Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Bc. Michael RADIMERSKÝ Název materiálu: VY_32_INOVACE_7_8_ HOLOCAUST Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Anotace: Prezentace pro 9. ročník. K výkladu

HOLOCAU ST Konečné řešení židovské otázky u nás i v Evropě Autor fotografie: Bc. Michael Radimerský, Muzeum Yad Vashem, Izrael,

ANOTACE: Prezentace seznamuje žáky s nacistickým konečným řešením židovské otázky. Vysvětluje základní pojmy. Chronologicky řadí jednotlivé etapy tohoto procesu. Ukazuje příklady diskriminačních opatření uplatňovaných vůči Židům.

Co je to holocaust? HOLOCAUSTzápalná oběť ŠOAzničenívyvraždění přes 6 milionů Židů v období 2. světové války nacisty. HOLOCAUST = (řečtina – zápalná oběť, ŠOA - hebrejština – zničení), vyvraždění přes 6 milionů Židů v období 2. světové války nacisty. Jedním z hlavních rysů nacismu byl i agresivní rasismus, který zejména vůči Židům, Romům a slovanským národům uplatňoval nevědecké principy o "vyšší árijské rase" a nižších rasách ostatních.

Autor fotografie: Bc. Michael Radimerský, Muzeum Yad Vashem, Izrael,

Co je co? Rasismus Rasismus - soubor nevědeckých koncepcí, vycházejících z předpokladu o fyzické a duševní nerovnosti a nerovnocennosti lidských plemen (ras) a o rozhodujícím vlivu rasových odlišností na dějiny a kulturu lidské společnosti. Šovinismus Šovinismus - vyhrocený nacionalismus, slepá víra v nadřazenost vlastního národa nebo národnosti, hlásání nacionální výlučnosti a rozněcování nenávisti k jiným národům. Název je odvozen podle jména granátníka N. Chauvina, satirické postavy z francouzské komedie bratří Cogniardů Tříbarevná trikolóra.

Autor fotografie: Bc. Michael Radimerský, Muzeum Yad Vashem, Izrael,

Co je co? Nacionalismus Nacionalismus - ideologie a politika v národnostní otázce, založená na myšlence o národní nadřazenosti a výlučnosti, pojetí národa jako nejvyšší nadhistorické formy pospolitosti. Využívaje patriotického cítění, slouží nacionalismus k rozdělování různých národů a zemí a stavění jich proti sobě, často se také sbližuje s rasismem. Antisemitismus Antisemitismus - jedna z forem náboženské, národnostní a rasové nesnášenlivosti, projevující se v nepřátelském vztahu k židům (od opovržení ke způsobu života přes právní diskriminaci až po pogromy a genocidu). Antisemitismus byl využíván zvláště intenzívně nacisty, kteří vyhubili milióny židů z Německa a jiných zemí.

Autor fotografie: Bc. Michael Radimerský, Muzeum Yad Vashem, Izrael,

Co je co? Fašismus Fašismus - původně politické hnutí v čele s B. Musollinim, který se dostal k moci r (tzv. pochod na Řím, "černé košile"). V dalším smyslu nacionalistická ideologie a systém vlády alternativní vůči komunismu nebo demokratickému systému, vytvářející korporativní systém přitažlivý pro široké vrstvy, ideologie těžící z ekonomických, sociálních a politických problému (jak se v meziválečné Evropě 20. stol. vyskytly v důsledku hospodářské krize). Ideologie fašismu hlásala nepřátelství k jiné extremistické ideologii, ke komunismu, dále nesnášela demokratické principy, pomocí demagogie a podněcování nacionalismu, šovinismu, umělého hledání nepřítele

Autor fotografie: Bc. Michael Radimerský, Muzeum Yad Vashem, Izrael,

Co je co? Komunismus Komunismus - Politické hnutí, název vznikl za francouzské buržoazní revoluce (komuna) – utopické komunistické ideje vznikaly jako odraz požadavků sociální rovnosti a spravedlnosti. Heslem revolučního boje se staly poprvé u radikálních účastníků protifeudálního hnutí od husitství až po buržoazní revoluci. Komunistická společenská formace měla skýtat neomezené možnosti pro vývoj materiální výroby, společenských vztahů, rozkvět duchovní kultury, zlepšování života a rozkvět osobnosti. Ve skutečnosti však v socialistické společnosti, která měla být přechodným stádiem na cestě ke společnosti komunistické, docházelo k potlačování individualit, svobody slova, vyzdvihování kolektivistických principů a omezování náboženské svobody.

Historie holocaustu 24. února února v Mnichově vyhlášen 25bodový program NSDAP. 9. listopadu listopadu pod vedením Adolfa Hitlera uspořádali nacisté v Mnichově neúspěšný pokus o puč. 6. listopadu listopadu v nových volbách do říšského sněmu získala NSDAP 33 % hlasů. 30. ledna ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem.

