10. hodina Ukázky empirických výzkumů Ukázky empirických výzkumů Juraj Grňo: téma věku Juraj Grňo: téma věku Bronwyn Davies: etnografie v mateřské školce,

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Videotrénink interakcí
Advertisements

VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T
Aplikační téma Výchova k sexuálnímu zdraví a zdravému životnímu stylu definice “Sexuálního zdraví“ (Světová zdravotnická organizace Kadaň 1974) "Sexuální.
Diskurzivní analýza Kateřina Zábrodská.
Jaroslav Šlehofer „Cobra“
Individuální psychologie (samostatná psychologická škola Alfreda Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou)
AKTIVNÍ STÁRNUTÍ A MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA, ČILI JAK VŠTE VEDE STUDENTY K RESPEKTU A CHÁPÁNÍ STARŠÍCH OBČANŮ Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D. VŠTE v Českých.
Rodina.
Předmět sociologie Věda společenská a behaviorální
PhDr. Josef Duplinský, CSc. PhDr. Zuzana Hadj Moussová
Osobnost v sociálním prostředí sociální aspekty osobnosti.
KLIMA NAŠÍ ŠKOLY Pravidelné diagnostikování prostředí, ve kterém se vzdělávají naši žáci.
Kritická analýza různých přístupů k vyučování SH
TRANSAKČNÍ ANALÝZA.
Sociální skupina Sociální skupina je specifickým sociálním útvarem, vytvářený různým počtem jedinců a vždy určitým způsobem tak, že jedinci k sobě patří.
Jitka Navrátilová, PhD..  Přímá práce v rodině – home visiting (nástroj podpory rodiny.  Profesionální, či poloprofesionální pomoc rodině.
Parametry funkční a dysfunkční rodiny v posouzení
Sociální vztahy Percepce a komunikace Sociální a masová komunikace Interakce Interpersonální vztahy Sociální vztahy.
Supervize v rámci sociální práce Specifické metody SP LS 2014 Specifické metody SP LS 2014.
KOMUNIKACE OLGA BÜRGEROVÁ. CÍLE:  VÝZNAM PRVNÍHO DOJMU  UMĚT NAVÁZAT KONTAKT.
Zdravá škola.
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
Vertikální sociální diferenciace Sociální diferenciace je součástí problematiky sociální struktury. Znamená vydělování a rozlišování jednotlivých částí.
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE PhDr. Daniel Heller.
Bc. Jan Milota, IQ Roma Servis Moravská zemská knihovna
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Definice a vlastnosti Typy sociálních institucí Hodnoty a normy
EKO VY_32_INOVACE_EKO_12 MARKETINGOVÉ ŘÍZENÍ. Autor: Ing. Hana Motyčková „Autor je výhradní tvůrce materiálu.“ Datum vytvoření: Klíčová slova:
Sociální diferenciace
Poruchy v komunikaci Tereza Svobodníková.
ŠABLONA: III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
knowledge management, řízení znalostí, management znalostí
Androdidaktika Vzdělávání. Smyslem vzdělání je dosáhnout moudrosti, nejen prostého vědění J. A. Komenský.
1.1. Formování veřejného mínění dr.Ján Mišovič, CSc
Manažer a leader. Klíčové kompetence. Pavla Kotyzová
Vzdělávaní a stanovení cílů ÚOS Jitka Navrátilová
Genderová kultura a kulturní teorie sociálního státu
3. téma: Kultura
Koncepce třídy  Činnost třídního učitele.  Třídní učitel by měl mít podporu v pracovníkovi pověřeném prevencí, ve školním psychologovi, ve výchovném.
Vendula Slámová Markéta Otáhalová Jitka Wagenknechtová
Ekonomika malých a středních podniků Přednáška č. 10: Personální řízení v MSP.
Vůdcovství Doc. PhDr. Jan Neuman, CSc. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního.
Učení podmiňováním Učení pokusem a omylem Učení programováním
Autorita Schopnost získat si respekt podřízených. Rozlišujeme formální, neformální a odbornou autoritu Autoritativní styl řízení Styl řízení založený.
Učení verbální Učení pojmové Učení senzomotorické
Osobnost žáka jako jeden ze subjektů výchovně-vzdělávacího procesu Autor: Miroslav Vild.
ÚVOD DO MANAGEMENTU Zpracoval Ing. Jan Weiser. Osnova výkladu  1. Proč a jak studovat management?  2. Základní pojmy a definice Definice organizace.
Geopolitika a geostrategie Úvod do kurzu Definice pojmů apod.
Koučink dětí a mladistvých obětí obchodování Praha
Zpětná vazba Jitka Navrátilová
INTERAKCE KOMUNIKACE PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE
Sociologie pro SPP/SPR/VPL
Číslo projektu OP VK Název projektu Moderní škola Název školy
Sociologie pro SPP/SPR
Vztahy mezi lidmi Percepce a komunikace Sociální a masová komunikace
Koučink dětí a mladistvých
Ideologie v digitálních hrách
Mediální manipulace rozjizdeji-kampan-proti-propagande-a- bludum/r~c1f97c0ea36f11e6a16a fea04/
Vzdělávaní a stanovení cílů ÚOS
Úvod do sociologie PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.
I. Výzkum sociálních struktur a genderová diferenciace
Význam sociálních podnětů pro rozvoj empatie a mentalizace aneb dívej se mi do očí Schopnost orientace v pocitech jiného člověka má neurobiologický základ,
Násilná osoba aneb co s ní
Úvod do sociologie PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.
Rodičovství biologické a pěstounské
KLIMA NAŠÍ ŠKOLY 2018/19 Pravidelné diagnostikování prostředí, ve kterém se vzdělávají naši žáci.
Pedagog.
Metodika podpory sociálního a emočního vývoje dětí předškolního věku
Transkript prezentace:

