Význam amatérského výzkumu pro komerční včelaře Ing. Václav Smělý

Včelařský výzkum 1. Základní výzkum Mendelova univerzita v Brně ing. Antoním Přidal, MVDr. Klíma 2. Aplikovaný výzkum, komerčně využitelný Výzkumný ústav včelařský v Dole s.r.o. 3. Výzkum jednotlivých včelařů 4. Výzkum komerčních včelařů - velké možnosti díky velkému množství včelstev - velké a reprezentativní soubory dat, ale jejich obtížná využitelnost pro časovou náročnost - evidence a zpracování

Výzkum ve VÚVč. Hlavní směry činnosti: Aplikovaný výzkum komerčně využitelný Chov matek, šlechtění, inseminace Výzkum a výroba léčiv Zkušebnictví Výroba medoviny Základní výzkum, pokud jej někdo objedná Velmi omezené možnosti způsobené nevhodnou privatizací Problémy s financováním

Výzkum jednotlivých včelařů Přínos – většinou zlepšení obsluhy včelstev Nedostatky - omezený dosah - neznalosti ve výzkumné činnosti - často chybí dlouhodobé záznamy - v publikacích se většinou neuvádějí výnosy Omezené možnosti amatérského výzkumu Příčiny : Obrovská přizpůsobivost včelstev Velká variabilita výsledků Potíže s dokazováním Nutná znalost matematické statistiky

Vlastní výzkum Vynucen zavedením lehčeného polystyrenu do včelařské praxe Aplikace matematických metod chemického inženýrství Způsob práce jako ve výzkumném ústavu Trvalá archivace všech měření Zpracování metodami matematické statistiky Komplikace – velká proměnlivost vlastností včelstev, kolísání klimatu

Vlastní výzkum Objev lehčeného polystyrenu Náhrada nevhodných izolací v dřevěných úlech Výsledky málo přesvědčivé V r.1962 konstrukce polystyrenového úlu Dřevěné části – vodicí lišty pro rámky Leták a česnová zimní vložka Dřevěný laťkový strůpek, síla 1 cm Mezidno, konstrukce a výhody Využití výzkumu Václava Škvařila Volba síly stěny 8 cm, nejméně 2x větší tepelný odpor proti utepleným úlům

Srovnávací zkoušky První výsledky: Po kruté zimě 1962/63 nejlépe vyzimovalo včelstvo v PS úle Metodika srovnávání Na začátku květu jabloní měřena rozloha plochy plodu, zásob a obsednutí Brennerovou metodou Zkoušky trvaly 8 let Přibližně dvojnásobná rozloha plodu a dvojnásobný výnos medu – statisticky významné Postupné vyřazování dřevěných úlů Od roku 1970 všechny úly polystyrenové

Další vývoj Nedostatky: Malé plodiště – 11 rámků 39x24 cm Řešení – zavedení druhého plodiště s mateřskou mřížkou Zvýšená rojivost, odstranění mat. mřížky Paralelní výzkum rámkové míry: Zavedení míry 39 x 28 cm Lepší jarní rozvoj Nedostatky – zvětšení plodiště bylo nedostatečné, pomalá stavba mezistěn Zavedení druhého plodiště Problémy při snižování počtu nástavků v podletí Přechod na nízkonástavkový systém 39 x 18 cm Výhoda – snížení námahy Nevýhody – obtížný jarní rozvoj - potřeba více nástavků - obtížné hledání matky - plodiště ve 3 nástavcích Stejný výnos medu Konečné řešení – návrat k rámkové míře 39 x 24 cm

Zvyšování počtu nástavků Postupný vývoj trval 25 let Příčina – obtížná dostupnost polystyrenu do r. 1989 Výsledky : roky prům. počet nástavků 1966 – 1975 2,73 1976 - 1985 3,42 1986 - 1995 4,30 1996 - 2005 5,45 2006 - 2012 5,77

