Pedagogika předmět disciplíny výzkum metody

předmět Pedagogiky = výchova (záměrné působení na rozvoj jedince) výchova = celoživotní proces rozvoj jedince je určován několika činiteli. Podílí se na něm výchova, dědičnost a prostředí. Záměrné působení na rozvoj jedince začíná v rodině. současná pedagogika – věda o permanentní výchově = o celoživotní výchově dětí, mládeže, dospělých.

PEDAGOGIKA zabývá se výchovou jak jedinců běžné populace, tak i jedinců s handicapy (spec.pg) stále více soustřeďuje svou pozornost na celospolečenské výchovné problémy (spec.pg, soc pg)

pedagogika slovo pocházející z řečtiny (pais = dítě, again = vésti) z antické řečtiny je znám pojem Paidagogos = vzdělaný otrok, který bohatým rodinám pečoval o děti a doprovázel je do školy jako věda má za úkol popsat pedagogické jevy a klasifikovat je podle různých kritérií systematicky srovnává, vyhodnocuje a zobecňuje pg jevy - výchovné cíle, principy, formy, metody, prostředky J.A.K. - významná osobnost Pedagogiky

PEDAGOGICKÉ DISCIPLÍNY Základní Obecná pedagogika teorie edukační (výchovné) reality, zabývá se všeobecně problematikou procesů vzdělávání (výchovy, edukace) probíhajících v různých situacích, v různém prostředí apod. Srovnávací (komparativní) pedagogika popis, analýza, vysvětlování a komparace různých vzdělávacích systémů (struktura, vlastnosti a fungování vzdělávacího systému) Dějiny pedagogiky zkoumání vývoje názorů na vzdělávání, pedagogických teorií a vzdělávací praxe v historických souvislostech; Didaktika teorie vyučování, propojení obsahu a metody vzdělání;

Vertikální (podle věku) Předškolní Školní (1.stupeň, 2.st., 3.st. - středoškolská) Andragogika – problematika vzdělávání dospělých (př. rekvalifikace, CŽV…)

Horizontální (podle místa, kde se odehrává) Rodinná Školní Pedagogika volného času (smysluplné trávení VČ – obsah, formy, prostředky VČ aktivit) Aplikované Speciální pedagogika – výchova, vzdělávání, socializace jedinců s handicapem (př. psychopedie, etopedie…) Sociální pedagogika – mj. preventivní charakter, hledá vztahy mezi výchovou a soc. prostředím, zabývá se problematikou výchovného působení na rizikové a sociálně znevýhodněné skupiny mládeže a dospělých;

Hraniční Pedagogická psychologie - zkoumá problematiku edukace v těchto oblastech: psychologické základy výchovy a vzdělávání, psychodidaktika – psychologie vyučování, pedagogická komunikace a interakce, pedagogicko – psychologická diagnostika; Filosofie výchovy - řeší nejobecnější otázky, například smysl a účel výchovy a vzdělávání, hodnoty ve vzdělávání, otázky různých přístupů ke vzdělávání;

Sociologie výchovy - sociologie edukace, zabývá se sociálními aspekty výchovy, např. funkcí výchovy ve společnosti, vztahy mezi výchovou a sociální strukturou a sociální mobilitou, vztahy aj.; Pedagogická antropologie - chování lidí v závislosti na prostředí (typu kultury), např.edukace v evropském prostředí, v USA, v Japonsku, problematika hodnot, postojů, problematika edukace imigrantů, otázky multikulturní výchovy;

Úzce související vědy Psychologie - psychika vychovávaných jedinců Sociologie - zvláštnosti a zákonitosti prostředí, ve kterém výchova probíhá Filozofie – pedagogika vychází z filozofických koncepcí (př. existencialismus) Etika – mravní otázky Matematika – zpracování pg výzkumů

PEDAGOGICKÝ VÝZKUM = činnost, jejímž předmětem je EDUKAČNÍ REALITA (prostředí, situace, proces). = systematické zkoumání, vyhledávání a s nimi spjatý vývoj týkající se: Účelů vzdělávání Procesů vyučování a učení Osobnostního vývoje dětí, mládeže a dospělých Práce edukátorů (pedagogů) Aj. Pg výzkum není záležitostí pouze vědců – profesionálů, ale i pedagogů (ve spolupráci profesionálních výzkumníků). HLAVNÍ ÚKOL PG VÝZKUMU: Systematicky popisovat, analyzovat a objasňovat různé jevy edukační reality.

ETIKA pg výzkumu – velmi důležitá součást. -Dodržování morálních zásad, norem. Pg výzkum se zaměřuje na objekty edukační reality, které mají rozdílnou (diferencovanou) povahu. Tzn. Každý člověk (edukant, edukátor) je jiný, každé prostředí se od sebe více či méně odlišuje. Proto existují různé metody v pg výzkumu.

DRUHY VÝZKUMU Dle délky trvání: krátkodobý, dlouhodobý Dle počtu účastníků: malý (skupina, případ), velký Dle lokality: místní, oblastní, celostátní, mezinárodní, globální Dle zkoumaných dat: kvalitativní (nepoužívá statistické metody, menší počet účastníků, zkoumá detaily), kvantitativní (velké množství účastníků, vyjádření v číslech – škálováním, měřením)

FÁZE PG VÝZKUMU 1. PŘÍPRAVA VÝZKUMU Východiskem je pg teorie, promyšlení problému, plán postupu 2. STUDIUM LITERATURY Seznámit se s důležitou literaturou, která souvisí s danou problematikou. 3. FORMULACE HYPOTÉZ Specifikace sledovaného problému, dokončení plánování, očekávání. 4. ZJIŠŤOVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH FAKTŮ Shromažďování informací sledované skutečnosti. Zkoumání.

HLAVNÍ METODY PG VÝZKUMU POZOROVÁNÍ ROZHOVOR EXPERIMENT DOTAZNÍK ANALÝZA VÝSLEDKŮ ČINNOSTI