než začnete prohlížet prezentaci ... PRO ZÁJEMCE O FOTOGRAFOVÁNÍ FOTOSOUTĚŽ – PHOTO CONTEST http://www.photobase.cz/ http://www.photobase.cz/photo-contest soutěž trvá do 15.1.2017 zaregistrovat se můžete sami – fotku je potřeba před nahráním na stránky zmenšit! Pokud budete chtít poradit, přijďte za mnou 

témata soutěže: dialog čas kontrasty pro inspiraci 

GEOLOGICKÁ OLYMPIÁDA pro zájemce o GEOLOGII a život kolem nás Sbíráte rádi kameny či zkameněliny? Zajímáte se o svět okolo sebe a o jeho vznik? Dokážete vidět v sopečné činnosti a v  dalších procesech utvářejících krajinu báječné dobrodružství? A ještě rádi soutěžíte? Pak je Geologická olympiáda právě pro Vás! GEOLOGICKÁ OLYMPIÁDA http://www.geologicka-olympiada.cz/ - pravidla, studijní materiály registrace: http://is.muni.cz/elportal/ekurzy/GEO01 heslo: PrihlaskaGO2017

PETROLOGIE HORNINY nestejnorodé přírodniny tvořené z většího počtu minerálů (nedají se vyjádřit chemickým vzorcem) tvoří litosféru většinou překryty půdou věda zabývající se studiem hornin = PETROLOGIE horninotvorné nerosty – jsou součástí hornin (křemen, živce, slídy, kalcit, ...)

HORNINY PODLE ZPŮSOBU VZNIKU A) VYVŘELÉ = MAGMATICKÉ B) USAZENÉ = SEDIMENTY C) PŘEMĚNĚNÉ = METAMORFOVANÉ

A) VYVŘELÉ = MAGMATICKÉ HORNINY vznikají tuhnutím (= krystalizací) magmatu krystalizace je postupná – nejdříve biotit, plagioklas → ortoklas, muskovit → křemen - pro jejich třídění je důležitý obsah živců a křemene, dále slídy, …. Živce sodnovápenaté = PLAGIOKLAS draselné = ORTOKLAS Slída světlá = MUSKOVIT tmavá = BIOTIT

DĚLENÍ PODLE MÍSTA VZNIKU: 1/ HLUBINNÉ VYVŘELINY (PLUTONITY) - vznikají utuhnutím magmatu v hloubce (masiv, pluton) - magma pomalu chladne - horniny středně až hrubozrnné Hlubinné vyvřeliny bez křemene - GABRO s křemenem - ŽULA

ŽULA (GRANIT) křemen, živec, slída stavební kámen, štěrk, dlažební kostky, k sochařství těžba: Českomoravská vrchovina, Středočeská pahorkatina

GABRO SODNOVÁPENATÉ ŽIVCE + TMAVÉ NEROSTY (AUGIT) STAVBA SILNIC, OBKLADY

2) VÝLEVNÉ VYVŘELINY (VULKANITY) – utuhnutí na povrchu (sopka, vulkán) – rychlé chladnutí – nestačily vykrystalizovat - jemnozrnné horniny Výlevné vyvřeliny bez křemene - ČEDIČ s křemenem - ZNĚLEC

ČEDIČ (BAZALT) obsahuje sodnovápenaté živce a tmavé nerosty (podobný gabru) sloupcovitá odlučnost České středohoří, Kozákov, Říp stavební kámen, štěrk, dlažby, potrubí PANSKÁ SKÁLA – KAMENICKÝ ŠENOV – JAKÁ POHÁDKA?

ZNĚLEC světle šedý až nazelenalý deskovitá odlučnost Milešovka, Bezděz štěrk, výroba barevného skla

NAJDI ODPOVĚDI V UČEBNICI 1. JEMNOZRNNÁ HORNINA PŘIPOMÍNAJÍCÍ GABRO, MÁ SLOUPCOVITOU ODLUČNOST ___________________ – V JAKÉ POHÁDCE JSTE JI VIDĚLI? 2. JAK VZNIKAJÍ SEDIMENTY? 3. ČÍM JSOU PŘENÁŠENY ÚLOMKY HORNIN? 4. CO JE STMELENÍ? 5. NA JAKÝCH HORNINÁCH VZNIKAJÍ ČERNOZEMĚ? 6. JAK VZNIKÁ PÍSKOVEC? JAK SE NAZÝVAJÍ PŘÍRODNÍ ÚTVARY, KTERÉ JSOU Z NĚHO VYTVOŘENY – KDE JE V ČR NAJDETE? 7. JAKÉ HORNINY VZNIKAJÍ Z JÍLU? 8. CO JE VRSTVA? ČÍM SE OD SEBE VRSTVY LIŠÍ? 9. JAK VZNIKL SLEPENEC? 10. JAK SE SPRÁVNĚ NAZÝVÁ TLOUŠŤKA VRSTVY?

B) USAZENÉ HORNINY = SEDIMENTY vznik usazováním látek na dně moří, řek, jezer, na souši usazování ve VRSTVÁCH vrstvy se liší složením, velikostí úlomků, organismy, ... nejspodnější vrstvy = podloží =nejstarší (čím blíže k povrchu, tím mladší) svrchnější vrstvy = nadloží

SEDIMENTY PODLE ZPŮSOBU VZNIKU A) ÚLOMKOVITÉ B) ORGANOGENNÍ C) CHEMICKÉ

ÚLOMKOVITÉ SEDIMENTY přenos a usazování (sedimentace) úlomků zvětralých hornin a nerostů přenos vodou větrem úlomky nejdříve nezpevněné, pak tmeleny částicemi jílu, uhličitanu vápenatého, ... → vznik zpevněných hornin

ŠTĚRK úlomky hornin, nerostů v horních tocích řek a na dně moří (šelf), ledovcové morény, velká jezera stavebnictví – podklady cest, beton, silniční povrch stmelením štěrku vzniká SLEPENEC (z valounků, tmelu a dalších rozdrcených nerostů, které vyplňují mezery - jíl) - Brdská vrchovina, Železné hory, Jeseníky - drtí se na štěrk

= ZAOBLENÉ ÚLOMKY = OSTROHRANNÉ ÚLOMKY

PÍSEK ze zrnek křemene, slíd a jiných nerostů přírodní filtr využití: stavebnictví (malta, omítka, beton), sklářství, slévárenství, přesýpací hodiny, posyp komunikací, ... stmelením písku vzniká PÍSKOVEC – různé barvy, snadno se drolí a zvětrává - stavebnictví, sochařství - skalní města

SPRAŠE naváty větrem prachové částice křemene, živců a slídy, jílů s uhličitanem vápenatým vznikají na nich úrodné půdy (černozemě) dobře propustné pro vodu (často v nich vznikají rýhy) světle okrová barva = oxidy železa vznik v oblasti kontinentálního zalednění → suché a studené podnebí = mrazové zvětrávání hornin → rozpad na prach → vodou z ledovců přemístěny a uloženy ledovec ustoupil, po něm zůstaly rozdrcené horniny → větrná eroze (velké vzdálenosti → usazování na závětrných stranách hřbetů a údolí  

HLÍNY využití: zemědělství, výroba cihel, stavby, keramika ze zvětralin nezpevněná hornina obsahuje: a) písek b) prach c) jíl důležitá součást půdy  využití: zemědělství, výroba cihel, stavby, keramika

JÍLY nezpevněné horniny vznik sedimentací (= ukládáním) jemných částic na dnech řek, jezer a moří při nasycení vodou jsou pro další vodu nepropustné využití: výroba keramiky, cihel, základy hrází, přehrad, podklad pro skládky, přimíchává se do grafitu při výrobě tužek (určuje tvrdost tužky), kosmetika

zpevněním jílů vzniká JÍLOVEC jílovce s uhličitanem vápenatým = SLÍNOVEC prachovitý slínovec = OPUKA (jíl, prach, vápenec, jehlice mořských hub) - stavební kámen (rotunda sv. Jiří na Řípu, hladová zeď na Petříně) - snadno se opracovává – sochařství - výroba vápna a cementu

ORGANOGENNÍ SEDIMENTY usazování odumřelých těl (schránek, koster) rostlin a živočichů → zkameněliny

VÁPENEC na dně moří z vápenatých schránek korálnatců, prvoků, měkkýšů, ... hlavní složkou UHLIČITAN VÁPENATÝ – KALCIT čistý vápenec je bílý, příměsi ho zabarvují do šeda, červena (železo) čistý nezpevněný vápenec = KŘÍDA vápencová území = KRAS (jeskyně, krápníky) reaguje se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou – šumí (uvolňuje se oxid uhličitý) využití: výroba cementu, páleného vápna, cukru, celulózy Český kras – Koněpruské jeskyně, Moravský kras - Macocha

