PRAMENY K POZNÁVÁNÍ MINULOSTI Zvídavý člověk si jistě položí otázku, jak mohou dějepisci znát o životě lidí v minulosti tolik informací? Odkud je získali, nepopustili při svém bádání jen uzdu svoji bujné fantazii? Aby se mohl historik pustit do vědecké práce, musí studovat historické prameny. Ty dělíme do dvou základních skupin: A) PRAMENY HMOTNÉ B) PRAMENY PÍSEMNÉ

PRAMENY HMOTNÉ Jsou to hmatatelné stopy po životě našich předků. Mnohé z hmotných pramenů se uchovaly pod tisíciletými nánosy půdy hluboko v zemi. Jsou jediným pramenem poznání doby, ve které ještě neexistovalo písmo. Patří zde především nálezy koster člověka. Z nich poznávají vědci, jak se měnil vzhled, postava, tvar lebky a velikost mozkovny. Tyto změny svědčí o tom, jak se člověk vyvíjel. Patří zde také kosti lovné a chovné zvěře, z nich získáváme informace, co lovili nebo chovali naši předkové. Další hmotné prameny: mince, hroty loveckých a válečných zbraní z kamene, kosti nebo kovů, zemědělské a řemeslnické nářadí, střepy keramických nádob, šperky, zbytky železných zbraní a zbrojí, pozůstatky staveb. Prameny hmotné se pečlivě soustřeďují a opatrují v muzeích. Muzeum je název odvozený od řeckého slova museion, v doslovném překladu znamená chrám múz. Múzy byly řecké bohyně ochraňující jednotlivé druhy umění a věd.

Replika meče z druhé poloviny 13. století Čepel bronzové dýky Pistole s křesadlovým a pistole s perkusním zámkem z 18. století

Replika raně středověké slovanské nádoby a střepy ze starší doby železné Pazourkové hroty šípů z pozdní doby kamenné Bronzový šperk ve tvaru kříže z 10. století a stříbrný medailón z 13. století

Paroží lesní zvěře, jelení kost a čelist. Zlaté a stříbrné mince ze 14. století

PRAMENY PÍSEMNÉ Jsou vědcům přístupné až od doby, kdy naši předci vymysleli písmo. Patří k nim dochované seznamy panovníků, pamětní desky s nápisy, náhrobní nápisy, staré listiny, mezinárodní smlouvy, soupisy zákonů, soudní zápisy, účetní knihy, dopisy, historická díla, literární díla, výpravné básně, výkresy a popis vynálezů, mapy a plány, noviny, staré sešity, časopisy. Písemné prameny se uchovávají v knihovnách a archivech. Archiv je název odvozený od řeckého přídavného jména archaios, které v překladu znamená starý, starobylý. V archivech jsou dokumenty uloženy v depozitářích. Depozitáře jsou místnosti, ve kterých musí být udržována stálá teplota a vlhkost vzduchu, aby nedošlo k poškození vzácných listin = archiválií.

Kniha s ofocenou stranou historického rukopisu ze 14. století Sešit studenta vysoké školy z 20. století

Dobové noviny z 22. září 1938Dobový časopis z července 1889

Stará mapa světa

LITERATURA KOLEKTIV AUTORŮ. Dějepis 6: Učebnice pro základní školy a pro víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus, ISBN MICHOVSKÝ, Václav. Dějepis I. díl: Pravěk a starověk pro základní školy. 1. vyd. Praha: Práce, ISBN ZDROJE OBRÁZKŮ Replika meče z druhé poloviny 13. století - vlastní zdroje Čepel bronzové dýky - vlastní zdroje Pistole s křesadlovým a pistole s perkusním zámkem z 18. století – vlastní zdroje Replika raně středověké slovanské nádoby a střepy ze starší doby železné – vlastní zdroje Pazourkové hroty šípů z pozdní doby kamenné – vlastní zdroje Bronzový šperk ve tvaru kříže z 10. století a stříbrný medailón z 13. století – vlastní zdroje Paroží lesní zvěře, jelení kost a čelist.- vlastní zdroje Zlaté a stříbrné mince ze 14. století – vlastní zdroje Kniha s ofocenou stranou historického rukopisu ze 14. století – vlastní zdroje Sešit studenta vysoké školy z 20. století –vlastní zdroje Dobové noviny z 22. září 1938 – vlastní zdroje Dobový časopis z července 1889 – vlastní zdroje Stará mapa světa – vlastní zdroje