Financování podniku, investice, investování a kapitálový trh TNH 1 (S-6) Pavel Seknička

Obsah Financování podniku, Účetní výkazy, Podnikatelské a finanční riziko, Bod obratu, finanční páka, celková páka, Finanční trh – charakteristika, funkce, členění

Financování podniku Vnitřní pohyb kapitálu – prvním zdrojem financování podnikových aktivit je vlastní produkční či jiná činnost. Do firmy vchází dodatečný kapitál vytvořený vlastní činností. Vnější pohyb kapitálu – bankovní půjčky a operace na kapitálovém trhu jsou dalším zdrojem financování podnikových aktivit. Do firmy vchází dodatečný kapitál, vytvořený uzavřením úvěrových kontraktů a upsáním cenných papírů (vydáním primární emise akcií /IPO/, nebo vydání dluhopisů).

Účetní výkazy podniku Rozvaha - vlastní jmění = aktiva společnosti – pasiva společnosti - celková aktiva = celková pasiva + vlastní jmění Výkaz zisků a ztrát – je výkazem o pohybech peněz za určité období, zpravidla finanční rok a podává přehled o nákladech a výnosech. Rozdíl mezi výnosy a náklady vytváří zisk. Výkaz o peněžních tocích – podává přehled o provozní činnosti, investiční činnosti a finanční činnosti.

Čistý cash flow Řízení likvidity podniku Časování kapitálových vstupů Investování nerozděleného zisku do expanze firmy (nákup nových finančních aktiv nebo moderní techniky či technologie) Řízení výplaty dividend Řízení struktury investovaného kapitálu

Podnikatelské a finanční riziko Tvorba vhodné kapitálové struktury Podnikatelské riziko Poptávka po produktech Stupeň konkurence na trhu produkce Charakter trhu vstupů Schopnost přizpůsobovat ceny produktů Provozní zisková marže

Finanční páka Bod obratu vyjadřuje v analýze provozní páky průsečík křivky celkových tržeb (výnosů) a křivky celkových nákladů. V bodě obratu je provozní zisk nulový a tržby právě pokrývají všechny výrobní náklady společnosti. Finanční páka vyjadřuje citlivost zisku na kmenovou akcii (EPS) na změnu provozního zisku společnosti (EBITu). Celková páka vyjadřuje citlivost celkových výnosů na akcii na změnu v celkovém objemu tržeb podniku.

Základní trhy v národním hospodářství Trhy zboží a služeb Trhy výrobních faktorů Finanční trh

Finanční trh „Finanční trh je místo, kde se střetává nabídka volných finančních prostředků v podobě úspor různých ekonomických subjektů a poptávka různých ekonomických subjektů po těchto prostředcích, které se využívají jako investice. Jinými slovy, prostřednictvím finančního trhu se přesouvají prostředky od těch, od těch kteří jich mají přebytek, k těm, kteří spotřebují víc, než jsou jejich příjmy a nutně tyto prostředky potřebují.“ (Chovancová, B., 2016)

Primární věřitelé na finančním trhu Primární věřitelé jsou - domácnosti, firmy a vlády. Největším věřitelem jsou domácnosti, které mají často volné prostředky a poskytují je na finanční trh ve formě úspor. Většina těchto úspor protéká finančními trhy a nabývá charakteru investic.

Dlužníci na finančním trhu Domácnosti využívají získané finanční prostředky na nákup domů, automobilů, či jiných statků; Firmy těmito prostředky financují např. nákup nových strojů a zařízení (investice obnovovací, modernizační a inovační); Stát (vláda) investuje do výstavky škol, nemocnic, dálnic či jiných komunikací apod. Ve shora uvedených případech hovoříme o reálných investicích.

Funkce finančního trhu (systému) Přemisťovací, Depozitní, Zabezpečení bohatství, Likvidity, Kreditní, Platební, Ochrany proti riziku, Politická.

Členění finančního trhu Podle obsahu finančních aktiv; Podle doby splatnosti finančních aktiv; Podle prostoru.

