„Vyplatí“ se nákladná léčba?

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Generická preskripce a substituce Pozitivní listy
Advertisements

Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
Centrová léčba roku několik poznámek
Restrukturalizace akutní lůžkové péče Ing. Petr Nosek náměstek pro zdravotní pojištění
Sociální zabezpečení a důchodová politika
Role nelékařů v českém zdravotnictví
Reforma zdravotnictví ČSSD Zdravotnický systém potřebuje postupné úpravy a změny, tedy evoluční způsob reformy. Pravicové strany se v posledních letech.
REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ „Zdravotnictví nejvyšší kvality dostupné pro všechny!“ MUDr. David Rath.
Proč potřebujeme nákupčí zdravotní péče MUDr. Pavel Hroboň, M.S.
Hmotná nouze 29. června 2010 Bc. Ivana Šťastná vedoucí OSV
Role ceny zdravotní péče – ekonomický pohled PhDr. Lucie Antošová Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.
Léčiva u vzácných onemocnění (v kontextu dalších informací) PharmDr. Josef Suchopár Infopharm, a.s. Praha,
Ing.Miroslava Rýparová
[ 1 ] © 2010 Státní ústav pro kontrolu léčiv. [ 2 ] © 2010 Státní ústav pro kontrolu léčiv Další vývoj probíhající revize systému úhrad léčiv PharmDr.
Metodika dělení příspěvku dle ukazatelů A+B1 na základě rozhodnutí Akademického senátu zůstává metodika dělení příspěvku stanoveného podle ukazatelů A+B1.
Důchodové pojištění II.
Sněm Rady vysokých škol1 Ekonomické informace.
ZDRAVÍZDRAVÍ Stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.
Systém zdravotní péče v ČR v datech OECD a dalších
Analýza nákladové efektivity: panitumumab+mFOLFOX6 vs
Studie dopadů ukončení těžby lomu ČSA zpracovaná pro HSRM v roce 2015.
Konference let Czechmed 22.Března. Otevření konference Uslyšíme – O HTA – O zákonu o ZP – O úhradových systémech zdravotnických prostředků a jejich.
Doc. Vladimír Rogalewicz, CSc. CzechHTA, České vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství, Kladno Využití.
[ 1 ] PharmDr. Martin Beneš © 2011 Státní ústav pro kontrolu léčiv Kam kráčí lékárenství ? Martin Beneš ředitel SÚKL.
Léková politika v České republice Mgr. Filip Vrubel odbor farmacie
Zkušenosti s uplatňováním principů veřejné podpory v Královéhradeckém kraji Systém řízení a financování sítě sociálních služeb v Královéhradeckém kraji.
SLEDOVÁNÍ DOPADU REGULAČNÍCH POPLATKŮ Praha,
[ 1 ] © 2010 Státní ústav pro kontrolu léčiv. [ 2 ] © 2010 Státní ústav pro kontrolu léčiv Další vývoj probíhající revize systému úhrad léčiv PharmDr.
Jan Bodnár Deinstitucionalizace: cesty vpřed 14. – , Praha Reforma psychiatrické péče v ČR.
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2008 Ministerstvo zdravotnictví Praha,
Jak prosadit protikrizová opatření ve zdravotnictví? 16. června 2009.
0 A healthier tomorrow. MUDr. Pavel Kubů CEE Healthcare Business Development Manager Přínosy eHealth nástroji koordinované zdravotní péče pro klienty Maccabi.
Péče o pacienty s cerebrovaskulárním onemocněním v ČR.
Zdravotnické ukazatele v ČR. Kromě zcela obecných ekonomických ukazatelů je měření a hodnocení kvality zdravotní péče typické výskytem zcela specifických.
Leoš Heger Konference „Zdraví seniorů“ , PSP ČR Praha programové body TOP 09 zdravotnictví x senioři.
STABILIZACE A REFORMA ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Priority ministra zdravotnictví Tomáše Julínka pro funkční období Praha,
Bude Česko levných generik? a pokud ano, bude to problém? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment.
Financování hospicové péče. Seznam zdravotních výkonů a úhradová vyhláška Pro zdravotnická zařízení typu hospic je určen ošetřovací den č a jeho.
Náklady a přínosy léčby diabetu Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment
Ekonomické a sociální aspekty diabetu MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA 20. květen 2014.
Tisková konference Státního ústavu pro kontrolu léčiv Spotřeba léčiv v České republice za rok ledna 2009 Praha.
Přínosy eHealth pro pacienta a systém Rizika současného stavu a jejich řešení MUDr. Pavel Kubů Platforma pro elektronické zdravotnictví v ČR.
Daně a rozpočty (Státní rozpočet, daňová soustava, hospodaření domácnosti, mzda, ZP + SP) Finanční gramotnost pro 9. ročníky 2016 / 2017 Bc. Tomáš Janda.
MUDr. JUDr. Petr Honěk náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči
Zdravotně–sociální vazby/komplexní pohled na zdraví obyvatelstva
Rozvoj inovací v kontextu finančních možností českého zdravotnictví
Přínosy inovativní léčby seminář
„Vyplatí“ se nákladná léčba z pohledu sociálních rozpočtů?
Úskalí úhradové vyhlášky 2017 z pohledu zdravotnického zařízení
Úvod do DRG Mgr. David Zlatovský.
SLEDOVÁNÍ DOPADU REGULAČNÍCH POPLATKŮ
REALITA HEMATOLOGICKÝCH NÁDORŮ A DALŠÍCH ONEMOCNĚNÍ KRVE V ČR Doc. MUDr. Jaroslav Čermák, CSc. Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha.
Přínosy inovací ve zdravotnictví
Financování léčiv pro vzácná onemocnění - update 2014
Farmakoekonomické analýzy RS v České republice odkud a kam jdeme?
„Stárnutí populace – analýza nákladů zdravotního a sociálního systému“
Akutní lůžková péče Dohodovací řízení pro rok 2019
Úhrady zdravotní péče v sociálních zařízeních
© STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
MUDr. Ján Dudra, Ph.D., MPH RNDr. Eva Šťastná
Výzvy v politice duševního zdraví 2019+
© STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV
Zdravotnictví: hospodářský kontext
Skupina poskytovatelů následné lůžkové péče Dohodovací řízení pro rok 2020 Společný návrh ZP
Ing. Ladislav Friedrich, CSc.
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí
Projekce veřejných příjmů a výdajů v oblasti zdravotnictví
Budoucnost domácí péče
Transkript prezentace:

