Inzulínový receptor u kriticky nemocných František Duška Klinika anesteziologie a resuscitace 3. LF UK Praha
Maintenance or restoration of mitochondrial function and cellular energetics is another therapeutic target, in addition to optimisation of cardiac output, systemic oxygen delivery, and regional blood flow, that might improve outcome for critically ill patients. Ilse Vanhorebeek, Lancet 2005
Proč inzulínová rezistence postihuje v různé míře různé metabolické dráhy? Jaké je molekulární pozadí interakce inzulínu s kontraregulačními hormony a cytokiny? Je možné do těchto dějů léčebně zasáhnout?
Katecholaminy Přímí antagonisté inzulínu na úrovni regulace aktivity enzymů: – rec. PKA cAMP Ser/Thr fosforylace Antagonizace genomových účinků: –CREB: cAMP-responsive element binding Ser/Thr fosforylace IRS-1
Kortizol Intracelulární receptor: ovlivnění transkripce v jádře: m.j. exprese IRS-1 a PIP3-kinasy, tím snížení aktivity PKB: antagonizace všech metabolických účinků
Růstový hormon Přímé účinky: –JAK-2: Tyr fosforylace IRS-1 i Shc –JAK-2 aktivace SOCS 1 a 6: degradace těchto proteinů Nepřímé: IGF-1 (zastřeny GH rezistencí)
SOCS
Systémový zánět LTR4 IKK fosforylace a degradace I B NF B exprese genů pro TNF- , IL-1 Jádro endotoxin IL-1, TNF- c-jun term. kinasa IL-10, IL-6 Aktivace SOCS proteinů (inhibice) prozánětlivá odpověď
SOCS IKK c-jun GLUT-1
Vliv inzulínu na systémový zánět Hypoglykemizující efekt je protizánětlivý: –Glc stimuluje expresi IL-8, aktivuje IKK Inzulín sám je supresor zánětu: –inhibice IKK –aktivuje NOS: snižuje expresi ECAM, nitrosyluje NF B?
Závěr Inzulínová rezistence kriticky nemocných je postreceptorová Je dána interakcí signální kaskády inzulínu s kontraregulačními hormony a cytokiny Interakce jsou reciproční a částečně vysvětlují benefit kontroly glykémie