2.Světová válka v Československu Jílek Tomáš

Mnichovská dohoda Byla to dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o odstoupení pohraničních území Československa Německu. Byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově. Zástupci čtyř zemí byli – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do 10. října postoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu.

Protektorát Čechy a Morava Byla to část československého území, od 15., respektive 16. března 1939 do 8.–9. května 1945 okupovaná nacistickým Německem.Okupované území Německo anektovalo a zřídilo autonomní Protektorát Čechy a Morava, vyhlášený 16. března 1939 výnosem o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Okupací a anexí okupovaného území Německo porušilo Mnichovskou dohodu, kterou samo 30. září 1938 uzavřelo.

Počátek Dne 14. 3. 1939 odcestoval do Berlína za Hitlerem prezident Hácha a ministr zahraničí František Chvalkovský. Bylo jim oznámeno, že české země budou obsazeny německou armádou a připojeny k říši. Němci žádali souhlas s okupací a vyhrožovali, že v případě odporu bude Praha zničena leteckým útokem. Hácha podlehl a ráno 15. 3. 1939 překročila německá vojska hranice. Protektorát Čechy a Morava byl vyhlášen Hitlerovým výnosem z 16. 3. 1939.

Atentát na Heydricha (Operace Anthropoid) byl proveden atentát na nacistického pohlavára, zastupujícího říšského protektora a šéfa RSHA Reinharda Heydricha. Atentát provedla 27. května 1942 v Praze-Libni dvojice československých výsadkářů Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří byli pro tento úkol speciálně vycvičeni ve Velké Británii

Památník dal zrcátkem znamení, že automobil s Heydrichem se blíží Památník dal zrcátkem znamení, že automobil s Heydrichem se blíží. Jednalo se o ojedinělý atentát na představitele německých, nacistických ozbrojených sil v průběhu druhé světové války. Vysazení parašutistů provedla 138. (výsadková) peruť RAF .Gabčík s Kubišem tehdy seskočili poblíž Prahy, u hřbitova obce Nehvizdy.

Gabčík Heyndrich Kubiš

Vypálení Lidic a Ležáku Vyhlazení Lidic byla násilná historická událost, pří níž došlo ke zničení středočeské vsi Lidice a vyvraždĕní značné části jejích obyvatel německými nacistickými okupanty. Po úspěšném atentátu československých parašutistů na Reinharda Heydricha v roce 1942 byla obec Lidice v důsledku heydrichiády vypálena a dokonale srovnána se zemí a veškeré místní obyvatelstvo popraveno nebo odsunuto do koncentračních táborů. Událost připomíná Památník Lidice s muzeem.

byla osada na Chrudimsku, která byla 24 byla osada na Chrudimsku, která byla 24. června 1942, 14 dní po vyhlazení Lidic v důsledku heydrichiády vypálena a její obyvatelé zavražděni nacisty jako odplata za to, že v ní byla ukrývána vysílačka Libuše parašutistické skupiny Silver A, která se účastnila atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Slovenské národní povstání bylo ozbrojené vystoupení protifašistických sil na území .Hlavními veliteli povstání byli generálové Rudolf Viest a Ján Golian. Centrem povstaleckého území se stala Banská Bystrica. Po jejím obsazení německými silami 27. října 1944[1] přešla menší část povstalců do partyzánské války Slovenska v závěru druhé světové války.

V SNP bojovalo, kromě Slováků, také přibližně 2000 Čechů V SNP bojovalo, kromě Slováků, také přibližně 2000 Čechů.Dále v něm bojovali Poláci, Rumuni, Rusíni, Ukrajinci, Francouzi, Bulhaři, Jugoslávci a další. Významnou podporu povstání znamenalo působení vojáků letecky dopravených na povstalecké území; šlo zejména o vojáky a partyzány ze SSSR. Povstání bylo podporováno i leteckými dodávkami materiálu, hlavně ze SSSR, v menší míře i od západních spojenců.

Pražské květnové povstání Květnové povstání českého lidu bylo ozbrojené povstání českého lidu proti německým okupantům během druhé světové války na území Česka, které proběhlo začátkem května 1945. Účastnilo se ho aktivně asi 130 000 osob plus 14 000 (část z nich však byla ruské, ukrajinské a běloruské národnosti) partyzánů. Dalších 100 000 lidí pomáhalo v Praze stavět barikády

Vypuknutí povstání Koncem dubna 1945 již sovětská vojska ve dvou operacích - Ostravské a Bratislavsko-brněnské osvobodila část Moravy, což s pozdější zprávou o Hitlerově smrti zavdalo důvod pro otevřený odpor. Povstání začalo 1. května v Přerově, když se rozšířila mylná zpráva o kapitulaci Německa. Byla odzbrojována německá a maďarská vojska, moci se ujal Národní výbor. Povstání se téhož dne rozšířilo na Olomouc a okolní obce, avšak zde zasáhly jednotky SS.

Demarkační čára Demarkační linie odděluje dvě soupeřící strany nebo státy. Často se užívá pro oddělení území, která spadají pod kontrolu různých zemí. Klasický příklad z dnešní doby je demarkační čára podél 38. rovnoběžky, která rozděluje Korejský poloostrov na komunistický sever se Severní Koreou a prozápadní jih s Jižní Koreou. Pro Evropu měla zásadní význam demarkační čára v roce 1945.

Demarkační čára Atlantikem V době zámořských objevů vedlo Španělsko s Portugalskem spory o koloniální území, které vyústily v 70. letech 15.století válkou. Jejím závěrem se stala smlouva v Tordesillas z roku 1494, která ustanovila demarkační čáru Atlantikem na východní portugalská území a západní španělská území, čímž se uskutečnilo první dělení sfér vlivu na západní polokouli.

https://www. google. cz/search https://www.google.cz/search?q=demarka%C4%8Dn%C3%AD+%C4%8D%C3%A1ra&espv=2&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjOt5Spmd3SAhWhBsAKHR6_DPoQ_AUIBigB&biw=1600&bih=770&dpr=1#imgrc=nOYDbWKuhQF5JM: https://www.google.cz/search?q=demarka%C4%8Dn%C3%AD+%C4%8D%C3%A1ra&espv=2&source=lnms&sa=X&ved=0ahUKEwiAgceVmt3SAhVKFMAKHXBaDTMQ_AUIBygA&biw=1600&bih=770&dpr=1 https://cs.wikipedia.org/wiki/Demarka%C4%8Dn%C3%AD_%C4%8D%C3%A1ra