Systémy a aplikace pro řízení železniční dopravy Výběrová přednáška na FI MU Brno, 5.V.2016 Ing. Mgr. David Krásenský.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ VÝROBY
Advertisements

ITS v regionální dopravě Ing. František Kopecký KPM CONSULT, a.s.
Aplikace ERTMS/ETCS v ČR
1IT PVY Klasifikace programového vybavení Ing. Jiří Šilhán.
APLIKACE ERTMS/ETCS v ČR
Základní koncepty systémové integrace
Přednáška č. 5 Proces návrhu databáze
HISTORICKÝ VÝVOJ 1900 Výrobková normalizace, vojenský průmysl
IS v surovinovém průmyslu Roman Danel Institut ekonomiky a systémů řízení HGF VŠB – TU Ostrava.
Bezpečnost strojních zařízení Bezpečnost částí ovládacích systémů Část 1: Všeobecné zásady pro konstrukci ČSN EN ISO
METODOLOGIE PROJEKTOVÁNÍ NÁVRH IS PRO TECH. PROCESY Roman Danel VŠB – TU Ostrava HGF Institut ekonomiky a systémů řízení.
Architektura IS.
Příprava nové dopravní politiky ČR
Facility management ČSN EN
Strojírenství zaměření Automatizační a robotizační systémy
Problematika rozhraní v ITS Kopecký František, Votruba Zdeněk
Daniel Kardoš Ing. Daniel Kardoš
1 E - S V Ě T S E T O Č Í S T Á L E R Y C H L E J I. S T A Č Í T E M U ? Praktická realizace bezpečnostních požadavků standardů ISVS při tvorbě.
Řízení přístupových práv uživatelů
3. Životní cyklus a procesy projektu
Plánování zajištění jakosti produktu dle ISO/IEC 9126 Princip a představení praktického řešení Robert Pergl Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně.
Výhody užití architektury ITS ve veřejné osobní dopravě
Dispečerské řízení pražského metra
Informační strategie. řešíte otázku kde získat konkurenční výhodu hledáte jistotu při realizaci projektů ICT Nejste si jisti ekonomickou efektivností.
JEDEN CÍL, SPOLEČNÁ CESTA Ministerstvo vnitra České republiky & Ministerstvo vnitra Ing. Jaroslav Svoboda
Příručka jakosti Ing. Zdeněk Aleš, Ph.D.
Bezpečnost IS David Krch Solutions Specialist IS Technolog. Fyzická Osobní Organizační Komplexní pohled na bezpečnost Technolog. IS.
Luděk Novák dubna 2006 Proč a jak řídit informační rizika ve veřejné správě.
Projekt realizace referenčního rozhraní Ing. Jan Pokorný Ministerstvo informatiky ČR ISSS, 5. dubna 2005.
Informační podpora při krizovém řízení
Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu.
NÁRODNÍ DIGITÁLNÍ ARCHIV
Management jakosti jako úhelný kámen provozu klinické laboratoře
Technologie sledují pohyb Telematická řešení nad vozovými parky
Vaše jistota na trhu IT Vybudování a provozování e-spisovny Josef Sedláček ICZ a.s.
Zkušenosti ze zavedení systému řízení bezpečnosti informací ve shodě s ISO a ISO na Ministerstvu zdravotnictví ČR Ing. Fares Shima Ing. Fares.
Copyright (C) 1999 VEMA počítače a projektování, spol. s r.o.
ISSS IS HN/SS Softwarová architektura informačního systému hmotné nouze a sociálních služeb Jindřich Štěpánek
Řešení informační bezpečnosti v malých a středních firmách Pavel Šnajdr – Informační management 2 Diplomová práce.
Přístup k řešení bezpečnosti IT Nemochovský František ISSS Hradec Králové, dubna 2005.
Bezpečnostní politika
Projekt LISp-Miner Milan Šimůnek. Milan Šimůnek – Projekt LISp-Miner2 Obsah Význam databází a uchovávaných informací Proces dobývání znalostí z databází.
14. Informace vládnou sv ě tu Úloha ICT p ř i ř ízení podniku rb.
IEC 61850: Soubor norem pro komunikaci v energetice
2. Životní cyklus a procesy projektu
YOUR SYSTEM, spol. s r. o. Ing
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s. Zkušenosti z použití TSI za subsystém Řízení a zabezpečení V ÝZKUMNÝ Ú STAV Ž ELEZNIČNÍ, a.s. Obsah:  Použité.
Železniční doprava Funkčnost – vize - budoucnost Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/
O čem to bude Úvod do informačního systému Ing. Radan Kasal
Sjednocení technologické platformy Policie ČR CZ.1.06/1.1.00/ Sjednocení technologické platformy Policie ČR CZ.1.06/1.1.00/ Projekt je.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Dopravní politika ČR.
Provozování systému ETCS L2 v rámci PP Poříčany – Kolín Seminář ČVTSS 2012, Praha, Ing. Vladimír Říha, TÚDC Bezpečnost železničního provozu.
Výuka oboru DE. O bor O bor Dopravní elektroinženýrství a autoelektronika Odborná zaměření: Automobilová elektronika Elektrická trakce Sdělovací a zabezpečovací.
1 MOBILNÍ ZAŘÍZENÍ V PODNIKOVÝCH SÍTÍCH Petr Janda, ICZ a. s
Bezpečnost silniční a železniční dopravy Přednáška NÁVRH A VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ NEHODOVOSTI Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního.
IS jako nástroj moderního personálního managementu Vít Červinka
Bakalářská práce Autor: Petr Hoštička. * Cílem práce bylo zmapovat bezpečnost a použití zádržných systémů v silniční dopravě * Práce se zabývá rozdělením.
Diagnostika jedoucích železničních vozidel DJŽV
Příprava společného IDS Prahy a Středočeského kraje
Jednou nohou v Bruselu – Česko a normalizace prevence kriminality
PROJEKT: Hodnocení průmyslových rizik
Budování Integrovaného informačního systému Národního památkového ústavu Petr Volfík, NPÚ ÚP
Obnova infrastruktury SIS II před spuštěním do rutinního provozu - 1. etapa projekt spolufinancovaný z ročního programu 2011 Fond pro vnější.
Tradiční metody vývoje softwaru
METODOLOGIE PROJEKTOVÁNÍ
Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor Strategie Ministerstvo dopravy
Zkušenosti z řízení a auditu rozsáhlého mezinárodního IS
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit.
4. železniční balíček a ERTMS/ETCS
Transkript prezentace:

Systémy a aplikace pro řízení železniční dopravy Výběrová přednáška na FI MU Brno, 5.V.2016 Ing. Mgr. David Krásenský

Systémy a aplikace pro řízení železniční dopravy I. Železnice: dopravní systém 19. nebo 21. století? II. Systémy pro řízení železničního provozu III. Zabezpečovací a diagnostická technika

Ia) Železnice 19. století...?  vysoký podíl mechanických nebo elektro-mechanických systémů (komponent)  přenos informací „PPP“ = Pencil, Paper, Phone  těžkopádné, vysoká personální náročnost  riziko zavlečení chyb  nízká flexibilita  vysoké náklady na „hardware

Ib) Železnice 21. století  vysokorychlostní vozidla, automatizace provozu...  vysoký podíl elektroniky pro řízení a diagnostiku  integrované ICT systémy pro plánování a řízení dopravy  snížení personální náročnosti  bezchybné dálkové řízení  (-) náročnější údržba  (-) vysoké nároky na přenosové kapacity  (-) zranitelnost při výpadku

Ic) Vozidla v 21. století  vysokorychlostní = km/h (dálková osobní doprava); až 160 km/h (příměstská)  nákladní doprava: výkonné lokomotivy pro dopravu těžkých nákladních vlaků (až 8 MW)  řídící a regulační technika  zabezpečení – ETCS  automatická diagnostika  centrální dohled nad technickým stavem  (foto: ED250 – Pendolino PKP)

Id) Řízení provozu v 21. století  plně elektronická stavědla  mechanické a reléové prvky jen ve výkonné části  modularita, nízká spotřeba energie  redundantní řešení  plná centralizace, dálkové ovládání traťových úseků  integrace s řízením provozu  automatické stavění cest  proaktivní diagnostika pro vysokou spolehlivost

Systémy a aplikace pro řízení železniční dopravy I. Železnice: dopravní systém 19. nebo 21. století? II. Systémy pro řízení železničního provozu III. Zabezpečovací a diagnostická technika

IIa) Řízení provozu: ČR

IIa) Sledování jízdy vlaku: ISOŘ CDS Komunikační server Aplikační server Pracoviště dispečera klientská aplikace Intranet ČD TCP/IP, Procedura ČDT EDD Řečany nad Labem

IIa) Systémy v ostrém provozu: ISOŘ CDS  24 hodin denně, 7 dní v týdnu  centrální databáze Oracle  tisíc požadavků za den  367 klientských aplikací ISOŘ CDS po celé železniční síti  Cca 1100 další okolních aplikací komunikujících on-line s ISOŘ CDS  Cca 1500 trvale připojených uživatelů přes WWW dotazovací moduly ISOŘ  Technický i technologický outsourcing

IIb) Řízení provozu: ÖBB, Rakousko  stavědla Siemens, nadstavba systém Thales Aramis  5 centrál pro celé Rakousko  automatické stavění cest  specializovaní dispečeři pro přípoje, pro nehody...

