Klinické studie v Čechách 8. března 2016 s Jedničkou Na Bojišti Klinické studie v Čechách 8. března 2016

Proč MEDialogy? Jsme fakulta, která ročně připraví více než 540 absolventů všeobecného lékařství, zubního lékařství i nelékařských oborů na 76 klinických a výzkumných pracovištích. Věříme, že máme co říci k mnoha dlouhodobě aktuálním tématům, která se dotýkají nejen nás, ale celé společnosti – a chceme o nich komunikovat. Nabízíme vám dialog o datech, faktech, zkušenostech i názorech z nejstarší lékařské fakulty ve střední Evropě. A chceme naslouchat i vám. Od toho jsou naše MEDialogy – pravidelné dialogy o medicíně (nejen) s médii.

Moderuje: PhDr. Jakub ŽELEZNÝ

prof. MUDr. Aleksi ŠEDO, DrSc. Hosté: prof. MUDr. Aleksi ŠEDO, DrSc. Mgr. Jakub DVOŘÁČEK, MHA prof. MUDr. Karel PAVELKA, DrSc.

prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. LF UK „Klinická hodnocení jsou i důkazem toho, jak důležitý je pro praxi základní výzkum, ale i jak významný může být zpětný dopad praxe do výzkumu.“ prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. LF UK 

ředitel Revmatologického ústavu, Praha „Pacienty je nutné léčit dle poznatků vědy v rámci konceptu medicíny založené na důkazech. Jediný objektivní důkaz v tomto konceptu přináší randomizovaná, kontrolovaná studie. Je proto logické, že akademické instituce jsou aktivními účastníky klinického hodnocení nových molekul.“ prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc., přednosta Revmatologické kliniky 1. LF UK, ředitel Revmatologického ústavu, Praha

„Inovativní léky posouvají hranice moderní medicíny „Inovativní léky posouvají hranice moderní medicíny. Mají-li i nadále pomáhat českým pacientům, a potažmo i zdravotnickému a sociálnímu systému, je třeba, aby jejich posuzování probíhalo transparentně, spravedlivě a bez zbytečných odkladů.“ Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

Etika studií, případná rizika a jejich řešení Témata k diskuzi Co jsou klinické studie Etika studií, případná rizika a jejich řešení Dopad studií do reálné praxe

Jak dlouho trvá a kolik stojí vývoj nového léku? Z desetitisíce nově objevených sloučenin se do předklinické fáze zkoušení dostane přibližně 250 z nich. Do klinického hodnocení pak postoupí jen nepatrný počet a jen jeden až pět zkoušených léků získá registraci a je uveden na trh. Vývoj jednoho nového léku stojí zhruba miliardu dolarů a trvá 10 až 15 let.

Co jsou klinické studie

Klinická studie (hodnocení) … je systematické testování léčivého přípravku prováděné na pacientech či na zdravých dobrovolnících. Snahou je zařadit do klinického hodnocení dostatečný počet vhodných pacientů v co nejkratší době.   Cíl:   prokázat a ověřit léčivé účinky přípravku   určit vhodné dávkování zjistit dlouhodobý efekt užívání a nežádoucí účinky  

Nové léčivo se nejdříve standardně testuje na zvířatech. Preklinické testy Nové léčivo se nejdříve standardně testuje na zvířatech.  Zjišťuje se akutní a chronická toxicita, reprodukční toxicita, kancerogenicita, mutagenicita a genotoxicita.

Výrobci léčiv (většina případů) Akademická pracoviště Organizátoři klinických studií Výrobci léčiv (většina případů) Akademická pracoviště

Souhlas s provedením klinické studie uděluje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL)   Etické komise (poradní orgán poskytovatele zdravotních služeb, jehož úkolem je dohled nad klinickými zkouškami s důrazem kladeným na etická hlediska)    Testovaný pacient či zdravý dobrovolník

Počty klinických studií v ČR SÚKL posuzuje v ČR ročně zhruba 300 klinických studií, kterých se odhadem účastní 20 až 30 tisíc lidí ve většině nemocnic, zejména velkých (fakultních a krajských) a ve stovkách ambulantních zařízení (soukromých i státních).

Čtyři fáze klinické studie Lék je poprvé podán lidem, nejčastěji zdravým dobrovolníkům. Počty zařazovaných dobrovolníků bývají velmi nízké. II. fáze Lék je prvně podán pacientům (malý počet). Prokazují se léčebné účinky, hledá se vhodná dávka a shromažďují se další údaje o léku.

o jeho bezpečnosti. Poté je možné předložit žádost III. fáze Zapojeny stovky až tisíce pacientů, aby se mohla ověřit účinnost léku. Zároveň je možné získat další informace o jeho bezpečnosti. Poté je možné předložit žádost o registraci.   IV. fáze  V této fázi, po registraci léku, se sleduje výskyt nežádoucích účinků, účinky léku při dlouhodobém užívání, informace o možných interakcích s dalšími léky.

