Pohyb těles Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Francová Alena Vzdělávací oblast: Člověk a příroda_Fyzika_Závěrečný přehled Datum: 04/2012 Název materiálu: VY_32_INOVACE_FY.ZP.9.A.15_pohyb_teles Číslo operačního programu: CZ.1.07/1.4.00/21.1693 Název projektu: PRIMA ŠKOLA Pohyb těles Anotace: Materiál je určen pro žáky 9. ročníku. Slouží k závěrečnému celkovému opakování učiva. Slouží k prověření znalostí.

Charakterizuj POHYB A KLID TĚLES Odpověď: S pohybem se setkáváme v každém okamžiku našeho života. Pohyb = změna polohy určitého tělesa vzhledem k jinému tělesu. Říkáme, že pohyb je RELATIVNÍ … to znamená, že určité těleso může být vzhledem k jednomu tělesu v klidu a vzhledem k jinému v pohybu.

Uveď příklad relativnosti pohybu: Odpověď na otázku: Sedící nebo stojící cestující ve vlaku je v klidu vůči celému vlaku, pohybuje se ale vzhledem ke krajině, budovám i vzhledem ke kolejím. Žák sedící na své židli je v klidu vzhledem ke školní budově…víme, že se naše Země otáčí a že obíhá kolem Slunce…žák se tedy pohybuje společně se Zemí vzhledem k Slunci.

Doplň následující situace: A. Je v klidu vzhledem: B. Je v pohybu vzhledem: RŮZNÉ SITUACE: Sedící cestující v jedoucím vlaku. Cestující jdoucí uličkou jedoucího vagonu. Čapka běžícího lyžaře. Blecha v srsti běžícího psa. Zvonek na jedoucím kole. Satelit na oběžné dráze. Např. K SEDADLŮM KE STROMŮM PODÉL TRATI

Odpověz na otázky: Mohou být dvě jedoucí auta vzhledem k sobě v klidu? Žák sedí ve třídě na židli. Jeden spolužák tvrdí, že je v klidu, druhý, že se pohybuje. Kdo má pravdu? Může být jedno těleso současně v klidu i v pohybu?

Jaké je základní rozdělení pohybů těles? Odpověz: Odpověď na otázku: Základní rozdělení pohybů: Pohyb POSUVNÝ – všechny body tělesa se pohybují po stejné trajektorii a za stejný čas urazí stejnou dráhu. Pohyb OTÁČIVÝ – každý bod tělesa opisuje kružnici nebo její část, všechny tyto body mají stejný střed (osu) otáčení. Pohyb ROVNOMĚRNÝ – těleso urazí za stejné, libovolně malé doby vždy stejné dráhy. Pohyb NEROVNOMĚRNÝ – různé dráhy. Pohyb PŘÍMOČARÝ A KŘIVOČARÝ.

Uveď praktické příklady pohybů těles: Odpověď: Pohyb posuvný: sedačky lanovky Pohyb otáčivý (rotační): kolo bicyklu – jeho části (ventilek, odrazky, vzorek pneumatiky…) Pohyb rovnoměrný: výrobní pásy, pásové dopravníky, pásek na videokazetě Pohyb nerovnoměrný: skokan do dálky, hokejista Pohyb přímočarý: volně padající kámen Pohyb křivočarý: jdeme-li po točitých schodech

Odpověz na otázky: Jak se nazývá stopa, kterou za sebou ve sněhu zanechává pohybující se lyžař? Jaký je rozdíl mezi pohybem rovnoměrným a nerovnoměrným? Jaký pohyb vykonává autíčko na pouťovém autodromu?

Rozděl pohyby na rovnoměrné a nerovnoměrné: písek na pásovém dopravníku, cyklista jedoucí po městě, kabina lanovky, eskalátor v obchodním domě, chůze člověka, lyžař na svahu

Vyjmenuj jednotky délky a uveď jejich vzájemné převody: Odpověď: km m dm cm mm 1 km = 1000 m 1 m = 0,001 km 1 m = 1000 mm 1 mm = 0,001 m 1 m = 10 dm 1 m = 100 cm

Vyjmenuj jednotky času a uveď jejich vzájemné převody: 1 h = 60 min 1 min = 60 s 1 h = 3600 s 1 min = 1/60 h 1 s = 1/60 min 1 s = 1/3600 h Odpověď: h min s

Vysvětli převod jednotek rychlosti: Odpověď: 1 km/h = 1 km/ 1 h = 1000 m/ 3600 s = 0,227 m/s 1 m/s= 3600 m/ 3600 s= 3,6 km/ 1 h= 3,6 km

Vyjádři v m/s Řešení: 2 km/h = 0,55 m/s 5 km/h = 1,39 m/s

Vyjádři v km/h Řešení: 3 m/s = 10,8 km/h 10 m/s = 36 km/h 3 m/s 10 m/s 18 m/s 50 m/s Řešení: 3 m/s = 10,8 km/h 10 m/s = 36 km/h 18 m/s = 64,8 km/h 50 m/s = 180 km/h

