Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet

Soustava veřejných rozpočtů Evropský rozpočet Státní rozpočet Rozpočet vyššího územně správního celku (rozpočet krajů) Rozpočet místní = municipální (rozpočet obce a svazků obcí)

Role SR Nejvýznamnější peněžní fond, ústřední rozpočet, soustřeďuje největší část příjmů RS Alokační funkce – na vládní úrovni se rozhoduje o použití těchto zdrojů. Distribuční funkce – spravedlivé rozdělení finančních prostředků ve společnosti (např. transfery – sociální dávky, které vyplývají ze zákona a další veřejně poskytované služby pro obyvatele). Stabilizační funkce – veřejné finance slouží k zajištění vysoké úrovně zaměstnanosti, ekonomického růstu, stability cenové hladiny. Nástroj HP státu, plán finančního hospodaření státu Bilance státu Nenávratné rozdělování části HDP

Lafferova křivka závislost celkového objemu vybraných daní na míře zdanění (respektive na daňové sazbě) stát může maximalizovat daňový výnos nastavením daňového systému do optimálního bodu příliš nízké zdanění ekonomických subjektů i příliš vysoké zdanění přinese do státní poklady nižší než maximální možný daňový příjem maximální míra zdanění neznamená maximální příjem veřejných rozpočtů Lafferův bod, se daňový výnos s rostoucím zdaněním zvyšuje. Od tohoto bodu se zvyšování daňových sazeb již projeví negativně v podobě klesajícího celkového daňového výnosu (tzv. prohibitivní zóna). Dvě různé míry zdanění, jedna nižší a druhá vyšší, vedou ke stejným daňovým příjmům Stát by neměl max daňové příjmy do Lafferova bodu

Daňová kvóta Makroekonomický ukazatel: míra daňové zátěže v zemi Řada metodik: základní ukazatel HDP Podíl daní na HDP Podíl všech daní a příspěvků na sociální zabezpečení na HDP mezinárodní ukazatele a srovnání: ČR údaje z rozpočtové skladby příjmů (MF), OECD, EU (statistické ukazatele) EU: Švédsko (58%), Dánsko (57%), Rakousko (47%), Británie (40%) x Španělsko (37%) Usa, Japonsko – 30%, Jižní Korea 25%

Daňová kvóta

Zákon č. 400/2015 Sb. O státním rozpočtu ČR na rok 2016 Státní rozpočet = centralizovaný peněžní fond, tvoří příjmovou a výdajovou stránku Zákon č. 400/2015 Sb. O státním rozpočtu ČR na rok 2016 http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni- dokumenty/2016/zakon-c-400-2015-sb-23454 http://kupnisila.cz/statni-rozpocet-cr/ ku

Příjmy státního rozpočtu: Nenávratné: daňové, nedaňové Návratné: bankovní úvěr, emise z dluhopisů

Příjmy SR: 1. daňové příjmy Běžný příjem, pravidelně se opakující příjem Daně se stabilním výnosem Nepřímé spotřební daně, vč. DPH Daň z příjmů korporací (firem) Daň z nabytí nemovitých věcí (1.1. 2014 - dříve daň z převodu zaměstnanosti) Povinné příspěvky na sociální pojištění (povinné příspěvky na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti)

Příjmy SR: 2. nedaňové příjmy Mohou, ale nemusí se pravidelně opakovat Běžné i kapitálové Běžné nedaňové příjmy: uživatelské poplatky za služby OSS; přímé sankční platby, příjmy z pronájmu státního majetku

Příjmy SR: 3. kapitálové příjmy Příjmy z prodeje vlastního majetku Příjmy z finančního investování

Výdaje státního rozpočtu: Mandatorní výdaje – jedná se o výdaje, které musí vláda ze zákona vyplatit (dávky sociálního zabezpečení, podpora v nezaměstnanosti, příspěvek na penzijní připojištění) Kvazimandatorní (jako mandatorní) výdaje – mzdy zaměstnanců veřejného sektoru, výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, výdaje na armádu Ostatní výdaje – výdaje, které chce vláda realizovat 16

Státní rozpočet představuje bilanci příjmů a výdajů státu Příjmy a výdaje se člení na jednotlivé kapitoly (ministerstva). Kapitola Všeobecná pokladní správa – je rezerva ve výši 0,3 % výdajů státního rozpočtu na mimořádné výdaje státu. Kapitola státní dluh – výdaje na obsluhu státního dluhu (úroky z úvěru) Státní rozpočet ČR se řídí zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

Rozpočtový proces Návrh rozpočtu projednán ve vládě a parlamentních výborech, zpracuje Ministerstvo financí ČR . Schvalování rozpočtu – probíhá v několika kolech, Ministerstvo financí ČR předkládá vládě, schvaluje Parlament, není-li návrh rozpočtu schválen, vláda hospodaří podle tzv. rozpočtového provizória (1/12 rozpočtu předešlého roku). Realizace rozpočtu znamená čerpání rozpočtu. Kontrola rozpočtu

Kontrola rozpočtu = průběžná, následná, závěrečná Průběžnou kontrolu provádí ministerstvo financí a předkládá zprávu parlamentu Následná kontrola – provádí se při zjištění nedostatků Závěrečná kontrola – vláda a parlament projednávají a schvalují státní závěrečný účet Následnou a závěrečnou kontrolu provádí Nejvyšší kontrolní úřad ČR