Zazimování včelstev Inventura zásob Brennerova metoda Podle této metody se sečte počet čtvrtin zavíčkovaných zásob Při postupném součtu 14 – 16 čtvrtin se ostatní plásty vymetou Toto odpovídá spotřebě 6 kg cukru Výpočet spotřeby cukru G = ( 12 – N x k / 4 ) x 0,8 Pro rámky šíře 25 mm je k = 1,1 28 mm je k = 1,25 Nebezpečí překrmení, průměrná spotřeba cukru - 5,3kg Omezení rozsahu plodu na jaře Způsob doplňování zásob 2 nástavky Nerovnoměrné rozdělení zásob Možnost zimování - ve 2 nástavcích - 1 nástavku před 1.fumigací Výhody a nevýhody

Význam snížené spotřeby cukru Méně vodních par Snížené opotřebení včel, prodloužení délky života Urychlení jarního rozvoje

Výsledky výzkumu zimování Jak včelstvo zimuje v 1 nebo ve 2 nástavcích Měření teplot na různých místech v úle Výsledky měření během zimování chomáče Srovnávací zkouška a) Polystyrenový úl b) Tenkostěnný – síla boční stěny 5 mm Sololitu PS úl tenkostěnný Teplota vzduchu - 17,8 °C - 18,0 °C Teplota v podmetu - 14,0 °C -17,0 °C Neobs.ulička, stěna - 2,2 °C - 9,0 °C Obleva Teplota vzduchu 1,4 °C 1,4 °C Teplota v podmetu 3,0 °C 2,0 °C Neobs.ulička, stěna 6,9 °C 3,4 °C

Závislost rozdílu teploty vzduchu v neobsazené uličce na teplotě venkovního vzduchu dT = T – Tv Tv = 6,68 - 0,473 Tv …. pro PS úl Tv = 3,14 – 0,245 TV …. pro tenkostěnný úl Směrodatná odchylka - 1,0 °C Korelační koeficient - 0,948 Pro dT = 0 - je teplota vzduchu Tv = 14,1 °C pro oba úly - je to teplota úplné pohyblivosti včely

Uvolnění chomáče Teplota uvnitř včelstva není závislá na venkovní teplotě Velikost teplotních ztrát omezuje plochu plodu 1. května měl tenkostěnný úl sníženou plochu plodu o 26 %

Vyzimování Odstranění neobsazených plástů Max. 1 neobsazená ulička Odstranění přebytečných zásob Přibližně stačí na plástech ¼ zav. zásob Více neobsazených uliček Teplotní ztráty, kondenzace vody na plástech, rozvoj plísní Žádné zimní ztráty Přestala se vyskytovat slabá včelstva

Česnové napájení včelstev Důvod – předčasné výlety včel pro vodu při teplotách kolem 0°C Původní autor – Václav Jakš Vlastní modifikace – Umakartová destička cca 10 x 20cm, 3 mm Molitan Sklenice na vodu 1 l nebo 4 l pro víkendové včelaření zasunuta 10 cm do podmetu Doba užití - po skončení ledových dní - po prvním jarním proletu do 30. 9. Min. teplota – do - 3 °C

Funkce – výrazné snížení letové aktivity za nepříznivého počasí, nedochází ke ztrátám létavek a omezení rozsahu plodování Odběr ve dne i v noci Chlazení vnitřku úlu při tropickém počasí Zvyšuje výnos medu cca o 10 % Příklad spotřeby vody v dubnu 2011 Od 1. -10. 3,19 l 11. - 20. 4,41 l 21. - 30. 4,60 l ∑ = 12,20 l