„Vyplatí“ se nákladná léčba? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

osnova Inovace a jak je definovat – součást “value-based healthcare” Co od inovací očekáváme? Zahraniční analýzy/zkušenosti Nákladné léky v kontextu českého zdravotnictví Příklady přínosů nákladné léčby pro zdravotní systém pro sociální systém

změna paradigmatu financování zdravotnictví VOLUME-BASED HEALTHCARE VALUE-BASED HEALTHCARE Hodnotou je maximální dostupnost zdravotních služeb, neomezený přístup a hustá síť poskytovatelů; koncept „švédského stolu“ Platím, protože poskytovatel „je“ a potřebuje „udržet kapacitu“ Nezáleží na objemu, ale na výsledku, nejvyšší hodnotou je dosažení zdraví/kompenzace Platím za výkon/dosažení jednotky efektu „Pay for performance“ Hodnotím náklady ve vztahu k výsledkům!

vývoj úhradových systémů Platba za úkon “pay/fee-for-service” Paušální platba kapitace DRG historické budgety Platba za výkon “pay/fee-for-performance/ outcome” Beze změny struktury poskytované péče a principů financování nelze zdravotní systém ve střednědobém horizontu (5-10 let) ufinancovat

vyplatí se…ale komu? Záleží na perspektivě pohledu pacient: mortalita (předčasné úmrtí), morbidita (=hlavně kvalita života) a časná invalidita/ztráta produktivity zdravotní systém: snížení výskytu komplikací/hospitalizací, vyšší efektivita sociální systém: úspora nákladů (invalidita, pracovní neschopnost, dávky v nemoci, aj…) celá společnost: zvýšení práceschopnosti/produktivity = přímý ekonomický přínos pro společnost – prodloužení let života ve zdraví (HYE) Nové technologie/léky nebudou šetřit náklady, ale přinášejí vyšší kvalitu a efektivitu do systému zdravotního pojištění

Healthy life years at age 65, males, 2008-2010/zdravá délka života ČR: 8,5; Lotyšsko: 4,9 ….. Norsko: 14,5; Švédsko: 14,1 Eurostat

