Daňová teorie a politika 4 Ing. Yvona Legierská 31.1.2011

„Dobrý pastýř má ovce střihat, ne je stahovat z kůže.“ Tiberius Pro začátek… „Dobrý pastýř má ovce střihat, ne je stahovat z kůže.“ Tiberius 31.1.2011

Témata 1. Fiskální, rozpočtová a daňová politika a její nástroje. 2. Vývoj daňové teorie a geneze daní. 3. Daňové ukazatele uplatňované při mezinárodních komparacích. 4. Efektivnost ve zdanění. 5. Daňové stimuly a makroekonomické důsledky zdanění. 6. Teorie daňové incidence. 7. Teorie daňové spravedlnosti. 8. Teorie důchodových daní. 9. Teorie majetkových daní. 10. Teorie spotřebních a ekologických daní. 11. Daňová konkurence a harmonizace v Evropské unii. 12. Daňové instrumenty uplatňované v EU a v dalších zemích 29.11.2017

Daňové principy (zásady) – opakování z minulé hodiny Daňová spravedlnost (princip platební schopnosti a princip prospěchu) Daňová efektivnost Právní úroveň, jednoduchost a srozumitelnost daňových zákonů Správné ovlivňování chování ekonomických subjektů Správné působení na makroekonomické agregáty 31.1.2011

Daňová efektivnost především znamená, aby ztráta prostředků vznikající na straně daňového subjektu z titulu výběru daně se co nejvíce přiblížila objemu získaných příjmů veřejných rozpočtů (tj. aby byly co nejnižší zejména administrativní náklady zdanění). 31.1.2011

Efektivnost daní - osnova Daňové břemeno Administrativní náklady Nadměrné břemeno (NB) základní koncept dva efekty daně velikost negativní ztráta mrtvé váhy vzorec pro NB indiferenční analýza 31.1.2011

Rozdělení daňového břemene poplatníka 31.1.2011

Efektivnost a faktory snižující efektivnost Daně znamenají transfer peněžních prostředků od jedinců a firem do veřejných rozpočtů, neobejde se bez dodatečných nákladů. Ty snižují celkový efekt ekonomiky, resp. vyvolávají neefektivnost. Cílem daňových systémů je především snížit neefektivnost na nejnižší možnou míru. 31.1.2011

Efektivnost a faktory snižující efektivnost Daňová teorie rozlišuje dva druhy daňových nákladů: administrativní náklady přímé a nepřímé Přímé jsou náklady spojené s daněmi na straně veřejného sektoru - všechny náklady státní správy na organizaci daňového systému, na evidenci daňových poplatníků, výběr daní, kontrolu v této oblasti atd. Tvoří řádově 1% z vybraných daní. Nepřímé administrativní náklady nese soukromý sektor - čas a peníze jedinců a firem vydané na seznámení se s daňovými zákony, na vyplnění daňových přiznání, peníze zaplacené daňovým poradcům a právníkům a řada dalších nákladů s tím spojených, včetně nákladů na účetní evidenci. Obtížně vyčíslitelné (v USA 7 % vybraných daní) - v ČR povinná součást předkládací zprávy ke všem novým zákonům. 31.1.2011

Efektivnost a faktory snižující efektivnost nadměrné břemeno daně (=ztráta mrtvé váhy) Kromě administrativních nákladů nese společnost ještě jiný, skrytější druh nákladů, snižujících efektivnost ekonomiky. Jsou to náklady na distorze (=zkreslení), jež vyvolává téměř každá daň. Zavedení nové daně způsobuje změny v relativních cenách, v relativních výnosech a užitcích. Ztráta užitku není nikomu prospěšná; ani státu, jenž daň zavedl. Proto se ztráta takového druhu nazývá absolutní neboli ztráta mrtvé váhy, nebo též nadměrné daňové břemeno. Příklad z Anglie 18. století – daň z oken. Náklady rostou se složitostí daně – snaha o zjednodušení (paušální daň, paušální výdaje). 31.1.2011