Rozšiřování 1. Do prvého nástavku se přidá 1 mezistěna, případně trubčí rámek 2. Nasazení druhého nástavku: - převěsí se 3 plásty s plodem, doplní se mezistěnami a soušemi na 8 + 8 rámků 3. Po obsednutí se doplní mezistěnami a soušemi na 11 +11 a druhý trubčí rámek 4. Nasazení 3. nástavku: - převěsí se 2 plásty s plodem, případně rámky s medem, doplní se soušemi 5. Nasazení 4. nástavku: - převěsí se všechny rámky s medem ze 3. nástavku, místo nich souše 6. Podsazení 5. nástavku pod 4.nástavek: - ze 3. nástavku se převěsí medné plásty, nahradí se soušemi 7. Nadsazení 6. nástavku – prázdné souše Hustší obsednutí 1. a 2. nástavku podporuje stavbu mezistěn a zakladení Řidší obsednutí vyšších nástavků snižuje rojivost Stavba mezistěn ve vyšších nástavcích je nežádoucí - matka je zpravidla nezaklade Při nasazování nástavků kontrola zavíčkovaného plodu na matečníky. Nejsou-li, nejsou nikde.

Časové odstupy ve dnech při nasazování nástavků - počet nástavků 3 N 4 N 5 N 6 N - počet dní 12,9 8,5 10,5 16,5 - směrodatná 4,6 2,0 5,7 8,5 odchylka

Vymetání medu 1. Přebytečné zásoby po vyzimování se vymetou nebo se spotřebují v podletí 2. Spotřebují se při tvorbě oddělků Vymetání jarního medu – 4. a 5. nástavek - ovocné stromy, jírovec Vymetání akátového medu - 4. a 5. nástavek Vymetání medu po 20. 7. Postupně 6., 5., 4., 3. nástavek, přebytky nad 5 kg ve 2. N Někdy se vyskytne podzimní snůška medovice max. 4kg - bývá vzadu ve 2. nástavku a v 1. nástavku Při zazimování před 1. fumigací se plásty s medovicí odstraní

Výzkum úmrtnosti Závislost úmrtnosti včel na součtu záporných teplot Vliv počtu letních včel na úmrtnost Kdy úmrtnost včel snižuje výnos medu Při větším počtu mrtvolek nad 1500 je pravděpodobnost snížení výnosu 58 % Pravděpodobnost výskytu velkého množství mrtvolek je v PS velice malá

Výzkum medonosnosti včelstev Medonosnost včelstev je možno charakterizovat poměrem výnosu medu k velikosti plochy plodu G / P Spotřeba vody v podmetu je úměrná ploše plodu Vhodná je spotřeba vody za duben Typy včelstev plodná medonosná málo plodná málo medonosná

Rojivost včelstev Roky % rojů 1966 – 75 2,73 25,3 1976 – 85 3,42 15,4 Vliv počtu nástavků na rojivost včelstev Roky Počet nástavků % rojů 1966 – 75 2,73 25,3 1976 – 85 3,42 15,4 1986 – 95 4,30 14,7 1996 – 2005 5,45 12,9 2006 – 2012 5,77 0,0!

Rojivost včelstev - přirozená reakce na nepřirozené životní podmínky - stres z nedostatku prostoru Kdo za to může – včelař! Kdy je max. riziko – při přechodu ze 3. do 4. nástavku Řešení – žádné prohlídky ani zásahy do včelstev - prázdné souše ve 3. nástavku - další nástavek se nasazuje již při slabém obsednutí posledních 2 uliček - nástavky musí být dobře izolovány Střední včelstvo potřebuje 5 nástavků Silné včelstvo potřebuje 6 nástavků Pokud včelstvo obsadí jen 4 nástavky, vymění se matka

