Speciální psychopatologie 2.:

Neorganické poruchy spánku F50-F59 Behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory Poruchy příjmu jídla Neorganické poruchy spánku Sexuální dysfunkce nevyvolaná organickou poruchou nebo nemocí Abúzus – zneužívání – látek nezpůsobujících závislost

Poruchy příjmu potravy: Mentální anorexie: Úmyslné snižování váhy a udržování podváhy – diety, zvracení, projímadla, fyzická aktivita. Strach z tloušťky, porucha BI, BMI –pod 17,5, následky fyzické, psychické, sociální, hrozba smrti.

Mentální bulimie: Opakující se epizody neodolatelné touhy po jídle, přejedení se a snaha potlačit dopad – zvracení, projímadla, hladovění, cvičení. Přehnaná kontrola tělesné váhy, neustálé zabývání se jídlem.

Neorganické poruchy spánku: Nespavost – potíže s usínáním, buzení v průběhu, předčasné probouzení, špatná kvalita spánku. Hypersomnie – nadměrně zvýšená potřeba spánku v denní době. Noční děsy – epizody extrémního děsu, paniky, neklidu, křiku, vegetativní aktivace – ráno si nepamatuje. Noční můry – živé, hrůzostrašné sny, probudí se s úzkostí, vegetativními příznaky – pamatuje si.

F20-F29 Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy: Schizotypní porucha Trvalé duševní poruchy s bludy Akutní a přechodné psychotické poruchy Indukovaná porucha s bludy Schizoafektivní poruchy

Schizofrenie: Ztráta kontaktu s realitou – různorodost symptomů. Význačné poruchy myšlení, vnímání s nepřiměřenou/oploštělou afektivitou. Osobnost postižena ve svých nejpodstatnějších funkcích – porucha pocitu identity, integrity, autonomie, reálnosti existence. Narušené chování, běžné fungování. Porucha vztahu s externím světem.

Schizofrenie: http://www.schizofriends.cz/o-schizofrenii-v- kostce/

Schizofrenie: Pozitivní symptomy: bludy (nevývratné myšlenkové konstrukce bez opory v realitě) halucinace (percepce bez opory v realitě) (vkládání, odnímání, vysílání vlastních myšlenek) desorganizovaná řeč, chování Negativní symptomy: ochuzení emočních projevů, oploštění, anhedonie, abulie, ochuzení myšlení, řeči, chování, sociální izolace.

Typy schizofrenie: Paranoidní – nejobvyklejší typ, paranoidní bludy, sluchové, čichové, chuťové halucinace. Hebefrenní – 15-25 let, špatná prognóza, výrazná porucha afektivity, myšlení, vůle. Katatonní – výrazné psychomotorické poruchy, hyperkineze, stupor, negativismus, rigidita, setrvávání v poloze, do níž byl uveden. Simplexní – plíživě ale progresivně se rozvíjí bizarní chování, sociální ochuzení, pokles výkonnosti, ztráta zájmů, ponoření do sebe.

Schizotypní porucha: Excentrické, podivínské chování, zvláštnosti v řeči, stereotypie. Sociální izolovanost. Odchylky v myšlení – podezíravost, vztahovačnost, magické myšlení, bizarní fantazie, vnímání, víra v telepatii, jasnovidectví, pověrčivost, nepřiměřená afektivita – podobné jako u schizofrenie.

Schizoafektivní poruchy: Přítomny současně jasně schizofrenní i afektivní příznaky (depresivní či manické). Jsou to přechodné poruchy – příznivější prognóza.

Trvalé duševní poruchy s bludy: Dlouhotrvající bludy tvoří jedinou či nejnápadnější charakteristiku. Nevývratná přesvědčení vycházejí často z reálné situace člověka. Formy: erotomanický, žárlivecký, perzekuční, hypochondrický.

Akutní a přechodné psychotické poruchy: Náhlý začátek, trvání – kratší než jeden měsíc, spouštěcí okolnosti, mohou zcela odeznít.

F30-F39 Poruchy nálady (afektivní poruchy) Patologické změny nálady – ve smyslu poklesu nálady – deprese anebo zvýšení – mánie, vzájemné kombinace u bipolární poruchy. Tendence k periodickému opakování.

Poruchy nálady (afektivní poruchy) Manická fáze Bipolární afektivní porucha Depresivní fáze Periodická (rekurentní) depresivní porucha Trvalé poruchy nálady Jiné poruchy nálady Nespecifikovaná porucha nálady

Manická nálada: Chorobně zvýšená nálada – euforická, podrážděná, zlostná – není relevantní důvod. Doprovází nárůst aktivity, nepřiměřená výstřednost a odbržděnost, zvýšená tendence k navazování kontaktů, ztráta sociálních zábran, zvýšená činorodost a nárůst sebevědomí. Velikášství může nabývat až bludného charakteru.

Manická fáze: Myšlenkové tempo se výrazně zrychluje. Spousty plánů, nedotahuje do konce. Nezastavitelně hovorný, exaltovaný. Může ztrácet i sociální zábrany, může být sexuálně indiskrétní. Málo spí, málo jí, neunavitelný. Mírnější stav – hypománie.

Deprese: Skleslá nálada, stísněnost, neschopnost prožívat radost, někdy podrážděnost, agitovanost. Ztráta zájmu, motivace, nechuť k aktivitám, pasivita, izolování se. Zhoršení pozornosti, zpomalené myšlení, nerozhodnost. Negativní myšlenky – sebeznehodnocující, bezcenný, zbytečný, neschopný, sebeobviňování, pesimistické očekávání do budoucna, beznaděje, suicidální myšlenky, v hluboké depresi mohou bludy. Poruchy spánku, chuti k jídlu.

Deprese: Podle hloubky a závažnosti příznaků – deprese mírná, středně těžká a těžká. Těžká deprese může být doprovázena psychotickými příznaky – bludy, halucinace.

Bipolární afektivní porucha: Opakované epizody hluboce narušené nálady a úrovně činnosti – někdy elace, zvýšená energie a aktivita a jindy skleslá nálada, energie, aktivita.

Trvalé poruchy nálady: Dlouhodobé poruchy nálady, příznaky nedosahují závažnosti mánie nebo deprese. Cyklotymie – chronické výkyvy nálady, střídá se období mírné deprese a mírné elace. Dystymie – chronická depresivní nálada, vše vyžaduje úsilí, špatně spí, nemají radost, cítí se nepříjemně, pesimismus, zvládají však běžné nároky života.

F70-F79 Mentální retardace (duševní opoždění): Charakteristiky, na kterých se shodují odborné definice: 1. významně snížená úroveň rozumových schopností 2. obtíže v adaptaci na běžné životní podmínky 3. tyto problémy přítomny od raného dětství

Kategorie mentální retardace 1. lehká mentální retardace IQ=50-69 2. středně těžká mentální retardace IQ=35-49 3. těžká mentální retardace IQ=20-34 4. hluboká mentální retardace IQ je pod 20

Diagnóza mentální retardace stanovena, když 1. Prokázána významně podprůměrná úroveň intelektových funkcí, tj. IQ=69 a méně a současně 2. prokázány deficity či poruchy schopnosti přizpůsobit se svému prostředí a 3. tyto symptomy se projeví během vývojového období.

Mýty v chápání lidí s MR: absence lidských charakteristik trest boží za hříchy rodičů obecní blb soucit vzbuzující chudáček věčné dítě blázen šťastný tak jak je/je mu dobře mezi svými nemůže se dál rozvíjet, potřebuje jenom opečovat

Následek mýtů: devalvace dehumanizace segregace snižování kvality života prohlubování závislosti

Prostředí: Může podpořit nebo zabrzdit vývoj a růst. Lidé s mentální retardací se často nenaučili adaptivnímu chování ne proto, že mají dané postižení, ale proto, že jsou vystaveni atypickému prostředí, které blokuje jejich vývoj. Nedostali potřebné podpory.