Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_33_14 Název materiáluZměny skupenství – příklady AutorMgr. Pavel Lintner Tematická oblastFyzika Tematický okruhMolekulová fyzika a termika Ročník2 Datum tvorbyčervenec 2013 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Změny skupenství – příklady

Příklad 1 Vypočtěte teplo, které je třeba dodat 5 kg ledu o teplotě –15 °C, aby se přeměnil na vodu o teplotě 20 °C. Teplota tání ledu je 0 °C, měrná tepelná kapacita ledu 2,1 kJ∙kg -1 ∙K -1, měrná tepelná kapacita vody 4,2 kJ∙kg -1 ∙K -1 a měrné skupenské teplo tání ledu 334 kJ∙K -1.

Příklad 1 Vypočtěte teplo, které je třeba dodat 5 kg ledu o teplotě –15 °C, aby se přeměnil na vodu o teplotě 20 °C. Teplota tání ledu je 0 °C, měrná tepelná kapacita ledu 2,1 kJ∙kg -1 ∙K -1, měrná tepelná kapacita vody 4,2 kJ∙kg -1 ∙K -1 a měrné skupenské teplo tání ledu 334 kJ∙K -1. Nápověda: Uvědomte si, v jakých fázích celý děj postupně probíhá, a pro každou fázi spočítejte přijaté teplo.

Příklad 1 Vypočtěte teplo, které je třeba dodat 5 kg ledu o teplotě –15 °C, aby se přeměnil na vodu o teplotě 20 °C. Teplota tání ledu je 0 °C, měrná tepelná kapacita ledu 2,1 kJ∙kg -1 ∙K -1, měrná tepelná kapacita vody 4,2 kJ∙kg -1 ∙K -1 a měrné skupenské teplo tání ledu 334 kJ∙K -1. Nápověda: Uvědomte si, v jakých fázích celý děj postupně probíhá, a pro každou fázi spočítejte přijaté teplo.

Příklad 1 Vypočtěte teplo, které je třeba dodat 5 kg ledu o teplotě –15 °C, aby se přeměnil na vodu o teplotě 20 °C. Teplota tání ledu je 0 °C, měrná tepelná kapacita ledu 2,1 kJ∙kg -1 ∙K -1, měrná tepelná kapacita vody 4,2 kJ∙kg -1 ∙K -1 a měrné skupenské teplo tání ledu 334 kJ∙K -1. Nápověda: Uvědomte si, v jakých fázích celý děj postupně probíhá, a pro každou fázi spočítejte přijaté teplo.

Příklad 1 Vypočtěte teplo, které je třeba dodat 5 kg ledu o teplotě –15 °C, aby se přeměnil na vodu o teplotě 20 °C. Teplota tání ledu je 0 °C, měrná tepelná kapacita ledu 2,1 kJ∙kg -1 ∙K -1, měrná tepelná kapacita vody 4,2 kJ∙kg -1 ∙K -1 a měrné skupenské teplo tání ledu 334 kJ∙K -1.

Příklad 1 Vypočtěte teplo, které je třeba dodat 5 kg ledu o teplotě –15 °C, aby se přeměnil na vodu o teplotě 20 °C. Teplota tání ledu je 0 °C, měrná tepelná kapacita ledu 2,1 kJ∙kg -1 ∙K -1, měrná tepelná kapacita vody 4,2 kJ∙kg -1 ∙K -1 a měrné skupenské teplo tání ledu 334 kJ∙K -1.

Příklad 1 Vypočtěte teplo, které je třeba dodat 5 kg ledu o teplotě –15 °C, aby se přeměnil na vodu o teplotě 20 °C. Teplota tání ledu je 0 °C, měrná tepelná kapacita ledu 2,1 kJ∙kg -1 ∙K -1, měrná tepelná kapacita vody 4,2 kJ∙kg -1 ∙K -1 a měrné skupenské teplo tání ledu 334 kJ∙K -1.

Příklad 1 Vypočtěte teplo, které je třeba dodat 5 kg ledu o teplotě –15 °C, aby se přeměnil na vodu o teplotě 20 °C. Teplota tání ledu je 0 °C, měrná tepelná kapacita ledu 2,1 kJ∙kg -1 ∙K -1, měrná tepelná kapacita vody 4,2 kJ∙kg -1 ∙K -1 a měrné skupenské teplo tání ledu 334 kJ∙K -1.

Příklad 2 Jakou nejmenší rychlostí musí dopadnout olověný projektil na pevnou překážku, aby se při nárazu roztavil. Počáteční teplota projektilu je 100 °C, teplota tání olova je 327 °C, skupenské teplo tání je l t = J∙kg -1 a měrná tepelná kapacita olova je 138 J∙kg -1 ∙K -1.

Nápověda: Uvědomte si, jakým způsobem vznikne teplo potřebné k roztavení projektilu. Příklad 2 Jakou nejmenší rychlostí musí dopadnout olověný projektil na pevnou překážku, aby se při nárazu roztavil. Počáteční teplota projektilu je 100 °C, teplota tání olova je 327 °C, skupenské teplo tání je l t = J∙kg -1 a měrná tepelná kapacita olova je 138 J∙kg -1 ∙K -1.

Nápověda: Uvědomte si, jakým způsobem vznikne teplo potřebné k roztavení projektilu. Příklad 2 Jakou nejmenší rychlostí musí dopadnout olověný projektil na pevnou překážku, aby se při nárazu roztavil. Počáteční teplota projektilu je 100 °C, teplota tání olova je 327 °C, skupenské teplo tání je l t = J∙kg -1 a měrná tepelná kapacita olova je 138 J∙kg -1 ∙K -1.

Nápověda: Uvědomte si, jakým způsobem vznikne teplo potřebné k roztavení projektilu. Příklad 2 Jakou nejmenší rychlostí musí dopadnout olověný projektil na pevnou překážku, aby se při nárazu roztavil. Počáteční teplota projektilu je 100 °C, teplota tání olova je 327 °C, skupenské teplo tání je l t = J∙kg -1 a měrná tepelná kapacita olova je 138 J∙kg -1 ∙K -1.

Nápověda: Uvědomte si, jakým způsobem vznikne teplo potřebné k roztavení projektilu. Příklad 2 Jakou nejmenší rychlostí musí dopadnout olověný projektil na pevnou překážku, aby se při nárazu roztavil. Počáteční teplota projektilu je 100 °C, teplota tání olova je 327 °C, skupenské teplo tání je l t = J∙kg -1 a měrná tepelná kapacita olova je 138 J∙kg -1 ∙K -1.

Příklad 2 Jakou nejmenší rychlostí musí dopadnout olověný projektil na pevnou překážku, aby se při nárazu roztavil. Počáteční teplota projektilu je 100 °C, teplota tání olova je 327 °C, skupenské teplo tání je l t = J∙kg -1 a měrná tepelná kapacita olova je 138 J∙kg -1 ∙K -1.

Příklad 2 Jakou nejmenší rychlostí musí dopadnout olověný projektil na pevnou překážku, aby se při nárazu roztavil. Počáteční teplota projektilu je 100 °C, teplota tání olova je 327 °C, skupenské teplo tání je l t = J∙kg -1 a měrná tepelná kapacita olova je 138 J∙kg -1 ∙K -1.

Použité zdroje: LEPIL, Oldřich, Milan BEDNAŘÍK a Miroslava ŠIROKÁ. Fyzika: sbírka úloh pro střední školy. 3. vyd. Praha: Prometheus, c1995, 269 s. Učebnice pro střední školy (Prometheus). ISBN X.