DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuZlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školyMatiční gymnázium Ostrava,Dr. Šmerala 25/2565, , Ostrava Název materiáluMozkový kmen AutorMgr. Zdeňka Platošová Tematický okruhČlověk a genetika RočníkSeptima a 3. ročník, seminář z biologie Vytvořeno Anotace DUM je určen pro rozvoj a upevnění teoretických poznatků žáků z biologie člověka v oblasti nervové soustavy – stavby a funkce mozkového kmene Metodický pokynPrezentace v programu Microsoft PowerPoint, nutný dataprojektor Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.
Mozkový kmen (truncus encephali) Stavba a funkce
Mozkový kmen Je fylogeneticky nejstarší částí mozku Tvoří ho: Prodloužená mícha (medulla oblongata) Varolův most (pons) Střední mozek (mesencephalon) Obsahuje jádra většiny hlavových nervů a retikulární formaci
Mozkový kmen v sagitálním řezu (1)
1 - koncový mozek, 2 – thalamus, 3 – střední mozek, 4 – Varolův most, 5 – prodloužená mícha, 6 – hřbetní mícha Řez mozkem v čelní rovině (2)
Prodloužená mícha (medulla oblongata) začíná křížením pyramidových drah (decussatio pyramidum) končí v sulcus bulbopontinus (v tomto místě vystupuje VI., VII. a VIII. pár hlavových nervů) centrální míšní kanál v prodloužené míše přechází ve spodinu IV. komory mozkové Fissura mediana anterior pokračuje z hřbetní míchy celou délkou oblongaty Šedá hmota se nachází uvnitř, bílá na povrchu prodloužené míchy Přední stranu prodloužené míchy lze vidět při pohledu na mozkovou bázi
Mozková báze (žlutě hlavové nervy a čichový mozek) (3)
Prodloužená mícha (medulla oblongata) Na přední straně oblongaty jsou dva podélné symetrické valy pyramides medullae oblongatae Vedle valů je po stranách párové oválné těleso = oliva Ventrálně od olivy vystupuje XII. hlavový nerv, dorsálně pak vlákna IX., X. a XI. hlavového nervu Na dorsální ploše oblongaty jsou dva párové hrbolky obsahující šedou hmotu – tuberculum gracile a tuberculum cuneatum – končí zde vzestupné dráhy zadních míšních provazců Na laterální plochu oblongaty pokračují postranní provazce míšní, které dále pokračují do mozečku jako pedunculi cerebellares inferiores
Prodloužená mícha - pohled ventrokaudální (4)
Funkce prodloužené míchy Reguluje dýchání, oběh krve a trávení (polykání, žvýkání, sání, zvracení) Umožňuje nepodmíněné obranné reflexy (kašel, kýchání, rohovkový reflex) Centra vitálních funkcí a obranných reflexů jsou součástí retikulární formace Spolu s mostem se účastní mimických pohybů, fonace a řeči Spolu se středním mozkem a mozečkem udržuje tělesnou rovnováhu a normální pohyby
Propojení mozkového kmene s mozečkem (5)
Retikulární formace Rozsáhlý soubor neuronů rozptýlených mezi nervovými vlákny (síťovitý vzhled) Prostupuje od krční části hřbetní míchy celým mozkovým kmenem až do mezimozku Má oboustranné spojení se všemi oddíly mozku Dostává informace ze všech čidel Uplatňuje se při řízení hybnosti Tlumí nebo zesiluje míšní reflexy Aktivuje mozkovou kůru – při probouzení ze spánku, pro udržení pozornosti a stavu bdělosti
Varolův most (pons Varoli) Příčný val viditelný na mozkové bázi Středem přední plochy prochází vkleslina pro tepnu (a. basilaris) sulcus basilaris Laterální okraje mostu tvoří nervové dráhy zajišťující propojení s mozečkem = pedunculi cerebellares medii Jsou zde hlavové nervy – VIII., VII., VI. odstupují v sulcus bulbopontinus; V. odstupuje v místě pedunculi cerebellares medii Dorsální strana mostu spolu s částí oblongaty tvoří spodinu IV. komory mozkové = fossa rhomboidea, je zezadu kryta mozečkem
Funkce Varolova mostu Spojuje koncový mozek s mozečkem Obsahuje retikulární formaci Spolu s oblongatou se účastní mimických pohybů, fonace a řeči (artikulační reflexy) Centrum reflexů – rohovkový, okulokardiální (při stlačení očních bulbů dojde ke zpomalení tepu)
Střední mozek (mesencephalon) Krátký úsek (1,5 -2 cm) mezi mostem a mezimozkem Z dorsální strany a laterálních stran je kryt hemisférami koncového mozku Z ventrální strany jsou viditelné z mozkové báze svazky sestupných drah = crura cerebri Blíže k dorsální ploše podélně probíhá aquaeductus mesencephali (Sylviův kanálek) spojující III. a IV. komoru mozkovou Šedá hmota uložená dorsálně od aquaeductu tvoří čtverohrbolí = tectum mesencephali, horní hrbolky = colliculi superiores jsou zapojeny do systému zrakových drah, dolní hrbolky = colliculi inferiores jsou zapojeny do systému sluchových drah
Střední mozek (mesencephalon) Pod dolními hrbolky vystupují z boku mesencephala dráhy do mozečku = pedunculi cerebellares superiores Na ventrální straně od aquaeductu po crura cerebri se nachází tegmentum, obsahuje jádra šedé hmoty – např. retikulární formaci a nucleus ruber (přepojuje dráhy kontrolující pohyby) bílá hmota tegmenta představuje dráhy spojující vyšší oddíly mozku s nižšími a s míchou, a to vzestupně i sestupně Z mesencephala vystupují III. a IV. pár hlavových nervů
Funkce středního mozku Centrum nepodmíněných zrakových reflexů – pohyb očí, hlavy, př. celého těla (orientační, pátrací pohyby) Centrum nepodmíněných sluchových reflexů – pohyb hlavy, př. celého těla (lokalizace zvuku) Centrum strážného (pohotovostního) reflexu – strnutí, vyskočení, výkřik, útěk (reakce na náhlé neočekávané podněty) Zornicový reflex Vytváření složitých pohybových reflexů – např. vzpřimovací, uchopovací
(6)
(7)
? ? (8) opakování
(8)
? ? (9) opakování
(9)
Použité zdroje (1) The brainstem in a sagital section. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: (2) Human brain frontal (coronal) section. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: oronal%29_section_description.JPG oronal%29_section_description.JPG (3) Mozková báze. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: (4) Medulla oblongata and pons. Anterior surface. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: (5) Spojení mozkového kmene s mozečkem. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: (6, 7, 8, 9) ČIHÁK, Radomír. Anatomie vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, s ISBN ČIHÁK, Radomír. Anatomie vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN