Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:

Prezentace na téma: "Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:"— Transkript prezentace:

1 Střední zdravotnická škola, Národní svobody 420 397 11 Písek, příspěvková organizace
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM: VY_32_INOVACE_MOTYCKOVA_11 Tematická oblast: Biologie - genetika Cílová skupina žáci školy Téma: Vazba genů Anotace: Vazba genů úplná, neúplná, Morganovy zákony, síla vazby, křížení ve fázi CIS, TRANS, příklad Autor: PaedDr. Erika Motyčková Datum vytvoření:

2 Vazba genů Geny v 1 chromozomu se dědí společně = vazbová skupina genů
Vazbových skupin genů je tolik, kolik je chromozomů v buňce na geny ve vazbě se nevztahuje 3. Mendelův zákon  geny umístěné na stejném chromozomu mají větší pravděpodobnost, že budou zděděny spolu

3 Zákonitosti vazby genů
Pouze alely genů nesené nepárovými (nehomologickými) chromozomy jsou volně kombinovatelé. Geny umístěné na páru homologických chromozomů jsou ve vzájemné vazbě a jejich alely nejsou volně kombinovatelé. Síla vazby je závislá na pozici genů na chromozomu.

4 Úplná vazba vloh Čím blíže k sobě geny na chromozomu leží
Tím méně mezi nimi vzniká rekombinací F1 generace - pravděpodobnost crossing-overu malá Nerekombinuje gamety síla vazby = velká Vytváří genotypy rodičovského typu AABB x aabb  gamety AB,ab

5 Neúplná vazba vloh Čím jsou od sebe geny na chromozomu dál ,
Tím mezi nimi více rekombinací F1 generace pravděpodobnost crossing-overu velká síla vazby = menší F1 produkuje převážně gamety rodičovského typu, ale i rekombinované gamety ( méně než 50% )

6 Morganovy zákony T.H.Morgan (1866 – 1945) – zakladatel chromozomové teorie dědičnosti 20. léta 20. století formuloval základní poznatky o vazbě genů na základě pokusů s octomilkou = drosophila

7 1. Morganův zákon Jednotlivé vzájemně vázané geny jsou
v chromozomech uspořádány lineárně v řadě za sebou ve zcela určitých a stálých chromozomových místech = genových lokusech

8 2. Morganův zákon Soubor genů vzájemně vázaných ve stejném chromozomu tvoří vždy společnou vazbovou skupinu, přičemž alely těchto genů jsou volně kombinovatelné s alelami genů jiné vazbové skupiny s alelami genů vzájemně společně vázaných na jiném páru homologických chromozomů Počet vazbových skupin každého organismu je dán počtem párů jeho chromozomů

9 Morganovo číslo Morganovo číslo p = udává sílu vazby
p = rekombinované gamety / celkový počet gamet Morganovo číslo se udává v % Vyjadřuje relativní vzdálenost vazbových genů v chromozomu v rekombinačních jednotkách tzv.: Morganech = 1cM = 1 centigram 1% = 1 Morgan = 1 rekombinační jednotka

10 Síla vazby Síla vazby mezi dvěma genovými lokusy = 1 cM
Větší síla vazby = nižší počet cM = menší vzdálenost mezi dvěma lokusy Menší síla vazby = vyšší počet cM =vyšší vzdálenost mezi dvěma lokusy gamety s nerekombinovatelnými alelami jsou častější ve výskytu, než rekombinované

11 Geny na chromozoomech postavení CIS – 1 homologický chromozom páru nese alely A,B + a,b = dominantní ( resp. recesivní ) alele obou genů AB / ab b)postavení TRANS – alely v postavení A,b + a,B = na 1 chromozomu je dominantní alela jednoho genu a recesivní alela genu druhého Ab / ab

12 Křížení ve fázi CIS rodiče – genotyp AABB x aabb
= rodiče dominantní homozygot AABB a recesivní homozygot aabbve všech znacích

13 a) úplná vazba nedojde k C-O
P AABB x aabb => gamety AB nebo ab F AaBb => gamety AB nebo ab (rodičovské) Gamety A A a a B B b b 50% % AB ab

14 Závěr protože v F1 při meioze nedošlo k c-o, hybrid
vytváří 2 typy gamet stejných jako byly gamety rodičů.= AB, ab Geny jsou ve vazbě úplné

15 b)Neúplná vazba = c-o proběhl
P AABB x aabb => gamety AB nebo ab meióza A A a a B b B b Gamety A A a a B b B b Četnost alel a1 a2 a3 a4 AB Ab aB ab 1 : : : 1 Rekombinované gamety = a2 a3 = Ab, aB

16 Závěr došlo k c-o -> vazba neúplná
dihybrid genotypu AaBb vytváří více než 50% gamet rodičovského typu méně než 50% rekombinovaných gamet typu Ab, aB

17 Křížení ve fázi TRANS homozygotních a část recesivně homozygotních
1. rodič AAbb – část genů dominantně homozygotních a část recesivně homozygotních 2. rodič obráceně aaBB

18 a) Úplná vazba = nedošlo k c-o
rodiče genotyp Ab , aB P AAbb x aaBB => gamety Ab nebo aB F AaBb => gamety Ab nebo aB (rodičovské) meióza A A a a b b B B gamety A A a a b b B B 50% 50% Ab aB a) Úplná vazba = nedošlo k c-o

19 Závěr protože v F1 při meioze nedošlo k C-O, hybrid vytváří 2 typy gamet stejných jako byly gamety rodičů.= Ab, aB Geny jsou ve vazbě úplné dihybrid AaBb produkuje více než 50% rodičovské gamety Ab, aB méně než 50% rekombinovaných gamet typu AB, ab

20 b) Neúplná vazba = došlo k C-O
P AAbb x aaBB => gamety Ab nebo aB F AaBb => gamety Ab nebo aB (rodičovské) a AB nebo ab (rekombinované) meióza A a A a b b B B gamety A a A a b b B B Četnost alel a3 a4 a1 a2 1 : 1 : 1 : 1 Rekombinované gamety = a4 a1

21 Závěr : dihybrid AaBb produkuje více než 50% rodičovské gamety Ab, aB
méně než 50% rekombinovaných gamet typu AB, ab

22 Morganovo číslo 1Morgan udává vzdálenost mezi vazbovými geny
1Morgan vyjadřuje, že dihybrid vytváří 1% gamet s nekombinovanými alelami => pravděpodobnost c-o je 1% => 1/100 = 0,01 Morganovo číslo p lze stanovit zpětným křížením dihybrida AaBb s homozygotně recesivním rodičem aabb Tímto křížením se zjišťuje kolikrát častěji příslušník F1 tvoří rodičovské gamety oproti rekombinovaným

23 Výpočet Morganova čísla
pro fázi cis: a a 3 p = a 1 + a a a 4 a1 - a4 četnost gamet a1 – AB (rodič), a2 – aB (rekom), a3 – Ab (rekom), a4 – ab (rodič)

24 Výpočet Morganova čísla
pro fázi trans: a a 4 p = a 1 + a a a 4 a1 – AB (rekom), a2 – aB (rodič), a3 – Ab (rodič), a4 – ab (rekom),

25 Zdroje : HANČOVÁ, Hana. Biologie v kostce I: Obecná biologie, mikrobiologie, botanika, mykologie, ekologie, genetika. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1997, 112 s. ISBN NEČÁSEK, Jan a Ivo CETL. Genetika. Praha, 1979. JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN ŠMARDA, Jan. Biologie pro psychology a pedagogy. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 420 s. ISBN Nový přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 2003, xxii, 797 s. ISBN Genetika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: