Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu Český sociálněvědní datový archiv Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. Jilská 1, 110 00 Praha 1, Česká republika; http://archiv.soc.cas.cz Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu Johana Chylíková johana.chylikova@soc.cas.cz Sociologický ústav AV ČR, ČSDA

Jak přemýšlí respondent během rozhovoru v dotazníkovém šetření O čem je přednáška? Jak přemýšlí respondent během rozhovoru v dotazníkovém šetření Jak pracuje jeho/její paměť Jaký vliv má design dotazníku na odpovědi respondentů Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Diskuze: Kdo v závěrečné práci používá data z výběrového šetření? Už ví konkrétně která? Uvažoval/a nad jejich kvalitou? Jaké položky bude zkoumat? Dotazoval někdy někdo – studentská práce, brigáda jako tazatel/ka? Jaké dojmy? Byl někdy někdo dotazován agenturou pro výzkum? Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Chyby měření – krátké připomenutí: Při práci s kvant. daty si musíme být vědomi toho, že data ze sociologických šetření nejsou 100% validní a reliabilní; jen část rozptylu měřené proměnné odpovídá tomu, co si myslíme, že měříme Je nutné, připravovat výzkum s co největší obezřetností a vyvarovat se chybám. I ty nejlepší dotazníky měří nepřesně, cožpak ty, které jsou plné chyb (př. online dotazníky pro účely studentských prací nebo dotazníky marketingových oddělení středních a menších firem) I dobře formulované a jasné otázky a měřící škály vytvářejí systematickou odchylku. Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Chyby měření – krátké připomenutí: Chyba měření: Systematická (validita, bias), náhodná (reliabilita) X non-measurement errors: výpadek návratnosti, výběrová chyba Kognitivní zátěž na respondenta – (co to může být?) - zvyšuje chybu měření - důležité pro uvažování o délce dotazníku a náročnosti formulace položek Bias – systematická odchylka – může jí způsobovat znění položky (formulace, umístění v dotazníku) – uvidíme dále Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu: Snaha o porozumění myšlení respondentů v průběhu výzkumného rozhovoru. Pomáhá nám si uvědomit, že data nejsou zatížena pouze výběrovou chybou, ale chybou měření Pomáhá nám ubírat se správnou cestou při analýze reliability a validity – příklad jevu response style/ yes saying, middle saying... co to je? zejména u špatných škál, vliv může mít i délka dotazníku dá se to najít v datech Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Proces formování odpovědi: Odpovídání na položku v dotazníku je série kognitivních úkolů (přemýšlení, pátrání v paměti, orientace v kontextu, hodnocení situace a mnoho dalšího) Nutnost porozumět myšlenkovým procesům respondentů – tato znalost zvyšuje pravděpodobnost, že budeme vytvářet lepší dotazníky.

Proces formování odpovědi (Tourangeau, 2000) : Idealizovaný popis toho, jak respondent/ka přemýšlí, když odpovídá na položku (Encoding of information) – respondent zakóduje vzpomínku, zapíše si jí v době, kdy situaci zažívá DOTAZOVÁNÍ: 1. Comprehension – porozumění. Respondent otázce přiřadí význam. 2. Retrieval – vyhledání relevantních vzpomínek a informací. 3. Judgement of appropriate answer – Porovnávání vzpomínek a informací; třídění, hledání nejvhodnější odpovědi, výsledkem je informace, která je odvozena ze všech dostupných dílčích informací. Odpověď je již skoro hotová. 4. Communication of answer – editování odpovědi. Upravování alternativám odpovědi, sociální desirabilita.

Příklad: Položka dotazníku European Social Survey Round 7 A2. Ještě jednou k vašemu průměrnému všednímu dni. Kolik z času, který věnujete sledování televize, strávíte sledováním zpráv nebo programů o politice a současných událostech? TAZ: VYBERTE POUZE JEDNU ODPOVĚĎ. TAZ: PŘEDLOŽTE KARTU 1 Vůbec žádný čas Méně než 1/2 hodiny 1/2 hodiny až 1 hodinu Více než 1 hodinu, ale ne více než 1,5 hodiny Více než 1,5 hodiny, ale ne více než 2 hodiny Více než 2 hodiny, ale ne více než 2,5 hodiny Více než 2,5 hodiny, ale ne více než 3 hodiny Více než 3 hodiny Jak může vypadat proces formování odpovědi u této položky? Kdo ze třídy bude přemýšlet nahlas? 