Historie holocaustu 27. února února požár říšského sněmu. Nacisté jej využili k vydání nařízeních omezujících občanské svobody. 30. června června tzv. "noc dlouhých nožů" - na Hitlerův rozkaz zlikvidovala SS vedení SA. 2. srpna srpna Umírá německý prezident Paul von Hindenburg. Hitler poté sjednocuje úřad říšského kancléře a prezidenta a přisuzuje si titul „vůdce a říšský kancléř“. 15. září září Na stranickém sjezdu NSDAP v Norimberku vydány tzv. norimberské zákony.

Norimberské zákony září 1935 V polovině září 1935 přijal německý Říšský sněm (Reichstag) dva ústavní zákony, které se staly základnou pro pozdější "legální" vyloučení Židů z německé společnosti a připravily půdu oficiálnímu provádění protižidovské politiky. Byly vyhlášeny 15. září na zvláštním zasedání Říšského sněmu svolaném do Norimberku u příležitosti každoročního sjezdu nacistické strany. Zákon o říšském občanství První z těchto zákonů, Zákon o říšském občanství, stanovil, že občanem Říše může být pouze Němec nebo člověk s "příbuznou krví". Zákon na ochranu německé krve a německé cti Druhý zákon, Zákon na ochranu německé krve a německé cti, zakazoval uzavírat sňatky mezi Židy a Němci a zapovídal také jejich mimomanželský styk. Židovským domácnostem bylo zakázáno zaměstnávat německé služebné ve věku do pětačtyřiceti let či vztyčovat německou vlajku.

Historie holocaustu 14. listopadu listopadu vydána první doplňující nařízení k tzv. norimberským zákonům - jejich součástí je i definice Žida a židovských míšenců. První prováděcí nařízení k zákonu o říšském občanství První prováděcí nařízení k zákonu o říšském občanství § 2 (2) Židovským míšencem je ten, kdo pochází od jednoho nebo dvou prarodičů, podle rasy plně židovských, není-li podle § 5, odst. 2, židem. Za plně židovského se bez dalšího pokládá prarodič, když příslušel k židovskému náboženskému společenství. §5 (1) Židem je ten, kdo pochází při nejmenším od tří prarodičů, podle rasy plně židovských. Platí (tu) § 2, odst. 2, věta 2. (2) Za žida se také pokládá státní příslušník, je-li židovským míšencem, pocházejícím od dvou plně židovských prarodičů, a) když v době vydání zákona příslušel k židovskému náboženskému společenství nebo potom do něho byl přijat, b) když v době vydání zákona byl v manželství se židem nebo potom do něho vstoupil, c) když pochází z manželství se židem ve smyslu odstavce 1, jestliže bylo toto manželství uzavřeno za účinnosti zákona o ochraně německé krve a německé cti ze dne 15. září 1935, d) když pochází z mimomanželského styku se židem ve smyslu odstavce 1 a narodil se nemanželsky po dni 31. července 1936.

Historie holocaustu 13. března března obsazení Rakouska německou armádou - tzv. Anschluß. 17. srpna srpna všichni židovští muži v Německu musejí užívat doplňující křestní jméno Israel, všechny židovské ženy Sara. 5. října října pasy německých Židů mají být označeny písmenem "J" (= Jude - Žid). 28. října října 1938 – vypovězení polských Židů - zhruba 17 tisíc v Německu žijících Židů s polským občanstvím vyhnáno přes polské hranice.

Historie holocaustu 9. listopadu listopadu listopadu listopadu 1938 Křišťálová noc V Německu byl rozpoután pogrom známý pod názvem Křišťálová noc. Byla vypálena či poničena většina synagog, vyrabovány židovské obchody a mnoho Židů zabito či odvlečeno do koncentračních táborů. Křišťálová noc Křišťálová noc V noci z 9. na 10. listopadu 1938 v celém Německu vypukl protižidovský pogrom, který bývá označován - poněkud závádějícím a eufemistickým - názvem Křišťálová noc (německy Kristallnacht). Pogrom symbolizoval a urychlil vyostření nacistické protižidovské politiky v roce Záminkou k rozpoutání násilí se stal atentát na legačního sekretáře na německém vyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha, kterého 7. listopadu 1938 dvěma výstřely těžce zranil 17letý Žid Herschel Grünspan. Jeho rodina se stala obětí vypovězení polských Židů z Německa do Polska, které bylo německými úřady provedeno na konci října. Jeho rodiče a sestra patřili k tisícům nešťastným Židům, kteří museli v bídných podmínkách trávit dlouhé týdny na hranicích, když je ani jedna strana nechtěla přijmout. Popudem k činu Herschela Grünspana byla snaha pomstít se za osud svých rodičů a upozornit na něj.

Místa, v nichž byly během tzv. křišťálové noci vypáleny synagogy.