Základní zákon nástavkového včelaření Postupný vzrůst výnosů medu při zvyšování počtu nástavků Skokové zvýšení výnosu medu při přechodu na 5 a 6 nástavků Závislost výnosu medu na: a) průměrné teplotě vzduchu v května b) průměrné teplotě vzduchu v červnu c) počtu nástavků pro nadprůměrná včelstva d) průměrný výnos medu nadprůměrných včelstev Bylo nutno zpracovat výsledky za 40 let Řešení – metodou vícenásobné korelace G = - 104,4 + 1,68 Tv. + 4,28 Tvi + 2,78 N2,2 Směrodatná odchylka 11,4 kg Koeficient korelace r = 0,962 vysoce průkazné Míra závislosti 92,5 % Příklad – za současných klimatických podmínek Prům. teplota v květnu 15,24 °C Prům. teplota v červnu 18,49 °C Pro jiné rozměry úlů se vypočte objem úlu bez podmetu v litrech G = - 104,4 + 1,68 Tv + 4,28 Tvi + 0,000641 V2,2 Počet nástavků 2 3 4 5 6 Výnos medu [kg] 13,1 31,5 59,0 96,2 143,5

Včelařské spory o rámkovou míru Řešení úlové otázky Byly zpracovány výsledky včelaření 1 včelaře za více let na různých rámkových mírách Výsledek: Výnos medu nezávisí na rámkové míře! Úlová otázka: Výnos medu nezávisí na konstrukci (druhu úlu) Výnos medu závisí na velikosti vnitřního objemu úlu Způsob včelaření je málo významný

Včelařské omyly a pověry 1) Úl medu nepotí Velikost úlu zásadně ovlivňuje výnos medu Je důležitější než způsob včelaření 2) Podněcování Nemá vliv na jarní rozvoj Ani snůška v podletí nezabrání snižování plochy plodu 3) Velikost zásob nemá vliv na rozsah plodování, pokud včely uživí plod přínosem zvenku

Mateřská mřížka a vysoký podmet Pro malé úly je obojí nezbytné Mateřská mřížka odděluje plod od medu Částečně omezuje matku v kladení Snižuje výnos medu a zvyšuje rojivost Vysoký podmet snižuje rojivost Prostor pro létavky při návratu ze snůšky Nepřirozený, včely jej zastavují trubčinou Chladný, omezuje přístup včel k česnovému napajedlu při nízkých teplotách Nadměrný chov trubců snižuje rojivost v malých úlech Snižuje výnos medu Pro velké úly je mateřská mřížka, vysoký podmet a nadměrný chov trubců naprosto nevhodný Snižují výnos medu a zvyšují rojivost

Ekonomika Čistý výnos z PS úlu: 8 000 - 11 000 Kč Příklad Včelař má 100 včelstev s prům. výnosem 50 kg medu Náklady: cukr – 100 x 20 x 22 = 44 000 Kč matky - 50 x 200 = 10 000 Kč → Redukce včelstev na polovinu, přechod na velké úly s výnosem 100 kg medu Náklady: cukr - 50 x 6 x 22 = 6 600 matky - 25 x 200 = 5 000 Kč Část včelstev provede tichou výměnu matky Úspora nákladů = 42 400 Kč

Nemoci včel Nosemoza - v dřevěných úlech výrazně oslabovala včelstva, časté spojování včelstev na jaře, výrazné snížení výnosu medu - zlepšené životní podmínky v PS úlech - Nosemoza přestala škodit, ale nezmizela Nosema ceranae - v posledních letech zcela převládla s různým stupněm napadení - nezpůsobuje snížení výnosu medu - ztráty matek přes zimu

Výzkum varoázy Ideální prostředí v PS úlech pro přemnožení kleštíků Před nasazením gabonových pásků byl po fumigacích spad kolem 4 000 kleštíků Vyřezávání zavíčkovaného plodu na podzim pro neúčinnost zastaveno Nasazení GA-90 Po jednoročním vysazení výrazné poškození okrajových včelstev, zdeformované včely Ztráta matek, spojení na jaře, nulový výnos medu Závěr: Gabonové pásky se musí užívat bezpodmínečně každoročně