Členění kapitálu Kapitál můžeme členit z různých hledisek, základní členění je podle povahy: Reálný kapitál, základ kapitálových investic do majetku podniku; Finanční kapitál, základ investic (spekulací) do investičních nástrojů na kapitálovém trhu, resp. do cenných papírů na trhu s cennými papíry. Další druhy jsou kapitál lidský, intelektuální, sociální apod.

Členění investic Investice lze obecně chápat jako: „vkládání soudobých prostředků do určitých aktivit, které by měly v budoucnu přinést očekávaný výsledek.“ (O. Rejnuš) Investice lze rozdělit na dva základní druhy: Reálné investice (přímé podnikání, nákup nemovitostí, nákup movitých věcí, nákup komodit apod.); Finanční investice (peněžní vklady, poskytování úvěrů a půjček, nákup cenných papírů, další druhy finančních investic apod.).

Kapitálový trh Kapitálový trh je „Systém institucí a instrumentů zajišťující pohyb střednědobého a dlouhodobého kapitálu mezi ekonomickými subjekty prostřednictvím různých forem cenných papírů.“ /resp. investičních nástrojů/ (J. Dědič)

Členění kapitálového trhu Podle charakteru prodejů: - primární; - sekundární. Podle úrovně organizovanosti trhu: - regulovaný (burzovní), - neregulovaný (mimoburzovní). Podle doby vypořádání obchodu: - promptní; - termínované.

Základní druhy investičních instrumentů Klasické investiční nástroje, Termínované derivátové instrumenty, Cenné papíry majetkových investičních a podílových fondů, Strukturované produkty. Hranice mezi investičními instrumenty nejsou tak ostré, jako v minulosti, k tomu přispívají zejména inovace investičních nástrojů.

Klasické investiční nástroje Základní druhy finančních investičních instrumentů - investiční instrumenty peněžního a kapitálového trhu (úvěry, investiční cenné papíry); - cizí měny; - drahé kovy. Základní druhy reálných investičních instrumentů - komodity, - nemovitosti, - movité věci.

Cenné papíry majetkových investičních a podílových fondů Cenné papíry investičních fondů kolektivního investování; Cenné papíry podílových fondů kolektivního investování; Cenné papíry akciové společnosti s proměnlivým základním kapitálem; Cenné papíry komanditní společnosti na investiční listy.

Termínované derivátové instrumenty Finanční deriváty - forwardy, - swapy, - futures, - opce. Komoditní deriváty

Strukturované produkty Strukturované vklady, Strukturované dluhové cenné papíry, Cenné papíry strukturovaných fondů, Strukturované pákové deriváty.

Základní způsoby spekulace s cennými papíry Spekulace na vzestup kurzu (býci) - nákup cenných papírů z vlastních peněžních prostředků s cílem jejich budoucího prodeje za očekávanou vyšší cenu; - nákup cenných papírů na úvěr s cílem jejich budoucího prodeje za očekávanou vyšší cenu a následné splacení úvěru; Spekulace na pokles kurzu (medvědi) - Prodej vlastních cenných papírů s cílem budoucího zpětného nákupu za očekávanou nižší cenu; - Prodej vypůjčených cenných papírů s cílem jejich budoucího zpětného nákupu za očekávanou nižší cenu a jejich následné vrácení.

Burzy cenných papírů Burzy cenných papírů je možno charakterizovat jako relativně samostatné ekonomické, organizační a technické systémy sestávající z jednotlivých z dílčích subsystémů jež zabezpečují celou řadu různých, avšak vzájemně souvisejících činností. Každá burza má burzovní pravidla a předpisy, tzv. burzovní legislativu (soubor soukromých pravidel), které navazují na zákonné předpisy. Obchodní případy se řeší většinou přes obchodníky s cennými papíry (brokerské firmy), jež obdrží od svého klienta objednávku, v níž jsou předepsaným způsobem specifikovány jeho dispozice.

Použitá literatura Blaha, Z. S. – Jindřichovská, I.: Jak posoudit finanční zdraví firmy. Praha: Management Press, 1995, str. 11 – 35 a 95 – 112. Rejnuš, O.: Finanční trhy. Praha: GRADA, 2014, str. 37 – 72.