Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy Střední škola elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek-Místek, příspěvková organizace Adresa školy Pionýrů 2069, 73801 Frýdek-Místek IČ 13644301 Název operačního programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0149 Označení vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_14_40PobF-4 Název tematické oblasti (sady) Člověk v občanské společnosti   Název vzdělávacího materiálu Vzájemné soužití, obohacování a problémy II Druh učebního materiálu Výklad učiva Anotace Problémy a poznání nového ve vzájemném soužití Klíčová slova lidská společnost, sociální skupiny Vzdělávací obor, pro který je materiál určen 26-51-H/01 Elektrikář, 36-64-H/01 Tesař Ročník I. Typická věková skupina 15 - 17 let Speciální vzdělávací potřeby žádné Autor František Pobucký Zhotoveno, (datum/období) 9.3.-18.3.2012 Celková velikost 4,98 MB Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je František Pobucký. Dostupné z portálu www.ssed-fm.cz

VZÁJMNÉ SOUŽITÍ, OBOHACOVÁNÍ A PROBLÉMY RŮZNÝCH SPOLEČENSKÝCH SKUPIN II

Lidská společnost soubor jedinců/ každý z jiného sociálního prostředí a jiné zkušenosti/ proč? původ v určité konkrétní rodině, od ní se odvíjí náš budoucí život jsme součástí národní pospolitosti/ není zcela homogenní strukturou/ souvisí s ní historický vývoj státního útvaru a změny způsobované různými událostmi - do nich patří: stěhování národů, útoky nájezdníků, náboženská hnutí a války, náboženská nesnášenlivost a vyhánění jinověrců, re- katolizace v části Evropy, rozvoj průmyslové revoluce, poli- tická hnutí a revoluce, boj kolonií za nezávislost, vznik společnosti z různých národních skupin a vliv globálních globálních změn…

Velké státy jako např. USA jsou společenstvím přistěhova- leckých skupin, tak vznikla značná národní a kulturní různorodost/ Čína byla dlouhou dobu uzavřená světu, takže převažují- cí populace je většinově čínská/ evropské státy přijímaly nové kulturní prvky především z oblastí vlastních koloniálních území/ po druhé světové válce pak nabídka pracovních příležitostí vedla k zamě- stnávání pracovních sil z Turecka a zemí jihovýchodní Evropy - hlavně do Německa a ostatních států dnešní EU/ v Československu v roce 1918 byl z politických důvodů uměle vytvořen jeden národ československý, součástí národní pospolitosti se také stala velmi silná německá menšina

Soužití sociálních skupin Slováci: Významná část české společnosti, jsou druhou nejpočetnější menšinou v ČR/ podle odhadů jich na našem území žije kolem 350 – 400 tisíc/ tvoří 43% všech cizinců oficiálně pracujících v ČR a patří jim také první místo v počtu osob, kterým bylo uděleno české občanství/ díky kulturní, jazykové a geografické blízkosti mají s českou většinou velmi dobré mezietnické vztahy Historické propojení: časté kontakty v období let 1848 – 1849 v době revolučních změn v monarchii a v druhé polovině 19. století/ část slovenských intelektuálů stoupenci jednotného československého národa

Vznik Československé republiky v roce 1918 znamenal pro Slovensko zásadní změnu/ kulturní vzestup – spojeno i s příchodem české inteligence/ ze Slovenska přicházeli dělníci pracující v odvětví těžkého průmyslu na Ostravsku a jinde v Čechách Zlomovým obdobím bylo vyhlášení slovenské autonomie ( 6.10.1938) a vznik Slovenského štátu (14.3.1939) Po válce se Slováci podílejí na osidlování vylidněného pohraničí a dále přicházejí pracovat do různých průmyslových odvětví Další zlomové období nastalo rozdělením státu (1.1.1993) Integrace slovenské menšiny v ČR Většinou nemají problémy, netvoří uzavřené enklávy a splývají s majoritním obyvatelstvem

velká část manželství je také česko-slovenská Slováci jsou považováni Čechy za „našince“ ve výzkumech veřejného mínění získávají první místa v oblíbenosti v roce 2009 evidovaly úřady práce v ČR 265 016 cizinců a z nich bylo 93 589 občanů Slovenské republiky uplatňují se ve stálých zaměstnáních ( Morava – důlní, hutní provozy, zemědělství, lesnictví ) Čechy ( stavebnictví, průmysl a služby) v ČR jsou občanská sdružení slovenské menšiny, od roku 1993 funguje vysílání Českého rozhlasu pro slovenské spoluobčany… - slovenskou minoritu většinou vnímáme jako součást našeho života, bez předsudků a jiných negativních vlivů

do našeho života také patří rozvíjející se kulturní, ekono- mické a politické vztahy/ běžnou součástí jsou i slovenské kulinářské speciality jako např. sýr parenica nebo polévka kapustnica… Brabcová,Kuncová. Slováci v ČR. Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická Fakulta ČZU v Praze, 2009. Dostupné z: http//krajane.czu.cz/geografie-nab/doku.php? id=slovaci-v-cr Němci v českém prostředí Zásadní změnu v pozici německé národnosti přinesl výsledek druhé světové války (do 30. let 20. století byli také Němci běžnou součástí sousedských vztahů v Česko- slovensku/ počátky osidlování spadají do období vlády Přemysla Otakara II. a následně Václava I./po vzniku ČSR a dotvoření nového státu je německá menšina důležitou částí společnosti)

po druhé světové válce německá minorita neměla možnost žádného sdružování či jiných aktivit/ přelom až v 50. letech 20. století, kdy Československo oficiálně uznalo německou národnostní menšinu/ plnou rovnoprávnost jako celek získala v roce 1968, kdy schváleny nové ústavní zákony v témže roce došlo k založení Kulturního svazu občanů Československa německé národnosti (dnešní KSONN) později vznikaly další organizace a spolky podporující německou menšinu na našem území ( např. Begegnungs- zentern – střediska setkávání či „ Sudetoněmecký landsmanšaft“ v roce 1992 vzniklo Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku/ v roce 2001 podalo Návrh na odškodnění občanů německé národnosti v ČR Poslanecké sněmovně/ v požadavku i možnost odškodnění spojená se zněním tzv. Benešových dekretů a jejich možném zrušení

nový politický systém a vznik nově utvářeného demo- Děťáková, Chudlařská, Kalčicová.Němci v Čechách. Hospodářská a kulturní studia PEF ČZU v Praze, 2009. Dostupný z: http://krajane.czu.cz/geografie-nab/doku.php? id=nemci-v-cechach nový politický systém a vznik nově utvářeného demo- kratického státu přispěl ke změnám v pohledu na německou menšinu (změny po roce 1989 a 1993) vzájemné vztahy jsou velmi dobré a především směřují do budoucnosti