Základní výzkum gabonových pásků VÚVč převzal metodiku ze zahraničí, žádný výzkum neprováděl Výsledek – Zvýšení počtu pásků významně snižuje spad po 1. fumigaci Vznik odolných roztočů sociálním kontaktem mezi včelami s jedem a bez jedu – subletální dávka Odolní roztoči vznikají bezprostředně po vložení pásků Třetina kleštíků se vyskytuje mimo plodiště Foretičtí kleštíci přebíhání kleštíků - min. spad po 30 dnech - 4 reinvaze roste po vyjmutí pásků a vrcholí v poslední třetině září kleštíci neohrozí podzimní plod, ale znemožní vyléčení fumigacemi Řešení: prodloužení účinnosti gabonových pásků až do 10.10. Počet vložených pásků 2 4 Průměrný spad kleštíků 239 144 Počet pásků 6 4 2 Doba spadu - počet dní 12

Výsledky prodloužení doby účinnosti gabonových pásků Rok Prům.spad Posl.fum. Počet fum. 1999 4,5 23. 10. 3 2000 30,9 10. 11. 2001 11,0 2. 11. 2002 122,8 1. 11. 2003 6,3 2 2004 94,1 4. 11. 2005 64,5 7. 11. 2006 4,9 30.10. 2007 6,5 25. 10.

2008 2,2 6. 11. 2 2009 4,0 28. 10. 3 2010 167,0 15. 11. 2011 119,5 2012 53,0 8. 11.

Fumigace Varidolem Při spadu nad 700 kleštíků nelze včelstvo vyléčit Pokles účinnosti Varidolu První fumigace ……….. 92 – 95 % Třetí fumigace ……….. cca 58 % Změna strategie Prodloužením doby účinnosti gabonových pásků snížit spad po první fumigaci na méně než 200 kleštíků Spad po 3. fumigaci max. 10 kleštíků Prodloužení doby vložení podložek na 2,5 měsíce Komplikace Při vysokém spadu po 1. fumigaci nátěr plodu M1AER před 2. fumigací Výhody: - selektivní nátěr zbytků zavíčkovaného plodu - malá rozloha plodu než na jaře - odpadá jarní ošetření, méně reziduí - nejisté počasí na jaře, problémy s distribucí léčiv Nepodložené strašení rezistencí Ani jedno včelstvo neuhynulo na varoázu!

Léčení kyselinou mravenčí Nové dlouhodobé odpařovače s 85 % kyselinou mravenčí z VÚVč použitelné do konce srpna Silná reinvaze kleštíků v září již nemůže významně poškodit plod Může snížit účinnost fumigací

Jak včely pečují o plásty Panenské plásty Při opakovaném vsazení včely zesilují stěny buněk Jsou studené a včely se jim vyhýbají Plásty po výchově plodu Stěny po vyčištění buňky potahují mikronovou vrstvou vosku – ochrana medu před znečištěním Ve stěnách buněk jsou mikrobublinky vzduchu - výborná izolace Včelstva by měla zimovat na tmavých plástech Nejvíce vosku ukládají na dno buňky Ochrana larev před zbytky výkalů Největší výtěžek vosku – tmavé plásty Hranice použitelnosti – musí být alespoň slabě průsvitné, vosk dále nepřibývá

Rafinace vosku Vosk ze slunečních tavidel je čistý Nevýhoda – malá výtěžnost vosku Vosk z vařáků a pařáků je hnědý Obsahuje barviva a někdy sloučeniny železa- šedé zbarvení Čištění kyselinou sírovou je nedostatečné Redukce barviv působením kyseliny šťavelové Odstranění sloučenin železa – kyselina fosforečná Postup: Převaření se zředěnou kyselinou sírovou – 2 ml na 1 l vody Seříznutí všech nečistot, vrátí se do dalšího zpracování Navážka: 2 kg vosku, 1 litr vody 10g kyseliny šťavelové, případně 10 ml kyseliny fosforečné se vaří po dobu 15 min., vosk musí pěnit Pěnový koláč na spodní straně (nejemnější nečistoty) se odřízne a vrátí se do dalšího zpracování Barva vosku světle žlutá až oranžově žlutá

Děkuji za pozornost