Srdeční selhání z pohledu pacienta Marie Lazárová I. Interní klinika kardiologická FN Olomouc.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Průzkum v azylových domech
Advertisements

Zkušenosti s implementací zdravotnických asistentů v provozu
Mezioborová komunikace na OCSS ve FN Hradec Králové
Péče o pacienty s chronickým onemocněním. Dispenzarizace.
Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD
Kulatý stůl-Paliativní medicína evropské zkušenosti
Koncepce zdravotní péče o bezdomovce
Koncepce péče o staré občany
Psychiatrie, její postavení a organizace psychiatrické péče (bakalářské a magisterské studium) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno definice.
Role nelékařů v českém zdravotnictví
DOMÁCÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE.
PŘÍNOS JÓGY V PREVENCI A LÉČBĚ KARDIOVASKULÁRNÍCH NEMOCÍ
Světový den ledvin – Prof. MUDr Vladimír Tesař,DrSc. Klinika nefrologie 1.LF UK a VFN, Praha, Česká nadace pro nemoci ledvin.
Světový den ledvin – Prof. MUDr Vladimír Tesař,DrSc. Klinika nefrologie 1.LF UK a VFN, Praha, Česká nadace pro nemoci ledvin.
Provoz lůžkové části Kliniky pracovního lékařství
Šaňák D, Vlachová I, Hubáček P
MUDr. Stanislav Kos. CSc. Předseda ČOPN
Perorální antidiabetika v roce 2006
Konference prezidia ČAS Karlovy Vary
Prosinec 2007 MUDr. Jana Valjentová a kolektiv Cesty domů
Spirometrie v ambulanci praktického lékaře
Diabetes mellitus u seniorů
Doktor. Co dělá doktor ? provádění vyšetření a preventivních prohlídek předepisování léků či doporučení týkající se životního stylu provádění povinných.
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví v Moravskoslezském kraji
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Kvalita života po protinádorové terapii Kateřina Kubáčková Odd. onkologie a radioterapie.
PACIENTOVO POJETÍ NEMOCI
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do International Congress of Medicine for Everyday Practice Alain Wajman, MD, Kardiolog.
Bakalářské studium 3. ročník – ošetřovatelství – prezenční 3. ročník – ošetřovatelství – prezenční 912Základy řízení 912Základy řízení 4. ročník – ošetřovatelství.
Bolest na prsou (na hrudi)
PÉČE O NEMOCNÉ OŠETŘOVATELSTVÍ V INTERNÍCH OBORECH 04
Jméno…. Všeobecná sestra, 2. ročník Zdroj: časopis SESTRA 9/2011
XIX.den profesora Vladimíra Staška Onkologie 21. století
Kvalita v českém zdravotnictví
Pohyb a ICHS Matouš M. Klinika tělovýchovného lékařství Univerzita Karlova 2. lékařská fakulta Fakultní nemocnice v Praze – Motole.
Realizace ošetřovatelského plánu/péče
Lucie Bankovská Motlová
Martin Gregora.  Podvýživa je stav nerovnováhy mezi potřebami organismu a skutečným příjmem, který vzniká v důsledku nedostatku živin důležitých pro.
EVito systém aktivního zdraví Součást prevence a léčby civilizačních nemocí Ing. Filip Linhart, MBA, 13. listopadu 2014.
Domácí ošetřovatelská péče. Domácí ošetřovatelskou péčí je zdravotní péče poskytovaná pacientům v jejich sociálním prostředí. Na základě doporučení: 
Zvláštnosti ošetřovatelské péče u seniorů Mgr. Dana Vaňková.
Jan Bodnár Deinstitucionalizace: cesty vpřed 14. – , Praha Reforma psychiatrické péče v ČR.
Dětský (tak trochu jiný) diabetes Zdeněk Šumník Pediatrická klinika UK 2. LF a FN v Motole, Praha.
LĚČEBNĚ OZDRAVNÉ POBYTY PRO DĚTI MOŘSKÝ KONÍK VZP ČR MUD R. PAVEL HORÁK, CS C., MBA ŘEDITEL VZP ČR.
BEZPEČNÉ UŽÍVÁNÍ LÉKŮ PharmDr. Lubomír Chudoba Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny PČR 9. června 2015.
Dětské a dorostové detoxikační centrum NMSKB MUDr. Marian Koranda.
Audit zdravotnické dokumentace jako nástroj řízení bezpečnosti pacientů Ing. Gabriela Franková foto: Marie Psotková, Jana Gojová.
Leoš Heger Konference „Zdraví seniorů“ , PSP ČR Praha programové body TOP 09 zdravotnictví x senioři.
Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/ Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou.
Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TÁBOR MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci.
Ekonomické a sociální aspekty diabetu MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA 20. květen 2014.
Pilotní projekt Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) Několik poznámek z perspektivy ČSPM MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. Vědecký sekretář ČSPM ČLS JEP.
Výživa a paliativní péče Petra Hýsková, říjen 2015.
Přínosy eHealth pro pacienta a systém Rizika současného stavu a jejich řešení MUDr. Pavel Kubů Platforma pro elektronické zdravotnictví v ČR.
Projekt na podporu neformální péče v ORP Hodonín
Cesta ke zvýšení kvality a bezpečnosti zdravotnického zařízení
VI. Podzimní adiktologická konference Brno
Paliativní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb
NDP aneb Národní akční plán
Koncept poskytování paliativní péče MZČR Konference Kvalita- Bezpečnost- Efektivita MUDr. Martina Novotná ředitelka odboru zdravotních služeb 3. června.
Spolupráce zdravotníků a sociálních pracovníků; možnosti následné péče
SRDEČNÍ SELHÁNÍ NÁKLADY VZP ČR MUDr. JUDr. Petr Honěk
JAK POMÁHÁ INOVATIVNÍ LÉČBA PACIENTŮM
Boj o pacienta, boj o peníze
Malnutrice.
Školení kódování podle MKN-10
Michaela Borovanská, Jana Malíková
Nepříznivé sociální situace spojené se stárnutím senior v domácí péči
Podpora nových služeb v péči o duševně nemocné
MOBILNÍ HOSPIC STROM ŽIVOTA
Budoucnost domácí péče
Transkript prezentace:

Srdeční selhání z pohledu pacienta Marie Lazárová I. Interní klinika kardiologická FN Olomouc

Chronické srdeční selhání  Pacienti s CHSS mají významně sníženou kvalitu života „každý nádech je jako dýchat přes úzké brčko“  Úzkost  Deprese

Srdeční selhání z pohledu pacienta  Komplexnost a závažnost onemocnění  Nutnost zajištění řízené péče o pacienty s CHSS

Chronické srdeční selhání-epidemiologie  Neustále vzrůstající incidence - stárnutí populace - vyšší přežívání akutních stavů (Infarkt myokardu) - zvýšená prevence náhlé smrti (ICD)  Prevalence 0.4-2% s nárůstem ve vyšších věkových skupinách nad 80 let prevalence 10% a více

Stárnutí světové populace

CHSS - prognóza  Velmi nepříznivá  50% pacientů umírá do 5 let od stanovení diagnózy

Srdeční selhání a přidružená onemocnění  74%pacientů má 1 a více komorbidit  50% pacientů má 5 a více komorbidit  Přidružená onemocnění s CHSS související (RI, anémie, deprese, …)  Další nesouvisející onemocnění (CHOPN, ICHDKK)  Nutnost mezioborové spolupráce, komplexnost péče

CHSS - morbidita  téměř 25% pacientů je nutno rehospitalizovat do 30 dní od propuštění  téměř 50% pacientů je rehospitalizováno do 6 měsíců  počet rehospitalizací pro srdeční selhání významně negativně ovlivňuje prognózu

Hospitalizace – významný prediktor prognózy u srdečního selhání Setoguchi S, et al. Am Heart J. 2007;154: Polovina pacientů po třetí hospitalizaci zemře do 1 roku!

Důvody významné morbidity a nedobré prognózy pacientů s CHSS  přirozený vývoj onemocnění  špatná edukace pacientů  nedostatečná adherence k léčbě, dietním a režimovým opatřením  neoptimální posthospitalizační management (strategie kontrolních vyšetření, rozdělení zodpovědnosti mezi jednotlivé participující poskytovatele zdravotnické péče)

Disesase management program  Zlepšení diagnostiky – detekce onemocnění  Optimalizace terapie CHSS  Adekvátní edukace pacientů a rodin  Zapojení všech zainteresovaných odborníků, praktických lékařů, zdravotních sester do péče o pacienty, nalezení optimální léčebné strategie  Práce na poli prevence CHSS, informovanost o onemocnění => Snížení výskytu onemocnění, zlepšení kvality života pacientů s CHSS a prodloužení přežívání pacientů

Disesase management program nový model péče „pacientsky orientovaný“  Zlepšení standardu péče o pacienty s CHSS  Zapojení a delegování pravomocí na vyškolené zdravotní sestry

HF managent programy v Evropě

DMP – role sestry specialistky  Edukace pacientů a rodin  Úprava životního stylu pacientů, rehabilitace  Telefonický kontakt s pacientem  Telemonitoring  Nastavení medikamentózní terapie dle plánu lékaře  Realizace následných kontrol dle plánu lékaře

Efekt edukace pacientů na zlepšení přežívání Juillièreet al, InternJ of Card, 168 (2013) 388–395

Efekt edukace pacientů na zlepšení přežívání  Trénink a edukace pacientů před propuštěním z hospitalizace – =>1 hodinová edukace redukuje riziko rehospitalizace o 35% ( následně - snížení mortality, redukce nákladů na péči..) =>role sestry specialistky

HF – telemonitoring-transfer pacientských dat nadálku

Telemonitoring - možnosti  telefonický kontakt s pacientem  přenos dat pomocí internetu (Tk, TF, váha, přísun tekutin, aktivita, symptomy..)  implantabilní systémy

Telemonitoring -přínos  Zlepšení kvality života pacientů  Snížení počtu rehospitalizací pro srdeční selhání  Redukce nákladů na péči  Vyšší angažovanost pacientů na svém zdravotním stavu  Psychologická podpora pacientů  Zlepšení vzájemné spolupráce

CHSS - paliativní péče  V termináních fázích si pacienti nejvíce stěžují na dušnost, bolest, depresi, zažívací potíže, úzkost  Dle výsledků dotazníků jsou u pacientů symptomy „pod kontrolou“ pouze velmi limitovaně, většina pacientů popisuje pouze Žádnou nebo malou úlevu od symptomů

CHSS - paliativní péče  Trpělivá, opakovaná komunikace s pacienty, vyškolený personál (hypoperfuze CNS, stavy zmatenosti..)  Medikamentozní léčba - použití maximálních dávek léků k úlevě symptomů – Dyspnoe je velmi stresující a nejvíce obávaný způsob úmírání

CHSS - paliativní péče  Významný nárust pacientů s CHSS a taktéž v terminálních fázích onemocnění  Výzva do budoucna  Management paliativní péče jako součást HF disease management programu

Závěr CHSS jakožto onemocnění s vysokou prevalencí, morbiditou a mortalitou vyžaduje „disease management program“ => zajištění standardizované péče co největšímu počtu pacientů a tím zlepšení jejich přežívání a zvýšení kvality života

Závěr Prevence CHSS Informovanost laické veřejnosti