Vyhodnocování analytických dat půdních profilů

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Půdní typy půdy se rozdělují z pohledu fyzikálně petrografického na půdní druhy, které tvoří tzv. půdní skupiny a z  hlediska genetického na půdní typy,
Advertisements

Název šablony: Inovace v přírodopisu 52/P19/ , Vrtišková Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Název výukového materiálu: Vnější geologické děje.
Půdy:.
Půda v ČR Hlavní zdroj obživy.
PEDOSFÉRA = půdní obal Země Vznik půdy a její složky
Agroekologie Pedologie
Výběr pozemku.
Kvarta A Podle učebnice Ekologický přírodopis
PEDOSFÉRA.
PEDOSFÉRA Pedosféra je půdní kryt Země vzniklý přeměnou svrchní části litosféry působením organizmů za účasti slunečního záření, vzduchu a vody. Pedogeografie.
PEDOSFÉRA PŮDA NA ZEMI.
PEDOSFÉRA (pedon = půda)
Půdní obal ZŠ TGM Rajhrad Mgr. Zdeňka Hohnová Pedosféra.
PEDOSFÉRA – typy půd Mgr. Jana Nováková.
Taxonomický klasifikační systém půd ČR
Planeta Země – Pedosféra
Pedosféra.
Půdní typy v ČR.
POVRCH ZEMĚ SE MĚNÍ ZVĚTRÁVÁNÍ.
PEDOSFÉRA.
Půdní typy v ČR Systematický soupis půd v ČR
VY_52_INOVACE_PŘ.9.29 –PŮDA JAKO ZRCADLO KRAJINY- pracovní list
Půdní obal Země, nacházející se na povrchu litosféry.
* Sopky v České republice * Typy a druhy vrás * Zvětrávání
Název školy Základní škola Domažlice, Komenského 17 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu „EU Peníze školám ZŠ Domažlice“ Číslo a název.
Půda je neobnovitelný a nenahraditelný přírodní zdroj.
Pedosféra 1 Igor Dostal.
Pedosféra Filip Bordovský.
Zpracoval: ing. Pavel Králík
Půdy.
Půdní typ Půdní typ je přírodní útvar, jehož vnitřní i vnější uspořádání je výsledkem působení půdotvorných činitelů na matečnou horninu.
PŮDY.
PEDOSFÉRA Jan Stávek 8.J.
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Globální půdy
ZEMĚPIS 8. ročník PŮDY ČR.
PŮDOZNALSTVÍ.
Půdy, pedologie, pedogeografie
Naše půda ZŠ Sokolovská 1 Svitavy.
PEDOSFÉRA ZEMĚPIS 1. ROČNÍK šm. 1. Pedosféra O půdní obal Země O vznik – přeměna svrchní části zem. kůry O význam O základní výrobní prostředek v zemědělské.
PŮDNÍ TYPY A PŮDNÍ DRUHY V ČESKÉ REPUBLICE
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ AUTOR: PhDr. Milan Simon NÁZEV: VY_32_INOVACE_ S 19 TEMA: Pedosféra – půdní obal Země.
Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Registrační číslo CZ.1.07/2.2.00/ Tento.
Zadání semestrálního úkolu Popis půdního profilu Václav Tejnecký AF 234, Katedra pedologie a ochrany půd.
Organická hmota v půdě Rozdělení půdní organické hmoty (podle stupně přeměny) Humusotvorný materiál Meziprodukty rozkladu a syntézy (nespecifické látky)
Název vzdělávacího materiálu Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblast Fyzická geografie Datum vytvoření
Půda (pedologie) Půda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry, je prostoupená vodou,vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších.
Půda - např. písčité, hlinité, jílovité je to nejsvrchnější vrstva zemské kůry, která umožňuje vznik rostlinstva dle zrnitosti = půdní druhy (7) půda.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu OPVK Pořadové číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola Bedřicha Hrozného, Lysá nad Labem, okres.
Organická hmota v půdě Soubor všech odumřelých organických látek rostlinného i živočišného původu Odumřelá organická hmota v různém stupni rozkladu a resyntézy,
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace, Pražská 2817, Mělník tel.: EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický.
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMIZMUS
Název školy ZŠ a MŠ Březno Název: Autor: Mgr. Petr Pištěk
PEDOSFÉRA.
PEDOSFÉRA Přírodopis 9. třída Zpracovala: Mgr. Jana Richterová
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
(podle stupně přeměny)
půdy Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Globální půdy
PEDOSFÉRA.
Půdy Podle velikosti částic rozlišujeme půdní druhy:
Fyzická geografie Zdeněk Máčka
Základní škola a Mateřská škola Choustník, okres Tábor
Fyzická geografie Zdeněk Máčka
VY_52_INOVACE_44_Pedosféra – učební text
Pedosféra = půda na Zemi
Pedon = půda Hlavní zdroj obživy
PEDOSFÉRA (pedon = půda)
Půdy.
Nauka zabývající se půdami = PEDOLOGIE
Půdy.
Transkript prezentace:

Vyhodnocování analytických dat půdních profilů

Definice půdy Nejsvrchnější vrstva zemské kůry. Třífázový systém: Pevná → nezpevněný materiál (minerální podíl, organická hmota) Vzduch Voda Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů (obligatorní, fakultativní) a procesů. ~ 50 %

Vznik a vývoj půdy PŮDA klimatický faktor biologický faktor člověk voda půdotvorný proces mateční hornina zvětrávání půdotvorný substrát PŮDA zvětrávání Podmínky půdotvorného procesu: - čas - reliéf

Půdotvorné procesy ZVĚTRÁVÁNÍ předchází vlastnímu vzniku půd probíhá i během jejich vývoje (vnitropůdní zvětrávání – př. KA) podstatou je mechanický rozpad, chemická přeměna primárních minerálů v sekundární, tvorba jílu, uvolňování bází, Fe, Al oxidů, H2SiO3, apod. ovlivňováno klimatickým a biologickým faktorem HUMIFIKACE v různé míře probíhá ve všech půdách mikrobiální a chemické procesy přeměny organických zbytků v humus

Půdotvorné procesy ELUVIACE vyplavování, ochuzování, přemisťování do spodních částí půdního profilu degradace – posun rozpustných solí illimerizace – posun jílu podzolizace – posun sloučenin Al a Fe a organ. látek vznik E-horizontů ILUVIACE obohacování (opak eluviace) dochází k hromadění eluviovaných látek vznik Bt-, Bth- (LUVISOLY), Bhs- a Bs- horizontů (PODZOSOLY)

Půdotvorné procesy OGLEJENÍ při periodickém převlhčení povrchovou vodou střídání redukčních a oxidačních pochodů tvorba Fe-Mn konkrecí vznik mramorovaných Bm-horizontů znaků oglejení do hloubky ubývá!!! GLEJOVÝ PROCES při trvale zvýšené hladině podzemní vody redukce sloučenin Fe a Mn v anaerobních podmínkách (šedomodrá barva), zvýšení obsahu organických látek, rozklad primárních minerálů (zajílení) znaků glejového procesu do hloubky přibývá!!!

Půdotvorné procesy SALINIZACE vynášení lehce rozpustných solí (SO42-, CO32-, Cl-, atd.) vzlínáním silně mineralizované podzemní vody v aridnějším klimatu SOLONCOVÁNÍ vymývání solí z povrchových vrstev a jejich akumulace ve spodní části profilu vznik Bn-horizontu se sloupkovitou strukturou a nasyceností sorpčního komplexu Na

Půdní typy hlavní jednotky klasifikačního systému charakterizovány diagnostickými horizonty a diagnostickými znaky označení s koncovkou –zem (např.: LITOZEM - LI, ČERNOZEM - CE)

PODZOL Podzosoly Diagnostické Bs, Bhs horizonty Silně sorpčně nenasycené Horské podzoly (nejvyšší horské polohy - žuly, ruly, svory) Nížinné podzoly (extrémně chudé písčité substráty) intenzivní podzolizace (kyselé pH = rozklad prim. minerálů, uvolněné oxidy Fe a Al se spolu s humus.látkami přemisťují v p. profilu) - vybělený Ep-horizont a rezivý Bhs- a Bs- horizont - půd. stratigrafie: O-Ah nebo Ap-Ep-Bhs-Bs-C

Podzol arenický O Ah Ep Bhs Bs C 350 22,9 3,3 65,1 <30 15 4,5 4,2 - - 18 5 57-80 2790 60 550 Volné Fe2O3 (mg/100g) 25,1 16,0 17,6 Al2O3 7,5 1,8 5,2 Fe2O3 58,5 77,7 70,7 SiO2 Prvkové složení (tot. %) V (%) 29 14 30 KVK (mmol(+)/100g) 4,1 3,8 3,4 pHH2O 3,1 3,0 pHKCl Karbonáty (%) 0,3 0,7 HK/FK 10,8 3,9 14,0 Humus (%) 17 16 < 0,01 mm 8 7 < 0,001 mm 22-30 10-22 0-10 Hloubka (cm) Ah Ep Bhs Bs C

KAMBIZEM Kambisoly Kambický (metamorfický) diagnostický horizont Bv Kambický půdotvorný proces - hnědnutí a tvorba jílu Různá zrnitost, vyluhování a acidifikace Metamorfický horizont: bez výrazné akumulace OH a projevů iluviace koloidů přeměna vnitřní stavby; rozpuštění, redistribuce a vyluhování karbonátů; hydrolýza minerálů při uvolnění Fe, Mn, Al oxidů; přeměna jílových minerálů O – Ah – Bv – IIC

