Personální a mzdová politika Bc. Dagmar Žitníková, OSZSP ČR Kadaň 7. října 2016

 Očekávání pacientů  Očekávání zaměstnanců  Realita českých nemocnic  Disponibilní zdroje X Úhrady za poskytovanou zdravotní péči  Co s tím

 Kvalitní dostupná a bezplatná zdravotní péče  Erudovaný a přívětivý personál

 Spravedlivé a dostatečné finanční ohodnocení  Bezpečné pracovní prostředí Dostatek personálu Odbourání zbytečné administrativy  Benefity a další nefinanční ohodnocení  Celospolečenské uznání, respekt, úcta, pocit dobře odváděné práce, zájem zaměstnavatele

Personální kapacity a odměňování v českém zdravotnictví v r Národní zdravotnický informační systém ČR (NZIS) Program statistických zjišťování resortu zdravotnictví - Sekce ekonomická NZIS Report č.1 (06/2016) Připravil autorský kolektiv vedený: M. Bartůňková, J. Jarkovský, L. Dušek Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity Společné pracoviště

Typy poskytovatelů zdravotních služeb Poskytovatelé zdravotních služeb Akutní péče Fakultní nemocnice, ostatní nemocnice poskytující akutní péči Ostatní lůžková pZákladní členění éče Nemocnice následné péče, Léčebna pro dlouhodobě nemocné (LDN), Léčebna tuberkul. a respir. nemocí (TRN), Psychiatrická léčebna, Rehabilitační ústav, Ostatní odborné léčebné ústavy, Dětská léčebna TRN, Dětská psychiatrická léčebna, Ostatní dětské odborné léčebné ústavy, Dětská ozdravovna, Hospic, Další lůžkové zařízení Nelůžková péčeLázeňská léčebna, Sdružení ambulantních zařízení, Sdružené ambulantní zařízení, Zdravotnické středisko, Zařízení závodní preventivní péče, Samostatná ordinace prakt.lék.pro dospělé, Sam.ord.prakt.lékaře pro děti a dorost, Samostatná ordinace PL - stomatologa, ordinace PL – gynekologa, Samostatná ordinace lékaře specialisty, Samostatné zařízení psychologa, Samostatné zařízení logopeda, Domácí zdravotní péče, Samostat.zař.nelék. - Rehabilitační, Samostat.zař.nelék. - návš.služ.sestry, Zdravotní péče v ústavech sociální p., Samostatné zařízení nelékaře – jiné, Samostatná stomatologická laboratoř, Samostatná odborná laboratoř, Samostatná transfuzní stanice, Zařízení LPS, Hemodialyzační středisko, Zařízení pro léčbu drog. závislostí, Ostatní ambulantní zařízení, Sdružení dětských zařízení, Kojenecký ústav, Dětský domov pro děti do 3 let, Dětský domov pro děti leté, Dětské centrum, Dětský stacionář, Jesle, Stacionář, Psychoterapeutický stacionář, Krizové centrum, Záchytná stanice, Zdravotnická dopravní služba, Zdravotnická záchranná služba, Výjezdová skupina záchranné služby, Další zařízení záchranné služby, Přeprava pacientů neodkladné péče, Ostatní zvláštní zdravotnická zařízení, Sdružení lékáren, Lékárna, Výdejna zdravotnických prostředků, Oční optika, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Státní zdravotní ústav, Krajská hygienická stanice, Zdravotní ústav, Další zařízení hygienické služby, IPVZ, NCONZO, Ostatní organizace MZ, Ostatní zdravotnická zařízení, Hospodářská org. neposkyt. zdrav. péči

Zdroj: Výkaz E 4-01 Roční výkaz o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců a smluvních pracovnících CELÁ ČR AKUTNÍ PÉČE OST. LŮŽKOVÁ NELŮŽKOVÁ CELÁ ČR AKUTNÍ PÉČE OST. LŮŽKOVÁ NELŮŽKOVÁ

Zdroj: Výkaz E 4-01 Roční výkaz o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců a smluvních pracovnících Vývoj úvazků všeobecných sester a porodních asistentek, včetně smluvních (dohody), od r v roce 2015 nárůst o 0,69% oproti roku 2014 v roce 2015 pokles o 1,52% oproti roku 2014 v roce 2015 pokles o 0,30% oproti roku 2014