10. hodina Ukázky empirických výzkumů Ukázky empirických výzkumů Juraj Grňo: téma věku Juraj Grňo: téma věku Bronwyn Davies: etnografie v mateřské školce, feministické pohádky (Frogs and Snails and Feminist Tales) Bronwyn Davies: etnografie v mateřské školce, feministické pohádky (Frogs and Snails and Feminist Tales) Judith Baxter: etnografie ve školní třídě a komunikace manažerského týmu Judith Baxter: etnografie ve školní třídě a komunikace manažerského týmu Wendy Hollway: diskurzy heterosexuality Wendy Hollway: diskurzy heterosexuality Kitzinger, Thomas: diskurzivistická studie sexuálního obtěžování Kitzinger, Thomas: diskurzivistická studie sexuálního obtěžování

Téma věku

Téma věku: koncepce téma věku a sebe sama Tematicko-sémantická analýza: téma věku a sebe sama Sekvence: význam promluvy je dán jejich umístěním v sekvenci ostatních promluv. Nejde však o pouhou reakci na předchozí promluvy, ale o vytváření/přetváření jejich významu, a zároveň o limitování možností následujících promluv. Sekvence: význam promluvy je dán jejich umístěním v sekvenci ostatních promluv. Nejde však o pouhou reakci na předchozí promluvy, ale o vytváření/přetváření jejich významu, a zároveň o limitování možností následujících promluv. Struktura: rozhovor elaboruje dvoučlennou strukturu: aktér (TY) – scéna (příliš starý/už ne nerozumný). Všechny konkrétní promluvy rozvíjejí tyto dva vzory. Struktura: rozhovor elaboruje dvoučlennou strukturu: aktér (TY) – scéna (příliš starý/už ne nerozumný). Všechny konkrétní promluvy rozvíjejí tyto dva vzory. Řečové akty: aktére umísti se (výzva) Řečové akty: aktére umísti se (výzva) Diskurzivní pozice: subjekt vždy sleduje implikace řečeného, implikace pozice vedou k rezistenci, tj. změně nastoleného významu (řádek 8). Pojem „strategické hry“. Diskurzivní pozice: subjekt vždy sleduje implikace řečeného, implikace pozice vedou k rezistenci, tj. změně nastoleného významu (řádek 8). Pojem „strategické hry“.

Davies, B. (2003). Frogs and Snails and Feminist Tales. Preschool Children and Gender. Cresskill: Hampton Press, Inc. Uplatnění poststrukturalistické teorie a analýzy, etnografická studie, komplexita vztahů. Uplatnění poststrukturalistické teorie a analýzy, etnografická studie, komplexita vztahů. Otázky/problémy: Otázky/problémy: Rozpor mezi odmítáním negativních stránek femininity a maskulinity a přetrvávajícím přistupováním k dítěti jako k dívce či chlapci / vyžadováním, aby dítě bylo genderově zařaditelné. Od dítěte nemůže být požadováno, aby se umístilo jako genderově identifikovatelné, a současně aby se vzdalo prostředků, které jsou k takovému umístnění nutné, tj. které značí ženskost či mužskost (Davies). Rozpor mezi odmítáním negativních stránek femininity a maskulinity a přetrvávajícím přistupováním k dítěti jako k dívce či chlapci / vyžadováním, aby dítě bylo genderově zařaditelné. Od dítěte nemůže být požadováno, aby se umístilo jako genderově identifikovatelné, a současně aby se vzdalo prostředků, které jsou k takovému umístnění nutné, tj. které značí ženskost či mužskost (Davies). Adekvátní performance feminity či maskulinity umísťuje dítě jako kompetentní aktérku/aktéra a jako někoho, kdo je kulturně srozumitelný, „bezpečné“ typy feminity a maskulinity: důsledky pro možnosti změny? Adekvátní performance feminity či maskulinity umísťuje dítě jako kompetentní aktérku/aktéra a jako někoho, kdo je kulturně srozumitelný, „bezpečné“ typy feminity a maskulinity: důsledky pro možnosti změny? Klíčová role interpretace, znakovosti: stejný akt je čten jinak: například způsob sezení: možnosti změny? Bourdieu-strukturalismus. Kalhoty jako znak moci (viz ukázka) Klíčová role interpretace, znakovosti: stejný akt je čten jinak: například způsob sezení: možnosti změny? Bourdieu-strukturalismus. Kalhoty jako znak moci (viz ukázka)

Problémy reprodukce genderové dichotomie „Category-maintaince work“: morální požadavek udržet genderové hranice. Tím dítě zároveň potvrzuje svou kompetenci a status: deviace tak nenarušuje kategorii (Oliver), ale naopak slouží k jejímu potvrzení (reakce na Olivera). „Category-maintaince work“: morální požadavek udržet genderové hranice. Tím dítě zároveň potvrzuje svou kompetenci a status: deviace tak nenarušuje kategorii (Oliver), ale naopak slouží k jejímu potvrzení (reakce na Olivera). Žena-moc a muž-bezmoc jsou pro děti obtížně slučitelné kategorie, a jejich spojení se proto stává neviditelné (souboj v sukni, dívky zachraňují Olivera vs. japonské pohádky). Žena-moc a muž-bezmoc jsou pro děti obtížně slučitelné kategorie, a jejich spojení se proto stává neviditelné (souboj v sukni, dívky zachraňují Olivera vs. japonské pohádky). Může být nekonveční linie příběhu, tj. narace ustanovující jiné pozice a jiné způsoby řešení zápletky, přijata? Může být rekonstituována kategorie ženské hrdinky? Může taková pozice vyvolávat touhu po jejím zaujmutí - následování? Může být nekonveční linie příběhu, tj. narace ustanovující jiné pozice a jiné způsoby řešení zápletky, přijata? Může být rekonstituována kategorie ženské hrdinky? Může taková pozice vyvolávat touhu po jejím zaujmutí - následování? Děti interpretují pohádky na základě již známých prvků a struktur (zlo – dobro, krásná princezna se maskuje za ošklivou služku,…): problém pochopení příběhu novým způsobem (Princezna a drak, Rita zachránkyně). Děti interpretují pohádky na základě již známých prvků a struktur (zlo – dobro, krásná princezna se maskuje za ošklivou služku,…): problém pochopení příběhu novým způsobem (Princezna a drak, Rita zachránkyně).

Paper bag princess, Oliver Button is a Sissy Představení princezny Elizabeth a prince Ronalda, plánovaná je svatba. Představení princezny Elizabeth a prince Ronalda, plánovaná je svatba. Drak zničí hrad, spálí Elizabeth šaty a unese prince. Drak zničí hrad, spálí Elizabeth šaty a unese prince. Elizabeth se rozhodne Ronalda zachránit. Elizabeth se rozhodne Ronalda zachránit. Drak odmítá prince vydat a vyhrožuje Elizabeth. Drak odmítá prince vydat a vyhrožuje Elizabeth. Elizabeth přelstí draka. Elizabeth přelstí draka. Ronald řekne Elizabeth, aby se převlékla. Ronald řekne Elizabeth, aby se převlékla. Elizabeth odmítne a odchází/vesele skáče pryč. Elizabeth odmítne a odchází/vesele skáče pryč. Oliver rád tančí a sbírá květiny. Oliver rád tančí a sbírá květiny. Situace: otec chce Olivera změnit. Oliver je terčem posměchu. Na školní zdi je napsáno „Oliver Button is a Sissy“. Situace: otec chce Olivera změnit. Oliver je terčem posměchu. Na školní zdi je napsáno „Oliver Button is a Sissy“. Oliver se chce zúčastnit taneční soutěže a pilně cvičí. Oliver se chce zúčastnit taneční soutěže a pilně cvičí. Oliver tančí dobře, ale nevyhraje. Oliver tančí dobře, ale nevyhraje. Oliver se snaží neplakat. Oliver se snaží neplakat. Rodiče jsou na Olivera pyšní. Rodiče jsou na Olivera pyšní. Nápis na školní zdi se změní na „Oliver Button is a Star“. Nápis na školní zdi se změní na „Oliver Button is a Star“.