Vývoj počtu podaných DAP k DPFO Zd.obd. Celkem DAP s paušální daní Podíl v % 2000 1.448.084 x 2001 1.534.584 195 0,013 2002 1.591.128 177 0,011 2003 1.597.174 149 0,009 2004 1.523.480 520 0,034 2005 2.034.970 720 0,035 2006 2.245.762 824 0,037 2007 2.347.280 832 2008 1.791.453 835 0,047 29.11.2017 Teoretické a praktické aspekty veřejných financí 16. a 17.4.2010

Vývoj počtu podaných DAP k DPFO Zd.obd. Celkem DAP s paušál.výdajem Podíl v % 2000 1.448.084 156.050 10,8 2001 1.534.584 157.453 10,3 2002 1.591.128 172.262 2003 1.597.174 171.065 10,7 2004 1.523.480 166.085 10,9 2005 2.034.970 225.700 11,1 2006 2.245.762 278.015 12,4 2007 2.347.280 313.851 13,4 2008 1.791.453 354.620 19,8 29.11.2017 Teoretické a praktické aspekty veřejných financí 16. a 17.4.2010

Vývoj počtu el. podaných DAP 29.11.2017

Efekty daně Průměrné Mezní ZÁVISÍ NA SAZBĚ Efekt Důchodový - spojen s transferem části důchodu od subjektu do veř. sektoru, velikost tohoto efektu závisí na výši daně, roste s růstem průměrné daňové sazby. Vedle důchodových daní sem patří i spotřební, neboť odčerpávají část důchodu v podobě vyšší ceny za zboží. Substituční - vyplývá z poplatníkem provedené substituce v důsledku daně, velikost tohoto efektu roste s růstem mezní sazby daně. Tento efekt způsobuje ztrátu mrtvé váhy (=nadměrné břemeno daně). Průměrné Mezní 31.1.2011

Nadměrné daňové břemeno Vzniká jako důsledek distorze (=zkreslení) v cenách prodávaných statků způsobené daní. Daň znamená pro: prodávajícího (výrobce) – snížení užitku z prodeje mezní jednotky kupujícího (spotřebitele) – růst mezních nákladů na pořízení zdaněného statku. Snaha subjektů o dosažení nové rovnováhy a znovuvyrovnání mezních užitků transakcí - JAK? – sníží množství zdaněného statku (viz graf). 31.1.2011

NBD Kromě administrativních nákladů zdanění nese společnost ještě jiný druh nákladů (skrytější) snižujících efektivnost. Jsou tzv. náklady distorze (zkreslení), které vyvolává téměř každá daň. Např. daň spotřební zvyšuje cenu zdaněného zboží a snižuje jeho čistý výnos z výroby, daň z mezd zvyšuje cenu práce a snižuje čistou mzdu, daň ze zisku snižuje čistý výnos z podnikání. 31.1.2011

Koncept NBD (při uložení specifické spotřební daně) – graf tržní rovnováhy (lineární) 1. Rovnovážné množství a cena před zdaněním S0 křivka nabídky (mezní náklady prodávajícího) D křivka poptávky (mezní užitek pro kupujícího) E0 bod rovnováhy (průnik S0 a D), tj. mezní náklady prodávajího = mezní užitek pro kupujícího. Před zdaněním se prodává Q0 zboží za p0 cenu – vše nalevo od Q0 přináší prodávajícím i kupujícím užitek, tzv. přebytek výrobce (p0E0S0) a přebytek spotřebitele (p0E0D). 2. Rovnovážné množství a cena po zdanění t – daň (spotřební) způsobí posun So na úroveň S1 o hodnotu t a v bodě E1 vznikne nová rovnováha. Po zdanění se prodává Q1 zboží za p1 cenu. Daňový výnos státu=plocha p2AE1p1 (daň snižuje původní přebytky výrobců a spotřebitelů). NBD=ztráta mrtvé váhy =plocha trojúhelníka AE0E1 =AE0B(výrobci)+BE0E1(spotřebitelé), tj. snížení přebytku výrobce a spotřebitele o tuto plochu po zdanění. 31.1.2011

