Vazba genů I Autor: Mgr. Jitka MaškováDatum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_BIO.oktava.30_vazba genu I ŠkolaGymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 AutorMgr. Jitka Mašková Název Vazba genů I – síla vazby PředmětBiologie Tematická oblast genetika Šablona III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Ročník oktáva, 4. ročník Metodický list/Anotace Materiál formou výkladu seznamuje žáky s vazbou genů, pozicemi alel na chromozomu a určování síly vazby mezi nimi. Na závěr jsou zařazené dva řešené příklady na určení pozice alel dvou genů na chromozomu a výpočet Morganova čísla. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Vazbová skupina Rodičovské chromozomy: Genotyp rodiče: Aa Bb = soubor alel uložených na jednom chromozomu - počet vazbových skupin = počet sad chromozomů = n - u organismů s různými gonozomy = n alely na jednom chromozomu jsou předávány potomkům společně - neprobíhá crossing-over, skupina alel se nemění = úplná vazba - crossing-over probíhá, části chromozomů se vymění a vznikají nové = rekombinantní sestavy alel = neúplná vazba Neplatí Mendelův zákon o volné kombinovatelnosti alel u vícenásobného hybrida.

Rekombinace alel u dihybrida - při tvorbě gamet se párové chromozomy rozcházejí - původní alelové kombinace jsou častější cis: AB, ab trans: Ab, aB - kombinace vzniklé při Crossing-overu = rekombinace - jsou méně časté cis: Ab, aB trans: AB, ab A Ba Ba bA b Rodičovské chromozomy: Genotyp rodiče: Aa Bb - uspořádání alel na chromozomech u dvounásobného heterozygota a) sestava cis = obě dominantní na jednom a obě recesivní na druhém b) sestava trans = na jednom vždy jedna dominantní a jedna recesivní

Síla vazby genů, vzdálenost genů - pravděpodobnost vzniku rekombinace = pravděpodobnost crossing-overu - přímo souvisí se vzdáleností alel na chromozomu - lze určovat sílu vazby mezi dvěma geny (alelami) = analýza výsledků zpětného křížení a výpočet Morganova čísla - jednotka morgan - hodnoty 0 – 0,5 morganů - také lze takto určovat relativní vzdálenosti dvou alel (genů, lokusů) na jednom chromozomu (v centimorganech) Rodičovské chromozomy: Genotyp rodiče: Aa Bb počet potomků s rekombinovanými alelami počet všech potomků p =

1. U rajčete je kulatý tvar plodu dominantní nad podlouhlým a přítomnost lesklé slupky dominantní nad matnou. Geny řídící tyto znaky leží na stejném chromozomu. Při zpětném křížení dihybrida s recesivním homozygotem jsme získali 108 rostlin s kulatými a lesklými plody, 117 rostlin s podlouhlými a matnými plody, 12 rostlin s kulatými a matnými plody a 13 rostlin s podlouhlými a lesklými plody. a) Jaké je alelické uspořádání mezi zmíněnými dvěma geny? b) Jaká je jejich relativní vzdálenost? T – kulatý plod t – podlouhlý plod S – lesklá slupka s – matná slupka kulaté lesklé plody, podlouhlé matné plody rodiče: dihybrid x recesivní homozygot potomci: 108 kulaté, lesklé 117 podlouhlé, matné 12 kulaté, matné 13 podlouhlé, lesklé Tt Ss tt ss Tt Ss tt ss Tt ss tt Ss a) Protože kombinace kulaté + lesklé a podlouhlé + matné jsou častější tj. původní, je uspořádání alel cis. b) Výpočet Morganova čísla: p = ( ) / ( ) = 0,1 morganů, takže relativní vzdálenost je 10 cM. Vazba genů – příklady

2. Černá barva těla octomilky je recesivní vůči obvyklému šedému zbarvení a dlouhá křídla jsou dominantní nad zkrácenými. Mezi oběma geny je vazba. Při křížení dihybridní šedé samičky s dlouhými křídly s černým samečkem se zkrácenými křídly jsme získali 822 černých mušek s dlouhými křídly, 690 šedých s krátkými, 158 černých s krátkými a 130 šedých s dlouhými křídly. a) Jaké je alelické uspořádání mezi zmíněnými dvěma geny? b) Jaká je jejich relativní vzdálenost? B – šedá barva b – černá barva K – dlouhá křídla k – krátká křídla rodiče: šedá, dlouhá křídla x černý, krátká křídla potomci: 822 bb Kk 690 Bbkk 158 bbkk 130 BbKk bbkk a) Uspořádání alel u heterozygotní samičky je trans. b) Morganovo číslo: p = ( ) / ( ) = 0,16 morganů relativní vzdálenost těchto genů je 16 cM. Vazba genů – příklady

1. U rajčete je kulatý tvar plodu dominantní nad podlouhlým a přítomnost lesklé slupky dominantní nad matnou. Geny řídící tyto znaky leží na stejném chromozomu. Při zpětném křížení dihybrida s recesivním homozygotem jsme získali 108 rostlin s kulatými a lesklými plody, 117 rostlin s podlouhlými a matnými plody, 12 rostlin s kulatými a matnými plody a 13 rostlin s podlouhlými a lesklými plody. a) Jaké je alelické uspořádání mezi zmíněnými dvěma geny? b) Jaká je jejich relativní vzdálenost? 2. Černá barva těla octomilky je recesivní vůči obvyklému šedému zbarvení a dlouhá křídla jsou dominantní nad zkrácenými. Mezi oběma geny je vazba. Při křížení dihybridní šedé samičky s dlouhými křídly s černým samečkem se zkrácenými křídly jsme získali 822 černých mušek s dlouhými křídly, 690 šedých s krátkými, 158 černých s krátkými a 130 šedých s dlouhými křídly. a) Jaké je alelické uspořádání mezi zmíněnými dvěma geny? b) Jaká je jejich relativní vzdálenost?

SOKOLOVSKAJA, B. Ch. a Petr PIKÁLEK. Genetika v příkladech. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, ISBN ŠMARDA, Jan. Genetika: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2003, 143 s. ISBN