Křišťálová noc Během pogromu, který probíhal 10. a na některých místech, zvláště v Sudetech, ještě 11. listopadu, byla vypálena převážná část synagog a židovských modliteben, které byly považovány za symbol přítomnosti a úspěchu židovské menšiny v Německu. Byly vypleněny židovské obchody a podniky, jejich zařízení bylo zničeno. Bylo hlášeno zhruba 7500 zdemolovaných židovských obchodů. Přímo při pogromu bylo zabito téměř 100 Židů a zhruba 30 tisíc - většinou majetnějších - jich bylo odvlečeno do koncentračních táborů Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen. Z nich byli propouštěni až po závazku emigrace a zabavení majetku ve prospěch Říše.

Pogrom označení živelných nebo zinscenovaných protižidovských demonstrací spojených s útoky na židovský majetek a čtvrtě (ghetta). Termín užíván od roku 1905.

Historie holocaustu 1. září září 1939 Nacistické Německo přepadlo Polsko. Začátek druhé světové války.

Einsatzgruppen Einsatzgruppen Waffen-SS Einsatzgruppen - "skupiny nasazení", v podstatě jednotky zvláštního určení, byly nacistické mobilní vraždící jednotky, sestavené většinou z příslušníků Waffen-SS, gestapa a policejních oddílů, které následovaly německou armádu v dobývaných oblastech východní Evropy. Během invaze do Sovětského svazu v červnu 1941 postupovaly Einsatzgruppen systematicky spolu s německou armádou do hloubi sovětského území a prováděly masové vražedné operace v oblasti od Pobaltí až k Černému moři. Terčem jejich likvidace na dobývaných územích byli především Židé, ale také další skupiny obyvatelstva, zejména Romové a komunisté.

Co je co? GHETTO GHETTO - nacisty organizované místo nuceného pobytu židů.

Epilog V jejím průběhu bylo ze strany nacistického Německa a jeho pomahačů zavražděno na 6 miliónu Židů, statisíce Romů, mentálně nemocných, homosexuálů a dalších skupin, které nacisté považovali za méněcenné. V nacistických koncentračních táborech a na popravištích zahynuly také milióny Rusů, Poláků a příslušníků dalších národů. 8. května 1945 formálně skončila válka v Evropě. Zanechala za sebou obrovské lidské a materiální škody. V jejím průběhu bylo ze strany nacistického Německa a jeho pomahačů zavražděno na 6 miliónu Židů, statisíce Romů, mentálně nemocných, homosexuálů a dalších skupin, které nacisté považovali za méněcenné. V nacistických koncentračních táborech a na popravištích zahynuly také milióny Rusů, Poláků a příslušníků dalších národů.

Epilog 81 tisíc ŽidůZ nich se osvobození dočkalo pouze zhruba Nacistické "konečné řešení židovské otázky" si tak v Protektorátu Čechy a Morava vyžádalo téměř 80 tisíc lidských životů. Z českých zemí bylo v letech do Terezína, Lodže a dalších táborů deportováno celkem více než 81 tisíc Židů. Z nich se osvobození dočkalo pouze zhruba Značná část židovského obyvatelstva nenastoupila do transportů, ale podílela se na ilegální odbojové činnosti či se ukrývala. Mnozí také před transportem raději ukončili svůj život dobrovolně. Počet protektorátních Židů, kteří působili v ilegalitě, byli zatčeni či spáchali sebevraždu se odhaduje na zhruba 8 tisíc. Z nich podle odhadů přežilo necelých 850 osob. Nacistické "konečné řešení židovské otázky" si tak v Protektorátu Čechy a Morava vyžádalo téměř 80 tisíc lidských životů.

UKÁZKY PROTIŽIDOVSKÝCH ČLÁNKŮ V ČESKÝCH NOVINÁCH Protektorát Čechy a Morava

Žid nepřítel lidstva Vlajka, 10. října 1939

Výstava Žid - nepřítel lidstva Národní politika, 2. prosince 1939

Musím sedět v divadle vedle Žida? Nástup červenobílých, 16. prosince 1939

Židům nepřístupno! Vlajka, 25. května 1940

Edvard Cenek: Zostřená opatření proti Židům České slovo, 7. března 1941

Židi keťasují Pražský list, 4. srpna 1941

Drzé počínání Židů Pražský list, 16. října 1941

Židovská vina na válce České slovo, 25. října 1941

Použité zdroje: Obrázky jsou z a nepodléhají žádným autorským právům. Není-li uvedeno jinak je materiál dílem autorky podle učebních osnov odpovídajících ŠVP vyučovaných podle učebnic: CSC. ČAPKA, František doc. PhDr. Dějepis pro 9. ročník. Novověk, moderní dějiny. 1. vydání. Nový Malín: Nová škola, s. r. o., učebnice vytvořená v souladu s RVP ZV. ISBN Učebnice je vybavena doložkou: „Schválilo MŠMT čj / dne 24. června 2010 k zařazení do seznamu učebnic pro základní školy jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Dějepis s dobou platnosti šest let.

Internetové zdroje obrázků: zakony.jpg razskylist eskeslovo