Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Vladimír Mikulík. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál byl vytvořen v rámci OP VK 1.5 – EU peníze středním školám. Krajina VY_52_INOVACE_ května 2014

2 Krajina je složitý různě velký celek, který se kvalitativně liší od jiného celku řídí se zákony geografické zonálnosti (výšková stupňovitost a šířková pásmovitost) přírodní a kulturní

3 Přírodní krajina člověkem nedotčená v periferních oblastech je ekologicky stabilní výsledkem sukcese např. deštné lesy, polární oblasti, pouště, vysokohorské oblastideštné lesypolární oblastipouště vysokohorské oblasti

4 je člověkem ovlivněná vzájemně na sebe působí přírodní a socioekonomické vazby, které mohou být harmonické nebo disharmonické má oslabenou autoregulační schopnost má porušenou ekologickou rovnováhu mezi technickými díly a přírodními složkami krajiny můžeme ještě rozlišit vazby lokalizační (směřují od přírody k člověku) a antropogenní (vznikají lidskou společností). Kulturní krajina

5 Podle stupně ovlivnění krajiny rozlišujeme následující typy

6 kultivovanou (přetvořenou) krajinu, kde vztahy obou typů geosystémů jsou blízké k harmonickému vztahu a kde je zachována autoregulační schopnost a plná funkce přírodních geosystémů; jsou to např. oblasti zemědělství - obr- obr

7 narušenou krajinu, kde stabilita přírodních geosystémů je narušena, ale jejich autoregulační a funkční schopnost je stále zachována; jsou oblasti intenzívně využívané člověkem se speciálními ekosystémy (např. parky v urbanizovaných oblastech, smrkové lesy – kůrovcový les ) kůrovcový les

8 devastovanou krajinu, kde již v rozsáhlé míře je narušena autoregulační schopnost přírodních geosystémů a zajištění jejich funkce je možné pouze prostřednictvím socioekonomickým geosystémů, zejména technických zásahů za spotřeby značného množství energie a hmoty (poddolovaná území – obr.) – obr

9 umělou krajinu : sídelní, dopravní, vodohospodářské krajiny obr.

10 Pro současnou kulturní krajinu je většinou příznačné vícenásobné využívání pro různé, často odlišné hospodářské aktivity společnosti (např. vodní hospodářství a rekreace). Podle způsobu využívání můžeme rozlišit tři způsoby mnohonásobného využívání krajiny:

11 Při neutrálním způsobu je krajina využívána dvěma nebo více způsoby, které se v podstatě neovlivňují (lesní krajina). Při doplňujícím způsobu se dvě funkce navzájem doplňují (v národním parku funkce ochrany a vodohospodářská). Při konkurujícím způsobu se funkce navzájem nepříznivě ovlivňují (Brněnská přehrada: funkce vodohospodářská a rekreační)

12 Podle převládajícího typu ekosystému můžeme rozlišit následující základní typy krajin: a) zemědělskou krajinu, b) lesohospodářskou krajinu, tj. lesní krajinu tvořenou obhospodařovanými lesy, zejména vysazenými lesními monokulturami, c) těžební krajinu, d) sídelní krajinu, která se dále může dělit na vesnickou, městskou a průmyslovou krajinu, e) rekreační krajinu. Vlivem vícenásobného využívání kulturní krajiny mohou mezi základními typy existovat přechodné subtypy (zemědělsko-rekreační krajina, průmyslově- městská krajina apod.).