V ČR jde většinou o klinické studie fáze III. V roce 2015 posuzoval SÚKL 367 studií Nejvíce studie III. fáze (60 %), dále II. fáze (31 %), nejméně I. fáze (4%) a IV. fáze (5%).

Studie bioekvivalence Bioekvivalenční studie – u generických přípravků k prokázání shodných vlastností s originálním přípravkem, nelze je jednoznačně zařadit do žádné z typických fází (I.–IV.) klinického hodnocení. V roce 2015 SÚKL posuzoval 38 bioekvivalenčních studií.  

na evropské úrovni Evropská léková agentura (EMA). Registrace léčiv V ČR provádí SÚKL, na evropské úrovni Evropská léková agentura (EMA). Registrační proces – posouzení dokumentace, bezpečnosti, účinnosti a kvality. Hodnotí se také indikace, kontraindikace, dávkování přípravku, klasifikace pro výdej, příbalová informace pro pacienta, návrh textů na obal. Ve chvíli, kdy má lék platnou registraci, může se používat při poskytování zdravotní péče.

Etika studií, případná rizika

Je testování nových léků bezpečné? Zcela výjimečné, v ČR se nestalo

SpSSprávná klinická praxe (Good Clinical Practice, GCP)    Soubor mezinárodně uznávaných etických a vědeckých požadavků na jakost, které musí být dodržovány při navrhování klinických hodnocení humánních léčivých přípravků a při jejich provádění, dokumentování, zpracování zpráv a hlášení o těchto hodnoceních.   Cíl: podle předem vymezených podmínek zajistit ochranu subjektům hodnocení   a získat věrohodné výsledky  

Pravidla, kterými se v EU lze řídit při tvorbě a obhajobě etického stanoviska ke klinickému výzkumu: 1) ICH – GCP (ICH – International Conference on Harmonisation GCP – Good Clinical Practice) 2) Direktiva 20 Evropské komise (právně závazná) Evropské zákonné normy a doporučení (Evropská komise, Rada Evropy) Lokální zákony a vyhlášky Mezinárodně uznávané dokumenty (WMA, OSN, WHO, CIOMS) WMA – World medical association byl vytvořen s cílem zajistit nezávislost lékařů, a pracovat na co nejvyšší standardy etického chování a péči lékařů, za všech okolností. Svěrtová zdravotnická organizace, OSN – Organizace spojených národů, WHO

Přijatá Světovým zdravotnickým shromážděním (WMA) 1964 Helsinská deklarace Přijatá Světovým zdravotnickým shromážděním (WMA) – ve znění pozdějších změn (připomínky – Světové lékařské shromáždění, Tokio 1975, Benátky 1983, Hong Kong 1989, Somerset West 1996, Edinburg 2000, Washington 2002, Tokio 2004, Soul 2008)

12. 7. 1974 Dpt. Health and Human Service sepsány a podepsány: Etické principy a pokyny pro ochranu lidských subjektů výzkumu (Ethical Principles and Guidelines for the Protection of Human Subjects of Research)

Belmont zpráva (Belmont report) 1979 3 základní etické principy pro zařazování lidských subjektů do výzkumu. I v současné době principy zůstávají základem zásad norem pro ochranu lidských subjektů. Ohled – vůči zúčastněným osobám: ochrana /respektování autonomie všech lidských jedinců, právo na Informovaný souhlas Prospěch – maximalizovat přínos pro výzkum versus minimalizovat rizika pro subjekt klinických studií Spravedlnost – není vyvolených (léčiva – riziko větší x menší), nerozlišovat subjekty dle pohlaví, rasy, sociálního původu (randomizace) Ochrana osob se sníženou autonomií – závislé, zranitelné osoby (děti, jedinci, se spornou schopností poskytnout souhlas, vězni, děti nenarozené a gravidní ženy, pacienti v terminálním stádiu onemocnění, studenti a zaměstnanci, pacienti v kómatu)

Dopady klinických studií do praxe

 Prospěch pro pacienty možnost léčit se zdarma novým lékem komplexní vyšetření (např. CT, MR) pravidelná kontrola zdravotního stavu 

 Přínos pro zdravotnické pracovníky získávání nejnovějších poznatků seznamování se s novými trendy osvojování si nových technik vyšetřování možnost podílet se na mezinárodních projektech 

Při klinickém zkoušení mohou být pozorovány Přínos pro vědce Při klinickém zkoušení mohou být pozorovány i původně neočekávané účinky. Takové situace, ať se jedná o účinky žádoucí či nežádoucí, mohou zpětně ovlivnit další biomedicínský výzkum.

Příští téma MEDialogy Co se jí v Čechách 25. 5. 2016

své otázky pište na adresu medialogy@lf1.cuni.cz   www.lf1.cuni.cz/medialogy