Jak hodnotíme dopady vstupu nákladné léčby - CZ a zahraniční zkušenosti

vstup technologií/intervencí do systému v ČR léky zdrav. prostředky přístroje intervence /výkony vakcíny /prevence transparentní systém částečně NE pravidla ANO minimálně důvody k (ne)zařazení poměr náklady /přínosy HTA

QALY – univerzální metodika B QALY – universální a porovnatelné napříč diagnózami zohledňuje jak kvalitu – plocha A, tak i kvantitu – plocha B

je používání QALY v pořádku? 10 criteria - disease (A) - treatment (B) 3 model diseases/treatments (cancer/chronic/rare) 27 participants - authorities - clinicians - patients

PODÍL LÉČIV NA PRODLOUŽENÍ DÉLKY ŽIVOTA (NĚMECKO) Mezi lety 2001/2007 vzrostla očekávaná délka života z 78,5 na 79,9 roku (+1,4 roku) Z 1/3 má na tom podíl přístup k novým léčivům (cca 0,5 roku) Státy s vyšší spotřebou léčiv měli větší prodloužení délky života a snížení mortality I při poklesu počtu nem. lůžek z 902 na 823/100 000 obyvatel Lichtenberg 2012

Francie – 2000-2009 Inovativní léky prodloužily střední délku života o 0,29 roku (3,43 měsíce) To odpovídá 1/5 celkového prodloužení Nižší hodnota vs. USA/Německo je důsledkem nižší dostupností inovativní léčby Vstup nových léčiv zvýšil náklady na zdravotní péči o 125 USD/hlavu, ale 87% bylo kompenzováno úsporami v nemocniční péči Průměrné náklady na získaný QALY = 8 100 USD Lichtenberg 2014

Vztah mezi náklady na péči a výsledky Zdroj: iHETA 2013

= ztráta pro pacienty (QALY, LYG) Nedostupná inovativní léčba = vyšší mortalita, morbidita, ztráta roků života, QALY Zpoždění pro pacienty Potenciální počet pacientů Ztráta pro pacienty/společnost nilotinib 1. linie CML Min. 365 dnů 200 558 QALY Everolimus 2. Linie mRC 451 dnů 146 102,5 let života HPV vakcinace 1 kohorta dívek = 1 rok 45 tis. dívek 690 LYG 912 QALY Projekt Innovation gap 2011

Celospolečenský pohled na onemocnění (včetně sociálních nákladů)

NEPŘÍMÉ (SOCIÁLNÍ) NÁKLADY = POHLED SPOLEČNOSTI NA ONEMOCNĚNÍ Zkrácení očekávané délky života/předčasné úmrtí Ztráta podílu na HDP a jiných hodnotách Ztráta produktivity Invalidita a předčasný odchod do důchodu Pracovní neschopnost = „absenteeism“ Snížení pracovního výkonu = „presenteeism“ Invalidní důchody Nemocenské dávky Sociální dávky (sociální podpora, příspěvek na péči, hmotná nouze,..) Ošetřovatelská a neformální péče Pohled sociálních rozpočtů

Práceschopnost dle ReMuS

Pracovní aktivita v ČR (ReMuS)

Centrové léky = ekonomická katastrofa českého zdravotnictví ???

náklady na S/centrové léky (2009-2015)

Financování zdravotnictví 2001-2015 Podíl S-léčiv na výdajích zdravotních pojišťoven Na rok 2016 plánováno 258 mld. Kč

Vzestup nákladů na centrové léky je způsobem růstem počtu pacientů (VZP) Mezi lety 2009/2015 se zvýšil počet léčených pacientů v centrech o 50%, náklady zůstávají konstantní, přestože jsou nové léky nákladnější Počet léčených pacientů centrovou léčbou (VZP) Průměrné náklady na jednoho pacienta (CZK) v centrech nákladné léčby

Čistý dopad do rozpočtu (netBIA) v nadcházejících letech po vstupu nové léčby „HORIZON SCANNING“ pro AKTIVNÍ ISŘ „Horizon scanning“ (mapování budoucích trendů a očekávané dopady) probíhajících správních řízení o stanovení či změně VaPÚ Odhad dopadu do rozpočtu zdravotních pojišťoven v nadcházejících 6 letech za předpokladu, že všechna analyzovaná řízení vstoupí v průběhu času do úhrad Analýza probíhajících správních řízení (SŘ) o stanovení či změně výše a podmínek úhrady (údaj zjištěný k 18.8.2016) 76 ISŘ s inovativními produkty (nové molekuly, nové indikace) První sledovaná řízení nám vstupují do úhrad od 9/2016 a do konce roku 2017 jsou rozhodnuty všechny. SŘ, které ukončí svůj pětiletý dopad před rokem 2022, jsou dále modelovány se stejnými dopady jako v posledním 5. roce. *2016 - pouze poslední 4 měsíce roku

