STAROVĚKÝ EGYPT © Pavel Trtílek, 2008
hieroglyfické písmo hieratické písmo démotické písmo Rosettská deska (hieroglyfické, démotické, řecké) Jean-François Champollion
Mytologie spojená s divadlem a obřady: hypotézy o performančních stránkách rituálů texty na stěnách pyramid (viz foto) mezi nimi pravděpodobná dramata, která hráli kněží výskyt dialogu náznak jednání
Mytologie spojená s každoročními přírodními jevy: každoroční záplavy na Nilu řízeny božskou dvojicí: Usir a Eset
Královský mýtus: faraonův nárok na trůn posvěcen mytologickým precedentem: faraon je vtělením boha Hóra (viz obrázek) Hór přebírá od Ptaha královské insignie (viz následující obrázek)
Bohové Geb (bůh Země) a Nut (bohyně Oblohy) zplodili 4 děti: Usir (bůh plodnosti a úrody – první mýtický vládce Egypta – „první faraon“) Eset (Usirova žena) Suteh (bůh pouští a sucha) Nebthet (Sutehova žena)
Nut se klene nad Gebem, mezi nimi bůh vzduchu Šov, dále bůh Re na slunečním voze
Eset a Usir
Usir
Eset (s křídly krahujce)
Eset zachraňuje Usira
Usir na mumifikačním loži – Eset vpravo i nad jeho falem coby krahujec, jejich nenarozený syn Hór vlevo
Eset a Hór
Hór v zoomorfní podobě (sokol)
Usir a Hór (Údolí králů – pohřebiště)
Suteh
posvátné Hórovo oko
náhrobní stéla – mrtvý předstupuje před Usira (nahoře) a před Eset (dole)
chrám v Abydu
Abydos – Usirova socha
Mýtus ve vztahu k realitě: Eset každoročně Usira oplakávala (záplavy na Nilu) hvězda Sirius (Eset) a souhvězdí Orion (říše mrtvých) Královský mýtus měl vliv na nástupnictví egyptských králů (mytologický precedens) víra v posmrtnou říši – Mléčná dráha (nebeský Nil): vstup do posmrtné říše
souhvězdí Orionu (v mytologii Usir a jeho záhrobí)
Dochované texty o královském mýtu: Texty pyramid (zavraždění Usira a zármutek Eset) Texty rakví (zaříkávadla pro přechod do záhrobí, vražda Usira) Kniha mrtvých (více verzí) Ptolemaiské papyry (Esetin nářek) Papyrus Chestera Beattyho č. I. (zápas mezi Hórem a Sutehem) Amenmesseho stéla (blahobyt Egypta před Usirovou vraždou)
Ichernofretova stéla (vražda a oživení Usira – obsahuje i zmínky o každoročních rituálních „Usirových slavnostech“) Šabakův kámen (mj. popis soudní pře mezi Hórem a Sutehem) nepojmenovaná hra pojednávající o Sutehově zkáze (vytesaná na zdi chrámu v Edfu) antická převyprávění – např. Plútarchós: O Esetě a Usirovi (O Isis a Osiridovi)
Usir na papyru z Knihy mrtvých
Podstata královského mýtu: Usir – vegetační bůh (personifikace plodivých sil přírody) Eset – rituální oplakávání každoročního odchodu vegetačního božstva víra ve vzkříšení a věčný (posmrtný) život a v posmrtnou říši jiné kultury – např. Ištar (Mezopotámie), Persefona a Démétér, Dionýsos (Řecko), Nián (Čína)...
Usirova mysteria – pašijová hra z Abydu: tzv. Memfiské drama – uváděno vždy 1. jarní den téma: smrt a zmrtvýchvstání Usira, korunovace Hóra doba: cca 2.500 – 550 př.n.l. Hór ztělesňován faraonem 2 části: pro veřejnost (boj mezi přívrženci Usira a Setha) pro zasvěcené (Usirovo vzkříšení) Prameny: Ichernofretova stéla a Šabakův kámen
Další 2 žánry: 1) Edfúské drama: rituální královské drama provozováno v Hórově chrámu v Edfu Každoročně o Svátku vítězství (Hóra) Hór zabíjí Suteha (viz obrázek – vpravo stojí Eset)
2) Nářek Esetin a Nebthetin: v rámci Usirových mysterií (tzv. Zpěvy Usirových mysterií) zdroj: Kniha mrtvých
Další významné památky: 1. režijní kniha (součást jednoho z opisů Knihy mrtvých – popis mysteria o 46 dějstvích) Emhebova stéla (doklad o existenci profesionálních kočovných herců a jejich pomocníků – 2. tisíciletí př.n.l.)
Performanční složky mýtů a divadelní prvky ve starověkém Egyptě: postrádáme informace o konkrétní podobě rituálů součástí hudba, zpěv, tanec, asi i psychotropní látky skutečně jde o dramata? pro svědčí výskyt dialogů, náznak jednání proti odkazuje totéž v eposech či bibli, ač o dramata nejde
loutnistky (asi hudební součást rituálů)
Vliv egyptského divadla na starověké Řecko: styky mezi civilizacemi vých. Středomoří řecký historik Hérodotos zaznamenal 2 egyptské performance (tvrzení že Usir je egyptskou obdobou Dionýsa) Egypťané nepokročili dál než k rituálním performancím (každoroční opakování stejných obřadů) Řekové uváděli každoročně nové hry
Literatura: Bauval, R. a Gilbert, A. – Souhvězdí Orionu a tajemství pyramid (Praha, 2008) Boněk, Jan – 40 let v Egyptě : o nových objevech v egyptologii, o životě a záhadách osudu (Praha, 2006) Hart, George – Egyptské mýty (Praha, 1995 – 5. vydání) Heller, Jan – Starověká náboženství: Náboženské systémy starého Egypta, Mezopotámie a Kenaanu (Skriptum Komenského fakulty – Praha, 1978 a 1988) Kozák, Jaromír – Aniho papyrus: nejkrásnější egyptská kniha mrtvých (Praha, 2006) Lexa, František – Náboženská literatura staroegyptská II. – Nářek Esetin a Nebthetin (Praha, 1997) Pečírka, Jan – Dějiny pravěku a starověku (Praha, 1979) Tomek, Jiří – Bohové a faraoni (Praha, 2005)