Reformace v Anglii Mgr. Vladimír Velešík
ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_3.DE.13 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: březen 2013 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Počátky novověku Materiál slouží ke všeobecnému seznámení žáků s problematikou vývoje v Anglii 16. století. Zabývá se rozsáhlými ekonomickými změnami, které stály na počátku ekonomického vzestupu Anglie. Zabývá se problematikou náboženského vývoje a vznikem anglikánské církve. Pomůcky: interaktivní tabule, učebnice.
Reformace v Anglii
Jindřich VII. (1485 – 1509) upevňování panovnické moci provedl celou řadu reforem zásahy do ekonomiky – úřad na kontrolu vývozu, preferoval anglické rejdaře, snaha zadržovat drahé kovy v zemi opíral se o obchodníky a gentry (majitele půdy) odporoval mořeplavectví (stavba lodí, přístav Porsmouth – válečná loděnice, financoval objevné plavby) Hvězdná komora – soudní orgán – zločiny proti osobě krále
Jindřich VII. a Jindřich VIII.
Jindřich VIII. (1509 – 1547) vzdělaný, krutý, velkolepý vedl učenou diskuzi s Lutherem; od papeže získal titul obránce víry (Fidei Defensor – F. D.) dokázal si vybrat vynikající spolupracovníky – kardinál Wolsey, Thomas More, Thomas Cranmer šest manželek – šlo o sňatky dynastické
Jindřich VIII. (1509 1547) Kateřina Aragonská – dcera španělského krále, vdova po bratrovi Arturovi – lavírování mezi Španělskem a Francií, válka se Skotskem – dcera Marie Anna Boleynová – období reformačního parlamentu, roku 1534 odluka od katolické církve – král nejvyšší hlavou církve, právo investitury, převzat systém biskupů, zastaveny církevní platby do Říma, zavedení angličtiny jako liturgického jazyka, rozpuštěny kláštery, zabaven majetek církve - zákon „krvavý Bill“ – dcera Alžběta Jana Seymourová – syn Eduard Anna Klévská – orientace na luteránství, definitivně vytvořena anglikánská církev – o základech víry rozhodoval anglický parlament Kateřina Howardová – popravena Kateřina Parrová
Anna Boleynová, Kateřina Paarová
Edward VI. a Marie I. Edward VI. (1547 – 1553) vládu nastoupil jako nezletilý (10 let) vládli za něj poručníci měl řadu zdravotních problémů Marie I. Krvavá (1553 – 1558) vychována ve španělském prostředí snaha vrátit Anglii zpět do lůna katolické církve pronásledovala protestanty (upalování, mučení) za její vlády ztratila Anglie přístav Calais ve Francii – jednalo se o poslední zdejší državu
Alžběta I. (1558 – 1603) vychována v anglikánské víře urovnání církevních vztahů (schválena anglikánská konfese) konflikt se skotskou královnou Marií Stuartovnou – katolická církev ji uznávala za anglickou královnu - 1587 popravena podpora mořeplavectví
Alžběta I. (1558 – 1603) konflikt se Španělskem – nejdříve podpora nepřátel Španělska (guézové v Nizozemí, francouzští hugenoté); podpora anglických pirátů (Francis Drake, Walter Raleigh – Virginie); napadení kolonií; roku 1588 přímý konflikt – Filip II., porážka Armady v průlivu La Manche roku 1600 založena východoindická společnost – reprezentovala anglickou koloniální politiku vynikající rádci – William Cecil, hrabě Essex zlatý věk Anglie – nejen ekonomická a politická prosperita, ale i kulturní stránka – William Shakespeare
Jakub I. Stuart (1603 – 1625) silné absolutistické tendence (snaha zbavit anglickou buržoazii práv – hájil zájmy staré šlechty a státní církve) – odpor především vůči parlamentu – královská moc je dána Bohem, popíral zákonodárná práva parlamentu – vzorem mu byl francouzský a španělský absolutismus uděloval monopoly – výsadní právo na výrobu a obchod s různými druhy zboží (licence) – kdo nezískal monopol, ztrácel právo obchodovat a podnikat (např. mýdlo, sůl, olej, papír, kůže, uhlí) – důvod stagnace zahraniční politika – závislost na Španělsku a Francii (nepodpořil svého zetě Fridricha Falckého), pomohl Francii ve válce s hugenoty
Jakub I. Stuart (1603 – 1625) silná opozice ideovým vyjádřením puritanismus (purus = čistý); základem se stalo učení Jana Kalvína o predestinaci, snaha očistit anglikánskou církev od přežitků katolicismu – zbytečná nádhera, bohatství, zbavit jí hospodářské moci – požadavek tzv. levné církve zaměřit veškerou aktivitu na podnikání a hromadění peněz, extrémní odmítání zábavy, hudby, divadla (hříšná činnost) – prostý tmavý oblek, krátké vlasy pronásledování – uprchli do Amertiky, kolem roku 1630 - Boston
Anglická buržoazní revoluce (1640 – 1660) roku 1628 – tzv. žádost o právo parlament požadoval, aby panovník nesměl vynucovat daně neschválené parlamentem, nesměl věznit a zbavovat majetku občany bez obvinění, nesměl ubytovávat vojsko v soukromých domech panovník reagoval rozpuštěním parlamentu stoupenci panovníka – hrabě Buckingham, arcibiskup William Laud (sbližování anglikánské a katolické církve) snaha Lauda přinutit Skotsko přijmout anglikánskou církev (jeden panovník) povstání ve Skotsku a vpád do Anglie roku 1640 (duben) svolán parlament předložil tvrdé podmínky panovníkovi – rozpuštěn (tzv. krátký) roku 1640 (listopad) znova svolán parlament – dlouhý začátek buržoazní revoluce
