Houby Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi a se základní stavbou hub stopkovýtrusných a vřeckovýtrusných. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Základní pojmy kvašení pučení chitin glykogen destruent parazit symbiont kvasinky Plísně Stélka Hyfa Podhoubí Plodnice Antibiotika toxiny Námel Vřecka houby vřeckovýtrusné houby stopkovýtrusné houby lupenité houby rourkaté rouško třeň klobouk plachetka závoj prsten houby dřevokazné mykorrhiza

Říše: Houby nemají chloroplasty  nejsou schopny fotosyntézy výživa hub destruenti (rozkladači – hniložijné houby) – rozkládají organickou hmotu parazité (cizopasníci) – přijímají organické látky ze živých organismů symbionti – žijí v soužití např. s kořeny dřevin (mykorrhiza) jejich buněčná stěna obsahuje chitin zásobní látkou není škrob jako u rostlin, ale složitý cukr glykogen jako u většiny živočichů tělo hub – stélka, složená z houbových vláken (hyf) mnohé houby tvoří plodnice

Zápis do sešitu Říše: Houby nemají chloroplasty  nejsou schopny fotosyntézy výživa hub destruenti (rozkladači - hniložijné) – rozkládají organickou hmotu parazité (cizopasníci) – přijímají organické látky ze živých organismů symbionti (mykorrhiza)– žijí v soužití např. s kořeny dřevin buněčná stěna obsahuje chitin tělo hub – stélka, složená z houbových vláken (hyf) mnohé tvoří plodnice

Podříše: Jednobuněčné houby zvláštní skupina hub mají podobnou stavbu jako rostlinné buňky, ale nemají chlorofyl kvasinky způsobují kvasné procesy – kvašení nejčastěji je to alkoholové kvašení cukrových roztoků za vzniku oxidu uhličitého a alkoholu kvasinky se rozmnožují pučením použití: výroba piva, vína, kefíru, kynutí těsta kulturní druhy kvasinek: kvasinka pivní, kvasinka vinná

Zápis do sešitu Podříše: Jednobuněčné houby podobná stavba jako rostlinné buňky – bez chlorofylu kvasinky způsobují kvašení nejčastěji alkoholové kvašení za vzniku oxidu uhličitého a alkoholu rozmnožují se pučením použití: výroba piva, vína, kefíru, kynutí těsta kvasinka pivní, kvasinka vinná

Třída: Houby vřeckovýtrusné (vřeckaté) většina z nich netvoří plodnice mají vřecka = útvary, ve kterých se tvoří výtrusy  způsob nepohlavního rozmnožování patří sem plísně, ale i jiné houby nikdy nekonzumujeme potraviny napadené plísní! – některé toxiny mohou způsobovat rakovinu obrázek 1

Vřeckovýtrusné houby bez plodnic štětičkovec (Penicillium) slouží k výrobě antibiotika penicilinu Kropidlák černý vylučuje do potravin toxiny, které mohou být prudce jedovaté

plíseň hlavičková paličkovice nachová vyskytuje se často na potravinách paličkovice nachová cizopasí hlavně na žitě v klasu vytváří fialové útvary – námel surovina pro výrobu léků

padlí jabloňové hlízenka ovocná velmi častá choroba jabloní. Na ovocných dřevinách – jablka, hrušky, švestky…. Choroba monilióza

Vřeckovýtrusné houby s plodnicemi smrž obecný jedlý ucháč obecný jedovatý

Zápis do sešitu Třída: Houby vřeckovýtrusné (vřeckaté) vřecka = útvary, kde se tvoří výtrusy  nepohlavní rozmnožování štětičkovec (Penicillium) výroba antibiotika penicilinu plíseň hlavičková Kropidlák černý hlízenka ovocná Padlí jabloňové smrž obecný ucháč obecný

Třída: Houby stopkovýtrusné většina vytváří plodnice výtrusy se tvoří na lupenech (houby lupenaté), nebo na rourkách (houby rourkaté) vrstva tvořená lupeny nebo rourkami = rouško rozlišujeme houby jedlé, nejedlé a jedovaté Rozmnožování hub V plodnici – výtrusnice a v nich výtrusy Výtrus ve vlhku a teple vyklíčí v hyfy a vytvoří podhoubí Z podhoubí vyrostou plodnice, kde se vytvoří výtrusy …..

Zápis do sešitu Třída: Houby stopkovýtrusné většina vytváří plodnice Symbióza = mykorrhiza výtrusy se tvoří na lupenech (houby lupenaté), nebo na rourkách (houby rourkaté) vrstva tvořená lupeny nebo rourkami = rouško jedlé, nejedlé a jedovaté Rozmnožování hub V plodnici – výtrusnice a v nich výtrusy Výtrus ve vlhku a teple vyklíčí v hyfy a vytvoří podhoubí Z podhoubí vyrostou plodnice, kde se vytvoří výtrusy …..

