Francie Nizozemí Rusko Evropa v 16. století Francie Nizozemí Rusko

V 16. století- Evropa rozdělena na katolickou a protestantskou Nejsilnější rod- Habsburkové- jejich državy: Španělsko, Nizozemí, jižní Itálie, království české, uherské, Rakousko, zámořské kolonie císařský titul - „říše, nad níž slunce nezapadalo“

Francie 2. polovina 16. stol.- náboženské války Francouzští protestanti- kalvínského vyznání- „hugenoti“ (ovládali zjm. francouzský jihozápad) 23.-24. srpna 1572- „bartolomějská noc“- masakr tisíců hugenotů shromážděných na svatbě předáka hugenotů, Jindřicha Navarrského s katoličkou Markétou, sestrou francouzského krále. Paříž i venkov asi 20 000 obětí. Rozkaz k masakru vydala královna vdova Kateřina Medicejská, regentka za nezletilého krále. Vraždění se přeneslo do dalších měst.

„Paříž za jednu mši stojí.“ Jindřich si přestupem ke katolictví zachránil život, později, po vymření rodu Valois, se stal francouzským králem (Jindřich IV.) z bourbonského rodu Jeho vláda- období rozkvětu a relativního náboženského smíru 1598- vydal edikt nantský- zajistil rovnoprávnost hugenotů 1610- zavražděn fanatickým katolíkem „Paříž za jednu mši stojí.“

vznik Nizozemí

Co víme o Nizozemí? Leží u moře Severního Země je známa svou liberální politikou vůči drogám homosexuálům euthanázii Za symboly Nizozemí se považují větrné mlýny, dřeváky, tulipány, sýr Gouda Hlavou státu je Král Vilém Alexander Konstituční Monarchie Počet obyvatelstva: okolo 16.9 milionu Hlavní město Amsterdam / Haag Největší město Amsterdam Sousedí s Belgií a Německem

Nizozemská válka Nizozemí pod nadvládou Španělska 17 nizozemských provincií- ovládaly téměř polovinu evropského obchodu, nejbohatší část habsburských držav Sever byl spíše protestantský Jih –katolický od 1566 kalvinisté- lidové protikatolické bouře plenění katolických kostelů (obrazoborectví) Španělský král Filip II. chtěl Nizozemí vnutit katolickou víru násilím a tak obnovit pořádek

Král vyslal nového místodržícího, vévodu z Alby, který rozpoutal mimořádný teror- 6 let- represálie-konfiskace, popravy (až 100 tisíc lidí), spolupráce s inkvizicí V čele povstání proti habsburskému teroru - princ Vilém Oranžský, umírněný, usilující o náboženský kompromis Lidová válka gerilového typu- gézové (=žebráci) Nejbojovnější tzv. mořští gézové (neváhali protrhnout hráze a na desítky let znehodnotit půdu), lesní gézové

Vilém I.Oranžský

Povstalci měli podporu Francie, Anglie 1581- stavy Utrechtské unie (sedm severních provincií+ Gent, Ypres, Bruggy, Antverpy)- prohlásily španělského krále za sesazeného a vyhlásily nezávislost Spojených nizozemských provincií (Na hlavu Viléma Oranžského vyhlášena odměna, 1584 zavražděn)

Boje pokračovaly- 1607 nizozemské loďstvo rozdrtilo španělskou flotilu u Gibraltaru Formálně nový stát uznán mírem vestfálským 1648 Jižní provincie, tzv. Španělské Nizozemí= dnešní Belgie- zůstaly pod habsburskou nadvládou Nizozemí se stalo evropskou mocností.

Rusko v 16.století

Ivan IV.(1547 – 1584)  se nechal jako první z moskevských knížat korunovat ruským carem (titul car byl obdobou byzantského a západního císařského titulu). K posílení a centralizaci carské moci provedl správní, hospodářské, vojenské a právní reformy. Pronikl na východ území a obsadil jej; připojil rozsáhlé oblasti v povodí Volhy. Chtěl ovládnout také Balt (přímé spojení s ostatní Evropou), a tak musel bojovat s Polskem a se Švédskem. To se mu však nepodařilo (hlavně kvůli tomu, že si nedokázal podřídit ruskou šlechtu). Postupem času se Ivan stával více a více psychicky labilní, což způsobilo, že byla vyvražděna část šlechty. Jeho vláda zemi vyčerpala a uvedla do dlouhodobé krize. Ivan Hrozný /Hrozivý Ива́н Гро́зный​

Car zavraždil svého syna, (záchvat vzteku) vymřel rod Rurikovců, nastalo období boje o trůn

Po Ivanovi IV. vládl jeho syn - slabý car a ve skutečnosti místo něj vládl jeho nevlastní bratr Boris Godunov - v roce 1598 zvolen carem. Za jeho vlády přibylo k Rusi část Sibiře a Kavkazu. Godunov se vypořádal s vnitřním odporem šlechticů a podařilo se mu po dlouhodobých nepokojích konsolidovat stát. Po jeho smrti nastává obdobízmatků. V roce 1613 nově zvolený panovník z rodu Romanovců, Michal Fjodorovič. Romanovská dynastie vládla v Rusku až do revoluce v únoru (březnu) roku 1917