Některé postřehy: Austrálie, Japonsko Postava Olivera nevybízí k následování Postava Olivera nevybízí k následování Oliver odmítá autoritu dospělých (Jap.) a chová se jako dívka (Jap., Aus.), je to dívka? (Jap.) Oliver odmítá autoritu dospělých (Jap.) a chová se jako dívka (Jap., Aus.), je to dívka? (Jap.) Závěr je obtížně pochopitelný: proč je Oliver hvězda, přestože nevyhrál? Závěr je obtížně pochopitelný: proč je Oliver hvězda, přestože nevyhrál? Závěrečná akceptace postavy - nerozplakal se (?), jeho rodiče mu pomohli (?), byl nejlepší (?) - nenarušuje genderové vzorce. Závěrečná akceptace postavy - nerozplakal se (?), jeho rodiče mu pomohli (?), byl nejlepší (?) - nenarušuje genderové vzorce. Postavy Elizabeth a Ronalda Postavy Elizabeth a Ronalda Ronald je odmítán: narušuje harmonii (Jap.), Ronald není nutně odmítán, je úspěšný tenista (Aus.). Elizabeth je přijímána (Jap., Aus.). Ronald je odmítán: narušuje harmonii (Jap.), Ronald není nutně odmítán, je úspěšný tenista (Aus.). Elizabeth je přijímána (Jap., Aus.). Spálení šatů představuje zlom ve vnímání Elizabeth: pro některé přestává být adekvátní princeznou. Drak je hlavní hrdina. Spálení šatů představuje zlom ve vnímání Elizabeth: pro některé přestává být adekvátní princeznou. Drak je hlavní hrdina. Závěr: Ronald je ještě více odmítán (Jap.), Elizabeth se měla převléci a Ronald je některými stále vnímán jako hrdina (Aus.)., Elizabeth prince ztratila, Elizabeth zatím má být sama (Aus.) Závěr: Ronald je ještě více odmítán (Jap.), Elizabeth se měla převléci a Ronald je některými stále vnímán jako hrdina (Aus.)., Elizabeth prince ztratila, Elizabeth zatím má být sama (Aus.)

„A nakonec se nevzali“

Explicitní hodnotová a akční orientace. Cílem je dekonstrukce genderové dichotomie a sociální změna, prostor pro všechny hlasy-perspektivy. Viz poststrukturalistický feminismus. Explicitní hodnotová a akční orientace. Cílem je dekonstrukce genderové dichotomie a sociální změna, prostor pro všechny hlasy-perspektivy. Viz poststrukturalistický feminismus. Komplexita a nejednoznačnost mocenských vztahů ve třídě: propojení 4 diskurzů. Komplexita a nejednoznačnost mocenských vztahů ve třídě: propojení 4 diskurzů. Spornost aditivního modelu komunikačních schopností. Porozumění podvýkonu některých žáků/žaček a možnosti řešení. Spornost aditivního modelu komunikačních schopností. Porozumění podvýkonu některých žáků/žaček a možnosti řešení. Baxter, J. (2002). A juggling act: a feminist post- structuralist analysis of girls’ and boys’ talk in secondary classroom.

Uplatňované diskurzy Diskurz podle Baxter: odlišné jazykové/textové vzorce konstituující různé pozice studujících, které byly opakovaně pozorovány v řeči a nonverbálním chování Diskurz podle Baxter: odlišné jazykové/textové vzorce konstituující různé pozice studujících, které byly opakovaně pozorovány v řeči a nonverbálním chování Diskurzy konstituující efektivnost promluv ve třídě: Diskurzy konstituující efektivnost promluv ve třídě: Souhlasu/přijetí: Souhlasu/přijetí: Vrstevnického: organizace vztahů mezi vrstevníky na základě popularity, sebedůvěry, atraktivity, apod. Vrstevnického: organizace vztahů mezi vrstevníky na základě popularity, sebedůvěry, atraktivity, apod. Učitelského: organizace vztahů vyučující-žák/yně v pojmech uznání, chvály, preferování některých žáků/yň, apod. Učitelského: organizace vztahů vyučující-žák/yně v pojmech uznání, chvály, preferování některých žáků/yň, apod. Genderové diferenciace: organizace vztahů na základě rozdělení dívka-chlapec Genderové diferenciace: organizace vztahů na základě rozdělení dívka-chlapec Spolupráce: organizace vzájemných vztahů přes kritéria spolupráce, empatie, podpory, aktivního naslouchání druhým Spolupráce: organizace vzájemných vztahů přes kritéria spolupráce, empatie, podpory, aktivního naslouchání druhým

Hodnocení efektivity mluvčích Efektivita je založena na tom, jak je osoba umístěna ve všech uplatňovaných diskurzech (oproti oficiálním kritériím). Některé pozice se vzájemně podporují ve zvýšení efektivity, některé ne. Efektivita je založena na tom, jak je osoba umístěna ve všech uplatňovaných diskurzech (oproti oficiálním kritériím). Některé pozice se vzájemně podporují ve zvýšení efektivity, některé ne. Koktání, zapomnění, pád mohou zvyšovat pozitivní hodnocení projevu a schopnost dominance. Verbální schopnosti nejsou dostačující kritérium. Koktání, zapomnění, pád mohou zvyšovat pozitivní hodnocení projevu a schopnost dominance. Verbální schopnosti nejsou dostačující kritérium. Problém posunu kritérií od spolupráce k sebeprosazování („ovládnout situaci“). Problém posunu kritérií od spolupráce k sebeprosazování („ovládnout situaci“). Problémy: Problémy: Chybí diskurz založený na kritérium verbálních schopností? Chybí diskurz založený na kritérium verbálních schopností? Obecnost analýzy a její validizace? Obecnost analýzy a její validizace?

J. Baxter: The Management Team Study Efektivní řeč v kontextu vedení firmy: kdo je schopný/á prosadit sebe/svůj návrh a na základě čeho? Efektivní řeč v kontextu vedení firmy: kdo je schopný/á prosadit sebe/svůj návrh a na základě čeho? Diskurzy: Diskurzy: Historic legacy Historic legacy Open dialog Open dialog Competing specialism Competing specialism Masculinization Masculinization Příklad úspěšného praktického využití analýzy a přehledného zprostředkování výsledků cílové skupině Příklad úspěšného praktického využití analýzy a přehledného zprostředkování výsledků cílové skupině

Priklad: Hollway, W. (1989). Gender discourses and production of subjectivity. Analýza konstrukce subjektivity v oblasti heterosexuálních vztahů Analýza konstrukce subjektivity v oblasti heterosexuálních vztahů Diskurzy, pozice, implikace Diskurzy, pozice, implikace Mocenské vztahy a systematická reprodukce genderové dichotomie Mocenské vztahy a systematická reprodukce genderové dichotomie Historie umísťování a „investment“ Historie umísťování a „investment“ Otázka 1: Jak je konstituována subjektivita, tj. prožívání, vnímání, zážitek sebe sama, v oblasti heterosexuálních vztahů? Jaké jsou zvýznamňující praktiky (akty nesoucí význam) a významy, jež re- produkují genderovost v oblasti heterosexuálních vztahů? Otázka 1: Jak je konstituována subjektivita, tj. prožívání, vnímání, zážitek sebe sama, v oblasti heterosexuálních vztahů? Jaké jsou zvýznamňující praktiky (akty nesoucí význam) a významy, jež re- produkují genderovost v oblasti heterosexuálních vztahů? Odpověď 1: V této oblasti je konstituována třemi diskurzy: Odpověď 1: V této oblasti je konstituována třemi diskurzy: Diskurz „mužského sexuálního pudu“ (male sexual drive) Diskurz „mužského sexuálního pudu“ (male sexual drive) Diskurz „vlastnit a uchovat“ (have/hold) Diskurz „vlastnit a uchovat“ (have/hold) Diskurz „permisivnosti“ (permissivity) Diskurz „permisivnosti“ (permissivity)

Vymezení diskurzů I DMSP: mužská sexualita je biologicky zakódovaná, a proto obtížně ovladatelná. DMSP: mužská sexualita je biologicky zakódovaná, a proto obtížně ovladatelná. Příklad: „Certainly in adolescence I felt that there was a very impersonal sexuality. But it was not anything particular that women did. It was my need that did it to me“. Příklad: „Certainly in adolescence I felt that there was a very impersonal sexuality. But it was not anything particular that women did. It was my need that did it to me“. Implikace? Implikace? Muž za není za své chování spojené se sexualitou zodpovědný. Muž za není za své chování spojené se sexualitou zodpovědný. Žena je objektem (je ohrožená, ale zároveň musí být žádoucí). Žena je objektem (je ohrožená, ale zároveň musí být žádoucí). Žena nese zodpovědnost za mužovu sexualitu Žena nese zodpovědnost za mužovu sexualitu Žena je/má být /může být pasivní Žena je/má být /může být pasivní Implikace pro partnerské vztahy Implikace pro partnerské vztahy

Vymezení diskurzů II DMaU: základními hodnotami vztahu jsou blízkost, partnerství, věrnost a rodinný život. DMaU: základními hodnotami vztahu jsou blízkost, partnerství, věrnost a rodinný život. Příklad kontradikce: „The majority of men are decent, of reasonable high principles and respect women as equal partners, and only a small proportion are grossly anti-social. But man being the animal he is, do you really think that answer to rape is well-ordered brothels…“ Příklad kontradikce: „The majority of men are decent, of reasonable high principles and respect women as equal partners, and only a small proportion are grossly anti-social. But man being the animal he is, do you really think that answer to rape is well-ordered brothels…“ Implikace? Implikace? Všichni nesou odpovědnost za svou sexualitu Všichni nesou odpovědnost za svou sexualitu Ve vztahu jsou důležité vzájemné city, respekt, otevřenost (oproti sexualitě) Ve vztahu jsou důležité vzájemné city, respekt, otevřenost (oproti sexualitě) Genderová neutralita (?) Genderová neutralita (?) Rozpor s DMSP pro pozici muže je vyřešen projekcí rozporu na představu žen, které jsou rozštěpeny (splitting) na „dobré“ (světice) a „špatné“ (prostitutky). Rozpor s DMSP pro pozici muže je vyřešen projekcí rozporu na představu žen, které jsou rozštěpeny (splitting) na „dobré“ (světice) a „špatné“ (prostitutky).

Touha Touha je energie vázaná na určité nevědomé významy. Obsahy této touhy konstituují a omezují to, o co subjekt může a chce usilovat. Touha tedy určuje, co si osoba přeje: pozici, v níž osoba nachází uspokojení, aniž by si ji vědomě zvolila. Tím se vytváří prostor jen pro určité způsoby uspokojení, které mohou být dosaženy jen skrze participaci v určitých diskurzivních pozicích. Touha je energie vázaná na určité nevědomé významy. Obsahy této touhy konstituují a omezují to, o co subjekt může a chce usilovat. Touha tedy určuje, co si osoba přeje: pozici, v níž osoba nachází uspokojení, aniž by si ji vědomě zvolila. Tím se vytváří prostor jen pro určité způsoby uspokojení, které mohou být dosaženy jen skrze participaci v určitých diskurzivních pozicích. To, co je nevědomé – obsah touhy – je vytvářeno sociálně a je symbolické povahy (ne pudy, ale znaky). Vznik touhy je spojován s osvojením jazyka, při němž se vytváří subjekt jako sám pro sebe vnímatelná entita, a zároveň se konstituuje nevědomí jako řetězec označujících. To, co je nevědomé – obsah touhy – je vytvářeno sociálně a je symbolické povahy (ne pudy, ale znaky). Vznik touhy je spojován s osvojením jazyka, při němž se vytváří subjekt jako sám pro sebe vnímatelná entita, a zároveň se konstituuje nevědomí jako řetězec označujících. To, na jaké významy bude touha navázána, je dáno individuální historií umísťování subjektu (pomeranče) a kulturně dostupnými diskurzy. Touha je „pěstována“ účastí v dostupných praktikách a postupným získáváním kompetencí a uspokojení, které lze formulovat v pojmech vědění – moci. To, na jaké významy bude touha navázána, je dáno individuální historií umísťování subjektu (pomeranče) a kulturně dostupnými diskurzy. Touha je „pěstována“ účastí v dostupných praktikách a postupným získáváním kompetencí a uspokojení, které lze formulovat v pojmech vědění – moci.

Investment a touha Investment lze chápat v pojmech moci: genderově diferencované pozice se liší v možnostech, jak potlačit ohrožující významy, tj. v tom, zda poskytují či zbavují moci a kontroly. Investment lze chápat v pojmech moci: genderově diferencované pozice se liší v možnostech, jak potlačit ohrožující významy, tj. v tom, zda poskytují či zbavují moci a kontroly. Ohrožující významy jsou ty, které odkazují na tzv. touhu po Druhém, tj. touhu po blízkosti a uznání sebe jako cenné bytosti. Tato touha je původně potlačenou touhou po matce, je tedy ohrožující pro potřebu závislosti, jež implikuje. Ohrožující významy jsou ty, které odkazují na tzv. touhu po Druhém, tj. touhu po blízkosti a uznání sebe jako cenné bytosti. Tato touha je původně potlačenou touhou po matce, je tedy ohrožující pro potřebu závislosti, jež implikuje. Umístění se v pozici objektu DMaU a subjektu v DMSP mužům umožňuje uspokojovat touhu po druhém, aniž by tato touha byla učiněna vědomou. Namísto toho je projikována na ženy, které jsou konstruovány jako subjekt DMaU a objekt DMSP. Umístění se v pozici objektu DMaU a subjektu v DMSP mužům umožňuje uspokojovat touhu po druhém, aniž by tato touha byla učiněna vědomou. Namísto toho je projikována na ženy, které jsou konstruovány jako subjekt DMaU a objekt DMSP.

Reprodukce genderové diference a mocenských vztahů Na základě dostupných diskurzů tak ženy konstituují samy sebe jako emocionální a potřebující vztah, což jim neumožňuje potlačit touhu po druhé/m (protože tato touha je v souladu s jim dostupnou diskurzivní pozicí). Na základě dostupných diskurzů tak ženy konstituují samy sebe jako emocionální a potřebující vztah, což jim neumožňuje potlačit touhu po druhé/m (protože tato touha je v souladu s jim dostupnou diskurzivní pozicí). Naproti tomu muži, kteří vytvářejí význam sebe samých jako racionálních a nezávislých, mohou nebo dokonce musí na základě této diskurzivní pozice touhu po Druhé/m popřít. Naproti tomu muži, kteří vytvářejí význam sebe samých jako racionálních a nezávislých, mohou nebo dokonce musí na základě této diskurzivní pozice touhu po Druhé/m popřít. Její popření pak vede k tomu, že jsou to muži, kteří vztah skrze svou diskurzivně vytvořenou nezávislost ovládají, a tak mohou zase zaujmout pozici nezávislých a racionálních, …. Proces neustálé reprodukce. Její popření pak vede k tomu, že jsou to muži, kteří vztah skrze svou diskurzivně vytvořenou nezávislost ovládají, a tak mohou zase zaujmout pozici nezávislých a racionálních, …. Proces neustálé reprodukce.

Reprodukce genderové diference a mocenských vztahů: závěr Mocensky nevyvážené diskurzivní pozice žen a mužů tedy umožňují potlačení nevědomých významů jen mužům, což vede k opětovné reprodukci jejich mocenské dominance. Viz Foucaultovo propojení vědění a moci. Mocensky nevyvážené diskurzivní pozice žen a mužů tedy umožňují potlačení nevědomých významů jen mužům, což vede k opětovné reprodukci jejich mocenské dominance. Viz Foucaultovo propojení vědění a moci. Investment je zde pro muže navázán na možnost potlačit touhu po Druhém a podržet si kontrolu sebe sama a druhých. Ziskem je vyhnutí se zranitelnosti a ochrana Self (spojení emocí, vztahu, závislosti, apod. se zranitelností jsou kulturně specifické!). Investment je zde pro muže navázán na možnost potlačit touhu po Druhém a podržet si kontrolu sebe sama a druhých. Ziskem je vyhnutí se zranitelnosti a ochrana Self (spojení emocí, vztahu, závislosti, apod. se zranitelností jsou kulturně specifické!). Popsaný mechanismus se může uplatnit jen ve vztazích: žena - muž, emocionalita - racionalita, apod. Pokud dojde k narušení této rovnováhy, nemůže si ani druhý/á partner/ka svou pozici podržet. Popsaný mechanismus se může uplatnit jen ve vztazích: žena - muž, emocionalita - racionalita, apod. Pokud dojde k narušení této rovnováhy, nemůže si ani druhý/á partner/ka svou pozici podržet.