III. Platy a mzdy v českém zdravotnictví v r Národní zdravotnický informační systém ČR (NZIS) Program statistických zjišťování resortu zdravotnictví - Sekce ekonomická NZIS Report č.1 (06/2016) Připravil autorský kolektiv vedený: M. Bartůňková, J. Jarkovský, L. Dušek Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity Společné pracoviště

PRŮMĚR ČR PRŮMĚR PLAT AKUTNÍ PÉČE OST. LŮŽKOVÁ NELŮŽKOVÁ PÉČE PRŮMĚR MZDA AKUTNÍ PÉČE OST. LŮŽKOVÁ NELŮŽKOVÁ PÉČE PRŮMĚR ČR PRŮMĚR PLAT AKUTNÍ PÉČE OST. LŮŽKOVÁ NELŮŽKOVÁ PÉČE PRŮMĚR MZDA AKUTNÍ PÉČE OST. LŮŽKOVÁ NELŮŽKOVÁ PÉČE Zdroj: Výkaz E 2-01 Roční výkaz o zaměstnancích a o složkách platu ve zdravotnických organizacích a E 3-01 Roční výkaz o zaměstnancích a o složkách mezd ve zdravotnických organizacích

Vývoj platů a mezd všeobecných sester a porodních asistentek ve zdravotnictví celkem v roce 2015 nárůst o 5,27% oproti roku 2014 v roce 2015 nárůst o 5,07% oproti roku 2014 v roce 2015 nárůst o 5,00% oproti roku Celkový průměr

Zdroj: Výkaz E 2-01 Roční výkaz o zaměstnancích a o složkách platu ve zdravotnických organizacích a E 3-01 Roční výkaz o zaměstnancích a o složkách mezd ve zdravotnických organizacích Kategorie pracovníka Rozdíl 15-14v % 15/14 PlatMzdaPlatMzdaPlatMzdaPlatMzda Lékaři a zubní lékaři %107% Farmaceuti %95% Všeobecné sestry a porodní asistentky % Ostatní nelékaři s odbornou způsobilostí % Nelékaři s odbornou a specializovanou způsobilostí %105% Nelékaři pod odborným dohledem %105% Jiní odborní pracovníci a dentisté %89% Pedagogičtí pracovníci %78% Technicko-hospodářští pracovníci %103% Dělníci %103% Průměrná hrubá mzda/plat %104% Vývoj platů a mezd ve zdravotnictví v roce 2014 a 2015

 Meziroční rostoucí trend v počtu úvazků všeobecných sester a porodních asistentek pouze v segmentu nelůžkové péče  Dlouhodobý pokles u úvazků v akutní lůžkové péči (zrychlující trend kumulativního poklesu již od roku 2010) a v ostatní lůžkové péči  Meziroční nárůst průměrných mezd a platů na úrovni 5% (méně než u lékařů, a to o 2,47%)  Stále existující rozdíly v odměňování mezi platem a mzdou, ve prospěch platů -podíl mezd vůči platům v roce 2015 na úrovni 82% Analýza dat za rok 2015 prokázala následující fakta

 Počet zaměstnanců, kteří jsou odměňováni dle předpisů o platu je ◦ Toto číslo zahrnuje i pracovníky Zdravotnických záchranných služeb  Počet zaměstnanců, kteří jsou odměňováni dle předpisů o mzdě je ◦ Jde pouze o zaměstnance v lůžkové péči

 stresující pracovní podmínky, snižují se počty zaměstnanců ve službách  nedostatečné finanční ohodnocení  špatné pracovní zařazení – zaměstnavatelé chtějí levné zaměstnance (všeobecné sestry X zdravotnický asistent),  zhoršené pracovní vztahy, zvyšující se % případů násilí od spolupracovníků a také od pacientů a jejich blízkých  nedostatečné uznání veřejnosti  nízká prestiž povolání

 Realizace tří dotazníkových šetření 2014, 2015,2016  Stejně formulované dotazy  o kolik pacientů se stará jedna sestra?  pracujete souběžně na více odděleních?  změnilo se u vás personální obsazení?  můžete se o své pacienty starat, jak byste chtěli, a měli?  je vás na vaši práci dostatek?  mají finanční úspory vliv na kvalitu péče a počet zaměstnanců?  můžete v průběhu pracovní směny čerpat přestávky v práci?  je vaše práce vyčerpávající?