Pomalý vstup inovací do oficiální úhrady Projekt “horizon scanningů – odhad délky ISŘ = 16 měsíců Klimeš, Fuksa, Vocelka: EU ISPOR 2016 (n=63) medián do ROZ = 453 dnů (15,1 měsíce)

Jednotlivá onemocnění- Dopad do rozpočtu Prezentujeme výsledky dopadu do rozpočtu v jednotlivých letech tak, jak byl dopad modelován v předložených analýzách BIA Prezentujeme především čistý dopad do rozpočtu, z výsledků tzv. netBIA (náklady na novou terapii mínus náklady na stávající nahrazovanou terapii) Ostatní diagnozy: Akutní koronární syndrom; akutní agitovanost u pacientů se schizofrenií nebo bipolární afektivní poruchou; fibrilací síní; Infantilní proliferující hemangiom vyžadující systémovou léčbu; sy neklidných nohou; závislost na tabáku; makulární edém v důsledku BRVO; Symptomatická nekomplikovaná divertikulární choroba sestupného tračníku a/nebo esovité kličky; Léčba mnohočetných aktinických keratóz na obličeji nebo vlasové pokožce;   Středně těžká až těžká papulopustulózní rosacea;   Hyperfosfatémie u nedialyzovaných pacientů s chronickým onemocněním ledvin; pacienti léčení vysoce emetogenní chemoterapií; srdeční selhávání s redukovanou ejekční frakcí; Akutní bakteriální infekce kůže a kožních struktur (ABSSSI) u dospělých pacientů; Alergická rýma vlivem domácích roztočů a astma vlivem alergie; Přídatná terapie brivaracetamem při léčbě parciánlích záchvatů s/bez sekundární generalizace u dospělých a dospívajících pacienů ve věku od 16 let; invasivní aspergillosa; mukormykosa; Léčba imunitní trombocytopenické purpury (ITP) u pacientů bez předchozí splenektomie, kteří jsou refrakterní k jiným způsobům léčby

QALY získané vstupem inovací na trh - při započtení časového horizontu použitého v CEA Graf uvádí QALY získané v časovém horizontu CEA a vynásobené počtem pacientů v 5. roce dle BIA. A Trávicí trakt a metabolismus B Krev a krvetvorné orgány C Kardiovaskulární systém D Dermatologika J Antiinfektiva pro systémovou aplikaci L Cytostatika a imunomodulační léčiva N Nervový systém P Antiparazitika, insekticidy a repelenty R Respirační systém V Různé přípravky 77 761 = 1 040 životů do 70 let v plné kvalitě

Většina bude v S-centrech a půjde o nové molekuly

Procentuální podíl nákladů nové léčby na celkových nákladech v ATC skupinách v roce 2015 Zdroj: http://www.sukl.cz/hodnoceni-distribuovanych-a-vydanych-lecivych-pripravku-za Hodnocení distribuovaných a vydaných léčivých přípravků za rok 2015 Roční vývoj dodávek LP podle ATC skupin_2015.pdf, soubor typu pdf, (154,75 kB) % údaje v grafu jsou vytaženy k roku 2022 (aby byl graf přehledný). *Zdroj: SUKL-Roční souhrnné hodnocení vývoje dodávek léčivých přípravků podle ATC skupin

závěry Náklady na inovativní léčbu rostou…a ještě porostou (=realita) Jejich vstup do úhrady je přísně limitován nejnižší cena/úhrada v EU přísně hodnocené přínosy hranice ochoty platit opožděný vstup (SŘ = cca 16 měsíců) Pokud budem limitovat vstup/objem, budeme snižovat kvalitu péče (QALY) Je třeba změnit naše zdravotnictví z orientace na objem na orientaci na výkon/výsledky volume-based →→→ value/based Principy “úhrada za výsledek/výkon” (HTA) je nutné aplikovat i na jiné oblasti

Děkuji za pozornost!