Stavba houby – nakreslit do sešitu stavba plodnice obrázek 3

Čeleď: Hřibovité hřib dubový hřib smrkový rourkaté houby, často v symbióze s dřevinami hřib dubový hřib smrkový

hřib hnědý (suchohřib) hřib žlučník nejedlý hřib hnědý (suchohřib)

klouzek sličný (modřínový) hřib satan za syrova jedovatý klouzek sličný (modřínový)

křemenáč osikový kozák březový

Čeleď: Holubinkovité lupenaté houby, nikdy nemají plachetku, pochvu, závoj a prsten holubinka nazelenalá holubinka révová Holubinka vrhavka - jedovatá

ryzec pravý

Čeleď: Čirůvkovité lupenaté houby špička obecná václavka obecná

čirůvka májovka závojenka olovová jedovatá, Zaměňovaná s jedlou čirůvkou

Čeleď: Pečárkovité lupenaté houby Pečárka polní = žampión bedla vysoká pěstují se i uměle bedla vysoká

Čeleď: Muchomůrkovité lupenaté houby, většinou jedovaté muchomůrka růžovka jedlá a chutná muchomůrka červená

muchomůrka tygrovaná muchomůrka zelená Jedovatá smrtelně jedovatá často zaměňovaná se žampionem

Rozdíly mezi muchomůrkou zelenou a žampionem polním muchomůrka zelená má pochvu lupeny vždy bílé klobouk zelený žampion polní nemá pochvu lupeny růžové až hnědé klobouk bílý

Zápis do sešitu Rozdíly mezi muchomůrkou zelenou a žampionem polním muchomůrka zelená má pochvu lupeny vždy bílé klobouk zelený žampion polní nemá pochvu lupeny růžové až hnědé klobouk bílý

Čeleď: Pýchavkovité v mládí jsou plodnice bílé a jedlé, později hnědé, otvorem na vrchu plodnice se uvolňují výtrusy pýchavka obecná pýchavka obrovská (vatovec) dosahuje až 20 kg

Zápis do sešitu Jedlé houby holubinka nazelenalá ryzec pravý hřib dubový hřib smrkový hřib hnědý (suchohřib) křemenáč osikový kozák březový klouzek sličný (modřínový) holubinka nazelenalá ryzec pravý Pečárka polní bedla vysoká pýchavka obecná Ucho Jidášovo Liška obecná

Zápis do sešitu Jedovaté houby hřib satan muchomůrka červená muchomůrka zelená Muchomůrka tygrovaná Holubinka vrhavka Závojenka olovová

Další stopkovýtrusné houby Dřevokazné houby dřevomorka domácí – bez plodnice Choroše troudnatec kopytovitý troudnatec pásovaný

Ucho Jidášova Na dřevinách, zejména bezu Liška obecná

Rzi a sněti Sněť kukuřičná parazitují na travinách a obilninách rez travní Sněť kukuřičná

Zápis do sešitu Parazité nebo rozkradači zvláštní skupinou jsou rzi a sněti, parazité na travinách a obilninách př. Rez travní, sněť kukuřičná Dřevokazné houby troudnatec pásovaný Dřevomorka domácí Ucho Jidášovo

OPAKOVÁNÍ Říše: Houby Třída: Houby vřeckovýtrusné (vřeckaté) nemají chloroplasty  nejsou schopny fotosyntézy výživa hub destruenti (rozkladači - hniložijné) – rozkládají organickou hmotu parazité (cizopasníci) – přijímají organické látky ze živých organismů symbionti (mykorrhiza)– žijí v soužití např. s kořeny dřevin buněčná stěna obsahuje chitin tělo hub – stélka, složená z houbových vláken (hyf) mnohé tvoří plodnice Třída: Houby vřeckovýtrusné (vřeckaté) vřecka = útvary, kde se tvoří výtrusy  nepohlavní rozmnožování štětičkovec (Penicillium) výroba antibiotika penicilinu plíseň hlavičková kropidlák hlízenka ovocná smrž obecný ucháč obecný Třída: Houby stopkovýtrusné většina vytváří plodnice výtrusy se tvoří na lupenech (houby lupenaté), nebo na rourkách (houby rourkaté) vrstva tvořená lupeny nebo rourkami = rouško jedlé, nejedlé a jedovaté

OPAKOVÁNÍ Jedlé houby Jedovaté houby hřib dubový hřib smrkový hřib hnědý (suchohřib) křemenáč osikový kozák březový klouzek sličný (modřínový) Jedovaté houby hřib satan muchomůrka červená muchomůrka zelená Rozdíly mezi muchomůrkou zelenou a žampionem polním muchomůrka zelená má pochvu lupeny vždy bílé klobouk zelený žampion polní nemá pochvu lupeny růžové až hnědé klobouk bílý Dřevokazné houby troudnatec pásovaný zvláštní skupinou jsou rzi a sněti, parazité na travinách a obilninách

Otázky a úkoly Jakým způsobem můžeme pro náš prospěch využívat jednobuněčné houby (kvasinky)? Na jaké dvě třídy rozdělujeme houby? Podle typu rouška houby dělíme na ......................................... a .................................... . Většina rourkatých hub je jedlá, nebo nejedlá. Jedna z nich je ale za syrova jedovatá. Jak se jmenuje? O muchomůrkách si lidé myslí, že jsou jedovaté. Jedna z nich je ale jedlá a velmi chutná. Jmenuje se .......................... ........................... . Vzpomeň si na co nejvíce rozdílů, podle kterých poznáš muchomůrku zelenou od žampionu polního.

Zdroje Použitá literatura: ČERNÍK, Vladimír; BIČÍK, Vítězslav; MARTINEC, Zdeněk. Přírodopis 1 : pro 6. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1. přepracované vydání. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2002. 104 s. ISBN 80-7235-068-4. [2012-12-11] Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2012-12-11] jsou dostupné pod licencí Creative Commons na http://www.wikimedia.org, nebo jsou chráněny svobodnou licencí GNU pro dokumenty. obr. 1 – plíseň http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Verschimmeltes_Brot_2008-12-07.JPG/640px-Verschimmeltes_Brot_2008-12-07.JPG obr. 2 – muchomůrka růžovka http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8a/Amanita_rubescens_I.jpg obr. 3 – stavba houby autor: Mgr. Hana Žídková