Nový Bydžov město českých královen a studentských merend Původně královské město, připomínané poprvé v pramenech v roce 1305, bylo založeno při řece Cidlině jihovýchodně od Starého Bydžova na pravidelné geometrické osnově, která ve středověkém urbanismu nemá obdoby. Již v roce 1325 se město pro dluhy Jana Lucemburského dostalo do držení Vartenberků, od roku 1516 Pernštejnů a od roku 1548 Valdštejnů. V roce1569 se Nový Bydžov z poddanského vztahu vykoupil a stal se královským věnným městem. V letech 1751 až 1784 byl sídelním městem nově vzniklého Bydžovského kraje, zasahujícího od Krkonoš přes Vrchlabí, Jilemnici, Novou Paku, Jičín, Hořice, Nový Bydžov, Chlumec nad Cidlinou a Poděbrady až k Sadské. Z důvodu polohy bylo sídlo kraje od roku 1784 přemístěno do Jičína, ale název kraje zůstal zachován až do roku 1850. Od roku 1850 byl Nový Bydžov až do roku 1960 okresním městem. I po zrušení okresu nepřestal být přirozeným centrem celé spádové oblasti pro přobližně 20 tisíc obyvatel ze 40 obcí. Ve městě škol se udržuje tradice studentských merend, které tu studenti slavili již v polovině 18. století. Nový Bydžov je od roku 1999 členem Sdružení devíti královských věnných měst.

1305 - 2005 Fotografie významných městských památek, použitých pro jubilejní kalendář vydaný v roce 2005, k 700. výročí založení Nového Bydžova.

Gotický kostel sv. Vavřince, nejstarší stavba města ze 14 Gotický kostel sv. Vavřince, nejstarší stavba města ze 14. století na snímku ze spořitelny

Kniha svědomí města Nového Bydžova z let 1311 až 1470, druhá nejstarší dochovaná kniha v Čechách – Státní okr. Archiv v Hradci Králové.

Hlava mnicha z bývalého minoritského konventu z počátku 14 Hlava mnicha z bývalého minoritského konventu z počátku 14. století, jediná dochovaná památka ve městě na stavbu zbořenou husity – Vestibul novobydžovské radnice.

Veduta Nového Bydžova z roku 1536 (nebo 1537) od Mathiase Gerunga, jedna z nejstarších vedut v našich zemích – Knihovna univerzity ve Würzburgu.

Typáře stříbrných městských pečetidel s let 1608 a 1678 (zrcadlově obráceno) Městské muzeum v Novém Bydžově

Ze starého židovského hřbitova, založeného v roce 1520, třetího nejstaršího v Čechách.

Starý studentský prapor z poloviny 18. stol. s nápisem vyšitým v roce 1848, nejvzácnější památka na studentské merendy - Městské muzeum v Novém Bydžově

z atlasu z konce 18. století – Městské muzeum v Novém Bydžově. Mapa Bydžovského kraje vzniklého v roce 1751 (vlevo) a kraje Královéhradeckého (vpravo) z atlasu z konce 18. století – Městské muzeum v Novém Bydžově.

Veduta Nového Bydžova na rytině blanketu cechovního výučního listu od Ignáce Otta z Trutnova (po roce 1780) - Městské muzeum v Novém Bydžově

Plán pravidelného půdorysu města na indikační skice z roku 1841 – Městské muzeum v Novém Bydžově

Stará renesanční radnice s Hruškovským domem na litografii vytištěné u K. Schreyera a H. Fuchse v Praze (po roce 1863) – Městské muzeum v Novém Bydžově

Svěcení praporu vojenských vysloužilců dne 21. srpna 1870, nejstarší dochovaná fotografie náměstí – Městské muzeum v Novém Bydžově.

Viktora Beneše (kolem roku 1895) – Městské muzeum v Novém Bydžově. Proslulé korzo na náměstí před lékárnou U zlaté koruny, zachycené objektivem magistra Viktora Beneše (kolem roku 1895) – Městské muzeum v Novém Bydžově.

Městské muzeum v Novém Bydžově Texty Jaroslav Prokop Foto Petr Langer Vydalo Městské muzeum v Novém Bydžově