ROZVOJ OS A TŘETÍHO SEKTORU V ČESKÝCH ZEMÍCH Přednáška OS, ZS 2011/12, KAP FF ZČU Lenka Strnadová
Müller – fáze vývoje českého občanství Od poloviny 19. století – 1938 R-U Období nesvobody – Období demokracie od 1989
OS po roce 1989 OS stále slabší poměrně velký počet občanských organizací, ale malá schopnost občanů vstupovat do veřejné sféry despekt ke správním a politickým institucím a jejich představitelům problémy slabá veřejnost krize důvěry přetrvávající dominance prvků poddanské politické kultury
Důvěra a OS v ČR po roce 1989 sociální spravedlnost, důvěra mezi občany, být aktivní, dobrovolné sdružování osobní svoboda i odpovědnost zaměření na komunitu a malé životní světy jsou velmi relevantní pro růst aktivní OS postkomunistické systémy – demokratizace politiky součást modernizačního procesu v rámci procesu tranzice se lidé upínají na ta malá společenství a sítě vztahů, v protikladu s liberální demokracií která přináší nedostatek soudržnosti, veřejného ducha, osobní identity zklamání ze ztráty komunity, sociální blízkosti a bezpečí, solidarity a pocitu sounáležitosti rodiny a soukromé niky dvě protichůdné zkušenosti – možnost důvěry v intimní sféře a zrada, kterou lidé pociťovali, když je zradily elity a udávali jim blízcí důsledek – nový demokratický řád – lidé nechtějí druhým věřit, nevěří novým demokratickým elitám v prvních letech tranzice – nízká úroveň společenské důvěry důvěra je pro demokratickou politickou kulturu nezastupitelná, je podmínkou společenské aktivity ve střední a V Evropě nejprve důvěřivý optimismus a velké naděje na ekonomický pokrok a dobré vládnutí ale velmi brzy přišla deziluze a zklamání očekávání nebyla realistická kvalita politiků a elit není valná
Sociální kapitál v ČR obecně se předpokládá, že se sociální kapitál snížil atomizace společnosti, nedůvěra, neexistence spolupráce politické odcizení, anti-občanská kultura, korupce, zvýšená kriminalita, neefektivnost, naučená bezmocnost, nespolehlivost i dnes v postkomunistických společnostech starý a nový nepolitický privatismus hrozí nová forma depolitizace privatismus za komunistů i pozitivní stránku soukromá proti-kultura vztahy uvnitř těchto soukromých sfér měly specifickou kvalitu
Občanský sektor v ČR