Vymezení diskurzů III DP: sexualita je zcela přirozená, vyjadřuje zdravého člověka, a nemá proto podléhat represi. DP: sexualita je zcela přirozená, vyjadřuje zdravého člověka, a nemá proto podléhat represi. Příklad: „Why the attraction? It is the fact that it is a stranger. It is nothing to do with the rest of your life. You do not have to have a relationship with that person. Příklad: „Why the attraction? It is the fact that it is a stranger. It is nothing to do with the rest of your life. You do not have to have a relationship with that person. Implikace? Implikace? Osobnost je sexualizována, sexualita se stává zdrojem nátlaku, Osobnost je sexualizována, sexualita se stává zdrojem nátlaku, Sexualita není spojena s emočními vazbami a závazky Sexualita není spojena s emočními vazbami a závazky Genderová neutralita (?) Genderová neutralita (?) Kombinace uvedených diskurzů však často k dalšímu upevnění genderové diferenciace. Podstatné je sledovat vztahy mezi diskurzy. Kombinace uvedených diskurzů však často k dalšímu upevnění genderové diferenciace. Podstatné je sledovat vztahy mezi diskurzy.

C.Kitzinger, A.Thomas (1995). Sexual Harassment: A Discursive Approach. C.Kitzinger, A.Thomas (1995). Sexual Harassment: A Discursive Approach. Namísto hledání správné definice je položena otázka: jak je diskurzivně definováno a udržováno sexuální obtěžování? Specifikace: jakým způsobem jsou určité akty vylučovány z definice sexuálního obtěžování? Namísto hledání správné definice je položena otázka: jak je diskurzivně definováno a udržováno sexuální obtěžování? Specifikace: jakým způsobem jsou určité akty vylučovány z definice sexuálního obtěžování? Odpověď: 4 diskurzivní mechanismy: Odpověď: 4 diskurzivní mechanismy: A. konstruování aktu jako přátelského chování, legrace, normální součásti interakce, osobní charakteristiky: funkce: odmítnutí statusu oběti: Neschopnost ovlivnit situaci značí ztrátu kontroly (viz definice moci) Neschopnost ovlivnit situaci značí ztrátu kontroly (viz definice moci) Odmítnutí definovat situaci jako obtěžování naopak značí kontrolu Odmítnutí definovat situaci jako obtěžování naopak značí kontrolu

B. Děje-li se to stále=normální, nemůže to být obtěžování=špatné. Četnost chování slouží k jeho legitimizaci. C. Děje-li se to zřídka, není důvod se tím zabývat. Nečetnost chování slouží k jeho legitimizaci. D. Nejde-li o sexualitu, ale o moc, nemůže se jednat o skutečné sexuální obtěžování. Otázky: Otázky: Proč taková významnost kontroly/moci? Vysvětlení: Proč taková významnost kontroly/moci? Vysvětlení: Psychoanalytické (potlačení touhy po Druhé/m) Psychoanalytické (potlačení touhy po Druhé/m) Diskurzivní (pozice v sobě zahrnuje moc) Diskurzivní (pozice v sobě zahrnuje moc) Kulturní (liberalismus, individualismus) Kulturní (liberalismus, individualismus) Proč dotazovaní muži zdůrazňují status sebe jako oběti obtěžování? Proč dotazovaní muži zdůrazňují status sebe jako oběti obtěžování?

Četba na 12. hodinu Téma: konkrétní návrhy postupů analýzy Téma: konkrétní návrhy postupů analýzy Četba: Četba: Brook, H., Stringer, R. (2005). Users, using, used: A beginner’s guide to deconstructing drugs discourse. International Journal of Drugs Policy, 316/325. Brook, H., Stringer, R. (2005). Users, using, used: A beginner’s guide to deconstructing drugs discourse. International Journal of Drugs Policy, 316/325. Parker, I. (2002). Discourse analysis. In: Qualitative Methods in Psychology. A research Guide. Open University Press, Parker, I. (2002). Discourse analysis. In: Qualitative Methods in Psychology. A research Guide. Open University Press,