HOŘLAVÉ SEDIMENTY (ORGANOGENNÍ) RAŠELINA zbytky odumřelých rostlin (mech rašeliník) vznik za nedostatečného přístupu vzduchu tvoří rašeliniště – nížiny nebo ploché horské hřbety s dostatkem srážek – kyselé půdy; dobře hoří na odumřelých zbytcích stále narůstají další vrstvy využití: lázně (klouby – bahenní zábaly), palivo, stelivo pro dobytek, výroba sladové whisky, izolace, zúrodnění půdy

UHLÍ vznik zvýšením prouhelněním zbytků rostlinných těl v močálech a jezerních pánvích bez přístupu kyslíku + působení tlaku nadloží + vyšší teplota → uhelné ložisko = SLOJ hořlavé povrchová těžba (= lomy) nebo hlubinná těžba (=doly) složení: uhlík, vodík, dusík, kyslík, síra, uran, arsen, rtuť využití: palivo, výroba koksu, zkapalněním přeměněno na naftu a benzín

spalování uhlí → oxid uhličitý + oxid siřičitý oxid siřičitý reaguje s vodou → kyselina siřičitá. V atmosféře reaguje s vodní párou a vrací se na zem ve formě kyselých dešťů. emise z tepelných elektráren = největší umělý zdroj oxidu uhličitého -  zřejmě výrazně přispívají ke globálnímu oteplování těžba v ČR – černé uhlí = Karvinsko (doly) - hnědé uhlí = Mostecká a Sokolovská pánev (lomy)

ČERNÉ UHLÍ vznik v prvohorách z kapradin, přesliček a plavuní stromového vzrůstu ANTRACIT – geologicky nejstarší, s nejvyšším obsahem uhlíku, nejkvalitnější a nejvýhřevnější typ uhlí Ostravsko-karvinská pánev – využití hlavně v hutích těží se hlavně v podzemí – nebezpečné (hloubka až stovky metrů – nejhlubší doly až kilometr hluboké - teplota 40 °C, téměř 100% vlhkost vzduchu, nebezpečí propadnutí, závalu, exploze důlních plynů)

HNĚDÉ UHLÍ vznik ve třetihorách z jehličnatých a listnatých stromů méně prouhelněné (= menší obsah uhlíku) než černé uhlí → méně kvalitní (více síry, vody), často výskyt s metanem LIGNIT – nejmladší uhlí, nejméně kvalitní Sokolovská a Mostecká pánev – lomy – tepelné elektrárny (znečištění ovzduší)

UHLOVODÍKY vznik z těl rostlin a živočichů + bakterií + vysoký tlak nadloží + teplota, bez přístupu kyslíku dělí se na: tekuté – ropa plynné – zemní plyn pevné – asfalt, zemní vosk

ROPA (= ČERNÉ ZLATO, ZEMNÍ OLEJ) černá, olejovitá, hořlavá, nerozpustná ve vodě, lehčí než voda výskyt společně se zemním plynem těžba – pomocí vrtů (ropné plošiny – na vodě) doprava: po moři – tankery pod vodou, po souši - ropovody únik ropy → ekologická katastrofa využití: benzín, nafta, hnojiva, plasty, léky, ...

ZEMNÍ PLYN přes 90% tvoří metan výskyt u ložisek ropy a uhlí při spalování se uvolňuje méně CO2 – ekologické palivo doprava: plynovod využití: výroba dusíkatých hnojiv, zdroj energie (vytápění, pohon motorových vozidel, vaření)

ASFALT tuhá až plastická (mazlavá) hmota nejčastěji černé barvy vznik oxidací ropy využití: stavba silnic ZEMNÍ VOSK vznik oxidací ropy podobá se vosku – různé barvy v blízkosti ložisek ropy výroba vazelíny, umělého vosku (zubní lékařství), izolační hmoty

CHEMICKÉ SEDIMENTY vznik chemickým vylučováním a srážením látek rozpuštěných ve vodě + pokles teploty a tlaku, bez působení živých organismů patří sem železné a manganové rudy a solné usazeniny

TRAVERTIN usazený pórovitý vápenec vznik – vysrážením ze sladké vody nebo vysrážením z minerálních pramenů obsahujících hydrogenuhličitan vápenatý a oxid uhličitý v okolí pramenů vznikají travertinové kopy nebo kaskády barva: bílá, žlutohnědá využití: obkladový materiál, dekorační kámen