Anglická buržoazní revoluce (1640 – 1660) Dvě strany: a, feudální – dvorská šlechta, finančníci (pohledávky u panovníka), stará šlechta, velcí feudálové, anglikánská církev (vysoké duchovenstvo) především sever a západ (Wales) Anglie b, parlamentní – bohatí podnikatelé, nová šlechta, nemajetná chudina, sedláci (yeomeni) – jižní a východní Anglie
Anglická buržoazní revoluce (1640 – 1660) Různé proudy: a, presbyteriáni – pravé, umírněné křídlo, zřídit presbyteria – rady starších – nejbohatší a nejvlivnější občané řídit politický i církevní život b, independenti – střední vrstvy (Oliver Cromwell), radikálnější požadavky, základem uspořádání jednotlivé obce věřících c, levelleři – drobní vlastníci; požadavek reformy parlamentního systému, politická rovnoprávnost bez ohledu na majetek d, diggeři – nemajetná chudina; očekávali příděl půdy z konfiskovaných královských a biskupských statků (sami rovněž zabírali a obdělávali); řídili se zásadou „neodporovat zlu“ stali se základem kvakerů
Anglická buržoazní revoluce (1640 – 1660) Během let 1640 – 42 popraveni vysocí královští hodnostáři; král musel zrušit monopoly, musel podepsat, že nemá právo rozpustit parlament atd. 1641 – parlament vydal tzv. velkou remonstranci (velký protest požadavek svobody obchodu, výroby; odmítnutí královské samovlády; právo organizovat presbyteriánskou církev král zahájil boj I. etapa (1642 – 1649) – občanská válka převaha krále – vojsko (žoldnéřské, podpora německých žoldnéřů v čele s Ruprechtem Falckým) parlamentní strana – vojsko složené z dobrovolníků, londýnská milice nová armáda – Oliver Cromwell 1645 bitva u Naseby drtivá porážka krále, obrat ve válce Král – později zajat, byl mu zabaven majetek, obviněn z velezrady, roku 1649 sťat (Karel I. 1625 – 1649) zrušena monarchie
Anglická buržoazní revoluce (1640 – 1660) II. etapa (1649 – 1653) Anglie republikou (potlačení levellerů a diggerů) 1649 – začátek války v Irsku velká část dobyta – půda zkonfiskována důstojníci se měnili ve statkáře 1650 – 51 – válka ve Skotsku připojeno k Anglii – konfiskace půdy 1651 – vydána Navigační akta (zákon o plavbě) 1653 – rozpuštěn Dlouhý parlament
Anglická buržoazní revoluce (1640 – 1660) III. etapa (1653 – 1660) vojenská diktatura Oliver Cromwel lordem protektorem Anglie, Skotska, Irska stát rozdělen na 11 vojenských správních okruhů – v čele generálové s diktátorskou pravomocí 1658 zemřel (již dříve mu byla nabídnuta královská koruna) na jeho místo syn Richard 1660 – Karel II. – tzv. bredská deklarace zavázal se, že ponechá novým majitelům půdu získanou za občanské války
Období restaurace (1660 – 1688) Karel II. (1660 – 1685) Jakub II. (1685 – 1688) boj o anulování či uchování výásledků revoluce podlomena základna absolutismu (král nezískal zpět korunní půdy, neměl právo vydržovat stálé vojsko) koncem 70. let – zostření politického boje činnost politických klubů – toryové (stoupenci krále), whigové (finanšníci, obchodníci) 1679 – Habeas Corpus Act – nikdo nesmí být vězněn bez příkazu soudu
Slavná revoluce 1688 pokus Jakuba II. o převrat - katolictví (palácový) sesazen na jeho místo dosazen Vilém III. Oranžský (zeť, dcera Marie) tzv. Slavná revoluce – nekrvavá Vilém III. Oranžský (1689 – 1702) Anna Stuartovna (1702 – 1714) – dcera Jakuba II. roku 1709 unie Anglie a Skotska Velká Británie Roku 1714 nastupuje dynastie Hannoverská až do roku 1901 (od 1901 Sasko-Coburg-Gotha – roku 1917 změněno na Windsor) Jiří I. (1714 – 1727) – pravnuk Karla I.; kurfiřt hannoverský; neuměl anglicky
ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Pavel SLEPIČKA. Odmaturuj. z dějepisu. Vyd. 1 ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Pavel SLEPIČKA. Odmaturuj! z dějepisu. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 256 s. ISBN 80-735-8069-1. SITTOW, Michael. Soubor:Henry Seven England.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Henry_Seven_England.jpg (obrázek č. 1 – Jindřich VII. Tudor) HOLBEIN, Hans mladší. Soubor:Henry8England.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Henry8England.jpg (obrázek č. 2 – Jindřich VIII. Tudor) BEZ AUTORA. Soubor:Anneboleyn2.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Anneboleyn2.jpg (obrázek č. 3 – Anna Boleynová) BEZ AUTORA. Soubor:Catherine Parr, attributed to Master John.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Catherine_Parr,_attributed_to_Master_John.jpg (obrázek č. 4 – Kateřina Paarová) BEZ AUTORA. Soubor:Darnley stage 3.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Darnley_stage_3.jpg (obrázek č. 5 – Alžběta I.)