IIc) ÖBB – Siemens & Thales  traťové zobrazení  grafikonové zobrazení  staniční zobrazení  uzlové zobrazení  přehled sítě

IIc) ÖBB – Siemens & Thales, „tabulkové“ aplikace  seznam vlaků  staniční „tabule“  sběr dat – 80 % tratí  informace o narušeních  důvody zpoždění  tabulka uzlů/přípojů  odchylky plánu a skut.  zpracování požadavků  přehled jízdy vlaků  konflikty v přípojích  statistika

Systémy a aplikace pro řízení železniční dopravy I. Železnice: dopravní systém 19. nebo 21. století? II. Systémy pro řízení železničního provozu III. Zabezpečovací a diagnostická technika

IIIa) Zabezpečovací technika  účel: zajistit bezpečnost jízdy vlaků a vozidel prostřednictvím prvků v kolejišti  elektronická stavědla (PC) – dálkové řízení  integrace s řídícími systémy

IIIa) Zabezpečovací technika – v čem je specifická?  mission-critical – životně důležitá pro provoz  fail-safe – bezpečný systém  „počítač je v principu nebezpečný“  Safety integrity level – SIL 1-4, definuje pravděpodobnost poruch (IEC EN 61508)

IIIa) Struktura elektronického stavědla

IIIb) Vývoj podle evropských norem – CENELEC  Comité Européen de Normalisation Électrotechnique, Evropský výbor pro elektrotechnickou normalizaci

IIIb) Přehled norem – CENELEC  ČSN EN :2007 – Základní požadavky na RAMS a generický proces  ČSN EN ed.2:2012 – Software pro drážní řídící a ochranné systémy  ČSN EN 50129:2003 – Elektronické zabezpečovací systémy  ČSN EN ed.3:2008 – Elektronické systémy kolejových vozidel  ČSN EN 50159:2012 – Komunikace v bezpečnostních systémech  ČSN EN :2012 – Komunikace v otevřených přenosových systémech

IIIb) ČSN EN :2007 – Základní požadavky na RAMS  Harmonizovaná norma, která definuje RAMS a jejich vzájemné působení  R – Reliability (bezporuchovost)  A – Availability (pohotovost)  M – Maintainability (udržovatelnost)  S – Safety (bezpečnost)  definuje proces řízení RAMS na základě životního cyklu systému a úkolů, které do něj spadají  umožňuje řídit a řešit rozpory mezi prvky RAMS  definuje systematický postup specifikace a prokázání požadavků na RAMS  zaměřuje se hlavně na zvláštnosti týkající se dráhy

IIIb) ČSN EN :2007 – definuje:  Činitele ovlivňující pozitivně RAMS drah (systémové podmínky, provozní podmínky a podmínky údržby)  Prostředky určené ke splnění požadavků na RAMS (kategorizace nebezpečí, analýza rizika, hodnocení a přijetí rizika)

IIIb) ČSN EN ed.2:2012 – SW pro drážní řídící a ochranné systémy Norma se zabývá řešením SW pro bezpečné drážní systémy zejména z pohledu následujících kritérií:  metoda návrhu shora dolů  modularita  verifikace každé etapy životního cyklu vývoje  ověřené moduly a knihovny modulů  auditovatelné dokumenty  validace  hodnocení  správa konfigurace a řízení změn  přiměřené řešení otázek organizace a kompetencí personálu

IIIb) ČSN EN ed.2:2012 – definuje:  Cíle a úroveň integrity bezpečnosti SW  Management SW a jeho organizaci (cíle, požadavky, kompetence personálu, životní cyklus a dokumentace)  Zajištění SW (tvorba, testování, dokumenty, verifikace, validace, hodnocení, zajištění jakosti SW, modifikace a změny, podpůrné nástroje a jazyky)  Vlastní vývoj SW (požadavky, architektura, návrh, realizace, integrace, celkové testování a validace)  Vývoj aplikačních dat (konfigurace) a nástrojů  Nasazení a údržba SW

IIIb) ČSN EN ed.2:2012 – Příloha A: Kritéria pro volbu technik a opatření SIL

IIIb) ČSN EN ed.2:2012 – Příloha C: Kontrolní souhrn dokumentů

IIIb) ČSN EN 50129:2003 – Elektronické zabezpečovací systémy Norma se zabývá řešením HW a uznáním bezpečnosti pro bezpečné drážní systémy:  Důkaz bezpečnosti  Integrita bezpečnosti SIL  Požadavky na systém vztahující se k bezpečnosti  Katalog hodnověrných poruch HW  Techniky a opatření pro zajištění bezpečnosti

IIIb) ČSN EN 50129:2003 – Důkaz bezpečnosti

IId) Indikátory jedoucích vozidel  Wayside Train Monitoring = „inspection on the run“; preventing accidents  hot box detectors (HBD), hot disk brakes (HDB), fixed brakes detectors (FBD)  dynamic weights (Q forces), flat wheel spots  complex measured data collected & reported (ICT)

IV) Železnice – doprava pro budoucnost

Děkuji za pozornost – a za trpělivost Ing. Mgr. David Krásenský