KRIMINALISTICKÁ BIOLOGIE A ANTROPOLOGIE

Nejčastější biologické stopy lidského původu: krev, sliny, pot, ejakulát, vlasy a chlupy, tkáně, kosti (příp. kosterní nálezy). Další biologické stopy: např. mikroorganizmy, celé rostliny i jejich části (často související s drogovou problematikou), členovci (pavoukovci, hmyz atd.).

ZKOUMÁNÍ KRVE biochemický důkaz krve: - orientační zkoušky (např. benzidinová zkouška, indikátorové proužky, luminol), - specifické zkoušky (mikrokrystalografické - př. Takayamova zkouška, spektroskopické), imunologický důkaz krve – reakce specific- kého séra (lidského, králičího apod.) s vyšetřovaným materiálem, specifikace lidské krve – obvykle určení krevních skupin (A, B, AB, O), pohlaví, z jaké části těla krev pochází atd.

Deoxyribonukleová kyselina (DNA) Metody jejího zkoumání umožňují až individuální identifikaci osob. Dále lze jednoznačně určit pohlaví, ale ne věk. Zkoumat lze krev, sliny, ejakulát, tkáně, vlasy, zuby atd., pokud v nich není DNA degradována např. vysokými teplotami.

Zkoumání slin, potu a ejakulátu – obvykle určení krevních skupin Zkoumání vlasů a chlupů: studiem struktury lze rozlišit, zda se jedná o materiál lidský či zvířecí, příp. určit jakému druhu zvířete patří, zjištění barvy, kadeřnických úprav, ulpělých nečistot, projevů některých chorob, krevní skupiny apod., studiem lze zjistit, zda se jedná o vlas (chlup) samovolně vypadlý, vytržený, odstřižený atd.

rovně odstřižený šikmo odstřižený samovolně vypadlý vytržený rozdrcený tepelně poškozený Způsoby oddělení vlasů (mikrofotografie)

Identifikace mrtvoly: ohledání místa nálezu a mrtvoly, její daktyloskopování, fotografování, pitva. Zjištěné skutečnosti: porovnávány s evidencemi hledaných a pohřešovaných osob a dochovanými lékařskými či stomatologickými dokumentacemi, vyhodnocovány a prověřovány jsou i předměty nalezené v okolí mrtvoly, příp. kostrového nálezu. V negativním případě – zařazení do počítačově vedené evidence PATROS (Pátrání po osobách)

Zkoumání kostí (kostrových nálezů) – zjišťuje se zejména: zda jde o kosti lidské či zvířecí, jedná-li se o jednu či více osob, jedná-li se o muže či ženu, zda jde o místo prvotního uložení, stáří jedince, příčina smrti, jaké choroby, lékařské zákroky či úrazy osoba prodělala, zda zjištěné změny nastaly za života či až po smrti, jaká doba uplynula od smrti do doby nálezu (kriminalisticky relevantní událost X událost historická).

Superprojekce Původní fotografická metoda

Videosuperprojekce – snímání objektů a jejich komparace pomocí videotechniky Nejnovější modifikací je počítačová superprojekce pomocí programu BLUESKULL

Plastická rekonstrukce ( Gerasimovova metoda)

ZKOUMÁNÍ RUČNÍHO PÍSMA

Zkoumání ručního písma: grafická stránka (identifikace pisatele), jazyková stránka (identifikace autora). Písmoznalectví X grafologie Psací návyky – individuální charakter písemného projevu

Dětský rukopis: v 10 letech ve 12 letech ve 14 letech

Vnitřní podmínky psaní fyziologické psychické Vnější podmínky psaní prostředí poloha při psaní psací prostředek

Zkoumání písemných materiálů v obecné rovině (celkové rozvržení textu, umístění nadpisů, podpisů a data, odsazování odstavců, velikost a sklon písma, umístění a tvar diakritických znamének, tvar základny řádků atd.)

Zkoumání písemných materiálů ve zvláštní rovině: 1) na úrovni základních komponent 2) na úrovni dílčích komponent 3) na úrovni multikomponent

DRUHY PÍSMA

Dělení zkoumaných materiálů: 1) podle možnosti zpracovánízpracovatelné obtížně zpracovatelné nezpracovatelné 2) z identifikačního hlediska sporný materiál srovnávací materiál ukázky písmazkoušky písma

Používané technické pomůcky: lupy, speciální měrky, stereoskopické mikroskopy, komparační projektory, v současné době i systém obrazové analýzy LUCIA. Komparační projektor PROJECTINA

KRIMINALISTICKÁ ODOROLOGIE

Pachové stopy: zdroj – většinou lidský pot, zřídka i dech vyhledávání – místa pohybu a činnosti pachatele; předměty, které používal, dotýkal se jich, zanechal na místě činu apod., zajišťování – nejčastěji pachové konzervy.

Zkoumání: plynová chromatografie - exaktní rozdělovací metoda směsí plynných látek s následnou detekcí jednotlivých složek, nasazení speciálně cvičených psů – subjektivní, nicméně v praxi často používaná metoda.

Další možnosti identifikace věcí (výbušnin, toxických a hořlavých plynů, alkoholu v dechu apod.) – terénní orientační detekční prostředky (detekční trubičky, přenosné fyz.-chem. analyzátory) Detekční trubičky ALTEST na stanovení alkoholu v dechu ALCOTEST 7410