Kambizem eutrofní (Věrušičky) Hloubka (cm) 0-30 30-55 55-80 80-120 < 0,001 mm 16 12 10 < 0,01 mm 43 38 32 33 Humus (%) 3,0 1,7 0,8 0,4 HK/FK 1,5 1,0 - Karbonáty (%) pHKCl 5,6 5,8 5,9 pHH2O 6,0 6,4 6,8 7,0 KVK (mmol(+)/100g) 28 26 V (%) 61 66 74 79 Prvkové složení (tot. %) SiO2 55,8 49,8 49,0 47,1 Fe2O3 12,6 15 14,4 Al2O3 16,6 18,1 19,4 20,2 Volné Fe2O3 (mg/100g) 1830 2100 2050 1700

Kambizem dystrická Hloubka (cm) 0-20 20-35 35-65 65-105 < 0,001 mm 4,4 8,8 9,2 5,8 < 0,01 mm 21,1 23,2 13,7 Humus (%) 6,6 4,1 0,7 HK/FK 0,4 0,2 - Karbonáty (%) pHKCl 4,5 4,3 pHH2O 4,9 5,2 5,0 KVK (mmol(+)/100g) 24,8 21,0 13,2 V (%) 30 Prvkové složení (tot. %) SiO2 65,5 63,5 59,8 57,1 Fe2O3 5,7 5,9 5,5 7,1 Al2O3 19,5 20,6 23,3 26,6 Volné Fe2O3 (mg/100g) 1080 1120 1350 650

LUVIZEM Luvisoly Různě výrazný (albickým) El horizontem eluviace jílu a diagnostický (argi)luvický horizon Bt (Btd – v případě, že El přechází jazykovitými záteky) Půdotvorný proces výrazná illimerizace Půdotvorný substrát prachovice, polygenetická hlína V rovinách a v mírně zvlněném reliéfu, mezi 250 - 500 m n.m. texturní diferenciace (jíl v Bt/ jíl v E) > 2,2 půdní stratigrafie: O-Ah nebo Ap-El-Btd-BC-C

Luvizem modální Hloubka (cm) 0-26 26-40 40-50 50-70 70-95 95-110 13,1 15,3 25,3 30,0 30,8 29,1 < 0,01 mm 37,9 38,4 45,5 49,6 46,2 59,2 Humus (%) 1,4 0,6 0,3 0,2 0,1 HK/FK 1,1 - Karbonáty (%) pHKCl 6,2 5,8 5,0 5,3 6,5 pHH2O 7,3 6,4 5,9 6,6 7,0 KVK (mmol(+)/100g) 18 17 19 21 15 V (%) 72 70 66 76 89 Prvkové složení (tot. %) SiO2 79,6 81,3 78,8 75,5 74,7 72,8 Fe2O3 2,2 3,2 4,0 3,8 Al2O3 10,2 11,1 11,8 14,0 14,3 13,9 Volné Fe2O3 (mg/100g) 750 800 900 950 970

HNĚDOZEM Luvisoly Půdotvorný substrát spraš, sprašová hlína, polygenetická hlína Illimerizace V rovinatém či mírně zvlněném reliéfu, mezi 200 - 450 m n.m. V Bt-horizontu jílové povlaky (argilany) Texturní diferenciace (jíl v Bt/ jíl v E) 1,5 Půdní stratigrafie: O-Ah nebo Ap-(Ev)-Bt-B/C-C či Ck

A E Bt C Hnědozem modální Hloubka (cm) 0-18 18-40 40-80 > 80 18,6 19,5 28,9 13,4 < 0,01 mm 30,3 30,5 40,0 34,8 Humus (%) 1,5 0,7 0,4 0,1 HK/FK 1,2 0,6 - Karbonáty (%) 14,5 pHKCl 7,3 7,2 7,1 7,7 pHH2O 7,5 8,1 KVK (mmol(+)/100g) 14 11 16 10 V (%) 95 100 Prvkové složení (tot. %) SiO2 75,2 70,1 74,4 68,2 Fe2O3 3,8 3,3 3,9 Al2O3 15,2 16,8 17,2 15,5 Volné Fe2O3 (mg/100g) 420 400 440 280

PSEUDOGLEJ Stagnosoly Půdy semihydromorfní, s výrazným redoximorfním mramorovaným horizontem (Bm) - důsledek povrchového periodického převlhčení do 0,5 m Půd. proces oglejení (intenzita mramorování s hloubkou klesá) V depresních polohách Pedogenní vznik z luvizemí (Bt transformován na Bmt) nebo z kambizemí (Bm-horizont) Litogenní vznik ze zvrstvených či nepropustných substrátů Výskyt nodulárních novotvarů Půdní stratigrafie: O-Ahn či Ap-En-Bmt-BCg-C O-Ahn či Ap-Bm-BCg- C

