnosnost VK A 2000 400 B 1000 80

podnik kapitál VK CK výnos 20% úroky 8% Zisk výnosnost VK A 2000 400 20% B 1000 80 320 32%

U/CK < EBIT/A < EBT/VK Efekt finanční páky Podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu. Použití cizího kapitálu zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu. Podmínkou je, že cizí kapitál přinese podniku více než sám stojí. Musí být splněna nerovnost (bez vlivu zdanění) U/CK < EBIT/A < EBT/VK kde U/CK Náklady na cizí kapitál EBIT/A Výnosnost aktiv EBT/VK Výnosnost vlastního kapitálu Ziskový účinek finanční páky musí být větší než 1 A/VK * EBT/EBIT > 1 Cenu cizího kapitálu snižuje daňový štít – úroky snižují daňový základ. Podmínkou jeho působení je, že podnik dosahuje zisk. Při velkém objemu produkce a velkém EBIT je vliv finanční páky minimální. úroková redukce zisku)

Příklad Ukazatel 2007 2008 A 1 670 032 1996577 VK 990 667 960752 CK 1 670 032 1996577 VK 990 667 960752 CK 679 365 1035825 Zisk po zd. 4 539 14185 Daně 2 232 4035 Úroky 39 885 39872 Nerovnost je/není splněna. Pro firmu je/není ekonomicky nevýhodné používat drahé cizí zdroje.

Příklad Ukazatel 2007 2008 A 1 670 032 1996577 VK 990 667 960752 CK 1 670 032 1996577 VK 990 667 960752 CK 679 365 1035825 Zisk po zd. 4 539 14185 Daně 2 232 4035 Úroky 39 885 39872 2007 …… U/CK = 0,059 > EBIT/A = 0,028 > EBT/VK = 0,007 2008 ……. U/CK = 0,038 > EBIT/A = 0,029 > EBT/VK = 0,019 Nerovnost není splněna. Pro firmu je ekonomicky nevýhodné používat drahé cizí zdroje.

Příklad ziskového účinku finanční páky ukazatel 2007 2008 EBT 6 771 18 220 EBIT 46 656 58 092 A/VK finanční páka 1,686 2,078 EBT/EBIT (úroková redukce zisku) ziskový účinek A/VK * EBT/EBIT Ziskový účinek finanční páky je/není menší než 1. Pro firmu je/není ekonomicky výhodné používat drahé cizí zdroje.

Příklad ziskového účinku finanční páky ukazatel 2007 2008 EBT 6 771 18 220 EBIT 46 656 58 092 A/VK 1,686 2,078 EBT/EBIT (úroková redukce zisku) 0,145 0,314 ziskový účinek A/VK * EBT/EBIT 0,245 0,652 Ziskový účinek finanční páky je menší než 1. Pro firmu je ekonomicky nevýhodné používat drahé cizí zdroje.

Příklad Podnikatel se rozhoduje, zda za účelem založení dceřiné společnosti pokrýt 15 000 000 Kč potřebného kapitálu plně z vlastních zdrojů, nebo vzít úvěr 3 000 000 Kč a vlastních zdrojů použít pouze 12 000 000 Kč. Podnik bude dosahovat minimálně zisku (před úroky a zdaněním – EBIT) ve výši 2 000 000 Kč, případný úvěr by byl za 8,2 % p.a., sazba daně ze zisku činí 20 %. Jako primární rozhodovací kritérium využijte působení finanční páky. Finanční páka působí pozitivně a zadlužování má smysl, pokud EBIT/A > úroková sazba

Příklad Podnikatel se rozhoduje, zda za účelem založení dceřiné společnosti pokrýt 15 000 000 Kč potřebného kapitálu plně z vlastních zdrojů, nebo vzít úvěr 3 000 000 Kč a vlastních zdrojů použít pouze 12 000 000 Kč. Podnik bude dosahovat minimálně zisku (před úroky a zdaněním – EBIT) ve výši 2 000 000 Kč, případný úvěr by byl za 8,2 % p.a., sazba daně ze zisku činí 20 %. Jako primární rozhodovací kritérium využijte působení finanční páky. Finanční páka působí pozitivně a zadlužování má smysl, pokud EBIT/A > úroky, v konkrétním případě: EBIT/A = 2.000.000 / 15.000.000 = 0,1333 (13,3%) Při porovnání s nabízenou úrokovou mírou 8,2 % je jasné, že finanční páka působí pozitivně, tj. výnosnost vlastního kapitálu (ROE) bude vyšší při zadlužení.

Příklad - pokračování Zjistěte, jakého minimálního EBIT musí nový podnik dosahovat, aby finanční páka ještě působila pozitivně. Musí platit: EBIT/A > úrok. míra

Příklad - pokračování Zjistěte, jakého minimálního EBIT musí nový podnik dosahovat, aby finanční páka ještě působila pozitivně. Musí platit: EBIT/A > úrok. míra tj. EBIT > úrok. míra * A = úrok. míra * A = 0,082 * 15.000.000 = 1.230.000 Kč Při očekávaném EBIT menším než 1.230.000 Kč by nemělo smysl se z důvodu lepšího využití finanční páky zadlužovat, působila by negativně.

Bod indiference kapitálové struktury Současná kapitálová struktura Zenit a.s. se skládá ze 100 mil. kusů kmenových akcií. Společnost uvažuje o rozvojovém programu se dvěmi alternativami jeho financování: I. Financování z vlastního kapitálu prodejem dalších 10 mil. kusů kmenových akcií po 15 Kč za akcii. II. Financování pomocí dlouhodobého úvěru ve výši 150 mil. Kč s úrokem 12 % p.a. Daň ze zisku činí 40 %. Určete indiferentní výši zisku před úroky a zdaněním mezi těmito dvěmi alternativami financování. Zjištěné skutečnosti znázorněte graficky.

Pokračování Bod finanční indiference = výše EBIT, při níž zisk na 1 akcii je stejný jak při alternativě dluhového financování, tak při alternativě financování pomocí vlastního kapitálu. Matematicky platí: zisk na akcii (financování VK) = zisk na akcii (financování dluhem). (EBIT – Uv) * (1 – sdp) / Av = (EBIT – Ud) * (1 – sdp) / Ad kde EBIT … zisk před odečtením úroků a zdaněním Uv … úrok v Kč při financování vlastním kapitálem Ud … úrok v Kč při financování dluhem sdp … sazba daně z příjmů Av … počet emitovaných akcií při financování vlastním kapitálem Ad … počet emitovaných akcií při financován dluhem

výpočet (EBIT – Uv) * (1 – sdp) / Av = (EBIT – Ud) * (1 – sdp) / Ad (EBIT – 0) * (1 – 0,4) / 110 = (EBIT – 0,12 * 150) * (1 – 0,4) / 100 0,6 * EBIT / 110 = 0,6 * (EBIT – 18) / 100 60 * EBIT = 66 * EBIT – 1188 EBIT = 198 mil. Kč

http://beneslenka. webnode http://beneslenka.webnode.cz/statnice-2011/okruhy-otazek-k-szz/b-podnikova-ekonomika-a-finance-podniku/a3-vynosove-a-nakladove-souvislosti-tvorby-hospodarskeho-vysledku-podniku-tvorba-a-regulace-cen-naklady-zpusoby-cleneni-nakladu-kalkulace-nakladu-/provozni-paka/