 Rok  Rok  Rok 2016 –  Nemocnice MZ – 30 %  Krajské nemocnice – 43 %  Soukromé – 18 %  Zdravotní sestry a porodní asistentky – 79%, 81 %, 73 %  Zdravotničtí asistenti – 2%, 4%, 8 %  Sanitáři a ošetřovatelé – 7%, 8%, 9 %  Lékaři - 3%, 1%, 2 %  Ostatní – 9%, 6,%, 8 %

Intenzivní péče  V letošním roce mají pracovníci na lůžkách intenzivní péče na starosti v každé směně více pacientů, než tomu bylo v loňském roce.  Rapidně klesá počet těch, kteří se starají o 2 pacienty, a naopak přibývá těch, kteří se starají o 3 pacienty.  Stejně jako v roce 2014 opět přibývá těch, kteří mají na starost péči o 5, či dokonce o 5 a více pacientů.  Letos 6% dotazovaných uvedlo, že na lůžkách intenzivní péče slouží pouze jedna zdravotní sestra, přičemž 4% uvedla, že se o pacienty stará sama, bez pomoci sanitáře.  Situace se každoročně zhoršuje

Standardní lůžka  V letošním roce rekordních 46% odpovědělo, že na oddělení slouží pouze jedna zdravotní sestra (26% bez pomoci sanitáře či ošetřovatelky).  V roce 2015 uvedlo 32% a v roce 2014 uvedlo 24%.  Letos již 2% uvedla, že má celé oddělení na starosti pouze jeden zdravotnický asistent ( %, %).  Situace se každoročně zhoršuje

Následná péče  Na lůžkách následné péče se sestry častěji starají o 21 – 30 pacientů, a to ve všech směnách.  Stejně jako v loňském roce mají na nočních směnách častěji na starost 31 a více pacientů.  Na oddělení pracuje pouze jedna zdravotní sestra v 70%, přičemž v 24% bez pomoci sanitáře či ošetřovatelky.  V minulých letech toto uvedlo pouze 30% respondentů. Zdravotnický asistent zde samostatně pracuje v 6 %  Na lůžkách následné péče se situace zhoršuje

 Snížení počtu personálu na svém pracovišti doposud zaznamenalo o 9% více než loni a o 21% více než v roce 2014  Také letos nejvíce (72%) dotazovaných žádá okamžité navýšení počtu zaměstnanců pro zajištění odpovídající kvalitní péče. V roce 2014 toto požadovala necelá polovina (48%) dotazovaných.  71% zdravotníků se obává, že se o své pacienty nemohou starat tak dobře jak by chtěli nebo měli. V porovnání s minulými lety se tyto obavy množí a stále naléhavěji žádají navýšení počtu zaměstnanců.  Stále méně (67%) zdravotníků se domnívá, že finanční úspory mají dopad na kvalitu poskytované péče. Nejčastěji uvádějí, že ovlivňují odměňování (80%) a počet (70%) zaměstnanců.

 přestávku na jídlo a oddech čerpá pravidelně pouze 21% a nepravidelně 40%;  přestávku nečerpá, ale formálně ji vykazuje už 36% dotazovaných, což je oproti loňskému roku o 3% více a oproti roku 2014 dokonce o 9% více;  práci přesčas letos vykonává až 83% (nejčastěji 11 – 30 hodin měsíčně) a oproti minulým letům je to nárůst o 18, resp. o 20%;  99% zaměstnanců pociťuje po práci vyčerpanost. Častý pocit vyčerpání uvádí již 63% (nárůst o 3%, resp. o 9%).

 o odchodu z oblasti zdravotnictví přemýšlí celkem 56 % zdravotníků!!! V porovnání s předcházejícími lety toto číslo strmě roste. V roce 2014 uvedlo, že přemýšlí o odchodu ze zdravotnictví 31 %, v roce % respondentů.  Kam půjdou? mimo zdravotnictví plánuje odejít 25%, do zahraničí plánuje odejít 10%, do jiného ZZ v rámci ČR má v plánu odejít 21% a to nejčastěji v případě, že zaměstnavatelem je soukromý vlastník (32%);  o změně zaměstnání letos neuvažuje 44%, nejčastěji to jsou zdravotníci ve věkové kategorii 51 a více let (65%);

 Respondenti nejčastěji poukazovali na velmi náročnou administrativu, nedostatek personálu, málo odpočinku, či nízké finanční ohodnocení.  Sestry mají minimální čas na pacienty a komunikaci s nimi, jelikož na mnoha odděleních je na prvním místě řádné vedení dokumentace a audity, nikoliv řádná péče o pacienty.  Mnohé trápí také atmosféra na pracovišti, špatná komunikace s vedením a neúcta k sesterskému povolání jako takovému. Personál vyčerpává nadmíra stresu a pocit demotivace.  Mnoho zdravotníků kritizuje špatně nastavený systém vzdělávání sester.  Celkově převládá pocit, že se situace ve zdravotnictví neustále zhoršuje.