PSEUDOGLEJ Hloubka (cm) 0-27 27-43 43-60 60-110 < 0,001 mm 9,3 12,7 39,6 24,9 < 0,01 mm 42,6 36,7 53,0 49,9 Humus (%) 3,4 0,3 0,2 HK/FK 1,1 0,9 0,1 Karbonáty (%) pHKCl 5,0 4,4 4,2 4,1 pHH2O 5,3 4,8 4,7 4,6 KVK (mmol(+)/100g) 17 15 18 14 V (%) 34 <30 35 Prvkové složení (tot. %) SiO2 77,9 77,2 76,0 73,1 Fe2O3 2,5 3,7 3,0 Al2O3 12,5 13,6 16,1 Volné Fe2O3 (mg/100g) 1080 1230 1140 880

ČERNOZEM Černosoly Mocný (0,4 -0,6 m) černickým humusovým horizontem (Ac) s drobtovitou až zrnitou strukturou. Sorpčně nasycené, s obsahem humusu 2 - 4,5% Z nezpevněných karbonátových substrátů (spraše, písčité spraše a slíny) Půdotvorný proces humifikace a bioakumulace V sušších a teplejších oblastech, do 300 m n.m Půdní stratigrafie: Ac-A/Ck-K-Ck

Černozem modální - CEm Ac ACk Ck Hloubka (cm) 0-90 90-110 > 110 24,1 22,9 20,7 < 0,01 mm 41,0 37,5 36,5 Humus (%) 2,2 1,1 0,3 HK/FK 2,4 1,8 - Karbonáty (%) 11,6 16,9 pHKCl 7,4 7,7 pHH2O 8,1 KVK (mmol(+)/100g) 22 16 12 V (%) 100 Prvkové složení (tot. %) SiO2 71,1 70,7 72,2 Fe2O3 3,3 3,8 Al2O3 16,7 17,5 Volné Fe2O3 (mg/100g) 520 480 200 Ac ACk Ck

RENDZINA Leptosoly Slabě vyvinuté minerální půdy - mělký, tenký profil Výrazná skeletovitost Vyvinuté ze skeletovitých rozpadů karbonátových hornin (vápence, dolomity) Pahorkatiny, všechny klimatické podmínky Půdní stratigrafie: O-Ah (Am) či Ap-Crk-Rk PARARENDZINA - z karbonátosilikátových zpevněných hornin (vápnité břidlice, pískovce, opuky)

PARARENDZINA Hloubka (cm) 0-24 24-45 45-61 > 61 < 0,001 mm 40,5 56,3 46,9 47,3 < 0,01 mm 50,4 74,0 77,2 76,6 Humus (%) 2,8 1,0 0,8 0,6 HK/FK 1,2 - Karbonáty (%) 2,5 8,0 28,0 34,0 pHKCl 7,1 7,2 7,3 pHH2O 7,6 7,8 7,7 8,1 KVK (mmol(+)/100g) 28,2 27,7 22,6 19,0 V (%) 100 Prvkové složení (tot. %) SiO2 58,8 59,1 56,6 58,7 Fe2O3 3,9 4,1 3,8 3,3 Al2O3 10,3 12,2 11,1 14,0 Volné Fe2O3 (mg/100g) 920 400 380 120

SMONICE Vertisoly Těžké půdy vyvinuté ze smektitických jílů v sušších oblastech Vertické diagnostické znaky (trhliny, klínovité pedy, skluzné plochy – slickensides, gilgai reliéf) Hluboký (40-60 cm) tmavý tirsový humusový horizont (As) Ap-As-As/Ck-Ck

SMONICE - SM Ap As A/Ck Ck Hloubka (cm) 0-40 40-120 120-150 > 150 < 0,001 mm 42 47,3 50,4 58,8 2,0 – 0,01 mm 27,5 26 24,2 9,5 Humus (%) 3,9 3,1 1,4 0,6 HK/FK 0,9 1,0 - Karbonáty (%) 13 21 pHKCl 6,5 6,7 7,1 7,2 pHH2O 7,0 7,4 7,7 KVK (mmol(+)/100g) 52 56 55 68 V (%) 95 91 100 98 Prvkové složení (tot. %) SiO2 66,8 63,1 60,2 58,5 Fe2O3 7,5 8,2 7,9 Al2O3 19,2 21,8 21,9 Volné Fe2O3 (mg/100g) 920 510 500 490 Ap As A/Ck Ck