Na čem závisí velikost NBD(W)? Odvozeno z trojúhelníku AE0E1 – tvořen křivkou nabídky, poptávky a velikosti daně: W = f (Es, Ep, t) Elasticita nabídky - Ep ( viz graf 2.2) Elasticita poptávky – Es (viz graf 2.3) Velikost daně – t (viz graf 2.4) 31.1.2011

Ad1) Elasticita nabídky a NBD V grafu 2.2 zobrazen případ a) vysoké elasticity nabídky, b) nízké elasticity n. (na další s.) Platí: při nezměněných ostatních podmínkách je NBD tím menší, čím menší je elasticita nabídky. Příklad ad a) – výroba v odvětvích, v nichž je možno rychle měnit rozsah výroby, tj. kde existují volné kapacity, které je možné zapojit (některá odvětví lehkého průmyslu) 31.1.2011

Ad 1) Elasticita nabídky a NBD V grafu 2.2 zobrazen případ nízké elasticity nabídky. 31.1.2011

Ad 1) Elasticita nabídky a NBD V grafu 2.2 zobrazen případ nulové elasticity nabídky - nedojde vůbec k substituci, po zdanění se bude prodávat stejné množství a NBD nebude existovat. Příklad ad c) - nabídka půdy – její zdanění neklade na společnost žádné NBD. 31.1.2011

Ad 2) Elasticita poptávky a NBD V grafu 2.3 zobrazen případ a) vysoké elasticity poptávky, b) nízké elasticity p. (na další s.) c) nulové elasticity p. (na další s.) Platí: S poklesem elasticity poptávky klesá i NBD a při nulové elasticitě zcela zmizí. 31.1.2011

Ad 2) Elasticita poptávky a NBD V grafu 2.3 zobrazen případ nižší elasticity poptávky. Malá elasticita poptávky znamená, že spotřebitel příliš nereaguje na změnu ceny a při jejím růstu příliš nesnižuje spotřebovávané zboží. Příklad ad b) a ad c) - základní potraviny, předměty základní potřeby, ale také alkohol, tabák. 31.1.2011

Ad 2) Elasticita poptávky a NBD V grafu 2.3 zobrazen případ nulové elasticity poptávky. 31.1.2011

Ad 3) Velikost daně a NBD Při lineární nabídce a poptávce je NBD znázorněno jako trojúhelník s jednou stranou o velikosti t (daň). S růstem daně roste i tato strana – vzniká podobný trojúhelník. Z toho plyne, že jsou jejich strany v poměru „k“, jejich obsahy jsou v poměru „k2“, tj. NBD roste se čtvercem růstu daně. Při nelineárních křivkách nabídky a poptávky roste NBD rychleji než t (daň). Závěr: Čím více má daňový systém menších daní, tím nižší je neefektivnost z důvodu NBD (dnešní daň systémy obsahují důch., maj. a spotř. daně). 31.1.2011

W = f (substituční efekt) NBD a různé daně Velikost NBD je funkcí substitučního efektu. W = f (substituční efekt) Různé daně vyvolávají substituci mezi různými statky a činnostmi jedinců (viz tab. na násl. s.). 31.1.2011

Substituce u daní 31.1.2011

NBD a různé daně Daň, která by neměla přinášet žádnou neefektivnost by musela zahrnovat nejen důchod či spotřebu, ale také volný čas, aby se jí nebylo možné vyhnout žádnou substitucí. 31.1.2011

Indiferenční analýza K analýze NBD u jednotlivého poplatníka. Analýza pomocí křivek rozpočtového omezení (v grafu XY) a křivek indiference poplatníka (I) umožňuje posoudit jeho celkový užitek při daních přímých a nepřímých. NBD snižuje užitek poplatníka. Pozn.: Indiferenční křivka je křivka vyjadřující preference spotřebitele, resp. takové kombinace dvou statků A a B, které přinášejí stejný celkový užitek. 31.1.2011

Indiferenční analýza Graf znázorňuje situaci poplatníka při uložení daně spotřební selektivní (tato daň vede k substituci za jiné druhy zboží), ukazuje výběr poplatníka mezi zbožím zdaňovaným Xt a ostatním X. Optimum poplatníka u zdaňovaného zboží je v bodě P2 (tečna XtY) a jeho užitek se snížil z I1 na I2. Zdaněním zboží se sníží rozpočtové omezení z XY na XtY. 31.1.2011

Indiferenční analýza Graf znázorňuje situaci poplatníka při uložení daně důchodové (tato daň vede k substituci spotřeby volným časem), ukazuje výběr poplatníka mezi zbožím X a ostatním (Xt). Důchodová daň znamená pro poplatníka snížení rozpočtového omezení z XY na XtYt., neboť při nižším důchodu je omezen v nákupu všech druhů zboží, tedy i zboží X. 31.1.2011

Indiferenční analýza Shrnutí dvou předchozích grafů 2.5 a 2.6 – porovnání užitku poplatníka při obou daních (spotřební i důchodové). Rozpočtová omezení při obou daních se protínají v bodě P2 – v tomto bodě má poplatník stejnou spotřebu při obou daních a stát má stejný výnos. Užitek poplatníka v P3 >P2, tj. důchodová daň je pro něj výhodnější. Rozdíl v užitku I3-I2=NBD(mrtvá ztráta) při spotřební dani. Závěr: Neefektivnost selektivní spotřební daně>neefektivnost daně důchodové. 31.1.2011

Indiferenční analýza Graf popisuje zvláštní případ – spotřební daň ze zboží s nulovou elasticitou substituce (př. spotřeba tabáku není citlivá na cenu) vč. kombinace s důchodovou daní. Indifereční křivky mají tvar L – spotřebiteli se nezvýší užitek, když má více jiného statku, pokud zůstává stejné množství tabáku (=nedostatek tabáku nemůže být nahrazen jiným statkem). Důsledkem nulové elasticity substituce je stejný výběr při dani spotřební i důchodové a žádný substituční efekt. Daň spotřební neklade na spotřebitele žádné další břemeno, je stejně efektivní jako daň důchodová. 31.1.2011

Negativní NBD V GRAFU JE ZACHYCENA SITUACE PŘED ZDANĚNÍM A PO ULOŽENÍ SELEKTIVNÍ SPOTŘEBNÍ DANĚ NA ZBOŽÍ X. GRAF 2.9 NÁPRAVNÁ DAŇ SPOTŘEBNÍ Sp – křivka nabídky zachycuje náklady pro výrobce před zdaněním D – poptávková křivka Vyrábí se Q1 zboží za p1 cenu. Ss – křivka nabídky zachycující celkové náklady společnosti, tj. na výrobu zboží a odstranění negativních externalit (př. znečištění ovzduší). Efektivní alokaci zdrojů by odpovídala výroba o velikosti Q2 za cenu p2. t – ekologická daň uložená výrobci může tuto ef. alokaci zajistit Závěr: Před zdaněním existovala neefektivnost ABC. Křivka mezních společ. Nákladů leží v této oblasti nad křivkou mezních užitků. Snížením výroby se neefektivnost odstranila. 31.1.2011

Měření NBD GRAF 2.10 ZÁVISLOST NBD NA VELIKOSTI DANĚ t2. Q0.Es.Ep W= --------------------- 2.p0.(Es-Ep) t – jednotková daň Q0 – počáteční množství (4 mil.) Es – cenová elasticita poptávky (0,8) Ep – cenová elasticita nabídky (1,2) p0 – počáteční cena (10 Kč/kus) Vzorec je odvozen z grafu 2.1. Podle tohoto vzorce lze graficky znázornit závislost NBD na velikosti jednotkové daně. Velikost NBD (W) Dle vzorce: 31.1.2011

Měření NBD GRAF 2.11 ZÁVISLOST NBD NA ELASTICITĚ NABÍDKY NBD JE FUNKCÍ NABÍDKY ČI POPTÁVKY Závislost NBD na elasticitě nabídky, kdy daň t = 2 Kč/kus. 31.1.2011

A na závěr… „K nebezpečné koncentraci majetku nedojde, dokud existují tři instituce: berní úřad, manželství a potomstvo.“ J. Tati 31.1.2011

Děkuji za pozornost 31.1.2011