Kdy nastává problém v dotazování? Respondent nedokáže slovu/otázce přiřadit význam. „Kdy jste naposledy měla tonsilitidu?“ Respondent slovu/otázce přiřadí několik významů a neví, který z nich je správný. „Měla jste příznaky onemocnění před začátkem pobytu v zahraničí?“ (Formulář VZP Hlášení pojistné události) Různí respondenti přiřadí slovu/otázce různé významy. „Řekněte mi, zda souhlasíte či nesouhlasíte s následujícím výrokem: Být ženou v domácnosti je stejně uspokojivé, jako mít zaměstnání.“ (ISSP Rodina 2002)

Too lazy to pořádně operacionalizovat Příklad: Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) výběrové šetření Naše společnost, březen 2017 „Zajímalo by nás, co si myslíte o politické kultuře veřejně činných lidí, tedy o tom, jak mezi sebou jednají, jak na veřejnosti vystupují a informují o problémech. Jaká je podle Vás politická kultura a) členů vlády, b) poslanců, c) senátorů?“ (multi-barreled question; co některé respondenty ještě napadne – korupce, lhaní, nepotismus…..)

Paměť: Paměť využívána ve výpovědích o chování i o postojích. Firsthand / second hand information (testování: deníky, hloubkové rozhovory) – různě přístupné informace - Co jste dělala včera od rána do večera? - Jaké seriály jste sledovala, když vám bylo 12 let?

Paměť: Organizace autobiografické paměti: skripty/schémata (různí autoři používají různé názvosloví, netřeba se ty názvy biflovat, spíš přemýšlet o tom); schéma = typický průběh skript: návštěva zubaře; čekání na vlak na nádraží v Černošicích Uspořádání paměťového systému: Epizodická paměť/ Sémantická paměť (analogie k harddisku: e.p.= filmy; s.p.= programy)

Paměť POZOR! Z paměti respondent získá reprezentaci dané události, ne událost samotnou. Podle toho interpretovat výsledky. Důležité je, jak se to zapsalo do paměti, a co se s tím v paměti stalo. Příklad: Dva lidé se hádají o průběhu události staré x let a každý (si myslí, že) má pravdu. Lidská paměť není příliš spolehlivý nástroj a je třeba si uvědomit, že nefunguje dokonale. Mixování několika různých zážitků dohromady

Zapomínání: Čím déle od rozhovoru se událost stala, tím nižší validita odpovědi. „SALIENCY“ (vyniknutí); jak moc událost vyniká nad ostatními extrémní případy: World Trade Center, Atentát na Kennedyho Když připravuji koncepty/položku v dotazníku, vždy kriticky zhodnotím, zda je možné, aby si to respondenti pamatovali, testovat na sobě. Strategie, které respondent volí, když si nevzpomínají: Odhadování (v případě počtu, zaokrouhlování) sociální desirabilita (jaká odpověď respondenta ukáže v dobrém světle) inspirace common sense/jak to tak běžně chodí/– návštěva zubaře 2x ročně.

Laboratorní experimenty – kognitivně psychologický výzkum situace dotazování Studium kognitivních procesů respondentů kvalitativní metodologický výzkum, psychologický přístup; symbolický intereakcionismus rozhovory tazatele s respondentem v laboratorním prostředí, nahrávány, natáčeny, detailně rozebírány, „think alouds“ výstup: jak respondenti rozumí otázkám? odhalení chyb v dotazníku. Zpravidla se testují konkrétní měřící nástroje (dotazníky), obecné poznatky se zpravidla neformulují. Jsou vhodné pro identifikaci příčin chyb měření Problém: nereálné podmínky. V laboratoři se dají podmínky kontrolovat, v realitě ne.

Statisticka analýza– kognitivně psychologický výzkum situace dotazování Statistická analýza dat jak probíhá komunikace za různých podmínek – př. bez osobního kontaktu (F2F vs Telephone survey), vliv modu sběru dat (PAPI, CAPI, CATI, SAQ, web) Srovnání dat získaných různými módy sběru - znění otázek, - porovnání formulací jednotlivých otázek, - vliv sociální desirability Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Strategie respondentů při odpovídání – paměť, postoje Dále: konkrétní příklady: Strategie respondentů při odpovídání – paměť, postoje Efekt kontextu v dotazníku a vliv formulace odpovědi Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Otázky náročné na paměť: Dekompozice paměťového úkolu Ulehčení kognitivního úkolu, respondent si spíše vzpomene (-> zvýšení validity odpovědí) Př. Návštěva lékaře v uplynulých 6 měsících: 1. Kolik telefonických konzultací 2. Kolik návštěv po objednání 3. Kolik návštěv preventivních 4. Kolik návštěv akutních 5. …. Kolik cigaret denně vykouříte? 1. Od rána do 12 hodin 2. Od 12 do 18 hod 3. Do půlnoci Pozor na kognitivní zátěž respondenta