 Praktické dopady  snížení bezpečí zaměstnanců i pacientů  stresující pracovní podmínky,  zvyšující se % případů násilí od pacientů, ale také od spolupracovníků – šikana  odchody stávajících zdravotníků, noví nenastupují  PERSONÁLNÍ KRIZE V NEMOCNICÍCH = zavírání oddělení

 Současná personální krize není primárně způsobená systémem vzdělávání.  Hlavním důvodem nedostatku personálu je fyzické a psychické přetěžování zdravotníků, stresující pracovní prostředí a nízké finanční ohodnocení.  Propastné rozdíly v odměňování zaměstnanců, podle právních forem nemocnic, způsobují regionální rozdíly při zajišťování zdravotní péče a odliv zdravotníků z některých nemocnic.  Hlavním důvodem je podfinancování nemocnic a diskriminace v úhradách 

 Celkové příjmy systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2017 se odhadují na 274,2 mld. Kč  Disponibilní zdroje základního fondu zdravotního pojištění se odhadují na 266,8 mld. Kč.   Oproti roku 2016 se tak očekává zvýšení disponibilních zdrojů pro úhradu zdravotních služeb o 12,9 mld. Kč.  Údaj vychází z aktuální predikce stavu ekonomiky ČR v roce 2017, která počítá s nárůstem mezd o 4,7 % a zaměstnanosti o 0,1 % = vyšší předpokládaný výběr pojistného - 9,3 mld. Kč a dále bere v úvahu zvýšení platby za státní pojištěnce z 870 Kč na 920 Kč = 3,6 mld. Kč  Návrh úhradové vyhlášky - celkový nárůst nákladů za všechny segmenty cca 13,3 mld. Kč

 Rok 2017 Úprava NV 564/2006 Sb. Úprava NV 567/2006 Sb. MZ podepsalo dohodu s Asociací krajů o zvýšení mezd v krajských nemocnicích  Příslib dalšího zvýšení platů a mezd ve zdravotnictví v letech 2018 a 2019 o 10 % tarifů  spolu se zaměstnavateli jednáme s ÚP, aby se pro nemocnice upravily podmínky pro možnost získat finance na nové pracovníky

 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů Navýšení platových tarifů o 4 %, které vláda schválila, se bude týkat zaměstnanců veřejných služeb a správy podléhajícím zákoníku práce a nabude účinnosti 1. listopadu Současně kabinet potvrdil růst platových tarifů lékařů a dalších zaměstnanců ve zdravotnictví a zdravotnických pracovníků v sociálních službách o 10 % od 1. ledna Nedořešený požadavek sociálních partnerů – zrušení tabulky č. 1, 2, 3?

 Př. č. 1 od , + 4% Základní tabulka – THP a dělníci nikde jinde neuvedení  Př. č. 2 od , + 4% Sociální pracovník, pracovník v sociál. služ. (§ 109, 116 z.č. 108/2006 Sb.)  Př. č. 3 od , + 10% Základní tabulka TH P a dělníci – poskytovatel zdravotních služeb

 Př. č. 4 od , + 4%  „Úřednická“ dle zákoníku práce  Př. č. 5 od , + 4%  Zdravotnická – pro zdr. zař. Ministerstva obrany, které není příspěvkovou organizací, Letecká záchranná služba Armády ČR, zdr. zař. Min.vnitra a Vězeňské služby  Př. č. 6 od , + 10%  Zdravotnická – u poskytovatele zdravotních služeb a v zařízení sociálních služeb

 Př. č. 7 od , + 4%  Lékař orgánu sociálního zabezpečení  Př. č. 8 od , + 10%  Lékař, zubní lékař – u poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče, zdravotnické záchranné služby, ve zdravotnickém zařízení Ministerstva vnitra, Vězeňské služby  Př. č. 9 od , + cca do 6%  Pedagogická

 Sestry zpět do nemocnic  úprava personální vyhlášky = zvýšení počtu personálu v nemocnicích  sjednocení, dnes diskriminačního, systému odměňování – novela zákoníku práce  Zvýšení objemu financí do zdravotnictví na průměr EU