Vypočítej: Př. Kdo se pohybuje rychleji, běžec, který uběhne 1500m za 2 minuty a 30 sekund, nebo cyklista, který etapu dlouhou 231km urazí za 5 hodin a 30 minut? Řešení

Řešení: Cyklista: s= 231 km t= 5 h 30 min = 5,5 h v= ? km/h v= s/t v= 231/5,5 v= 42 km/h Cyklista se pohybuje rychleji. Běžec: s= 1500 m t= 2 min 30 s= 150 s v= ? km/h v= s/t v= 1500/150 v= 10 m/s = 36 km/h

Vypočítej: Jakou rychlostí se pohybuje plavec, jestliže dráhu 100 m urazí za 2 minuty? Srovnej tuto rychlost s rychlostí chodce. Řešení: Plavec: s= 100 m t= 2 min. = 120 s v= ? m/s v= s/t v= 100/120 v=0,83 m/s = 3 km/h Chodec: Průměrná rychlost chodce je 5 km/h, to znamená, že je asi 1,7 krát rychlejší než plavec.

Vypočítej příklad: Dva kamarádi se vsadili, kdo bude dříve ve škole. Tomáš jede na kole, vyráží v 7,35, Tomáš jede do školy 1,5 km, pohybuje se průměrnou rychlostí 15 km/h. s= 1,5 km v= 15 km/h t= s/v = 1,5/15 t= 0,1 h = 6 min Martin jde pěšky a vychází v 7.35, Martin to má do školy 500 m, pohybuje se rychlostí 5 km/h. s= 0,5 km v= 5 km/h t= s/v = 0,5/5 t= 0,1 h = 6 min

Vypočítej příklad: Kolik km ujede během závodu vůz Formule 1, jestliže se pohybuje průměrnou rychlostí 160 km/h a krouží po okruhu 2 hodiny 15 minut? Řešení: v= 160 km/h t= 2,25 h s= ? (km) s= v∙t s= 160∙2,25 s= 360 km Vůz Formule 1 ujede během závodů 360 km.

Vypočítej příklad: Vašek má být na hřišti, které je vzdálené od jeho domova 2,5 km v 15 hodin a 30 minut. V kolik hodin musí vyjet na kole, aby byl na hřišti o 5 minut dříve, jestliže pojede rychlostí 12,5 km/h? Řešení: s= 2,5 km v= 12,5 km/h t=? (h) (min) t= s/v t= 2,5/12,5= 0,2 h= 12 min Aby byl Vašek na hřišti v 15 hodin a 25 minut, musí vyjet z domova v 15 hodin 13 minut.

Vypočítej příklad: Jak dlouhý je rychlíkový vlak, jestliže projíždí stanicí kolem výpravčího rychlostí 54 km/h po dobu 4 sekund? Řešení: v= 54 km/h = 15 m/s t= 4 s s= ? (m) s= v∙t s= 15∙4 = 60 m Vlak projíždějící stanicí je dlouhý 60 m.

Vypočítej příklad: Skokan na lyžích se odrazí na konci můstku (bod A) a letí vzduchem. Na sníh dopadne v bodě B. Na úseku BC se jeho pohyb zpomaluje, až se v bodě C zastaví. Dráha letu (AB) je 120 m a doba letu 5 s. Dráha dojezdu (BC) je 100 m doba 10 s. Urči průměrnou rychlost letu skokana. Urči průměrnou rychlost dojezdu skokana. Urči průměrnou rychlost pohybu skokana od opuštění můstku do zastavení.

Vypočítej příklad: Můžeš bezpečně přejít silnici, když půjdeš rovnoměrně rychlostí 6 km/h, jestliže se k místu přechodu blíží automobil rychlostí 60 km/h? Vzdálenost automobilu od místa přechodu je 25 m a šířka silnice je 6 m.

Použité zdroje: doc. RNDr. Růžena Kolářová, CSc., PaedDr. Jiří Bohuněk, Fyzika pro 9. ročník základní školy, nakladatelství Prometheus, 2008, ISBN 978-80-7196-193-2. www.office.microsoft.com http://cs.wikipedia.org/wiki/ [cit.: 2012-04-11]

Metodika prezentace: Žák charakterizuje, kdy je těleso v pohybu a klidu. Žák zná pojem „relativnost pohybu“ a dokáže vyjmenovat vztažná tělesa vzhledem ke kterým je těleso v pohybu a vzhledem ke kterým je v klidu. Žák rozdělí pohyb a uvede ke každému pohybu příklad z praxe. Žák vyjmenuje jednotky délky , času a rychlosti. Žák umí převádět jednotky rychlosti. Žák počítá příklady na výpočet rychlosti, dráhy a času.