Počty: Výpovědi o počtech Strategie, které respondenti volí: Exact tally – pamatuje si přesný počet Odhadování – často zaokrouhluje Spočítání Příklad: výpověď o počtu sexuálních partnerů, Výzkum sexuálního chování, Weiss a Zvěřina

Postoje: Odpovědi na postojové otázky: File drawer model – model šuplíku Předpokládá: postoj již existuje, postoje jsou relativně stálé Nonattitudes – respondentka není schopna si postoj utvořit, nízká reliabilita. Nízká znalost témat, o kterých respondent vyjadřuje postoj. Acquiescence – yes saying Testování znalosti – proč tento názor? - otázka na znalost, v praxi se téměř nedělá

Postoje: Způsoby formování výpovědi o postoji Dojmy nebo stereotypizované postoje – dotaz na postoj ke konkrétnímu politikovi –> usuzování z názoru na politickou stranu, ke které náleží. Usuzování z obecného názoru – dotaz na zaměstnanost matek <– odvozen z postoje k rovnoprávnosti žen a mužů. Usuzování ze speciálního názoru, zkušenosti – bottom-up, sousedka má na střeše solární panel a je velmi spokojena -> pozitivní názor na ekologické energetické zdroje. Postoj již existuje

Kontext – dělá divy: Kontext otázek – pořadí, ve kterém jsou otázky v dotazníku řazeny. Dokáže velmi zásadním způsobem změnit distribuce odpovědí respondentů. Možnost manipulace odpovědí – neetický výzkum Split-ballot experimenty V SAQ je efekt kontextu menší než ve F2F či telefonickém modu. Podmíněný/nepodmíněný efekt kontextu

efekt kontextu: Vláda ČR minulý týden posvětila výstavbu protiraketové základny v Brdech. Souhlasíte s tím, aby na území ČR vznikla americká protiraketová základna? 1) ano 2) ne Jste spokojen/a s tím, jak naše současná vláda pracuje? Ano Ne

efekt kontextu 1) Postoj k interrupcím, když je vysoké riziko, že je plod poškozen 2) Postoj k interrupcím, když matka již další dítě nechce. Pokud je první 1), výrazně sníží kladné odpovědi na 2) Pokud je první 2), má výrazně vyšší podporu, než když následuje za 1) Velká část respondentů změní názor na základě dodaných informací

Manipulace výsledků: Příklad špatné praxe Formulace otázky může výrazně ovlivnit distribuce odpovědí. Referendum o hazardu ve Zlíně (2014) „Mělo by dojít ve Zlíně k absolutnímu zákazu hazardu i za důsledků, jakými jsou ztráta cca 40 milionů Kč ročně pro sport, kulturu a sociální oblast a přesun hráčů do jiných obcí či na internet?“ Věcný dotaz je doplněn údajem o hrubém výdělku, které město z hazardu má, a o spekulativní informaci, že ti, kteří dnes hrají, budou po zákazu stejně hrát někde jinde. Snaží se tak respondentovi vnutit, že zákaz hazardu nebude mít žádný pozitivní efekt a ještě k tomu přijde město o peníze, jinými slovy tlačí respondenta k odpovědi proti zákazu hazardu.

Manipulace výsledků: Příklad z Groves (2004) Myslíte si, že USA udělaly špatně, když se rozhodly bránit Koreu, nebo ne? Myslíte si, že USA udělaly dobře nebo špatně, když vyslaly své jednotky, aby zastavily komunistickou invazi v Korey? využití antikomunismu k manipulaci výsledků Informace o nebezpečí komunismu výrazně ovlivnila respondenty – 2. otázka - o 15% respondentů více souhlasilo.

Doporučená literatura: Groves, R. 2004. Survey Errors and Survey Costs Chylíková, J. 2011. Úvod do problematiky výzkumu citlivých témat ve výběrových šetřeních. Data a výzkum - SDA Info 5 (2), 185 – 203. Tourangeau, Rips, Rasinsky. 2000. The Psychology of Survey Response. Vinopal, J. 2008. Kognitivní přístupy v metodologii výzkumných šetření: metoda okamžité validizace. Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu

Děkuji za pozornost archiv.soc.cas.cz nesstar.soc.cas.cz johana.chylikova@soc.cas.cz archiv.soc.cas.cz nesstar.soc.cas.cz Kognitivní psychologie v sociologickém výzkumu