NÁZEV ŠKOLY: 2. ZÁKLADNÍ ŠKOLA, RAKOVNÍK, HUSOVO NÁMĚSTÍ 3 AUTOR: MGR. TOMÁŠ ERICH LÜFTNER DATUM VYTVOŘENÍ: KVĚTEN 2013 NÁZEV: VY_32_INOVACE_20_9._ROČNÍK VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A_PŘÍRODA TÉMA: PŘIROZENÉ_RADIONUKLIDY ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.1427

Anotace Výukový materiál slouží pro výklad – Přirozené radionuklidy - radioaktivita Snímek 3 – Radioaktivita Snímek 4 – zářní alfa Snímek 5 – záření beta Snímek 6 – záření gama, neutronové záření Snímek 7 - poločas přeměny Snímek 8-9 – využití radioaktivity

Radioaktivita Samovolná přeměna atomových jader Vyzařování jaderného záření nestabilními jádry atomu Radioaktivní záření Záření α Záření β Zážení γ Neutronové záření Radionuklidy - látky, které vyzařují radioaktivní záření

Záření α – Je tvořeno částicemi alfa – jádra helia - jádro se přemění na jádro prvku s protonovým číslem o dva menší - pohlcuje ho už list papíru - je nebezpečné, působí uvnitř organismu

Záření β – je tvořeno záporně nabitými elektrony, nebo Záření β – je tvořeno záporně nabitými elektrony, nebo částicemi kladnými pozitrony (mají stejnou hmotnost jako elektrony ) jsou kladně nabité. - částice letí téměř rychlostí světla - protonové číslo prvku se zvětšuje o 1, nukleonové číslo se nemění. - pronikavější než alfa záření - dá se odstínit tenkým hliníkovým plechem

Záření γ (gama) - krátkovlnné elektromagnetické záření velmi pronikavé - lze pohltit vrstvou olova Neutronové záření – nejpronikavější záření - užití v jaderných bombách a reaktorech - lze pohltit silnou vrstvou vody nebo betonu

Poločas přeměny Je doba, za kterou se přemění právě polovina původního počtu radioaktivních jader 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 N Aktinium Radioaktivní prvek se přeměnuje tak dlouho, dokud nevznikne stabilní prvek – radioaktivní přeměnová řada Kromě přírodních radionuklidů existují i radionuklidy umělé

Využití radioaktivity Metodou značených izotopů je možné sledovat koloběh látek v organismech a přírodě. (stabilní izotop se nahradí nestabilním – pozorování cesty prvku organismem) Určování stáří látek a hornin pomocí rozpadu nestabilních izotopů (např. T/2=5730let) Ozařováním radionuklidy je možno ničit zhoubné nádory, sterilizovat předměty, chránit potraviny.

V průmyslu se užívá radioaktivní záření ke kontrole tenkých vrstev a ke zjišťování vad ve výrobcích (záření gama - deflektoskopie) Ionizační schopnost záření alfa se využívá v požárních hlásičích Radionuklidy mohou být i zdrojem energie např. v kosmu.

Zdroje: KOLÁŘOVÁ, Růžena, et al. Fyzika : Pro 9. ročník základní školy. 1. vydání. Praha : Prometheus, 2005. 232 s. Dostupné z WWW: <http://www.prometheus-nakl.cz>. ISBN 80-7196-193-0. RAUNER, Karel; HAVEL, Václav; RANDA, Miroslav. Fyzika9 : Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Plzeň : Fraus, 2007. 136 s. Dostupné z WWW: <http://www.fraus.cz>. ISBN 978-80-7238-617-8. Ilustrace: Dílo autora Software: Microsoft Office Professional Plus 2010, verze 14.06106.5005 Držitel licence 2. základní škola, Rakovník, Husovo náměstí 3